Koncert Alberta Schweitzera 1923
"Je jen málo lidí, a to po celou existenci lidstva, kteří dokázali prožít svůj život tak smysluplně, jako se to podařilo protestantskému teologovi, filosofovi, lékaři a především velikému humanistovi Albertu Schweitzerovi." – tak uvádějí v knize "Cizinci v Praze" autoři Josef a Eva Hrubešovi dva Schweitzerovy pražské pobyty v letech 1923 a 1928. Město Praha si považovalo za čest, že Albert Schweitzer, tento velikán světových dějin, navštívil také Prahu a odhalilo mu zde pamětní desku.
Albert SCHWEITZER se narodil 14.ledna 1875 v Kaysersbergu v Horním Alsasku v rodině evangelického duchovního Ludwiga Schweitzera. Vystudoval na gymnáziu v Mühlhausenu a na univerzitě ve Štrasburku, kde současně studoval teologii, filozofii a přírodní vědy. Kromě toho pilně navštěvoval hudební školu – jeho velkým koníčkem byla hra na varhany.
Jakýsi vnitřní nepokoj vedl Schweitzera k tomu, že se při oslavě svých 30.narozenin rozhodl, že odjede do černé Afriky léčit nemocné. Podnětem k tomu byl článek faráře Boegnera, který popisoval těžký úděl misionářů v Africe a jejich boj s tropickými nemocemi.
Schweitzer ke svému úmyslu potřeboval lékařský diplom a tak v 30 letech zasedl (jako doktor filozofie a univerzitní profesor) do školních lavic a v roce 1911 složil poslední zkoušku z chirurgie. Roku 1912 se oženil se zdravotní sestrou Helenou Bresslauovou a o Velikonocích 1913 společně odplouvají do rovníkové Afriky, aby v tehdy francouzském Gabunu v Lambaréné zřídili pralesní nemocnici. Budování trvalo 15 let a Schweitzerovi se vydali ze všech svých úspor. Začalo tu léčení nejstrašnějších nemocí – lepry, malárie, spavé nemoci. Bylo zázrakem, že Schweitzer přežíval toto, pro Evropana vražedné klima. Svou zdejší práci Schweitzer přerušoval opakovanými pobyty v Evropě, kde se snažil získat spolupracovníky pro práci v Lambaréné. Jezdil po Evropě, konal přednášky a koncertoval na varhany s cílem, získat také finanční prostředky pro svou pralesní nemocnici.
Do těchto cest patřil i lednový pobyt v Praze 1923 na pozvání univ. profesora Oskara Krause. Schweitzer přijel nejlevnějším rychlíkem z Norimberka přes Cheb, když si dopředu domluvil přednášky, koncerty a osobní setkání. 12.ledna 1923 měl první koncert v kostele sv.Michaela v Jirchářích. Převážně hrál Bachovy skladby. Velký koncert měl pak v českobratrském kostele sv.Klimenta. Zdejší farář František Bednář ho provázel při prohlídce Prahy. Schweitzer se setkal na Hradě s prezidentem T.G.Masarykem a oba filosofové a humanisté si dobře rozuměli.
Koncem roku 1928 přijel Schweitzer do Prahy podruhé a cílem bylo tentokráte převzetí čestného doktorátu na univerzitě v Praze. Opět tu však koncertoval a jeden z hlavních varhanních koncertů měl 8. prosince 1928 ve Smetanově síni Obecního domu. Do pořadu zařadil Schweitzer i Biblické písně Antonína Dvořáka.
V roce 1952 dostal Albert Schweitzer za své celoživotní humanitární dílo Nobelovu cenu míru. Evropan, který spojil svůj život s Afrikou, provedl v Lambaréné na 42 000 operací. K jeho spolupracovníkům v 60.letech patřil také mladý český lékař Radim Kalfus, kterého si Schweitzer velice vážil.
Schweitzer zemřel 4. září 1965 v Lambaréné a pohřben byl na břehu řeky Ogové vedle hrobu své manželky. Dřevěný kříž nad svůj hrob si sám vyrobil.
V říjnu 1993 odhalila Praha svému slavnému hostu a velkému humanistovi na průčelí kostela sv.Michala v Jirchářích pamětní desku se stručným nápisem: "ALBERT SCHWEITZER,*1875 Kaysersberg, +1965 Lambaréné. Zde koncertoval v letech 1923 a 1928." Při odhalení byla přítomna jeho dcera Rhena Millerová-Schweitzerová.
K Schweitzerově lednové návštěvě Prahy v roce 1923 patří návštěva a koncert v Mariánských Lázních. Kromě toho měl Schweitzer ještě koncert a přednášku v Děčíně-Podmoklech (15.ledna 1923). Odtud přijel do Mariánských Lázní 17.ledna 1923 a v 18 hod. začal jeho varhanní koncert ve vytopeném evangelickém kostele. Vstup byl volný. Po koncertu byla pouze vyslovena prosba přispět pro pomoc hladovějícím dětem. Iniciátorem koncertu byl zdejší evangelický farář Josef Mittag.
Jak uváděly noviny, Schweitzer tu hrál kantátu J.S.Bacha, Andantino Padre Martiniho, Andante Tartiniho, Pastorale J. Rheinsbergera, dále tři chorálové předehry J.S.Bacha, Andante J.F.Mendelsohna-Bartholdyho, Adagio A.Beckera a Alegro Ch.M.Widora. Na housle ho doprovázel student práv a hudební školy v Praze F.M.Steinhart. Noviny z 20. ledna 1923 podrobně popisují nezapomenutelný zážitek v přeplněném kostele. Přestože šlo o mimosezónní akci, bylo tak plno, že se mnozí do kostela vůbec nedostali. K mistrovství Schweitzera na poměrně malých varhanách se ještě dlouho posluchači vraceli. Ač není výtěžek koncertu znám, byl jistě srovnatelný s vybraným obnosem v Děčíně - 10 000 korun.
Traduje se, že Albert Schweitzer nocoval v Mariánských Lázních v domě Biaritz v dnešní Zeyerově ulici. Po válce dostal dům název - Lambaréné. Třebaže o tom dosud chybí jednoznačný doklad, ústní tradice zůstává živá a zpráva pravděpodobná.
Schweitzer byl nazýván "filosofem úcty k životu" a jeho filosofické studie o etice života a humanitě jsou stále aktuální. Jako teolog napsal knihu "Dějiny bádání o životě Ježíšově", jako lékař knihu "Lidé v pralesích". O Schweitzerovi bylo sepsáno přes 600 knih a dnes ho uvádějí historici mezi velikány dvacátého století.
Hlavní město Praha si Schweitzerových návštěv velice cení a připomíná je pamětní deskou. Jistě by se hodilo, aby také Mariánské Lázně připomenuly jeho návštěvu a jeho koncert ve zdejším evangelickém kostele – na paměť nám i mariánskolázeňským hostům. -rš-
Literatura:
KŘÍŽEK Vladimír, MIMRA Jan, ŠVANDRLÍK Richard: "Albert Schweitzer v roce 1923 v Mariánských Lázních" HAMELIKA ř. 1/1985 z 16.3.1985, S. 20
ŠVANDRLÍK Richard: "Významní návštěvníci Mariánských Lázní", vlastivědný sborník 2., vydalo Kulturní a společenské středisko Mariánské Lázně 1986
ŠVANDRLÍK Richard: "Koncert Alberta Schweitzera " Kulturní přehled Mariánskolázeňské Listy z února 2000
