Šolem Alejchem a americká židovská literatura

Americká literatura nachází mnoho inspirace v různých regionech a u různých etnických a rasových skupin. Z nich vycházejí díla, která obohacují americkou národní kulturu, a to i přesto, že zůstávají v konkrétních prostředích či si ponechávají specifické rysy jazyka. Zazáří, zvláště když se zbaví omezených cílů a dosáhnou morální obecnosti.

Začátky americké židovské literatury jsou spojeny s jménem židovského spisovatele Šolema Alejchema (1859-1916). Autor se sice narodil na Ukrajině a až ke konci života přesídlil do U.S.A., přesto tu oslnil. Své výtvory psal v jidiš a jeho povídky a romány o životě obyčejných Židů provází smutný, ale moudrý humor, který vyvažuje vážné existenční problémy postav Židů. Nejpopulárnější formou se stala krátká povídka. Z židovských Alejchemových pokračovatelů v 20.století to byli Jerome Weidman, Meyer Libben, Paul Goodman, Michael Seide a Ethel Rosenbergová. Všichni se narodili počátkem 20. století v New Yorku a prosluli povětšině krátkými povídkami z každodenního života amerických Židů.

Šolem Alejchem, vlastním jménem Šolem Rabinovič, se narodil roku 1859 v Perejaslavlji na Ukrajině, kde žil dlouhá léta a stal se klasikem literatury v jidiš. Až po roce 1912 přesídlil trvale do Ameriky. Napsal řadu humoristických románů ze života prostých Židů v ukrajinských městečkách. Z nich nejznámější jsou "Smolař Menachem Mendl" (1892) a "Tevje der Milchiger" (Tewje mlékař, aneb Tewje vdává dcery,1894, nově 1959). Dále napsal "Blondžendike štern" (Bloudivé hvězdy,1911), "Uličník Motl" či "Funem Jarid" (Z trhu, 1915) aj. Tragičnost osudů jeho Židů má humorný podtext s humanistickým základem. Psal také divadelní hry, například "Šver cu zajn a jid" (Těžko je být Židem).

Jeho návštěvy Mariánských Lázní na počátku 20.století jsou dosud neprozkoumanou oblastí. Z prostředí Mariánských Lázní, které nepochybně sám okusil a nasál při svých zdejších pobytech, je knížka z roku 1911 - "Kein Roman, sondern eine ziemlich verwickelte Geschichte, die sich zwischen den Städten Warschau und Marienbad abspielt, und zwar in 36 Briefen, 13 Billet-doux und 47 Telegrammen" (Žádný román, nýbrž obstojně zamotaná historie, která se odehrává mezi městy Varšava a Mariánské Lázně, a sice v 36 dopisech, 13 lístcích a 47 telegramech). Nově ji vydala Olga Rabinovičová, Mnichov, 1972. -rš-