Z Goethových deníků z doby pobytu v Mariánských Lázních a v Karlových Varech v roce 1823
Vzhledem k významnosti posledního Goethova pobytu v Mariánských Lázních v roce 1823 uveřejňujeme překlad Goethových deníků z toho léta. Velkými písmeny uváděná jména s číslicí jsou blíže uvedena pod touto číslicí na konci deníku. Zápisy kurzívou jsou námi psaná doplnění slov, chybějících nebo krácených v denících.
JOHANN WOLFGANG von GOETHE [1.] se rozhodl – přes svůj nestabilní zdravotní stav po těžkém onemocnění v únoru 1823 - jet v létě opět, již potřetí do Mariánských Lázní. V denících píše už od 22.června 1823 o přípravách k odjezdu. Na cestu se vydal se svým synem 26.června 1823 v 8 hod. V druhém kočáře jel doktor REHBEIN [8.] s radou HAAGEM [9.]. První zastavení bylo v městě Jena, kde se zastavil v botanické zahradě. Další město bylo Kahla na Sále se zámkem Leuchtenberg. 27.června projížděl města Meiningen, Naschhausen a Pössneck, kde přenocoval v hostinci. 28.června v 6 hod. ráno vyjel kočár z Pössnecku přes Volksmanndorf do města Schleizu, odtud přes Gessell do města Hof, kde přespal na poště. 29.června 1823 vyjel kočár v 6 hod., do Rehau dorazil v 9 hod., v Aši byl ve 12 hod. Zde se zdržel u poštmistra LANGHEINRICHA [101.]. Z Aše vyjel za za krásného počasí v 1/2 3 hod. a v 5 hod. byl ve Františkových Lázních.
Do Chebu přijel kočár v 6 hodin navečer. Rada SEBASTIÁN GRÜNER [5.] hned Goetha navštívil. Také následující den, 30.června, trávil GOETHE s radou GRÜNEREM a pochvaloval si, jaké pokroky činí v mineralogii. Noční posel, který přijel z Mariánských Lázní, převzal od GOETHA dopis pro lázeňského inspektora P.Vendelína GRADLA [20.] z kláštera Teplá a vracel se s ním zpět do Mariánských Lázní. Dále nechme hovořit Goethovy deníky.
1.7.1823 - s Grünerem v Chebu
Goethův sluha STADELMANN [3.] odjel s ekvipáží (koňským povozem) do Mariánských Lázní. Diktoval životní kroniku do roku 1804 inclusive. Rozšířil (jsem) to daleko přes celek a plně dokončil schéma roku 1822. Rozmýšlel dále hlavní epochy. Zvažoval všechno, co a jak by mělo být uděláno. Vyjel (jsem) s GRÜNEREM [5.] ke dvoru "Siechhof". Zpátky kolem 7 hod. a zůstali jsme ještě nějaký čas spolu. Předtím mě navštívil starosta FIKENTSCHER z Redwitz se synem [83.]. Prvý byl s mariánskolázeňskou kúrou velmi spokojen. Jeho neduhy byly velmi podobné mým vlastním.
2.7.1823 - příjezd do lázní
Pokračováno ve včerejší práci. Kočí se vrátil zpátky z Mariánských Lázní. Dal jsem mu s sebou do Výmaru dopisy: 1. pro pana komořího a komorního radu von GOETHA [4.] do Výmaru s hlášením o šťastném příjezdu, 2. pro pana dvorního radu MEYERA [32.] tamtéž. Kol 12 hod. přišel rada GRÜNER [5.]. Bylo sbaleno. GRÜNER zůstal až do odjezdu, který byl v 1/2 3 hod. V Žandově v 1/2 7 hod. večer a kol 8 hod. v Mariánských Lázních. Hodinu předtím sem dorazila Jeho královská Výsost velkovévoda [6.-7.]. Navštívili mne dvorní rada REHBEIN [8.] a inspektor Vendelín GRADL [20.].
3.7.1823 - den jedenácti návštěv
Vstal o 5 hod. Pokračováno s biografií. Navštívil Jeho královskou Výsost velkovévodu [6.]. Kol 11 hod. doma. Navštívili mne prefekt Benedikt STEINHAUSER z Plzně [10.], vojenský rada SCHULTZ z Magdeburku [11.], dále pěvec Heinrich STROHMEYER [12.] a profesor MÜLLER [13.], oba bydlí v domě U černého orla. Dále pan převor [14.], potom major von GERMAR [7.]. Hrabě GORCEY [15.] a rada GRAFF [16.]. Po obědě pokračováno v autobiografii. Dvorní rada REHBEIN [8.]. doktor HEIDLER [17.].
4.7.1823 - další seznamování s hosty
Vstal o 5 hod., pití pramene. Rok 1822 doveden do konce (dodiktován). Všelicos zařízeno. Navštívil mne pan dr. BRAN [37.]. Šel jsem na procházku, směrem za lázeňský dům (dnešní Centrální lázně) ven, po lesní stezce nahoru až na Pražskou silnici. Když jsem odtud sešel dolů do houštin, dostihli mne zeshora dvorní rada REHBEIN [8.] a dvorní rada SCHAFFER, osobní lékař vévody z Württembergu [43.].
Potkal jsem velkovévodu [6.], pana dr.HEIDLERA [17.] a šel si odpočinout. Po obědě u kněžny von HOHENZOLLERN [21.] a paní hraběnky von LOEBENOVÉ [22.]. Navštívil mne kníže LABANOFF-ROSTOVSKY [23.]. Jel jsem s REHBEINEM [8.] a jeho švagrem k Ferdinandovu prameni. Tady jsem potkal generálního superintendenta SCHUDEROFFA [46.], paní vrchního presidenta BÜLLOWA [25.] aj. Předtím byl u mne major von WARTENBERG [26.], doktor SCHEU [18.]. Velká společnost byla na Hamrnickém dvoře s panem von HELLDORFA [27.] a vtáhla sem večer procesím s muzikou.
5.7.1823 - den ve společnosti v práci
Vstal v 5 hod. a pil pramen doma. Zpracoval kroniku roku 1821, udělal vycházku jeden a půl hodiny. Odpočíval. Pak jsem šel ke společnosti na terase. Byl přítomen hrabě KLEBELSBERG [29.], společně s hraběnkou NOSTICOVOU [47.] v bezprostředním sousedství. Manželka a dcery naproti. Je vyhledán vrch "Ossaberg" na bavorské hranici. Ohledně jeho výšky nahlíženo do DLASKA. Na jídlo u mne. Dr.HEIDLER [17.], inspektor GRADL [20.]. U pramene s kněžnou von HOHENZOLLERNOVOU [21.]. Předtím dvorní rada SCHAFFER [43.]. Večer u BROSIGKů [31.] ve společnosti.
6.7.1823 - třídění ve společnosti
Vstal o 6 hod. Načisto načrtnuto schéma roku 1821. Začal jsem čtení kritiky geologické teorie. K Serenissimovi (6.), kterého jsem našel v dolním pokoji. Scéna kvůli malé bláznivce, která se chtěla stůj co stůj koupat. Dvorní radové SCHAFFER [43.] a REHBEIN [8.] radí kúru velkovévodovi [6.]. S posledním jeli na vycházku k hamru. Poledne u sebe. Ohlášený sešit dočten do konce. Hrabě BATTHYANY [33.] z Uher. Začínají se dávat dohromady mariánskolázeňské suity a číslovat. Zůstal doma, užívaje krásného počasí z pokoje. Velkovévoda byl na lovu kachen.
7.7.1823 -třídění minerálů a osm návštěv
Vstal o 1/2 6 hod. a pil vodu. Diktoval k roku 1821. STADELMANN [3.] donesl horniny. (U mne) návštěva dvorního rady SCHAFFERA [43.] a REHBEINA [8.]. Také se dotazoval hostinský z Chebu. BRAUN von BRAUNTHAL [38.], jeden mladý spisovatel z Vídně, který mi již dříve psal do Výmaru. Se Serenissimem u pani von GEYMÜLLER [35.], kde zpíval STROHMEYER [12.]. Polední jídlo u sebe. Po obědě generální superintendent SCHÜDEROFF z Ronneburgu [46.]. Četl deník a básně mladého Vídeňáka. Večer doma. Se Stadelmannem [3.] se zaměstnávali geologickými sbírkami. Dopis panu tajnému státnímu radovi SCHULTZOVI [49.].
8.7.1823 - přichází pošta a major Wartenberg
O 6 hod.vstal. Všelicos zařízeno. Navrhovaná expedice ujednána. U Serenissima. Přišly dopisy a noviny. Sem pro mne. Major von WARTENBERG [26.]. Jedl u mne v poledne. Heřman a Dorota, latinsky. Odesílané dopisy zalepeny.
9.7.1823 - procházka po lázních
Kritika Breislakšské teorie a všech podobných. Výtvarné umění pro kroniku načisto schematizováno a sice pro rok 1821. Dvorní rada SCHAFFER [43.] s pozváním k vévodovi z Württemberku [40.]. Udělal jeden okruh procházkou od plnírny (u Křížového pramene) dolů k Heidlerovu domu a potom domů. Viceprezident von SECKENDORFF z Frankfurtu n.O. [39.]. Na oběd doma. Po jídle něco málo (pracoval) na kronice. Vévoda z Württembergu [40.] mi nechal lístek. Požadováno geologické. Mapa Katalonie porovnávána s novinami. Přišel dopis od mého syna. Účet byl odpraven. K vévodovi z Württemberku, kde jsem nalezl velkovévodu [6.]. (Dopisy:) 1. panu státnímu radovi SCHWEITZEROVI [59.] ohledně hvězdárny v Jeně, Výmar. - 2. panu komornímu radovi Goethovi do Výmaru [4.], deník - 3. panu tajnému vrchnímu vládnímu radovi SCHULTZOVI [49.], popis cesty a pobytu v Mariánských Lázních, do Berlína. - Zařízeno přes pana radu HAAGE [9.].
10.7.1823 - večer na terase a barometr
Výtvarné umění k roku 1821. Odesláno po dvorním radovi REHBEINOVI [8.], který provázel Serenissima do Teplé následující: (dopis) panu P. priorovi Klementu ECKLOVI do Teplé [14.], měsíční tabulka graficky z prosince 1822.
STADELMANN [3.] opět přinesl vzorky hornin. Ženské v domě [64.], které se o to zajímají. Dr.BRAN [37.] aby se rozloučil. Mřížky k denním meteorologickým pozorováním. Připraven dopis a kresby na skle do Redwitz k odeslání. Velkovévoda a společnost jeli do Teplé. Jídlo pro mne. Schéma přírodního zkoumání z roku 1821. JOHN [2.] se zabýval tím, aby vytáhl mřížky grafických tabulek. Večer u pramene. Velkovévoda pozdraven při návratu. Přišel vévoda von LEUCHTENBERG [50.]. Zůstali jsme až do západu slunce na terase. STADELMANN přinesl krásnou horninu. Barometr přenesen do domu, ale jeho stupnice je bohužel svévolná. Bylo nejkrásnější počasí.
11.7.1823 - přijely Levetzowovy
Barometr stojí na místě a tak bylo také ráno jasno a slunečno. Od roku 1821 dodělány přírodní vědy. Dále následující dopisy (napsány): 1. panu majorovi von Knebelovi do Jeny [65.]; 2. panu komornímu radovi von Goethovi do Výmaru [4.] - po dr.Branovi [37.].
Dvorní rada SCHAFFER [43.] hovořil ohledně doporučených a nedoporučených lázní. Oběd sám. Večer u pramene. Přijela paní von Levetzowová [30.] a dcery. Večer ve společnosti. Tohoto dne přicestovalo ale mnoho partají, které sotva našly ubytování [53.].
12.7.1823 - přijel Grüner z Chebu
Ráno pití. Serenissimus a snídali na terase. Výtah z posudku Breislakova. Připravil jiné expedice. Kníže Labanoff a jeho malíř [23.,24.]. Dotazoval se u Serenissima. Oběd pro mne. Večer na terase. Expedice připravena. Přišel pan rada GRÜNER z Chebu [5.].
13.7.1823 - Kiprenskij portrétuje
Nic zvláštního se nepřihodilo. Hovor s radou GRÜNEREM, zvláště o přinesených pravých vulkanických produktech. Obšírné popisování cesty tam, písemně podchyceno a zaneseno do mapy. Očekáván u velkovévody. Přišla paní radová se společností.
Kolem 11 hodiny kreslil ruský malíř můj portrét. Hovor s ním o současném římském umění a umělcích, zvláště německých, rovněž o Paříži a tamějších poměrech.. Oběd pro mne. Malíř ještě jednou. Vicepresident NICOLOVIUS z Gdaňska, bratr berlínského [66.]. Vrchní úředník z Kynžvartu s manželkou. Rada a radová Grünerovi. Několik významnějších kusů z rozbitých horských krystalů od jednoho Žida usmlouváno. Večer u pramene. Dr. WIDNMANN z Eichstadtu [52.], který mně vyprávěl průběh nemoci vévody z Leuchtenbergu [50.]. Paní Geymüllerová [35.] pořádá bál. Zůstal jsem venku a vrátil se zpátky domů.
14.7.1823 - pozorování povětří a procházka lázněmi
Grünerova zpráva o roztavených zemních produktech z obcí - Starého Albenreuthu a Boden revidována. John (2.) ji začal opisovat. Já revidoval popis loňské cesty na Pograd. K snídani na terase u společnosti. Ruský malíř pokračuje s kreslením. Oběd pro mne. Silné povětří ve směru od jihozápadu se usadilo na jihozápadním koutě Českého Lesa, obklopilo mariánskolázeňskou kotlinu a po několika vzdálených blescích a hromech a lehké dešťové spršce se západ znovu rozjasnil. Na terase pozdravil dámy, odjíždějící ke kávě. Z Klebelsberkovy terasy (šel) sám nahoru a za "Hroznem" dolů. Dokončen opis Grünerových výtahů. V geologické kritice pokračováno ve čtení a také ve vypisování. Později koncert pro chudé, byl slyšet z dálky, když jsem přecházel po terase. Major von GERMAR [7.] urovnával spor se STROHMEYEREM [12.] a ten ještě zpíval ...
15.7.1823 - na špacíru s Rehbeinem
John vyprávěl o cestě do Podhradu (Pograd). Šlo se na terasu. Byli tam KIPRENSKI, malíř, k tomu kníže LABANOFF [23.-24.]. Byla rozložena velká mapa od Sorriota a hovořeno o tom. Oběd pro mne. Po obědě přišel vrchní fořtmistr von LÜTTICHAU z Drážďan [54.]. Četl jsem v Hoffových Dějinách povrchu zemského. Jel jsem s Rehbeinem na vycházku. Večer na terase. Serenissimus se vrátil z lovu. Stadelmann [3.] přinesl minerály pechštejn a jemu podobné.
16.7.1823 - Serenissimus chystá bál
Opis deníku pro srpen. U Serenissima [6.] a u rodiny na terase. Pokračoval ve čtení Hoffova díla. Ruský malíř. Kníže LABANOFF (23.-24.) odcestoval do Karlových Varů. Oběd pro mne. Pokračováno s Hoffem. Stadelmann dával dále do pořádku sbírky kamenů. Večer na terase, hovořilo se o zítřejším bále, který zamýšlí uspořádat Serenissimus.
17.7.1823 - bál v paláci do půlnoci
Kronika 1815-1816 načisto. Ruský malíř do 11 hod. Oběd pro mne. Po obědě se pracovalo na kronice od roku 1818. Vrchní fořtmistr von LÜTTICHAU z Drážďan [54.]. Večer bál u Serenissima v Klebelsbergově hotelu. Zůstalo se až do 12 hodin.
18.7.1823 - Kiprenskij dokončil portrét
Pokračováno v kronice roku 1818. Na portrétu pokračováno nebo víceméně dokončován. Ohlásil se baron von JUNKER [55.]. Přišel kol 12 hod. a přinesl značné kusy od Sangerbergu [Pramenů] i s polohou nálezů. Vedle díků pro sdělené byl požádán, aby to, co ústně vyprávěl, napsal a tím přispěl k veřejné a vhodné potřebě. Oběd u mne. Po obědě přišel znovu malíř a předložil mou postavu sedící u stolu, v pravé ruce držící pero, levou ruku opřenu. Večer ve společnosti, velkovévoda přišel z lovu kachen a pobyl. Paní von LEVETZOWOVÁ [30.] vyprávěla své dobrodružství před a po bitvě u Lipska.
19.7.1823 - hovor se Zauperem
Vypracování roku 1815. Zabýval jsem se tím celé dopoledne. Jídlo pro mne. Začal rozvádět rok 1816. Prof. ZAUPER [56.] - hovor s ním. Večer u Brösigků.
20.7.1823 - den se Zauperem a u minerálů
Meteorologická pozorování zapsána a připravena pro tabulku, také Plzeňská. Prof.ZAUPER [56.] přinesl zajímavé minerály, zvláště z Vlčí hory a z krajiny Plzeňské. Stadelmann [3.] roztřídil vzorky hornin. Hovor s profesorem Zauperem. Pak krátce u Serenissima. Znovu s Zauperem o jeho studiích, jeho učitelském úřadě a někdejších poměrech. Před obědem na terase. Jídlo pro mne samotného. Potom profesor Zauper a pokračováno v ranním rozhovoru. Později dvorní rada EICHLER z Teplic [57.]. NB. Před stolováním komerční rada WIDOW z Hamburku [58.]. Kolem 7 hodiny na bál. Domů k 10 hodině. Hovořil podrobně s vévodou von LEUCHTENBERG [50.].
21.7.1823 -s Rehbeinem ve Sklářích
Rok 1816. Paní von REHBERGOVÁ [68.], přinášející pozdrav od Rýna. Později i její manžel, tajný kabinetní rada REHBERG z Hannoveru [67.]. Po obědě oba spolu. Večer v 5 hodin s dvorním radou Rehbeinem vyjeli na vycházku nejprve k továrně na džbánky, pak na Ferdinandův pramen. Generál SCHACK [61.] tu nalezl otce.Při krásném večeru zpět na terasu, Schackova rodina byla dole. Udělal bližší známost s JOSEFEM DOBROVSKÝM [69.]. Potom v pokoji večeře, neboť jsem se vzdálil.
22.7.1823 - setkání s Dobrovským
Jako včera velmi krásný den při klesajícím barometru. Rok 1816 dokončen. S abbém DOBROVSKÝM (69.) hovořeno o české a jiné literatuře, dokumentech a jiných podobných předmětech. Pan baron von JUNKER [55.] přinesl žádaný výtah o svých stříbrných dolech u Sangerbergu [Pramenů] a ještě jeden velmi krásný horninový vzorek. Rozloučil jsem se s kněžnou ACERENZOU [60.]. Zůstal nějaký čas se společností na terase. Hledal mne hormistr BESCHORNER ze Stříbra, přinášející odtamtud olovnaté rudy, vzpomínající na dřívější zajímavé dodávky [73.]. Já hledal nějak uspořádat ze všech stran sem proudící minerály a připravit k zabalení. - Povětří přicházející sem od východu se střetlo s jiným, přicházejícím ze západu. (Stadelmann odcestoval ráno kol 4 hodiny na Vlčí horu.) Diktoval dopis profesoru Zelterovi [94.]. U společnosti. Přišel Serenissimus z honu. Ženské [64.] byly na divadle. Hovor o nemoci a zdraví a zvláště také o Dobrovském. Při této příležitosti i o pražském muzeu a jiných zařízeních, při čemž pan LÜTZOW [70.] měl nejlepší znalosti. Velkovévoda zůstal dlouho a společnost se rozešla až pozdě. Přišel hrabě von ST.LEU [63.].
23.7.1823 - Berlínské sousedky a vanová koupel
Ještě jednou schematizován rok 1816. K Serenissimovi s minerály ze Sangerbergu s popisem. Několik přátel. Se Serenissimem vyjeli na Hamrnický dvůr a dále odtud. Prezentoval se ministr von Bulow [25.]. Na oběd doma. Po obědě ke kněžně von HOHENZOLLERN [21.], kde byly berlínské dámy [64.]. Později u pramene, kde jsem znovu narazil na tytéž ženské. Pak na koncertu a na bále jen krátce. Večer doma. Stadelmann se vrátil z Vlčí hory. Prohlédl přinesené vzorky. Vzal lázeň.
24.7.1823 - exkrál Louis přišel
Psaní od hraběnky O'Donellové [71.]. Prohlédl a setřídil minerály od Vlčí hory. Superintendent SCHUDEROFF [46.] a vládní rada HERRMANN [45.]. - K Serenissimovi s kameny z Vlčí hory, které však tam byly ponechány, protože kníže po lázni spal. U rodiny a dalekosáhlý rozhovor s majorem von WARTENBERGEM [26.] o minerální vodě a lázeňských místech. On navštívil, aby získal své ztracené zdraví, a procestoval všechna lázeňská místa a dokáže proto podat úsudek o výsledcích.. Nehoda jedné ženské, která zakopla o schod, padla hlavou na kámen a poranila se. Proto nepokoj po celou noc [64.]. Velkovévodovi dole předloženy minerály. V důsledku náhlého deštivého počasí nejel kníže do Kynžvartu, jak předpokládal. K obědu u sebe. Ležící dopisy zalepeny a odeslány: 1. Její královské Výsosti paní velkovévodkyni do Wilhelmsthalu, - 2. mému synovi, opis deníků, Výmar, - 3. panu profesoru Zelterovi [94.] do Berlína. Všechno (posláno} k mému synovi - viz pátek!. Král LOUIS [63.], jak ho ještě stále rád nazývám, navštívil mne, a co je krásného na opravdových vztazích, je pořád to staré, jako kdybychom se viděli včera. Večer na bál z vycházky. Malá večeře k půlnoci. Pánové zpívali při kytaře veselé písně se sborem.
25.7.1823 - Evermannova cesta do Buchary k diskusi
Výše uložené zásilky zcela uzavřeny a předány radovi Haagemu [9.]. Ve společnosti. Velkovévoda (6.) potom přišel do mého bytu. Eversmannova cesta z Orenburgu do Buchary. Hovor o tom. Stadelmann pokračoval v zabalování. Serenissimus jel do Kynžvartu k vévodkyni Württemberské. Generál GLITZKI [72.]. Před obědem u rodiny. Přišli hosté, já se bavil se státním ministrem von BÜLOWEM [25.]. Jedl doma. Balení pokračuje. Pročítána také Eversmannova cesta. Večer malé hry ve společnosti. S ministrem von BÜLOWEM vědecká pozitivní rozprava. Brzy domů.
26.7.1823 - večer se tančí v paláci
Rok 1817 ještě jednou schematizován a uzavřen. Četba "Racine et Shakespeare", potom "Les Hermites en prison, par E.Jouy et Jay, Paris 1823". Na zahradní terase. Generál GLITZKY [72.]. a rodina. Serenissimus odjel do Františkových Lázní. Oběd u sebe. Za hrabětem St.LEU [63.], kterého jsem nezastihl. Večer na terase, kde jsem se dlouho procházel s von SCHACKEM [61.]. Potom na čaj. Paní hraběnka NOSTICOVÁ [48.] s oběma dcerami byla tu také přítomna. Ženské tančily podle křídla, na které hrál hrabě Klebelsberg. Přečteny francouzské sešity.
27.7.1823 - výlet k Regentu a večer na bále
Meteorologická pozorování z Teplé, zaneseny do tabulek. Sešity z Plzně. Čten prozaický překlad Homéra. Stadelmann se zabývá uspořádáním a zabalením minerálů, přičemž ho zastihne ráno. Oběd u mne. Po obědě hledám hraběte St.Leu [63.], která však mezitím přišel na terasu. Šel se mnou do pokoje. Hovořili jsme o nutnosti rýmu do francouzské poezie, o možnosti ho vytvořit a vymezit. Tento mi potom poslal několik sešitů, které jsem přečetl. Vycházková vyjížďka přes hráz velkého rybníka [102.]. - Večer na bál. Kol 10 hod. domů. Několik básní.
28.7.1823 - u Ferdinandova pramene a večer hry
Na stole ležící (dopis): panu radovi GRÜNEROVI do Chebu po vracejícím se poslovi. Studovány sešity od hraběte St.Leu. Pokračováno ve třídění minerálů z Vlčí hory. Na zahradní terase. Oběd pro mne. - Pokračování oprav. S Rehbeinem u Ferdinandova pramene. Přišel Serenissimus [6.]. a vypil jednu sklenici. Na terase. Hraběcí rodina Nosticova [47,48.] sešla dolů. Večer malé hry a tanec. Meteorologické přišlo z Výmaru.
29.7.1823 - přišli Wolff a Hensel a výlet k rybníku Regent
Něco z kalendáře přediktoval a sám vyjádřil. Revidován výtah kritiky. U pramene hovořil s komtem de St.Leu [92]. Hrabě NOSTIC a jiní. Oběd pro mne. Režisér WOLFF [74.] a malíř HENSEL z Berlína [75.]. S oběma vyjeli na vycházku k rybníku u Chodové Plané [jde o Regent]. Večer ve společnosti. V noci u jídla. - Dopis panu radovi Grünerovi do Chebu po vracejícím se poslovi.
30.7.1823 - Hensel a jeho nevydařený portrét
WOLFF a HENSEL [74,75.], poslední z nich kreslil. Hrabě STROGANOFF [76.], později ministr von BÜLOW [25.]. V poledne s WOLFFEM [74.] a HENSELEM [75.] u oběda. Kněžna von HOHENZOLLERN [21.] a paní von LOEBEN [22.]. Velkovévoda a von BEULWITZ [77.]. Večer na bále, (Nejdříve Serenissimovi předložil kresby, pak také rodině).
31.7.1823 - Sousední Berlíňanky odcestovaly
Výtah kritiky. Malíř HENSEL, předtím WOLFF, o divadelních a jiných záležitostech. Vzpomínky na minulé roky. Hodnocení těchto. Kněžna von HOHENZOLLERN [21.], paní von LOEBEN [22.] přihlížely Henselovu kreslení. Na terase nalezl pana presidenta von HEYDEBRECKA [78.]. Doprovodil ho do pokoje, kde jsme nalezli jeho nemocnou paní, z cesty značně unavenou. - Oběd u sebe, obě Berlíňanky odcestovaly [64.]. Večer na promenádě u pramene. Potom na terase s majorem von WARTENBERGEM. Později pro mne. Několik přírodovědeckých věcí promýšleno. Po jídle tu byl PIOTROWSKI [79.]. Dopis panu P.převorovi Klementu ECKLOVI [14.] do kláštera Teplá, přes pana von Beulwitze [77.].
1.8.1823 - s děvčaty na procházce u mlýna
Brzy ráno vstal - na promenádu. Vévoda a princ GUSTAV von MECKLENBURG [95.]. Doma něco málo pracoval na kritice. Se sestrami procházkou ke mlýnu. K hraběti St.LEU [63.]. Přeptal se u paní von STRUVE [82.]. Tato nalezena spolu se slečnou dcerou a von MANNSBACHEM [82.] na aleji. Pan von Mannsbach přicestoval. V poledne na oběd. Sbírka z Vlčí hory stále dobalována. Večer na promenadě s hrabětem St.LEU, procházeli se nahoru a dolů. Hodně hovořeno o francouzském divadle. Mezitím doktor SCHEU (18.) o zdravotním stavu hraběte. Pan von MANTEUFFEL [86.]. jel do Františkových Lázní, aby přivezl svou rodinu do Hvězdy. Večer na terase.
2.8.1823 - balení minerálů a večer na komedii
K velkovévodovi k snídani. Na terase. Pokus něco málo pracovat. Černé zrcadlo se vrátilo zpátky. Posíláno od Eckermanna. Následovalo balení vulkanických nálezů. Paní vrchního prezidenta von HEYDEBECKová [78.]. Opis druhého zpěvu Iliady. Krátké zprávy od Zaupera [56.]. Oběd pro mne. Po obědě na terase. Večer na a z komedie. Paní von STRUVE [82.]. Večer venku. Potom u stolu.
3.8.1823 - na terase a Rehbeinem u Regentu
Náhodami pobízeno k činům. Mnohé zmeškané doháněno. Katalog minerálů z Vlčí hory. Mladý bdělý studiosus KOREN (vyslovováno Korschen).Citoval druhý zpěv Iliády. Přemítání o Zauperově dopise. Oběd pro mne. Po obědě na terasu. V horkém slunci na zahradní terasu. S dvorním radou REHBEINEM [8.]. k chodovoplánskému rybníku. Trojitý svátek královských narozenin. Proto diference. Státní ministr von BÜLOW [25.]., historie pouštění žilou. Řecká terminologie. Zpátky. Vtip o tyranovi. K "thé dansant", kde jsem poznal mnohé staré a mladší lázeňské hosty.
4.8..1823 - wawelity od Chotka, na Hamerském dvoře, noční bouřka
Koncipovány dopisy. Stadelmann byl na Sangerbergu. Snídaně v předhale. U barona von GREIFFENKLAU [84.] rozloučit se. Nadto ještě přišla dáma. Zůstali jsme až do času oběda. Jasný a horký den. Po obědě přišel pan von PIOTROWSKI [79.]. Vyprávění tragedie Luidgarda. Potom mnoho o výtvarném umění a co všechno viděl na svých cestách. Inspektor silnic, rytíř z Prahy (Chotek?), přinesl krásné wawelity, které se vyskytují v jeho obvodu. Potom na terase. Se Serenissimem, s rodinou a vrchním prezidentem HEYDEBRECKEM [78.] nejprve u Ferdinandova pramene, potom - bez posledně jmenovaného - na Hamrnický dvůr. Točící se povětří ze všech stran horizontu. Ale při rozpuku noci horní obloha se opět vyjasnila. Hvězdy a mléčná dráha se jevily jasné. O půlnoci stál šedivý široký mrak na poledni (jihu). Potom táhlo hromobití od západu na jih. Blýskalo se a silně pršelo.
5.8.1823 - obrazce oblaků - hovor s generálem Schackem
Brzy kouřící se vrchy, které se ve vzduchu chvěly. Pokračující tendence horní oblohy k vodním srážkám a k tvorbě cirrů. Objev určitých scén (obrazů). Nic nepil. Muž kol 50 let. Pokračováno v popise. Snídaně u velkovévody. K hraběti St.LEU. S Polkami znovu nahoru. K baronu MANTEUFFELOVI [86]. K rodině. Děti udělaly jeden velkou vycházku do kopců. Velkovévoda jel do Plané na lov. S generálem SCHACKEM [61.]. před domem různorodý rozhovor, zvláště o ruských poměrech. FISSEL, bankovní inspektor z Klatov mi poděkoval za laskavost, kterou jsem udělal pro jeho dítě. Na terase, hovořil s panem a paní von HEYDEBRECK [78.]. Se sestrami na lesní lavičku. Přes Křížový pramen domů. Velkovévoda přišel z lovu, zůstal ve společnosti a u večeře
6.8.1823 - nové básně a hovory s Schackem a se St.Leu
Dokončen opis Zauperových listů. Dokončeny dopisy domů. STADELMANN byl zaměstnán,aby zabalil minerály pro STROGANOFFA [76.]. Na terasu. Přívětivá a veselá zpráva. Zůstali jsme spolu, posnídali. O půl jedné s generálem SCHACKEM [61.]. v předhale. Hovořeno o mnohém. Kanál, který umožní komunikaci v ruské říši od jihu k severu. Oběd doma. Leccos zařízeno. Připraveny sangerbergské sbírky. Pomýšlel na nejnovější básnické výtvory. Hrabě St.LEU [63.].
7.8.1823 - třídění minerálů a večer s pitím, které neprospělo
Ráno brzy vstal. V mnoha věcech dělal pořádek. Setřídil a katalogizoval sangerbergské minerály. Návštěva na rozloučenou guberniálního rady BREINLA [87.]. Na terase. Mnoho chodil sem a tam. Předtím byl u velkovévody. Hovořeno o zasnoubení bez přípravy (improvisovaně). Zabaleno, co se vztahovalo ke stříbrným dolům v Sangerbergu. Johann Baptist HEINRICH (98.), c.k.rada, s jedním duchovním. Přinesl vzorky kamenů "Galmei", blíže je vyznačeno v naších katalozích. Oběd pro mne. Potom PIOTROWSKI [79.]. s jedním profesorem, který se vrátil z jedné veliké výpravy, snaživý a zajímavý muž. Stadelmann začal s balením kamenů,zase něco vyvedl … Později zpět ke společnosti. Potom u stolu. Slečna MEYEROVÁ (32.) byla představena jako nevěsta Rehbeinova a páru bylo připíjeno na zdraví. To mně neprospělo. Špatná noc.
8.8.1823 - zdravotní potíže a špatná noc
Recitoval básně hraběte St.LEU. Velkovévoda odešel. Potom se shromáždili venku k rozloučení. Krásný den. Stadelmann urovnal správně zařazené minerály a vytvořil tři sbírky, rovněž k tomu připravil katalog...... Po stole omylem k Ferdinandově prameni a na cestě zpátky hovořeno s panem PIOTROWSKIM (79.). Na terase. Hrabě MANTEUFFEL [86.]. seděl s rodinou před Hvězdou. NB. Předtím poseděl u pana a paní VON HEYDEBRECK [78.]. Potom u pramene. Jedna neznámá ženská na mne hovořila. Dr. HILDEBRAND [99.]. se znovu vrátil ke své vzpomínce. Večer doma. Necítil jsem se dobře. Špatná noc. - Poslal: svému synovi deníky s dopisem své snaše.
9.8.1823 - balení a nepořádek v pokoji - paní Amálie nemocna
Špatné počasí. DR. HEIDLER [17.] hovořil o mých stavech a udělal velmi rozumný předpis. Střídavě doma a v hotelu. Balkónový pokoj byl proměněn v šatnu v důsledku balení. Přišla slečna VON RINGEL (100.). Paní VON LEVETZOWOVÁ [30.] onemocněla. STADELMANN zabalil vybrané kameny. Balík pro Prahu byl hotov, rovněž tak pro Jenu. Brzy do postele. - Dopis: Prof.ZAUPEROVI [56.] do Plzně, vrácení jeho rukopisů.
10.8.1823 - expedování a procházky po lázních
Brzy vstal. Dobrý zdravotní stav. Mnohé expedováno. Odepsáno, zabaleno a koncipováno. STADELMANN je pomalu hotov s balením. Déšť při stoupajícím barometru. Diktován muž kol 50 let. Sekretář hraběte St.Leu u mne. Nato odjel k hraběti. Oběd u mne. Stadelmann přinesl "Gentiana .. a Parnassia palustris". Opis promemoárií o stříbrném dole u Sangerbergu. U mne oběd. Odpoledne diktoval dopisy. Večer u pramene. Několik procházek. Na terasu, potom v pokoji.
11.8.1823 - Stadelmann na Vlčí hoře . odpisy z Výmaru
Časně vstal. STADELAMNN jel na Vlčí horu (Wolfsberg). Pán VON BRÖSIGKE (31.) jel časně do Chebu. Při nejvyšším stavu barometru zakrytá obloha. Tabelární přehled mých prací pro komta St.LEU. Jejich průvodce PETRILLI mne navštívil kvůli několika věcem. Rok 1798 srovnán v čtvrtodstavcích. Dr.Heidler, nařizující mnohé rozumné, mne doprovodil. Oběd pro mne. PIOTROWSKI, poznámky o jeho zemi a o jeho majetcích. O mnohém jiném, o světě a literatuře. Později pan von KNORRING [104.], znamenitý mladý muž, přicházející z Dráždan, cestující do Švýcar. Dopisy od mého syna a dcery. Přiložen dopis od lorda Byrona (103.). Hodnocení nejznamenitějšího setkání.
12.8.1823 - na Regentu a setkání s děvčaty - Stadelmann z Vlčí hory
1798. Jednotlivosti v kontextu diktovány. Panu VON KNORRINGOVI /104.). Dr.Heidler se poptával na mé zdraví. Oběd pro mne. 1797 diktováno. Na terase. Potkal zraněného Poláka pana hraběte MYCIELSKIHO [96.]. S panem von Knorringem vyjeli na hráz velikého rybníka. Potkali sestry. Veselá zábava zpět jedoucího vozu. Na terase na okamžik a v pokoji. Osvícená předhala. Doma. "Munda" dopisů. Stadelmann se vrátil z Vlčí hory s velkým balíkem.
13.8.1823 - malé básně a s rodinou ve Sklářích
John psal roky 1795 a 1796 ze čtvrtek do folií. Já šel k prameni. Dobrodružství s hříšnou madame MILDEROVOU(105.). Doma, prohlížeje depeše z Výmaru. Odpověděl na dopis lordu BYRONOVI /103.). Madame MILDER mne navštívila. Také pan PETRILLI, sekretář hraběte St.LEU (63.). Pokračováno ve výše uvedeném. STADELMANN čistil poklady z Vlčí hory. Několik malých básní. Pro Výmar k 28. Doktor HEIDLER zařídil příští. Jedl málo. Diktoval dopis. JOHN (2.)pokračoval v psaní kroniky. Dopis od ECKERMANNA. S rodinou jeli do továrny na lahve (Flaschenfabrik). Potom na terase s tajným radou BRANDEm. Policejní historky z doby války. Ze zázračné centra Drážďan.. Vtip se slečnou von MEYERovou (32.). Zábava s generálem SCHACKEM (61.). Plán, odjet do Karlových Varů. V noci rozmýšleno příští nutné. – Dopis: panu dvornímu radovi MEYEROVI (32.) do Karlových Varů, Panu radovi GRÜNEROVI(5.) do Chebu.
14.8.1823 - Szymanowska a na špacíru ke mlýnu
Následující zásilky (expedice): Augustovi a Ottýlii do Výmaru. Madame SZYMANOWSKA a její sestra. Pan PETRILLI (63.). S ním nešťastný pokus o přeložení mých tabulek. Doktor HEIDLER (17.). Na terase s baronem MANTEUFFELEM (86.).Potom major von WARTENBERG (26.). John kopíroval kroniky 1793 a 94. Oběd pro mne. Leccos zařízeno. K madame MILDEROVÉ (105.), kterou jsem nezastihl. K madame SZYMANOWSKÉ (80.), která hrála v sousedním domě na křídlo, kus od Hummela, jeden od něho a ještě dva jiné, docela nádherně. S ní na procházku k Mlýnu. Přepadl nás déšť. S deštníkem k prameni. Večer na terase. Potom v pokoji. Hrabě a hraběnka von GORCEY (15). Bylo hopsáno a galopováno jako vždycky. Hraběnka hrála.
15.8.1823 - přestal pít Křížový pramen a zpěv Milderové
Křížový pramen na Heidlerův recept nahrazen a udělalo se mi lépe. Dopisy připraveny. Balík pro pana von Struveho zabalen. John píše kroniku 1790,91 a 92. K doktorovi HEIDLEROVI, kde madame MILDEROVÁ neporovnatelně zpívala a nás všechny přivedla k slzám. John pokračoval v psaní kronik. Já prohlédl koncepty dopisů a také psaní radovi Grünerovi, objednal jsem se na 19.8. Opakovaně na ranní procházku, nahoru za lázeňský dům. Po Tepelské silnici zase zpátky. Potkal několik dam. Matky přišly na terasu. Já šel se sestrami nahoru. Večeře u mne. NB. U večeře jsem byl u hraběte St.Leu. – Dopis Radovi Grünerovi do Chebu.
16.8.1823 - Szymanowské koncert
Připravené zásilky pomalu odbavovány. Madame Szymanowska a sestra mne navštívily a pozvaly. John nakreslil Vlčí horu. Báseň pro Madame SZYMANOWSKOU (80.) . Oběd doma. Ve 4 hodiny u Madame SZYMANOWSKĚ, která nádherně hrála. Sousedka dala přenést zprvu odepřené krásné piano. Ženské ještě neodjely. Mnohé podivuhodnosti a a vtipy v důsledku neporozumění a mýlek. Večer u stolu. všechno bylo zaplaceno. Broušené sklo – královský dar od hraběte St.Leu. – Dopis státnímu radovi von Struve, přes paní von Struve (82.), do Hamburku.
17.8.1823 - rodina odjela - báseň pro Szymanowskou - paní Milderová
Včera byl hotov opis prvních roků. Rodina se připravuje k odjezdu. Shromáždili jsme se u snídaně a před rozloučením činili plány na nové shledání. Proto bylo také loučení radostné. Potom domů. Stadelmann pokračuje v balení. Báseň pro Madame SZYMANOWSKOU dále doplněna. Madame MILDEROVÁ přišla na návštěvu. Přípravy k odjezdu. Večer s paní von Brösigke k Ferdinandovu prameni.
18.8.1823 - korespondence a sbírky minerálů
Báseň do dvou alb dodělal a napsal. Madame SZYMANOWSKÁ mně navštívila. Byla zvědava na obsah alba. Odesílání různých beden. Zůstal doma. Odpoledne dopisní zásilky: do muzea Vlastivědné společnosti v Čechách do Prahy, sbírka z Vlčí hory a horniny od zvětralého Mariánského pramene. Do Teplé panu P.priorovi Klementu Ecklovi, sbírka od Vlčí hory. – Večer dostal více dopisů přes mého syna. Rovněž Brewsterské psaní u Edinburgu.
19.8.1823 - u paní Brösigke a rozloučení s generálem Schckem
Pozvání na večer u Madame SZYMANOWSKÉ odmítnul. Ocitoval seznam mých děl pro hraběte St.Leu. Přišel hrabě sám se svým synem a dvormistrem. Hrabě MYCIELSKI [96.]. Poslány lístky. Na okamžik u paní von BRÖSIGKE (31.). Nalezena paní hraběnka GORCEY (15.), spěšné rozloučení v předhale s generálem von SCHACKEM (61.) a dalšími. Konsultace s doktorem Heidlerem. Po obědě zásilky seřazeny a odeslány: pro paní komoří a pana komořího von GOETHE do Výmaru. Pro pana tajného vrchního vládního radu SCHULZE (49.) do Berlína. – Večer pouštění žilou. S dr.Heidlerem o mnohém hovořeno. Pomýšleno na minulost. Příští uvažováno. Paní von HUMBOLDTOVÁ [106.]. s dcerou.
20.8.1823 - balení a odjezd do Chebu
Klidná noc. Konsiliantní sny. Pokračující úklid a balení. Madame SZYMANOWSKA se svou sestrou (80.-81.). Hrabě St.LEU (63.). BRÖSIGKOVI (31.). Slečna MEYEROVÁ (32.). Dr.HEIDLER (17.). Oběd s radou GRÜNEREM (5.). Odjezd kolem třetí. Nejnádhernější jasný den. Vzdálené lokality. Nad Smrčinami celá řada odpočívajících oblaků kumulů; docela nahoře široký mlhový pás, mezi oběma nádherně zapadající slunce. Členění horních mlhových pásů v atmosféře.
21.8.1823 - s Grünerem šli za Hussem
K ránu silně pršelo. (V Mariánských Lázních rovněž k třetí hodině.) Sestavena tabulka. Kameny od pana rady GRÜNERA. Pan von KNORRING [104.]. Konverzace s ním o stovkách věcí. S tím u oběda a s radou GRÜNEREM. Navštívili pana HUSSA a přišel zpátky. Hovořeno o tom a dále o mnoha věcech. O Harthausenu u Bonnu jejich sbírkách písní. Finské a lotyšské písně; rozdíl jejich charakteru. Též sága Heimskringla a jiné povahy starého Severu. K večeru přestal déšť. Meinigenští přišli po 8 hodině z Mariánských Lázní. Večer od lékárníka poslední barometrické dny.
(V denících neuváděný) dopis Ulrice Levetzowové z Chebu, datovaný 21.8.1823, zní:
"Ulrice von Levetzow, tato zásilka vyvolá u nejmilejší Ulriky asi veselou tvář, která ji tak sluší. Klavírní noty jsou od dědečka, (noty) zpěvu od známých přátel, protože snad příležitostně by mohly být užitečné. Jak se má milá matka se svými krásnými dětmi ? Tisíce pozdravů, přání a podobně! Věrný jako vždy a tentokráte netrpělivý Goethe."
22.8.1823 - psaní dopisů - výlet do Mühlbachu
Diktoval dopisy a ocitoval. Hrabě TRAUTMANNSDORFF a tři další lázeňští hosté z Františkových Lázní byli odbyti. Mladý FIKENTSCHER [83.]. s radou GRÜNEREM, o cestě otcově, chod jejich obchodů a jiné. Po obědě u rady GRÜNERA – tam nalezl také starší sestru a pozdravil. Přehlédl minerály sebrané během roku. - O jejich výměnném obchodu a vážných úsilích v tomto oboru hovořeno. S ním vyjeli při krásném západu slunce až na výšinu nad Mühlbachem. Jízda do Albenreuthu na zítřek naplánována. Nutné objednáno. Večeře pro mne. Rekapitulována Nosiana.
23.8.1823 - velký výlet s Grünerem do Albenreuthu
Přípravy k odjezdu. Kol 10 hodiny ve voze. Vyjeli horní branou ven. V jednom malém, ale čistém selském stavení v Kozlích (Gosel). Přípravy na naše příští shledání. Přes borový lesík na písečnou cestu, kde byly více či méně zvětralé hliněné břidlice. Odtud do vesnice Boden, která leží na úpatí zřejmě vulkanického vrchu. Zde se nalezly velmi bohaté na křemen, vlnité hlinité břidlice; jak na potoce ležící struska, mnohé roztlučené. Na vrchu samotném - poloha tohoto byla prozkoumána. Pyrotypická hornina všeho typu posbírána a další jízdou dosaženo Albenreuthu, kde se nacházejí stopy vulkanické na povrchu; potom pozoruhodné naplavené vrstvy z originální i pozměněné horniny. Zpátky na Gosel; frugální jídlo. Osobitý chudý myslivec; docela pěkná rodinka, čtyři hoši, dvě děvčátka. V půl osmé znovu v Chebu. – Dopis od dvorního rady MEYERA (32.), jehož návštěva ohlášena na zítřek. Vybaleno. Zábava s radou GRÜNEREM. Uvažována další jízda. – Dopisy: panu prezidentovi Neesovi von Esenbeck do Bonnu. Panu vládnímu radovi von HARTHAUSENOVI do Kolína.
24.8.1823 - dopisy a prohlížení nových minerálů
Následující odesláno: panu prof. ZELTEROVI (94.) do Berlína, panu komořímu radovi von GOETHE, deník až do včerejška včetně, na byliny několik příkazů. Přiložený andalusit. – Deník z roku 1823, vytaženy první měsíce. Rada Grüner zaranžoval včerejší exempláře z Boden a Altalbenreuthu. Hrabě TRAUTSMANNDORFF a bratr. Po obědě prohlíženy minerály. Grünerovo pojednání o lidových krojích. O 4 hod. přišel dvorní rada MEYER (32.). Projednávány karlovarské záležitosti, zvláště co se týká umění. Přípravy k balení. Večer rada Grüner a Meyer.
25.8.1823 - cesta z Chebu do Karlových Varů
Rozloučil se dvorním radou Meyerem. Také rada Grüner. Usmlouvání ohledně hraběte Auersperga. Ve 3/4 7 hod. z Chebu. V 10 hod. v Citicích (Zwodau). Nejkrásnější počasí. Před Citicemi se ukazuje na jihovýchodě jeden oblak kumulus, ležící docela při horizontu. V Citicích paní von der RECKE a básník TIEDGE. O 1 hod. odjíždíme. K 4 hod. v Karlových Varech. Za Citicemi se ukázala oblaka na východě, kumulus, ale velice malý, mraky se však rychle rozplývaly. Zpráva u paní von Levetzow. Nastěhoval se nad ně v druhém patře ve "Zlaté kytici". Krásný pokoj, krásný výhled. Vůz od hraběte Klebelsberga byl naložen ovocem a jinými viktuáliemi. Chutné fíky a meruňky předloženy. Mladý polský muž NAKWASKI – velmi silně o nepokojích v jeho vlasti. S rodinou vyjeli k Poštovnímu dvoru. Večer před vraty, u čaje. Hrabě WALEWSKI, velmi rozumný, jak vůbec než také v Německu asi velmi informovaný muž. V noci s rodinou. Ubývající měsíc velmi jasný nad Tříkřížovou horou. – Dopis panu radovi Grünerovi do Chebu, po Johnovi.
26.8.1823 - s rodinou na Doubí k Ohři a vzpomínáno na Mariánské Lázně
Ráno o 5 hod. skrznaskrz jasná obloha jako včera. Slunce vyšlo přesně v 6 hod. nad Tříkřížovou horou jako nádherné. Zašel jsem k Vřídlu, kde jsem potkal pana von HEYDENBRECKA [78.]. Nato k Novému prameni.Cestou potkal generála METSCHE. U Nového pramene nikdo známý. Již o 7 hod. velká horka. Hovořeno s různými osobami, také s paní HEILINGÖTTERovou a dcerou u Meyerova krámu. Později s Ulrikou alamanachy a některé malé mědirytiny (Kupfer). Po páté jeli na Doubí (Aich) na Ohři. Káva popita. Zpátky přes hamr. Nádherný večer. Něco kumulů na severozápadě. Na louce se procházeli nějaký čas. Hrabě WALEWSKI, stejně jako UJEJSKI, který přijel z Mariánských Lázní a měl zprávu o mých básních pro dvě polské dámy. GENICEO, tlustý, vzácný a jisté tajemnosti. Večer hrabě FREDRO. U večeře bylo vzpomínáno na nové stavby v Mariánských Lázních. Umlouvání se na jeden výlet (Partie) do Lokte.
27.8.1823 - Poláci ve Varech a večer se tančí
Vstal o 6 hod. Slunce již vyšlo o málo déle než včera. Ale jasný teplý den. Karlovy Vary mají mnohem více domů. Domy nejsou jen čistě vyčištěny, ale vznikly opravdové paláce, zvláště pro veřejná zábavná místa, a to jak v městě tak v okolí, takže lázně jsou přeplněny a přece nejrůznější společnosti tu nalézají ubytování. Cesta do Doubí po pravém břehu nahoru je při suchém počasí docela snesitelná; nad hamrem po cestě zpátky velmi pěkně a příjemně. Po velké vodě není vidět žádné stopy; jen mostní oblouk u prvního vjezdu leží ještě v ruině. Že tento se zřítil, žádný div; byl tak špatně postaven, že by se mohl zřítit při nějakém nadměrném nákladu. – Odpoledne se zatáhla obloha při velmi horké atmosféře V noci to všechno zase pominulo. Hrabě GENICEO byl na Amáliiných pochoutkách, na tanečním čaji v Saském sále, kde předtím seděl a popíjel čaj a užíval mnohých sladkostí. Dobré tanečnice a tanečníci, kterých tu nebylo mnoho, nepřišli na sál. Přišlo mně při této příležitosti za příjemné, že jsem znal zde se zdržující významné osoby. Kníže HOHENZOLLERN-HECHINGEN (21.) ke mně hovořil, rovněž princezna JULIE. Více Poláků a Polek mi bylo představeno. Rovněž také MADAME GAJEWSKA, básnířka. K závěrečné polonéze mne vyzvala jedna polská dáma k tanci, s kterou jsem se točil kolem a do rukou mně přicházely nové a nové většinou překrásné děti při dámské volence. Po 10 hod. změna. Po večeři ještě dlouho spolu.
28.8.1823 - výlet do Lokte a 74.narozeniny Goetha
Brzy vstal. Většinou čistá obloha, málo oblaků na horizontě. Spěchalo se, abychom mohli v 7 hod. vyjet. Kolem 9 hod. jsme přijeli do Lokte. Obloha se zatáhla. Půl hodiny mohla být jízda ještě více horká. Vystoupili u Bílého koníčka (Zum Weißen Roß), kde STADELMANN včera všechno objednal. Velká procházka nejprve po pravém břehu Ohře, skrze nové skalní průchody. Berta se zabývala horninami. Nakonec již velmi horko. Po návratu přispěchal Stadelmann a John, kteří přinesli dezert. Milý dopis od mého syna. – Sklenice se třemi jmény a datum. Rekapitulovány mariánskolázeňské historky a jiné. Na radnici, je k vidění velký meteorit. Do porcelánky. dostal minerály-dvojčata. Po 6 hod. odjezd, při chladném vzduchu zvláště na severovýchodě a na horizontě zatažená obloha. Šťastně se vrátili při nastávající noci. Přišel NAKWASKI, dovolující se, že jede do Mariánských Lázní. Zábava o zboží hraběte Klebelsberga, jeho otci a smýšlení. Přátelský rozchod.
29.8.1823 - toulky po Varech a vzpomínání na Mariánské Lázně
"The Sketch Book of Geoffroy Cryon, London 1821". Dopis svému synovi. Zpráva hraběti Sternbergovi podle schématu. Návštěva u kněžny HOHENZOLLERN-SIGMARINNEN. V krámu Meyerově. Dále hovořeno s několika karlovarskými. S několika Poláky. V krámu u světnice. Přišel nenadále tajný sekretář MÜLLER, který si stěžoval na silné účinky, které s ním cvičí několik sklenic Vřídla a vyslovil skoro úmysl odjet. – Stadelman otevřel bedny u paní HEILINGÖTTER a něco z toho přinesl s sebou. Byl úmysl, radovi Grünerovi k jeho výměnném obchodu takto udělat dárek. Dopis od pana rady Grünera, blahopřání k včerejšímu dni. Společný oběd. Zimmer poslal účet (Note) s nestoudnými cenami, jak jsem očekával. 11 louisdorů požadoval za 4 majolikové talíře, za jiné, stejně tak nesmyslné ceny. Myslel si, po zkušenostech, že lidé, kteří k němu přijdou, jsou vznešení, bohatí a nevědoucí. Meyer mi o tom již řekl. Muž má také několik krásných kusů slonoviny, o které má zájem velkovévoda. K večeru jsme vyšli ven. Přiměřená tepla. Na Chotěšské cestě tam a zpět. Hrabě WALEWSKI se k nám přidal. Na Mariánském sedle jsme pobyli poměrně dlouho; byly to dobré, příjemné hovory. Při návratu jsme zůstali ještě dlouho na louce. Večer byl chladný, ale ne vlhký. U večeře hovořeno, jak zapůsobila zpráva o mé nemoci v Drážďanech a na rodinu. Jiné důvěrnosti. Prezident von BÜLOW s manželkou projížděli Karlovými Vary; von HEYDENBRECK(78.) chtěl zpátky do Mariánských Lázní, protože je jeho dítě velmi nemocné. Historky o mariánskolázeňských poměrech, charakteristika pánů, kteří tak staví, domácích pánů a paní, nedostatky a přednosti různých kvartýrů, a výstavba lázní jako taková také, neboť ona ovšem docela zázračné pohledy dává do vnitra takového stavu. Pokračováno v čtení "Sketch Book" a Černý trpaslík.
30.8.1823 - výlet na Andělskou horu a společný večer
Opis deníků pro děti. U snídaně. Popis, jak to tu vypadalo po povodni. Běsnění Vřídla po povodni. Zabýval se diktováním a čtením výše uvedených knih. U snídaně rekapitulována mnohá dobrodružství. Návštěva u hraběnky jménem JARACZEWSKA; nezastihl ji. U dvorního rady MITTERBACHERA. Historie nemoci paní ředitelky GOTTER-ové. U Vřídla, které stále ještě sestoupá do výše. Doma. Na dvorku. U oběda. Kol 4 hod. vyjeli na Andělskou horu. Kolem dokola bezmračná obloha. Nad Krušnými horami přecházejí deště, v dáli duní. Vystoupili na starý hrad. Nádherné dobrodružství. Veliký chechtot. Kaple Nejsv.Trojice. Vzpomenuto chybějící Boha Otce. Trest za vykradení kostela. Pokračující veselost. Na domě u silnice později káva. Důvody k žertu a posměchu. Při nádherném počasí domů. Karlovy Vary se světly pokojů a pouličními laternami. Jasné blikání hvězd. O 9 hod. přijeli kočárem. Nové plány. Ještě dlouho zůstávali spolu. – Dopis Panu komořímu a komornímu radovi von GOETHE, deníky etc. do Výmaru.
31.8.1823 - večer v divadle a pak procházka s Ulrikou po "Louce"
Později vstával. Něco do zprávy pro hraběte Šternberka. Na snídani. Paní von der RECJKE se nechala podle mého mínění informovat. "Sketch book". Paní von Levetzowová vypráví historku svého setkání s paní von STAËL v Ženevě. Večer na komedii: Simson, jako melodrama, příšerné samo o sobě; představení ještě příšernější. Potom se procházeli na Louce. V noci společně. Mladší šly včas do postele. Zůstala paní von Levetzowová a Ulrika v častých vzpomínáních.
1.9.1823 - čekání se sestrami na "Louce"
Brzy u pramene, málo hostů. Posnídáno na louce. Později vyhledal knížete HOHENZOLLERN a sestru princovu. Společně u jídla. Paní von Levetzow s Ulrikou doprovozeny k tabuli., kde vyhledali jednu nemocnou Angličanku, jménem EDGEWORTH a jednali s její komornou. Vývoj anglického charakteru. Šel jsem nejprve s Amálií a Bertou na most, potom na Louku sem a tam. První veselá netrpělivost. Bylo již pozdě; zůstali jsme na louce. Noc při povodni jako litografie. Plán Karlových Varů a okolí, jako rytina (v mědi), od PLATZERA. Večer četla Berta první kapitolu Černého trpaslíka velice půvabně.Mohla by skrze vyučování lehko dokonalosti dosáhnout. Malý dramatický svátek k přijetí hraběte Klebelsberka v Třebívlicích. Rozkošné vyprávění. Všeobecná zábava. Brzy se rozloučil. – Panu radovi Grünerovi do Chebu.
2.9.1823 - výlet do Ostrova a večer s rodinou
Nádherné počasí. Leccos připraveno. K Novému prameni. Malá společnost. Koně k vyjížďce a objednáni na Hartenberg Snídaně na Louce. Potom procházka sem a tam. Od Poláků představen Madame Botta. Přisedl jsem k nim. Přišel nějaký Dr. Bajer z Vídně, který vzpomínal na staré karlovarské historky a poptával se po slečně Ulrichové. Nádherná tmavomodrá obloha. Za paní von der RECKE, kterou jsem však nenašel. Pokračující dotěrné historky Angličanů. Troufalost a lámání. Archivní rada Kestner z Hannoveru. Dr. Mitterbacher, hovořil o krátkodobém prodlévání státního rady Hufelanda. Odjezd do Schlackenwerthu (Ostrov nad Ohří), po cestě basalt a stonková železná ruda a minerál Mandelstein. V zahradě několik zábavných hodin. Podán šťastný žert o almužně a slepci. Zpáteční cesta za krásného počasí. Přijeli o 1/2 9 hod. při soumraku. Zůstali společně. Malé příležitostné básně prošlých časů. Vylíčení jedné mladé dcery bývalého dvormistra. Amáliino neposlušné čtveračení. O výmarské vysoké kultuře, starší a novější.
3.9.1823 - dopisy a toulky po Varech - Amáliiny pošetilosti
Odesíláno následující: Panu hraběti Auerspergovi na Hartenberg, po expresním poslovi. Opis deníků. Šlo se k prameni a dovézt. Posnídáno na Louce. Skleněné zboží u Mattoniho prohlíženo. Amélie disputovala s generálem Uminským. Podivuhodné pošetilosti. On rozbil velmi krásnou vázu a všichni se smáli. Dáma z Vídně, přítelkyně Madame PEREIRY. Mnoho dobrého a přátelského jménem této. Také hovořeno o paní von PICHLEROVÉ. Pro mne. Přípravy k balení., Stadelmann navštívil hrnčíře a přinesl kameny. John opisoval výmarské básně. Přišli s velmi přívětivými dopisy, které mne zaměstnávaly celé ráno. Na oběd společně. Kolem 4 hod. do Doubí. Oblek z pravého mřížkovaného skotského vzorku, který vypadá velmi dobře. Obloha se počíná zatahovat. Hovořili o knížeti Hohenzollernovi a společnosti. Pozdravili Nejvyššího purkrabího. Přes hamr pak zpátky. Zamračená obloha, velmi krásná jízda, teplý večer. Na Louce. Po 7 hod. večer se objevila na západě barva počasí. Dlouhá procházka za mrholení, nakonec do domu. Ulrika se vzdálila, aby četla Černého trpaslíka, vcelku přirozeně a dobře; ono by jí to stálo více energie s předstíráním čilosti a pohodlí. My zůstali pohromadě. Amálie plna pošetilostí. Kolem 10 hod. večer opět svítily hvězdy při zčásti zakryté obloze.
4.9.1823 – blíží se odjezd
Pozdě vstával. Papíry sbaleny. U Nového pramene. V pokoji snídaně. Madame SZYMANOWSKA a sestra mně překvapily (v Karlových Varech). JOHN dokončil opis básně k narozeninám. Dopis od kancléře von MÜLLERA s jedním exemplářem téhož. Opatřil sklenice k pití. Pro hraběte TAUFKIRCHENA obchod se skleněným zbožím a toaletami se zabývající paní von Levetzowová. U stolu žert se sklenicemi. Opakování historky z narozenin. Jeli na hamr. Večer Taufkirchen a úspěch jednoho obchodu. Velká toaleta byla předvedena. Večer s rodinou. Podrobnosti mládí dcer. Amálie se jeví velice rozumně, když předvádí a napodobuje nedostatky její učitelky z pensionu.
5.9.1823 – loučení a odjezd do Hartenberku
Brzy ráno vše sbaleno. Přijel vůz rady Grünera, na který byly naloženy všechny kameny; také můj vůz odjel. STADELMANN vyřídil několik návštěv k rozloučení. Hrabě TAUFKIRCHEN. Když se vzdálil, všeobecně poněkud urychlené rozloučení. Já šel ke Zlatému lvu, kde jsem se setkal s vozem. Odjezd kolem 9 hod. Při studeném západním větru jasné počasí a zvířený prach. O 1/2 1 hod. v Citicích. První zpráva o neštěstí v Hofu. Opis básně. Po 5 hod. v Hartenberku (dn.Hřebeny). Různorodý hovor s hrabětem, zvláště o jeho ekonomii. Večer s rodinou. Syn přišel.
6.9.1823 – ekonomika na zámku Hartenberku a ve Falknově
Redigoval báseň. S hrabětem na špacíru, přes Gossengrün (dn.Krajková) do sklárny. Znovu nahoru a domů. Poznámky o rolnictví a jiném hospodaření. Veliké zlepšení hospodaření panství po roce 1816, protože tu hrabě bydlí a všechny náhledy do budoucna kontroluje. Na oběd hormistr MAYER z Oloví. Hormistr Lößl z Falknova. Po obědě přijel rada GRÜNER. Hrabě Auersperg mne poctil jedním vzácným kusem olověného živce (Bleispat), které přinesl hormistr z Oloví více. Po obědě u kávy prohlédli radou Grünerem přivezené minerály. Pro mne samého na altán. Rekapitulace cesty od dnešního rána. Příjemný přístup k účelnému hospodaření ve velkém komplexu panství, jak dnes přehlédnuto. Panství má 4 až 5 tisíc obyvatel a všichni mají zaměstnání. Zcela chudí, které možno nazvat žebráky, jsou jen tři. Večer k jídlu u společnosti. Někdejší dvormistr mladého hraběte též přišel. Přípravy na odjezd.
7.9.1823 – odjezd do Chebu a úvahy o nových metodách, nalezený dárek
Neděle – pokračováno v básni. Rozloučení s hrabětem a rodinou. Odjezd s dvěma "chaise" přes Gossengrün (dn.Krajková) a další vesnice. Daleko vlevo zůstala Maria-Kulm (Svatá Máří), kam dnes, zvláště ráno, přicestovalo mnoho poutníků. Vyjeli o 9 hod. za dobrého ale chladného počasí. V Chebu v 1 hod. Jedl doma. Po obědě rada Grüner, připravující produkty z Altalbenreuthu (dn.Mýtina) a pět dalších přiložil. O 4 hod. pro mne. Dopisy svázány, papíry vyřízeny. NB (pozn. překl. Snad jde o noviny Neu-Blatt). Hned po příjezdu opis nových strof. K večeru diktovány dopisy. Později rada Grüner a hovořeno o výměně minerálů a jiných akvizitách, také co se bude dělat v budoucnu. O mineralogii a geologii v Čechách nastal zájem. Úvahy hraběte Auersperga o hospodaření, kabinet muzea v Praze, podle Mohsišského systému zařízen. Vůbec moderní zařízení, toto učení se rozšiřuje a od dosavadního se ustupuje. Lékárník dodal vývoj barometru od našeho příjezdu. Nalezl jsem zastrčený talíř od Madame Szymanowské, a jiné zaslané věci během mé nepřítomnosti.
8.9.1823 – třídění minerálů a dopisy
Vstal o 6 hod. Pití Křížového pramene. Zcela jasná obloha. Leccos zařízeno. Opisování všeho druhu. Seznam z Bodenu a Altalbenreuthu (dn.Mýtina) čtyřikrát. Dopisy koncipovány, nadiktovány. Listy rodné knihy pro hrabata Trautmannsdorfovy. K radovi Grünerovi. U Stadelmanna, který rozbalil kameny a setřídil. K Horní bráně k výjezdu, vpravo kolem valu. U Ohře na cestu k chorobinci a přes soukenictví. Nahoře město v slunci. Oběd pro mne. Rada Grüner odjel na připojení farnosti. Pak ranní expedice pokračuje. Rada Grüner vyprávěl o připojení farnosti, hovořeno o mineralogice a jak dále pokračovat. NB. Josef SCHMIDT byl u mne a vykazoval se dobrými výsledky.
9.9.1823 – rady Grünerovi k založení skříní pro minerály
Dopisy nadiktovány, všechny uzavřeny. Stadelmann měl obchod u rady Grünera, přinesené minerály roztřídil, zařadil a začal s balením. Přehled geologických přírůstků. Redakce papírů. Pokračování konceptů. Oběd pro mne. Rada GRÜNER přinesl kuchařskou knihu, následující projednáváno. K radovi Grünerovi. Jeho minerály si prohlédl, s potěšením sledoval růst jeho sbírky. Návrhy a naléhavé přání, aby udělal několik skříní a začal sbírky se systémem. Je třeba řadit, neboť se tu již nalézá nejkrásnější materiál. Při zcela jasné obloze k Horní bráně nahoru. V důsledku přicházejícího chladu po západu slunce domů. Našel výmarského kočího a zásilku od mého syna. Četl v Umění a starověku a O přírodopisu. Rada Grüner přišel pozdě, předal jsem mu mineralogii Breslavskou. Řeč o příštím i o umění a starověku, dostal sešit IV.1. a 2. – Psaní: 1. tajnému radovu Schultzovi do Berlína, 2. tajnému radovi von Willemerovi do Frankfurtu n.M.
10.9.1823 – balení před odjezdem do Výmaru
Následující expedování: 1. P.priorovi Klementu Ecklovi do kláštera Teplá, prostřednictvím hornmistra Lößla, 2. paní von Levetzowové do Karlových Varů, 3. profesorovi Zauperovi do Plzně rovněž prostřednictvím hormistra Lößla, 4. panu hraběti Šternberkovi do Březiny, panství Radnice, i s Kunst und Altertum IV./2., a přírodověda.
Přišel hormistr Lößl, poctil mne krásnými českými horninami. Jedl u mne rada Grüner. Hlavní hovor o "geognosii" a mineralogii Čech. V lékárně s Johnem, podívat se na barometr. V noci rada Grüner. S tímto ještě poslední výměna minerálů a jiná podnikání.
11. – 13.9.1823 – poslední cesta z Čech - kočárem z Chebu do Jeny
Plné balení nás zpozdilo, rada Grüner byl přítomen. Z Chebu v 9 hod., v Aši v 1/2 1 hod. Z Aše ve 3 hod., v Rehau v 5 hod., v Hofu v 1/2 8 hod. Přenocování v Hofu. - 12.9.1823 - Výjezd v 6 hod. z Hofu, v 9 hod. v Gesellu, ve 12 hod. v Schleizu, ze Schleizu ve 2 hod., v 1/2 7 hod. v Pössnecku. Přenocování v Pössnecku. - 13.9.1823 - V 6 hod. z Pössnecku, v 9 hod. v Naschahausen, v 10 hod. Kahla, ve 12 hod. Winzerla, ve 3/4 1 hod. v Jeně.
Číslované poznámky
1. "Její Excelence pan Johann Wolfgang von GOTHE, velkovévodský sasko-výmarský tajný rada a státní ministr (kurlisty č.-366. - 2.7.1823)
2. pan Johann JOHN, kancelista, z Výmaru (kurlisty č.367 - 2.7.1823)"
3. Goethův sluha STADELMANN- všichni tři bydlí "U zlatého hroznu", Mariánské Lázně
4. August von GOETHE, syn básníkův ve Výmaru, výmarský komorní rada
5. rada Sebastian GRÜNER z Chebu, Goethův osobní přítel
6. "Její král.Výsost KARL AUGUST, velkovévoda Sasko-Výmarsko-Eisenašský (kurlisty č.362 -2.7.1823), (v denících uváděn jako "Serenissimus") a
7. pan Friedrich von GERMAR, velkovévodův sasko-výmarský komoří a major (kurlisty č.363 - 2.7.1823) a
8. pan REHBEIN, velkovévodův sasko-výmarský dvorní rada a osobní lékař (kurlisty č. 364 - 2.7.1823) a
9. pan Karl Christoph HAAGE, rada a chatoulier u Její král.Výsosti z Výmaru (kurlisty č.365 - 2.7.1823)" - všichni bydlí v Klebelsbergově domě, Mariánské Lázně
10. prefekt Benedikt STEINHAUSER z Plzně, premonstrát
11. "pan Karl SCHULTZ, vojenský rada a zemský rentmistr, s paní a s dcerou z Magdeburku" (kurlisty č.209 - 14.6.1823) - bydlí U zlatého orla, Mariánské Lázně
12. "pan Heinrich STROHMEYER, velkovévodský komorní pěvec (kurlisty č.229 - 17.6.1823) a s ním
13. pan Johann Christ.MULLER, profesor na výmarském kreslířském institutu, z Výmaru (kurlisty č.230 - 17.6.1823)" - oba bydlí U černého orla, Mariánské Lázně
14. tepelský převor Klement Eckl
15. "Pan Anton hrabě GORCEY, c.k. ko-moří, rytíř car.ruského řádu sv.Vladimíra 4. třídy a c.k. hejtman, bydlící v domě "U zlaté labutě" - c.k. lázeňský inspektor v Ma-riánských Lázních z vojenské strany (kurlisty 1823 str.6)
16. "Pan Adalbert Anton GRAFF, c.k.rada - bydlící v domě "U zlaté kotvy" Mariánské Lázně čp.37 - c.k. lázeňský policejní inspektor pro civilní strany
17. "Pan Karel Josef HEIDLER, Med. Doctor, a od c.k. zemské vlády určený lázeňský lékař (Brunnenarzt) - bydlící ve vlastním domě "U Římana", Mariánské Lázně (Romer) čp.50
18. "Pan Fidelis SCHEU, Med.Doctor, a ordinář kláštera Tepelského, bydlící v domě "U bílé labutě čp.40 - později majitel domu "Zelený kříž" (mezi "Zlatým hroznem" a "Klebelsberkovým palácem")
19. "Pan Thaddaus KLINGER, lékař-chirurg (Wundarzt), bydlící U zlatého orla čp.32 - (po dobu sezóny)
20. "Pan inspektor Vendelín GRADL, kanovník premonstrátského kláštera Teplá a inspektor pramenů, bydlící v domě "U zlaté koule" čp.22 (kurlisty str. 6)
21. "Její Jasnost , kněžna-vladařka von HOHENZOLERN - HECHINGEN, rozená princezna z Kurland, z Hechingenu (kurlisty č.348 - 1.7.1823) a
22. paní hraběnka von LOEBEN, rozená hraběnka von Bresler, z Berlína (kurlisty č.349 - 1.7.1823) - bydlí obě v Zeleném kříži
23. "Jeho Jasnost kníže Alexandr LABANOFF-ROSTOFF, carský ruský pobočník-adjutant a plukovník" (kurlisty č.326. - 27.6.1823)
24. pan von KIPRINSKY, carský ruský rada z Akademie krásných umění, z St. Petrohradu - oba bydlí v domě hraběte Klebelsberga" (kurlisty č. 327 - 27.6.1823)
25. "Pan Friedrich von BÜLOW, k.pruský skutečný tajný rada a vrchní prezident provincie Sasko, společně s manželkou, z Berlína (kurlisty č.57 - 23.5.1823) – bydlí v domě hraběte Klebelsberga"
26. "Pan Friedrich von WARTENBERG, major ve výslužbě, z Berlína (kurlisty č. 176 - 10.6. 1823) - bydlí v domě hraběte Klebelsberga; po smrti (+1832) měl Wartenberg pomník v lese nad Křížovým pramenem u Mlýnského potoka (od roku 1836)
27. "Pan Karl von HELLDORF, k. saský komoří (kurlisty č. 222 - 17.6.1823) a
28. pan Benedikt EKARD, saský komoří (kurlisty č.223 - 17.6.1823)" - oba bydlí v domě DRESDEN
29. "Hrabě Franz KLEBELSBERK, majitel Klebelsberkova paláce na Horním náměstí a
30. hraběnka Amálie von LEVETZOWOVÁ, žijící s hrabětem Klebelsberkem
31. manželé BROSIGKEOVI jako správci Klebelsberkova paláce, rodiče hraběnky Amálie von Levetzowové:
"Paní Ulrike baronka von BROSIGKE, rozená von Lowenklau, z Drážďan, (kurlisty č.1 - 2.4. 1823)" - bydlí v Klebelsberkově domě, Mariánské Lázně
32. dvorní rada MEYER z Výmaru
33. "Pan Vincenz hrabě BATTHYANY, k. maďarský dvorní rada (kurlisty č.383) a
34. pan Jakob WAGNER, dvorní mistr z Vídně (kurlisty č.384 - 4.7.1823)" - oba bydlí v Klingerově hostinci
35. "Paní Rosalia von GEYMÜLLER, manželka bankéře, s dvěma slečnami dcerami (kurlisty č. 254. - 19.6.1823) a
36. paní Karolina APPEL, manželka velkoobchodníka, z Vídně (kurlisty č. 255 - 19.6.1823)" - obě bydlí "U zlatého sokola"
37. "Friedrich Alexandr BRAN, doktor s paní, z Jeny (kurlisty č.200 -13.6.1823)" - bydlí v domě Město Regensburg
38. pan BRAUN von Braunthal, spisovatel z Vídně
39. pan SECKENDORFF, vicepresident z Frankfurtu
40. "Její královská Výsost vévoda FERDI-NAND von Württemberg (kurlisty č.76 - 29.5.1823) a
41. Její královská Výsost paní vévodkyně von Württemberg (kurlisty č.77 - 29.5.1823) a
42. baronesa WITTENBACHOVá, dvorní dá- ma Její královské Výsosti (kurlisty č.78 . 29.5.1823) a
43. pan von SCHAFFER, dvorní rada Med.Dr. z Regensburgu (kurlisty č.79 - 29.5.1823) a
44 pan baron von ENGELHART, c.k. komoří, hejtman a adjutant Jeho královské Výsosti pana vévody, z Vídně (kurlisty č.80 - 29.5.1823)" - všichni bydlí v hotelu Klinger
45. "Pan Christian Gottfried HERRMANN, knížecí sasko-gotha-altenburgský vládní a komorní rada, z Altenburgu (kurlisty č.300 - 35.6.1823) a
46. pan Georg Jonathan SCHUDEROFF, doktor theologie a superintendent, z Roneburgu (kurlisty č.301. - 25.6.1823) - oba v domě "Hvězda"
47. "Jeho Excelence pan Johann hrabě von NOSTITZ, c.k. polní maršál-poručík, s paní chotí
48. hraběnkou NOSTICOVOU, roz. hraběnkou von SCHLICK s dvěma komtesami-dcerami z Prahy (kurlisty č.350. - 1.7.1823)"- bydlí v domě "Hvězda", Mariánské Lázně
49. SCHULTZ, tajný státní rada, kterému Goethe psával z Mariánských Lázní
50. "Její královská Výsost princ Eugen vévoda von LEUCHTENBERG, kníže z Eichstadtu (kurlisty č.434 - 10.7.1823) a
51. pan rytíř von PLANAT, nejvyšší poručík a dvorní kavalír Její královská Výsosti (kurlisty č.435 - 10.7.1823) a
52. pan Dr. WIDNMANN, královský bavorský lékařský rada a osobní lékař u Její královské Výsosti, z Mnichova (kurlisty č.436 - 10.7.1823)" - všichni bydlí v domě "U bílé labutě", Mariánské Lázně
53. onoho dne přicestovalo celkem 25 partají, celkem 30 osob
54. "Pan Wolf Adolph von LUTTICHAU, královský saský komoří, vrchní fořtmistr a rytíř královského saského civilního řádu, s manželkou, z Drážďan (kurlisty č.246 - 19.6.1823)" - bydlí u "Zeleného kříže", Mariánské Lázně
55. pan svobodný pán von JUNKER-BIGATTO, královský bavorský komoří ze Svojšína - (kurlisty č. 194. - 13.6.1823)
56. Stanislaus ZAUPER, premonstrát z gymnázia z Plzně a Goethův přítel
57. dvorní rada Eichler z Teplic
58. "Pan Gottfried Ferdinand WIDOW, komerční rada z Hamburku (kurlisty č. 405 - 7.7.1823), bydlí U zlatého anděla"
59. státní rada SCWEITZER z Jeny
60. "Její Jasnost paní vévodkyně ACERENZA, rozená princezna von Kurland (kurlisty č. 526 - 21.7.1823) - bydlí U zeleného kříže"
61. "pan von SCHACK, královský pruský generálmajor ve výslužbě, s manželkou (kurlisty č.501. - 17.7.1823) a
62. pan von SCHACK, královský pruský generálmajor a první adjutant Její královské Výsosti korunního prince Pruského, s manželkou z Berlína (kurlisty č.502 - 17.7.1823)" - všichni bydlí v Klebelsbergově domě
63. pan Ludwig BONAPARTE alias hrabě von St.Leu, bratr císaře Napoleona, exkrál Holandský (kurlisty č. 557 - 23.7.1823) a jeho syn Louis BONAPARTE - viz pod číslem 92 a jeho zástupce sekretář PETRILLI, obchodník z Říma (kurlisty č. 558- 23.7.1823) - oba bydlí ve Zlaté Kouli
64. S největší pravděpodobností se jednalo o skupinku žen, které přijely nikoliv z Berlína, ale z Frankfurtu nad Odrou dne 4.7.1823. Bydlely v 1.patře domu "U zlatého hroznu" a jsou uvedeny v kurlistech:
"376. Frau von Burgsdorff, geb. von Kameke, nebst zwey Fraulein Tochter,
377. Demoiselle Minette Zillmer - aus Frankfurt an der Oder" – (odcestovaly 31.7. 1823).
65. Major von KNEBEL z Jeny
66. NICOLOVIUS, vicepresident z Gdaňska
67. pan tajný kabinetní rada Rehberg z Hannoveru
68. jeho manželka - paní Rehbergová
69. Josef DOBROVSKÝ, bydlící v Mariánských Lázních spolu s rodinou Nosticových v domě Hvězda
70. pan Adolf svobodný pán von LUTZOW, pruský velitel tzv. Černého houfu (Schwarze Schar) 1813-1814
71. hraběnka O'DONELLOVÁ
72. generál GLITZKI
73. pan BESCHORNER, hormistr ze Stříbra
74. pan Pius Alexandr WOLFF, dvorní herec (kurlisty č.599 - 30.7.1823) a
75. pan Wilhelm HENSEL, malíř z Berlína (kurlisty č.600 - 30.7.1823) - oba bydlí v Saském domě
76. "pan baron von STROGANOFF, carský ruský křídelní adjutant a kapitán Preobrajenského gardového pluku, s paní manželkou, roz. hraběnkou Kotschouboy, ze Sv.Petrohradu (kurlisty č.560. - 25.7.1823) - bydlí v domě U Římana
77. pan von BEULWITZ
78. "pan von HEYDEBRECK, královský pruský skutečný tajný rada a vrchní president v Pomoří, s paní manželkou, z Berlína (kurlisty č.604. - 31.7.1823) - bydlí U černého orla
79. pan Konstantin PIOTROWSKI,partikulíř, a jeho bratr Kamill PIOTROWSKI z Volyně (kurlisty č.421 - 9.7.1823), bydlí v domě Zlatá koruna
80. "paní Maria SZYMANOWSKA, první fortepianistka Jejího majestátu carevny z Ruska, s bratrem (kurlisty č.670 - 9.8. 1823)
81. "pan Karl WOLOWSKI a sestra Kazimira z Varšavy (kurlisty č.671 - 9.8. 1823) - všichni bydlí v Klingerově hostinci
82. paní Elisabeth von STRUVE, roz. hraběnka Oryler Friedenberg, manželká k. rus.státního rady a ministra (kurlisty č.492 - 15.7.1823) se slečnou dcerou a s paní Chralotte von MANNSBCH, roz. von Grün, manželkou vládního rady a konsistoriálního asessora z Greizu (kurlisty čís.493 - 15.7.1823)- bydlí v domě Stadt Regensburg
83. "pan Wolfgang Kaspar FIKENTSCHER (1770-1837), chemik ve sklárně a starosta Redwitz (kurlisty č.15 - 9.6. 1823) a
pan Johann FRAASS, kupec z Redwitz (kurlisty č. 15 - 9.6.1823) - oba bydlí "U zlatého slunce"
84. pan von GREIFFENKLAU
85. pan Karel hrabě CHOTEK (1783-1868), známý ochránce uměleckých památek, od roku 1826 Nejvyšší purkrabí Čech
86. pan von MANTEUFEL
87. pan von BREINL
88. "Pan Wenzel Johann TOMASCHEK, skladatel u pana Jiřího, hraběte von Buquoye, z Prahy (kurlisty č.618 - 1.8.1823)", bydlí v Hvězdě
89. "Její Jasnost kněžna Julie von Schönburg-Waldenburg (kurlisty č.538- 22.7.1823) a
90. paní hraběnka Louise von Schönburg-Waldenburg (kurlisty č.539 - 22.7. 1823) a
91. pan Meischner, Med.Doctor, z Lichtensteinu (kurlisty č.540 - 22.7.1823)" - všichni bydlí v domě Bílá Labuť
92. pan princ LOUIS, syn pana hraběte von St. Leu (kurlisty č. 714 - 18.8.1823) a v jeho doprovodu
93. pan Le BAS, guvernér z Augsburgu (kurlisty č. 715. - 18.8.1823)" - oba bydlí v Klingerově hostinci
94. Karl Friedrich Zelter z Berlína (1758-1832), stavitel a hudebník, blízký přítel Goethův
95. princ vévoda Gustav von Mecklenburg
96. pan hrabě von MYCIELSKI, majitel zboží v Polsku (kurlisty čís, 678 - 10. srpna 1823), bydlí Klebelsberkově domě
97. pan FISSEL, bankovní úředník z Klatov
98. pan Johann Baptist HEINRICH c.k.rada
99. doktor HILDENBRANDT
100. slečna von RINGEL
101. pan LANGHEINRICH , poštmistr z Aše
102. velkovévodkyně z Wilhelmstalu
103. lord Byron
104. von KNORRING z Drážďan
105. paní Pauline Anna MILDER-HAUPTMANNOVÁ, operní pěvkyně z Berlína (kurlisty č.686 - 11.8.1823) a
paní LIMANNOVÁ z Berlína (kurlisty č. 686 - 11.8.1823)
106. paní von HUMBOLDTOVÁ s dcerou
Goethe curriculum vitae
1749 --- Johann Wolfgang GOETHE se narodil 28.srpna přesně ve 12 hodin ve svobodném říšském městě Frankfurtu nad Mohanem v domě "U tří kolovrátků". Frankfurt n.M. bylo tehdy svobodné říšské město se 30 tisíci obyvateli, třetí největší město po Berlíně a Hamburku. --- Jeho otec, císařský rada, doktor práv, Johann Kašpar Goetha, jeho matka Kateřina Alžběta, rozené Textorová. Na svět prý přišel syn mrtvý a až oživovací pokusy byly úspěšné. Otec měl 39 let, matka 18 let. Dědeček z otcovy strany byl krejčí, který za svého poby-tu ve Francii změnil německé příjmení Göthe na Goethé, aby ho jeho francouzští zákazníci správně vyslovovali. Babička z otcovy strany zanechala rodině dům. Goetho-va matka byla dcera Johanna Wolfganga Textora, pocházela z rodiny učenců a právníků.
Goethovi měli šest dětí, ale přežily jen dvě – Johann a Kornelia, o půldruhého roku mladší. Sestra byla J.W.Goethovi nejbližším člověkem v životě. - Podle Goetha měl jeho otec loutnu, na kterou nikdy nezahrál; nekonečně dlouho ji ladíval a přípravou ke hře se zcela vyčerpal. Podobně to bylo s jeho sbíráním minerálů, obrazů aj. Sbírky vždy pečlivě naplánoval, ale zůstalo jen u příprav. Goethova matka byla rozená vypravěčka, společenská, veselé povahy.
1750 --- 7.prosince 1750 se narodila dcera Kornelia Goethová.
1753 --- K Vánocům dostal malý Johann loutkové divadlo, které si zamiloval. Goethe nechodil do školy. Vyučovali ho domácí učitelé pod vedením otce. Učil se latinsky, řecky, anglicky, francouzsky a italsky. Učil se tanci, šermu, jízdě na koni, kterou však neměl rád. Nesnášel pach jízdárny a kouř tabáku. Šňupání a tabáku se vyhýbal po celý život.
1756 --- Začala sedmiletá válka (1756-1763) rakousko-pruská a rodina se rozdělila na dvě strany. Při obsazení Frankfurtu francouzskými vojáky vidí Johann poprvé skutečné divadlo, které hrají. - Ve Frankfurtu koncertuje sedmiletý Mozart s velkým účesem a kordem při boku – zážitek, na který Goethe vzpomínal po celý život.
1764 --- 3.dubna byla korunovace Josefa II. římsko-německým císařem, kterou Goethe vidí jako divák.
1765 --- Goethe odchází na univerzitu do Lipska studovat práva. Brzy ho studium přestává bavit, věnuje se kreslení, strojí se podle módy a žije veselým studentským životem.
1768 --- V červenci má chrlení krve. Dostává tuberkulózu jako následek nespořádaného studentského života. Vrací se domů 28.srpna bez ukončení studia a léčí se do března 1770. Nemoc pokračuje se záchvaty, ale nakonec je překonána.
1770-71 --- Goethe odchází v dubnu do Štrasburku dokončit studia práv. Setkává se zde s J.G. Herderem (1744-1803). – V Sesenheimu poznává pastorovu dceru Friederiku Brionovou a píše jí básně. –- Goethe dokončil studium s titulem "licenciáta".
1771 --- Goethe opouští Štrasburk i Friederiku a vrací se do Frankfurtu – konečně s titulem doktora. Tím uspokojil svého otce. V domě si otvírá pod dozorem otce kancelář.
1772 --- Goethe se stává praktikantem u říšského komorního soudu ve Wetzlaru. Seznamuje se s Charlottou Buffovou. Láska k ní dala podnět k románu "Utrpení mladého Werthera".
1773 --- Goethe vydává vlastním nákladem drama "Götz von Berlichingen" o německém rytíři a selské válce. – drama, které naznačuje příchod romantismu.
1774 --- Goethe vydává "Utrpení mladého Werthera", knihu, která vzrušovala a dojímala čtenáře. Podle Werthera se oblékali mladí (modrý frak s mosaznými knoflíky, žluté kalhoty, hnědé vysoké shrnovací boty a kulatý šedivý klobouk). Když Napoleon (1808) hovořil s Goethem, přiznal se, že "Werthera" četl sedmkrát a měl knihu s sebou v Egyptě. --- V prosinci se poprvé setkali Goethe a Karel August Výmarský.
1775 --- V dubnu 1775 jsou zásnuby Goetha s Lili Schönemannovou, dcerou frankfurtského bankéře. --- Brzy na to, v květnu, cesta do Švýcar. ---Výmarský vévoda Karl August zve Goetha do Výmaru. Tam dorazil Goethe 7. listopadu a zůstal 57 let. Vzniká hluboké přátelství mladého vévody a básníka. Od vévody dostal k bydlení zahradní domek, kde býval spolu se Seidelem (1755-1820). Seidel Goethovi vedl domácnost, psal jeho dopisy (dokonce stejným rukopisem jako Goethe). Svobodomyslný Seidel ovlivnil značně Goetha. –- Zrušení zasnoubení s Lili. První setkání s paní Charlottou von Stein.
1776 --- 11.června je Goethe jmenován výmarským tajným legač-ním radou. Na výmarském dvoře se stává duší všech zábav, plesů, karnevalů, učí dvůr v zimě bruslit, zasahuje do správy země. Do čela duchovní správy země prosadil J.G. Herdera (1744-1803). – Citově se projevila u Goetha hluboká náklonnost k dvorní dámě Charlottě von Steinové. Byla o 7 let starší než Goethe, jejich vztah trval 10 let a Goethe ji napsal na 1700 dopisů, např. z italského ponbytu jí psával každý týden.
1777 --- 8.června umírá Goethova sestra Kornelie. - Goethe odjíždí s vévodou do Švýcar ve věci půjčky.
1778 --- Goethe odjíždí s vévodou k jednáním do Berlína a Postupimi.
1779 --- Goethe je pověřen řízením výstavby sítě silnic, zakládáním lomů, dolů, chudobinců ve Výmaru. Goethe dává do pořádku státní finance, ve
vojenství snižuje velikost armády (a to byl vévoda Karl August nadšeným vojákem - vévoda třikrát změnil uniformu: nejprve nosil pruskou, pak francouzskou, nakonec ruskou). Novoty, které Goethe zaváděl, se však setkávaly ve výmarské společnosti s odporem a vznikají proti němu intriky všeho druhu. Goethe je zprvu úspěšně odrážel, později ustoupil a zaměřuje se více na umění. --- Goethe si najímá dům na Frauenplanu. --- Goethe je jmenován tajným radou. -– Druhá cesta s vévodou do Švýcar.
1780 --- Goethe se začíná systematicky zabývat mineralogií.
1782 --- 3.června je povýšen do šlechtického stavu (nikoliv za básnické dílo, ale za svou práci pro zemi). Titul mu nemůže udělit vévoda a proto se vévoda obrací na císaře Josefa II. ve Vídni o titul pro Goetha.
1784 --- Goethe studuje anatomii a objeví mezičelistní kost na lebce člověka, porovnáním s lebkami zvířat. (Teologicky se nesměl srovnávat člověk a zvíře, což však nebyla u Goetha zábrana.)
1785 --- Goethe poprvé přijíždí na léčení do Karlových Varů, aby si tu kde si léčil své zdravotní potíže, především žaludeční. --- Goethe začíná s botanickými studiemi.
1786 --- Goethe jede podruhé do Karlových Varů a odtud se nevrací do Výmaru, ale odjíždí 3.září do Itáliea zde zůstává do 1788 (navštívil i Sicílii).
1788 --- 18.června se vrací z Itálie do Výmaru zcela proměněn. --- Zde poznává 23letou Christianu Vulpiusovou, dělnici v továrně na umělé květiny. Stává se Goethovou družkou, ale ke svatbě se neodhodlají před výmarskou společností, plné předsudků. --- První setkání s Schillerem. Schiller přichází v roce 1787 do Výmaru a Goethe mu zařídí, aby byl jmenován na univerzitu v Jeně.
1789 --- Goethovi se narodí 25.prosince syn August, pak ještě čtyři děti, ale jediný August přežívá.
1790 --- V březnu Goethe podniká druhou cestu do Itálie. --- Začíná studium a práce na učení o barvách.
1791 --- Goethe přebírá vedení výmarského divadla. --- Tiskne spis o optice.
1792 --- Goethe dostává darem od vévody dům na Frauenplanu, který se mu stává domovem až do smrti.
1794 --- Vzniká přátelství se Schillerem, po letech dochází k hlubokému sblížení mezi nimi až do Schillerovy smrti (+1805); třebaže Schiller kritizoval nestálost Goethových zájmů. Vědecké zájmy (anatomie, optika, přírodní vědy) totiž střídal Goethe se sběratelskými (mince, majolika, rytiny, rukopisy aj.) a uměním. Roku 1799 přesídlil Schiller natrvalo do Výmaru.
1797 --- Goethe přebírá vedení knihocvny a mincovního kabnetu ve výmaru.
1799 --- První výstava umění ve Výmaru přáteli umění.
1804 --- 13.září jmenován skutečným tajným radou.
1805 --- Goethe je postižen kolikou ledvin a jezdí do lázní za léčením. – 9.května umírá Schiller.
1806 --- Po bitvě u Jeny 14.10. obsazují Výmar Francouzi a Napoleon velkomyslně vévodovi odpouští. Přesto setrvává vévoda v cizině a do Výmaru se odváží až za rok. Výmar ovšem musí zaplatit Napoleonovi 2 milióny tolarů a dodat rekruty do vojska. --- 19. října využije Goethe válečných zmatků a žení se s Christianou Vulpiusovou. Svědkem na svatbě je 17-letý syn August.
1808 --- V Erfurtu dojde k setkání Napoleona s carem Alexan-drem. Koná se vojenská přehlídka, ples, divadlo, je po-zván Goethe a dostává od Napoleona řád Čestné legie. Goethovy hovory s Napoleonem 2. října v Erfurtu, 6. a 10. října1 ve Výmaru. Goethe je kriti-zován, že není patriot. Vysvětluje to ideály svobody, které francouzská revoluce přinesla. --- Goethe vydal I.díl Fausta. --- Goethova matka 13.9. umírá.
1810 --- Goethe vydává "Nauku o barvách" – má 1300 stran. V roce 1811 tráví léčení v Karlových Varech s Christianou a Riemerem.
1812 --- Goethovo setkání s Beethovenem a s rakouskou cí-sařovnou Marií Ludovikou v Teplicích. V roce 1813 znovu jede na léčení do Teplic. --- Napoleon táhne do Ruska, a když odtud prchá – v prosinci projíždí Výmarem.
1815 --- V letech 1814-1815 podniká Goethe dvě cesty do Porýní. Napoleon byl poražen 1813 u Lipska. Vídeňský kongres prohlašuje Výmar za velkovévodství Sachsen-Weimar-Eisenach a rozšiřuje o polovinu. Goethe je jmenován státním ministrem ve Výmaru a přejímá vrchní dozor nad institucemi vědy a umění ve Výmaru a v Jeně. --- Syn velkovévody Karla Augusta se oženil s dcerou ruského cara.
1816 --- 6.června Christiana Goethová umírá a mění se poměry ve Výmaru.
1817 --- Syn August se oženil s Otýlií von Pogschwitz. Manželství mělo tři děti, z toho Goethova vnučka brzy umírá, vnuci Walther (*9.4.1818) a Wolfgang (*18.9. 1820) dožijí ve Výmaru.
1819 --- Zástupci německých států se setkají z podnětu Metternicha v Karlových Varech a přijímají reakční opatření jako je cenzura, ztráta svobod univerzit aj. To se týká i Výmaru.
1821-1822 --- Goethovy první dva léčebné pobyty v Mariánských Lázních.
1823 --- V únoru je Goethe jmenován čestným členem české "Společnosti vlasteneckého muzea" v Praze. --- Těžké srdeční onemocnění Goetha. --- Goethe po třetí na letním pobytu v Mariánských Lázních. --- Do Výmaru přichází 10.června J.P.Eckermann jako Goethův pomocník a zůstává tu až do jeho smrti.
1824 --- Kašpar Šternberk navštěvuje Goetha ve Výmaru. --- Goethe recenzuje Purkyňovu dizertaci o poznání zraku. Naopak Purkyně si využil podnětů, které mu dala Goethova nauka o barvách.
1827 --- "Společnost vlastenského muzea v Čechách" začíná vydávat měsíčník v německém a čtvrtletník v českém jazyce. (Německá mutace roku 1832 zanikla, česká dosud přežila.) --- 6.1. umírá paní von Steinová.
1828 --- 14.června umírá velkovévoda Karl August.
1829 --- Čelakovský posílá Goethovi "Ohlas písní ruských" a několik básní této sbírky překládá pro Goetha do němčiny. - Goethe píše "Jak velice postrádám každoroční návštěvy a shledání s tak mnoha zdatnými osobnostmi v Čechách, to se ani neodvažuji vyslovit."
1830 --- V posledních dvaceti letech se Výmar stává "poutním místem", kde se střídají četné návštěvy u Goetha (Arthur Schopenauer, Carl Maria von Weber, Felix Mendelssohn-Bartholdy, Paganini, Wilhelm Humboldt, zakladatel berlínské univerzity a bratr Alexandra, Adam Mickiewicz, Heinrich Hein, americký spisovatel Emerson atd.atd.). Když Goethe hodnotí svou minulost, říká: "Vždycky mě vynášeli jako někoho komu štěstí přálo. V základě to nebylo nic jiného než dřina a práce, a mohu snad říci, že jsem za svých 75 let neměl ani čtyři týdny skutečné pohody. Bylo to věčné valení balvanu, který bylo třeba stále znovu zvedat." --- 14.února umírá výmarská velkovévodkyně Luisa. --- 26.října umírá August Goethe v Římě.
1831 --- Goethe čte spisy českého humanistického básníka Bohuslava Hasištejnského (1461-1510). ---22.července je dokončen II.díl Fausta. --- 28.srpna poslední narozeniny, strávené v Ilmenau.
1832 --- Týden před smrtí píše Goethe Šternberkovi: "Nová čísla českého časopisu ve mně opět vzbudila přání navštívit tu vzácnou českou říši, kde jsem tolik let nalézal potěšení i poučení…" --- 22.března 1832 Goethe umírá …