Schallerova Mariánská Lázeň z roku 1788
Jaroslav SCHALLER (1788) ve své "Topografii království Českého" poprvé použil názvu Marienbad (jako Mariánská lázeň) při popisu osady Hamrníky-Selské mlýny. V jeho době byly už dobře známy tři mariánskolázeňské prameny jmény - Slaný (dnes Křížový), Ambrosiánský (Ambrožův) a Mariánská lázeň (dnes Mariin plyn). Také v Úšovicích byly známy a vyvěraly tři Slané prameny (Ferdinandův, Rudolfův a třetí neznámý druhý vývěr některého z obou). Z nejbližších vesnic se uvádí s kyselkou obec Chotěnov i Martinov. Uvádíme doslovnou citaci Jaroslava SCHALLERA (1788) z popisu panství premonstrátského kláštera Teplá.
Schallerův německý originál
" ….. 14) HAMMERHOF ein Schlößchen und Meyerhof, zählet samt dem Hochofen, drey Hammern, und sogenannten Bauernmühle - 2l N., hier sind drey trefliche Gesundbrunnen, deren einer der Gesalzene der zweyte der Ambrosianische, und der dritte das Marienbad genannt wird. Die Bestandtheile und Wirkungen diese Wässer haben die berühmte Hrn. Aerzte Zauschner, Suchomel und Řiha untersucht, und durch besondere Abhandlungen dem Publikum kundgemacht. Heut zu Tage wird das bekannte Tepler Salz, welches aus der hiesigen Salzquelle verfertigt wird, nicht nur zur gemeinem Gebrauche, sondern nur zu den Arzneymitteln verwendet. (Peithner edler v. Lichtenfels 1.,c.§ 163)
15) KUTTNAU von 9 N. mit einem Gesundbrunnen.
16) MARTNAU von 17 N. gleichfalls.
17) STANOWITZ von 8 N.
18) WLKOWITZ (Wilkowitz) von 22 N.
19) AUSCHOWITZ (Huschowitz) von 30 N., mit drey vortreflichen Salzquellen, deren man sich heut zu Tage insgemein nur für das Vieh bedienet. Kaiser Ferdinand I. ließ selbst dieses Wasser durch einige Aerzte untersuchen, und man fand, dass hieraus das beste und reinste Salz verfertiget werden könnte. Der Kaiser munterte derhalben den Abt Anton zu Tepel auf, dieses Werk zu Stand zu bringen. Man f'ieng auch mit gewünschte Fortgange an die Sacbe zu betreiben; allein dieses Unternehmen wurde bald wieder unterbrochen, da. sich die Hrn. von Pflug dieses Ort bemächtiget hatten. Nach der Zeit aber, da man die entrissenen. Güter den Geistlichen wieder zurückgestellet hatte, wurde das hiesige Salzwasser auf ein fleissiges Beythun des tepler Abtes durch den Oberstbergmeister von Schlackenwald wieder hergestellet. Endlich aber, als sich vieles Wildwasser mit dieser Salzquelle vemischt hatte, und solches keineswege ohne grosse Kosten geläutert werden konnte, wurden diese Salzwerke mit landesfürstlicher Genehmhaltung wieder eingestellet. (Balbin Misc.L.L.c.12. Gelasius Dobner Hist. T.2)
Doch wird nicht ferne von dannen aus einem Brunnen nach der Aussage des H. Cornelius Kasler noch heut zu Tage das bekannte Tepler- oder Aussowiczersalz gesotten, und in sämmtlichen Apotheken das Pfund zu 2 fl. verkauft. …. "
Český překlad
"14) HAMMERHOF zámeček a panský dvůr, čítá včetně Vysoké Pece, tří hamrů a tzv. Selského mlýna 21 čísel; zde jsou tři znamenité léčivé prameny, z nichž jeden Slaný druhý Ambrosiánský a třetí Mariánská lázeň se nazývá. Složení a účinky těchto vod vyšetřovali proslulí páni lékaři Zauschner, Suchomel a Řiha a seznámili s tím publikum zvláštním pojednáním. Dnes je používána známá Tepelská sůl, která. se připravuje ze zdejších slaných pramenů, ne ke všeobecné potřebě, ale jenom jako lékařský prostředek. (Peithner)
15) CHOTĚNOV s 9 čísly a jedním léčivým pramenem.
16) MARTINOV se 17 čísly - rovněž.
17) STANOVICE t s 8 čísly.
18) VLKOVICE (Vilkovice) s 22 čísly.
19) ÚŠOVICE (Hušovice) se 30 čísly se třemi znamenitými slanými prameny které dnes slouží všeobecně jen pro dobytek. Císař Ferdinand I. nechal sám tuto vodu vyšetřit několika lékaři, a nalezlo se že by z ní mohla být připravována nejlepší a nejčistší sůl. Císař k vůli tomu povzbuzoval opata Antona z Teplé, aby toto díl uvedl do života. Věc se začala rozbíhat také se žádaným úspěchem, avšak toto. podnikání bylo brzy zase přerušeno, neboť se tohoto místa byli zmocnili páni Pluhové. Po čase však, když se byly uloupené majetky zase vrátily mnichům-duchovním, byla zdejší slaná voda zase získávána po časté výmluvné přímluvě tepelského opata prostřednictvím Nejvyššího hornického mistra ze Slavkova. Konečně však, když se četné divoké vody (tj. povrchové, dešťové a potoční) mísily s tímto slaným pramenem, a toto nemohlo být v žádném případě odstraněno bez velkých nákladů, byla tato solná díla zase zastavena se zemským knížecím svolením. (Balbín, Dobner) A přece se nedaleko odtud vaří z jednoho pramene - podle výpovědi pana Kornelia Kaslera - ještě dnes známá Tepelská neboli Úšovická sůl, a prodává se ve všech lékárnách, fund za dva zlaté."
