Louis Spohr a jeho opus 89

Mezi slavné hosty Mariánských Lázní patří i hudební skladatel Louis SPOHR. Narodil se  5.dubna 1784 v Braunschweigu, zemřel 22.října 1859 v Kasselu. Byl výborným houslistou a jeho houslové koncerty jsou také nejznámější.  Napsal celkem deset oper, mezi nimi Fausta (1816),  Jessondu (1822), Křížáky (1845). Vedle hudebních skladatelů Karla Maria von Webera (též zdejšího hosta z roku 1824) a Heinricha Marschnera (též jeho opera o Hans Heilingovi 1833) byl hlavním představitelem německé romantické opery. Dále napsal pět oratorií, 9 symfonií a 12 houslových koncertů, z nichž nejznámější má číslo 8 ("In Form einer Gefangszene"), dále psal kvarteta, sexteta, okteta i noneta pro smyčce a pro dechové nástroje. Nové chromatické postupy a harmonické záměny dávají jeho dílům  - jak uvádí kritika - mimořádnou měkkost a jakýsi pološerý nádech.

V roce 1846 vydalo dvorní nakladatelství hudebnin Tobiáše Haslingera ve Vídni nový, neznámý valčík. Na titulní straně tisku č.6730 byla v zelené barvě rytina mariánskolázeňského Křížového pramene uprostřed jehličnatého lesa. Byl to jeho třídílný valčík "Vzpomínky na Mariánské Lázně" ("Erinnerungen an Marienbad - Walzer für Pianoforte allein von Louis Spohr"), jedno z drobnějších děl tohoto romantického hudebního skladatele, které proslavilo Mariánské Lázně v hudebním světě.

Podnětem k napsání tohoto valčíku byly dva pobyty Louise Spohra v Mariánských Lázních v letech 1830 a 1833. Poprvé přijel do Mariánských Lázní  11.června 1830 a v kurlistech je zapsán pod čís.112 jako "kurfiřtský hessenský dvorník kapelník". Přijel z Kasselu, kde působil již od roku 1822 a kde také vznikly jeho nejlepší skladby. Krátce před odjezdem do lázní psal svou operu "Alchymista", kterou po návratu z lázní ještě vylepšoval stejně jako svou novou školu hry na housle.

V Mariánských Lázních byl se svou manželkou, známou zpěvačkou a virtuoskou hry na harfu, a dcerou. Bydleli v hotelu WEIMAR (dnes Kavkaz), který postavil v roce 1821 hrabě František Klebelsberg s Amálií Levetzowovou, hlavně za finanční pomoci Amáliiných rodičů  Brösigkeových. Původní Klebelsbergův palác byl v roce 1824 přejmenován na počest pobytu výmarského velkovévody Karla Augusta i básníka Goetha na HOTEL WEIMAR.

Lázeňský pobyt Louisi Spohrovi prospíval a byl nadšen i krásným přírodním prostředím. Proto také v roce 1833 přijel s rodinou znovu. V kurlistech se uvádějí pod čís.430 "Herr Louis Spohr, Hofkapellmeister, mit Gattin und Tochter aus Kassel, wohnt zum Goldenen Anker" Podruhé tedy bydleli  v lázeňském domě Zlatá Kotva (naposledy pod jménem Javorina na dnešní Hlavní třídě). V sezóně 1833 púřijelo 1 104 lázeňských partají.

O Spohrově pobytu se nedochovalo mnoho zpráv. Až mnohem později přinesly vzpomínku na tohoto slavného hosta zdejší noviny Marienbader Zeitung (poprvé vyšly 31.12.1873). Vysoce se v nich hodnotí Spohrovo hudební nadání i jeho úspěchy jako houslového virtuosa. hudebního skladatele a hudebního pedagoga. Již v pěti letech prý zpíval v duetu a tehdy i začal hrát na housle. V 15 letech veřejně vystupoval a stal se komorním houslistou u vévody brunšvického. Byl vyhlášeným pedagogem. V roce 1831 napsal vlastní houslovou školu. Nejznámější byla jeho kariéra jako  hudebního skladatele. Pro svobodomyslné názory však v revolučním roce 1848 upadl u dvora v nemilost a musel odejít v 64 letech na odpočinek. Navíc ho stihlo neštěstí, že si vážně zlomil levou ruku a musel zanechal hry na housle.

Melodický valčík "Vzpomínky na Mariánské Lázně" patří k jeho  drobným skladbám, ale nese všechny znaky svého tvůrce - radostný rytmus a melodiku, které jsou protkány spodním elegickým tónem, přiznačným pro celou jeho tvorbu. I když jeho opery, oratoria, symfonie a houslová díla jsou vážnějšího rázu, jeho mariánskolázeňský opus 89 řadíme k jeho nejlepším dílům.

Literatura:
MIESSNER Rudolf: "Führer durch Marienbad und Umgebung" - Mariánské Lázně 1938
ŠVANDRLÍK Richard: "Významní návštěvníci v Mariánských Lázních", vlastivědný sborník 2 (s úvodem Miroslava Horníčka), Kulturní a společenské středisko Mariánské Lázně, 1986, vytiskla Stráž Cheb
"Louis Spohr - opus 89" - Hamelika, časopis vlastivědného kroužku Kulturního a společenského střediska, Mariánské Lázně, č.  6/1979 z 30.května 1979 - podle článku Oty Pavelky v Kulturním přehledu č.3/1971