Hamelika - Mariánskolázeňské anály 1193

Mariánskolázeňské anály 1193 – 1990

(Prameny: Ing. Richard Švandrlík: "Mariánskolázeňské anály 1193-1985" – HAMELIKA č.2/1986 z 26.dubna 1986, S.19-33; Ing. Richard Švandrlík: "Mariánské Lázně", průvodce Olympia Praha,1991)

1. Před založením lázní

Dějiny Mariánských Lázní podle Ludolfa STAABA - první perioda "Od nejstarší doby k Nehrovi" (německo-latinský originál) Ludolf STAAB, Brunnen Inspektor: "Geschichte Marienbads von der aeltesten Zeit bis zur Gegenwart", Erste Wiener Vereins-Buchdruckerei, Selbstverlag, Wien 1872" - Erste Periode - Alte Geschichte, S. 1 - 17. Diese Periode erzählt die älteste Geschichte Marienbads bis auf Nehr 1780.
1193 – Založení premonstrátského kláštera v Teplé
1197 – Tepelský vladyka HROZNATA ve své závěti z března 1197 odkazuje své tepelské a jiné majetky premonstrátskému klášteru v Teplé – nejstarší písemná památka tohoto kraje. Ve druhé listině potvrzuje český panovník Jindřich Břetislav Hroznatovu závěť a nadto daruje novému klášteru území mezi Dolním Žandovem a Českým lesem.
1273 – Papež Řehoř X. potvrzuje listinou z 23.května 1273 majetky kláštera, darované mu Hroznatou. Mezi nimi jsou i okolní obce Zádub, Závišín, Úšovice, Chotěnov. Listina potvrzuje tehdejší české osídlení Tepelska. Uvádí 84 obcí vesměs českých názvů. Výsady strážců zemské brány u Žandova připomínají práva Chodů a domněnka o existenci Tepelských Chodů se zdá oprávněná.
1341 – Tepelský opat Petr I. (opatem 1324-1339) přikázal mýtit v hraničním lese za Úšovicemi a postavit tu vesnici KAPELEC. Ležela ve směru od Úšovic k dnešním Mariánským Lázním. Když se to doslechl král Jan Lucemburský, přikázal novou ves rozbořit, ale podle listiny z 1. září 1341 bylo dovolil Úšovickým převzít pozemky vsi Kapelec. Zde ležely i zdejší kyselky a tak se dostaly i na katastr Úšovic, který se rozrostl přes 1500 hektarů.
1347 – Podle klášterní listiny bylo dovoleno těžit cínovou rudu bratřím Tullingerovým v lese nad Mariánskými Lázněmi poblíž dnešních Sítin (Rauschenbach).
1528 – Nejstarší písemná zpráva o zdejších pramenech je německá listina českého krále Ferdinanda z 28. dubna 1528. Král psal tepelskému opatu Antonovi, aby neprodleně zaslal do Prahy vzorky Slaného (Ferdinandova) pramene k rozboru. Král se domníval, že odpařováním vody pramene získá kuchyňskou sůl, která české zemi chyběla. Jak pokusy dopadly, není známo, ale dnes víme, že slanou chuť kyselky způsobuje Glauberova sůl s projímavými účinky. Přes tento neúspěch pokračovaly čas od času pokusy o získání soli až do roku 1806!
1530-1540 - Paracelsus Bombastus ovlivňoval významně myšlení své doby v různých směrech především v léklařství. Nepopisoval sice zdekší kyselky ale jeho smělé myšlenky o léčivosti přírodních prostředků hltali a promýšleli i mniši v Teplé. Na jejich panství totiž vytékalo mnoho podivuhodných kyselek dosud neznámých vlastiostí.
1568 – Úšovický rychtář Andreas Blau dopisem z 14.5.1568 zpravuje slavkovského purkmistra o stavu prací na odpařování Slaného pramene u Úšovic.
1570 – Byla vydána listina svobod pro těžaře soli v Úšovicích.
1582 – Jakýsi Andreas Sichel píše 20.5.1582 císaři Rudolfovi II., že sestrojil nový přístroj na odpařování soli ze Slaného pramene a nabízí ho k odkoupení.
1603 - Johann von THOELDE ve své "Haliographii", vytištěné ve Wittenbergu, uvádí, že v hlubokém lese u Teplé se nachází solné ložisko.
1609 - Zachariáš THEOBALD ze Slavkova (1584-1627) píše 1609: "Česká země je sice bohatá ze zvláštní milosti Boží vším, co lidský život potřebuje - vínem, obilím, kovy, drahým kamením, lovišti, rybami, ovocem a dřevem v dostatečném nadbytku, ale žádnou solí, třebaže byly nalezeny slané prameny jako u Slaného, pod hradem Kynžvart a u obce Úšovice, pokažené však od divokých povrchových vod."
1609 – Nejstarší známý zde léčený nemocný byl Jáchym Libštejnský z Kolowrat. Tento dvorní rada císaře Rudolfa II. se léčil v Úšovicích koupelemi ze Smrdutého (Mariina) pramene na radu slavkovského lékaře Michala Raudenia (byl též klášterním ordináriem v Teplé).
1609 – Druhý nejstarší případ léčení se týkal císařského dvorního rady doktora Prudentia, který se tu koupelemi vyléčil tak, že "zchromlé nohy mohl znovu k chůzi používat". Léčbu mu poradil chebský lékař J.M.Horník. Zábranou pro využívání léčivých vod bylo rezervování lesů pro cínové doly. Přísný dozor nad rezervací měl horní úřad ve Slavkově.
1634 – Pavel STRÁNSKÝ v knize "Respublica Bohemiae" se zmiňuje o zdejších vodách.
1650 – Matthias MERIAN ve své "Topographii" uvádí chybně, že u Teplé se nalézají "teplé vody".
1651 - Marcus Marci podle Bohuslava Balbína prý chemicky vyzkoušel jeden zdejší slaný pramen a hodnotil ho vysoce.
1663 – Karlovarský lékař Ferdinand Dueler předepsal pitnou kůru tepelskému opatovi Raymundu Wilfertovi a s dobrým výsledkem.
1679 – Bohuslav BALBÍN v knize "Miscellanea historica Regni Bohemiae" popsal zdejší kyselky v kapitole "De Acidulis et medicatis fontibus in ditione cel.Coenobii Teplensis" popsal zdejší kyselky a uvádí v kraji na 60 známých kyselek. Jen u Úšovic jich popisuje šest: "Dvě leží u samé vesnice a těch používají poddaní a pocestní jako obvyklého nápoje; čtyři další leží v sousedním lese." BALBÍN dále popisuje v těchto místech tzv. otrávená řečiště: "V témže lese jsou dva pitné prameny. Několik málo kroků od slaných kyselek vyvěrají vody, ale nemajíce odtoku, zůstávají jako vody stojaté. Jejich síla a účinky jsou podivuhodné: ptáci jakéhokoliv druhu letící nad nimi padají dolů a zmírají. V témže sousedství se nacházejí vysušené příkopy, jejichž výpary jsou tak zhoubné, že se tu sbírají ptáci podobně uhynulí."
1710 – Opat Raymund II. Wilfert nechal postavit Hamrnický zámeček jako zotavovnu pro tepelské premonstráty. Zprávy o zázračných pramenech se šíří zvolna do nitra Čech, do Saska i Bavorska. Ke kyselkám v lese přicházejí stále častěji nemocní a tak klášterní lékař Curtius nechal upravit pěšinu ze zámečku k pramenům. Také premonstráti chodívali při tzv. májové kúře denně ze zámečku k pramenům v lese na pití. --- Premonstráti začali plnit léčivé vody do sudů a posílali do klášterů v Plasech a v Kladrubech.
1724 - Martin Czechura publikoval disputaci o vzniku slaných vod se zmínkou o zdejších kyselkách.
1749 – Opat Jeronym Ambrož (opatem 1741-1767) plánoval na radu doktora Springsfelda položení dřevěného potrubí od Slaného (Ferdinandova) pramene do Hamrnického zámečku, kde byly už i koupelny. Plán se však nerealizoval. Hamrnický zámeček je dnes historicky nejstarší lázeňská budova. Dožije-li roku 2010, bude mít tři sta let.
1749 – Tepelský lékárník Damian Schultz začal odpařovat vodu Křížového pramene a získávat čistou sůl, zvanou Sal Teplensis. Prodával se fund za dva zlaté. V lékárnách sloužila jako projímadlo. Týž lékárník postavil u pramene vysoký tesaný kříž, od něhož dostal pramen jméno.
1760 – Doktor Jan Anton Josef SCRINCI z Prahy provedl na žádost opata Ambrože odborné vyšetření zdejších šesti kyselek (dosud bez pojmenování).
1762 – Leopold Fischer z kláštera si postavil v Zádubu lázeňský dům – hostinec s pokoji a koupelnami. Vodu vozil v sudech od Mariina pramene. Cesta dolů k pramenům strmou roklí byla však pro nemocné i povozy velmi obtížná a pokus o založení "Lázní Zádub" skončil roku 1781, kdy byl dům prodán. Tehdy se začal stavět řádný lázeňský dům přímo u Mariina pramene.
1766 – Johann Josef ZAUSCHNER z Prahy napsal disertační práci o zdejších kyselkách a uvedl jmény tři prameny: Křížový, Ambrožův a Mariin.
1767 – Opatem v klášteře se stal osvícený hrabě Kryštof von TRAUTMANNSDORF (opatem 1767-1789) a chystal se využít zdejší léčivé vody postavením lázní.
1779 – Mladý klášterní lékař Johann Josef NEHR poprvé navštívil zdejší Údolí pramenů. Byl jmenován klášterním ordináriem a opat mu svěřil úkol pečovat o léčivé vody v Údolí pramenů.
Dějiny Mariánských Lázní podle Ludolfa STAABA - druhá perioda "Od Nehra do roku 1818" (německý originál) Ludolf STAAB, Brunnen Inspektor: "Geschichte Marienbads von der aeltesten Zeit bis zur Gegenwart", Erste Wiener Vereins-Buchdruckerei, Selbstverlag, Wien 1872" S.18-38 - Zweite Periode "Geschichte Marienbads von Nehr bis zum Jahre 1818" - Diese Periode erzählt die Geschichte Marienbads von Doctorr Nehr bis zum Jahre 1818, in welchem Marienbad als öffentlicher Curort erklärt wurde.
1781 – Za májové kúry v Hamrnickém zámečku za přítomnosti opata Trautmannsdorfa vyléčil doktor NEHR poddaného Gubernáta z Chotěšova, ochrnutého na obě nohy. Po čtyřech týdnech začal chodit. Opat, nadšen, se rozhodl okamžitě zde vybudovat lázně. Když byla stavba lázeňského domu téměř dokončena, zasáhl slavkovský purkmistr, dohlížející na dodržování lesní rezervace a přikázal stavbu zastavit. Budova musela být rozebrána a materiálu z ní použito na stavbu kostela, fary a školy v Rájově. U Mariina pramene však zůstal malý lázeňský srub. O něm nás zpravuje kronikář Felbinger. Stavení mělo 4 jednoduché koupelny a říkalo se mu Marienbad. Tento domek dal později jméno Mariánským Lázním.
1786 – Poučen neúspěchem opat využil vlivu svého příbuzného hraběte Filipa Františka Kolovrata na císařském dvoře a vykoupil lesní rezervaci, která stála v cestě založení lázní (za 11 000 zlatých a za odstoupení Kladských lesů, patřících klášteru ještě od dob Hroznatových od závory u Kladské myslivny až po Vlčí kámen u Sítin).
1786 – Opat Trautmannsdorf dal dvěma poddaným ze Sítin (Wenzl Hammer a Anton Fischer) povolení k postavení dvou chalup u Křížového pramene a na přímluvu doktora Nehra jim poskytl zdarma dřevo na stavbu i stavební místo. Tak bylo založeno první lidské osídlení u pramenů.
1788 – Poprvé se objevuje jméno MARIENBAD (Mariánská lázeň) u historika Jaroslava SCHALLERA v jeho "Topografii království Českého". U hesla Hamrníky popsal tři prameny – Slaný, Ambrosiánský a tzv. Mariánskou lázeň (Marienbad).
1789 – Umírá opat Trautmannsdorf a s ním i naděje na založení lázní. Místo se nazývá "U kyselky". Nastupující opat Schmidt neměl sluchu pro Nehrovy prosby o podporu lázní. --- Bylo uděleno povolení mlynáři Izáku Kohnhäuserovi na stavbu zdejšího mlýna. Mlýn stál v místech pod dnešním hotelem Slunce.
1790 – Doktor Nehr provedl nové jímání Křížového pramene, postavil tu malé přístřeší proti dešti a kapličku.
1791 – Nový opat Raymund HUBL (opatem 1791-1801) převedl malou osadu U kyselky a obec Hamrníky, patřící farností pod Pístov, pod vznikající novou lokálii Úšovice na pístovské farnosti.
1801 – Další opat Chrysostomus PFROGNER (1801-1812), přestože byl Nehrovi více nakloněn než předchozí opati, znovu odmítl návrh na založení lázní.
1804 – Doktor Nehr ve svých 53 letech začal stavět vlastní jednopatrový dům u Křížového pramene "ZLATOU KOULI". Dům měl 15 místnosti a dvě kuchyně. Stavbu dokončil roku 1808.
1806 – Slavkovský hormistr Pischka prováděl poslední pokusy o získání soli ze Slaného (Ferdinandova) pramene.

2. Počátky Mariánských Lázní (1808-1827)

1808 – Dosavadní osada "U kyselky" je poprvé oficiálně nazvána MARIÁNSKÉ LÁZNĚ (Marienbad). Byla podřízena hamrnickému rychtáři. --- Byl otevřen Nehrův dům "Zlatá koule" a konala se první lázeňská sezóna. Přítomno bylo 80 hostů. Nedostatek ubytování působil nespokojenost hostů. --- Nový sekretář opata Karel REITENBERGER (od roku 1807) pověřen péčí o vznikající lázně. Nechal znovu jímat a přestřešit prameny, stavět klášterní lázeňský dům u Mariina pramene, tzv. Traiteurhaus. Dům měl 8 kabin a 5 pokojů. --- Doktor Nehr a P.Salesius Christl postavili novou kapličku a tato byl hned vysvěcena.
1809 – Premonstrát P.Paul Harnet objevil při léčení nemocné nohy v dutině země nový železnatý pramen (později nazván Karolinin pramen).
1810-1812 Postaven třetí lázeňský dům u Mariina pramene (později Staré lázně). Měl 16 kabin v přízemí a 10 pokojů v patře. Dosavadní lázně Traiteurhaus byly přeměněny na hostinec.
1811 – Nad Novým (Karolininým) pramenem postaven pavilón se sloupy.
1812 – Osada Mariánské Lázně vyhlášena samostatnou obcí. Klášter jmenoval prvního rychtáře krejčího Franze Josefa SEIDLA. Byl podřízen vrchnímu rychtáři v Úšovicích (do roku 1817).
1813 – Karel Kašpar REITENBERGER zvolen opatem kláštera Teplá a jako nadšený příznivec Nehrovy myšlenky lázní se pouští do práce na výstavbě domů a pavilónů nad prameny, na jímání a analýzách pramenů. --- Vychází první kniha o Mariánských Lázních od Johanna Josefa Nehra. Popisuje minerální prameny a také počátky založení lázní.
1815 – První pokusy o rozesílání Křížového pramene ve džbáncích do větších nemocnic po Evropě. --- První kurlisty dosud jen ručně psané rychtářem Seidlem uvádějí v sezóně 187 hostů. --- Kuchař Albert Klinger pronajal Traiteurhaus a začal svým kuchařským umem přispívat k propagaci lázní. --- Poprvé přichází ke Křížovému prameni lázeňská kapela.
1816 – V sezóně bylo 379 hostů. --- V obci zřízena jednotřídní škola jako expozitura úšovické školy.
1817 – Nový pramen nazván na počest císařovny Karolinin.
Dějiny Mariánských Lázní podle Ludolfa STAABA - třetí perioda "Další pokroky za opata Reitenbergera 1818-1827" (německý originál) - Ludolf STAAB, Brunnen-Inspektor: "Geschichte Marienbads von der aeltesten Zeit bis zur Gegenwart", Erste Wiener Vereins-Buchdruckerei, Selbstverlag, Wien 1872, S.39-54 - Dritte Periode "Weitere Fortschritte des Kurortes unter dem Abte Carl Reitenberger 1818-1827"
1818 – MARIÁNSKÉ LÁZNĚ VYHLÁŠENY VEŘEJNÝMI LÁZNĚMI rozhodnutím místodržícího Čech Filipa Františka Kolovrata z 6.listopadu 1818 – výsledek nesmírného úsilí opata Reitenbergera. V nových lázních je vybírána řádná lázeňská taxa. --- Novým knížecím lékařem pramenů byl jmenován Med.Dr. Karel HEIDLER, když dr.Nehr zůstává funkci klášterního lékaře. --- Vendelín GRADL jmenován prvním lázeňským inspektorem (Brunneninspektor) a mimořádně se zasloužil o rozvoj a propagaci lázní (+1824). --- Křížový pramen překlenut kopulí a sloupovou chodbou se 72 jónskými sloupy. Stavitelem Anton Turner podle projektu architekta George Fischera z Prahy. Voda Křížového pramene se rozesílá do světa v hliněných džbáncích. --- Otevřena filiálka klášterní lékárny Karla Brema. --- Mariánské Lázně mají 16 domů a první dvoupatrový dům je čp. 3 "U císaře Rakouského" z r. 1816.
1819 – Od knížete Lobkovice přijíždí zahradník Václav Skalník (1776-1861) a přejímá řízení rozsáhlých parkových a terénních úpravy. Stojí před náročnými úkoly – zasypat rokle, odstranit skaliska, odvodnit bažiny, vybudovat cesty, porazit stromy a místo osázet parkovými stromy a keři. --- Stavba domu pro rozesílání minerálních vod nad Křížovým pramenem (dn.ředitelství lázní). --- Vyšly první tištěné kurlisty Mariánských Lázní. --- Jmenováni první inspektoři v lázních: civilní Ludvík Richter (1819-1820) a vojenský c.k.hejtman hrabě Gorcey (do 1823). --- Za Mariiným pramenem postaveny první plynové lázně. --- Povolena vlastní lékárna v místě a lékárník Karel Brem staví vlastní dům Černý orel. --- Slaný úšovický pramen jímán a pojmenován Ferdinandův, když původní návrhy (Kolovratův nebo Karlův) oba jmenovaní odmítli.
1820 – Umírá dr.Nehr 13.září v Mariánských Lázních se sklenicí Křížového pramene v ruce. Na jeho místo klášterního lékaře přichází Med.Dr. Fidelis SCHEU v domě Zelený kříž (dn.Split). --- Dr. Heidler zavádí parní a sprchové lázně. --- Hrálo zde první kočovné divadlo (ředitel Fugger). --- Opat dává postavit místní školu jako expozituru úšovické. --- U Karolinina pramene postavena velká kaple.
1820 – 1824 LÉTA VELKÉ VÝSTAVBY MARIÁNSKÝCH LÁZNÍ (z 12 na 42 domů)
1821 – Povolena v době sezóny stálá lázeňská kapela, kapelník J.Schurwann z Mnichova. --- Nově jímán Mariin pramen. --- Poprvé přijíždí na léčení básník J.W.GOETHE a bydlí v právě otevřeném Klebelsbergova paláci (Kavkaz). Lázněmi je nadšen.
1822 – Založena 300 metrů dlouhá promenáda mezi Křížovým a Karolininým pramenem, dokončena v roce 1824 s osázením alejí. --- Zřízena filiálka plánské pošty. --- Básník J.W.GOETHE znovu na léčení v Mariánských Lázních. --- Opětovně jímán Mariin pramen.
1823 – Založeny slatinné lázně ve Starých lázních doktorem Heidlerem. Zprvu 3 kabiny, pak 5 (ale už v roce 1821 jedna kabina a v ní se podávalo 6-8 koupelí denně). Jedny z prvních v Čechách. --- Opat zakoupil dům Zlatou kouli a zde umístil úřad a byt inspektora. Opat věnoval celý osobní majetek na budování lázní a nařídil, aby mimo daňová přiznání a nájmy za pozemky a zahrady byly peníze převedeny do obecní pokladny obce na účely osvětlení, budování chodníků aj. --- Přestavěn Karolinin pavilón. --- J.W.GOETHE potřetí na léčení v Mariánských Lázních, tentokrát v domě Zlatý hrozen, kde se sešel s Josefem Dobrovským. --- Výroba hliněných džbánků se rozběhla ve Vysoké Peci u Sklářů. --- Mariánské Lázně mají 42 domů, z čehož jsou dva veliké dvorce – Klebelsbergův palác a dvůr Klinger. --- V sezóně 794 hostů.
1824 – Václav Skalník byl jmenován opatem představeným obce (starostou).
1825 – Zřízen špitál pro nemocné chudé bezplatně bez ohledu na národnost a víru (zprvu 14, pak 30 lůžek). --- Klášterní reakce stupňuje tlak proti opatovi a lázním, především vesničtí faráři, kteří posílají stížnosti k arcibiskupovi. Reitenberger je obviňován, že utápí jejich peníze v bažinách lázní. Je určena kontrolní komise, která většinou blokuje rozhodnutí opata. --- J.J.Berzelius analyzoval Křížový a Ferdinandův pramen.
1826 – Melchior MAHR novým inspektorem pramenů. --- Stavba (1826-1827) velikého společenského sálu u Křížového pramene (stával v místě kolonády). --- Ambrožův pramen překlenut novogotickým pavilónem (stál až do roku 1925).
1827 – Jímání a přestřešení nového pramene - Lesního pramene. --- Výstavba Nových lázní s koupelemi v železnatých vodách Ambrožova a Karolinina pramene. --- Postavení kolonády Ferdinandova pramene v Úšovicích Antonem Turnerem jako začátek budování lázní JIH. --- 17. července 1827 vynucená abdikace Reitenbergera z funkce opata na základě pokynu z císařského dvora. 23. října 1827 opouští Reitenberger navždy Teplou a odjíždí do vyhnanství (+1860). Jeho odchodem je narušena výstavba lázní a nerealizovány mnohé jeho (např. lázně Jih). Klášterní reakce slaví své pochybné vítězství. Výstavbu lázní však už nebylo možno zastavit., každoročně přijíždějí bohatí hosté i panovníci. – Reitenberger čekal 33 let na to, aby mu bylo dovoleno alespoň jednou spatřit milované Mariánské Lázně i rodné městečko Úterý. Marně. Přežil tři opaty. Když zemřel 1860, na jeho pohřeb nepřijel nikdo z kláštera ani z lázní. Ale Mariánské Lázně nezapomenuly svého zakladatele a při jubileu jeho 100. narození (1879) mu odhalují Reitenbergerův pomník (k nelibosti kláštera). Až roku 1906 uzná klášter Teplá jeho zásluhy a jeho ostatky jsou pietně převezeny do Čech a uloženy do hrobky opatů na klášterním hřbitově.Zatímco dr.Nehr je nazýván "otcem" lázní, Reitenberger je na desce pomníku uveden jako pravý "fundator urbis" – zakladatel města. --- V dalším období 1827-1860 lázně spíše stagnovaly a pokud rostly, tak jen z donucení ze strany přijíždějících hostů. Počet hostů se pohyboval mezi 3 a 5 tisíci.

3. Mariánské Lázně v letech 1827 - 1865

Dějiny Mariánských Lázní podle Ludolfa STAABA - čtvrtá perioda "Mariánské Lázně za opata Prof.Adolfa Koppmanna 1828-1835" (německý originál) - Ludolf STAAB, Brunnen-Inspektor: "Geschichte Marienbads von der aeltesten Zeit bis zur Gegenwart", Erste Wiener Vereins-Buchdruckerei, Selbstverlag, Wien 1872, S.54-59 - Vierte Periode "Marienbad unter dem Stafitabte Professor Adolf Kopmann 1828-1835"
1828 – Novým opatem se stal profesor bible Adolf KOPPMANN, úhlavní nepřítel Reitenbergerův. --- Med.Dr. Adalbert DANZER nastupuje jako lázeňský lékař do Mariánských Lázní.
1829 – Stavba erární silnice do Karlových Varů.
1831 – Kníže Metternich zřizuje v Mariánských Lázních poštovní úřad. --- První tiskárna Kobrtsch-Gschihay v Mariánských Lázních. --- Med.Dr. FRANKL přichází jako lázeňský lékař.
1833 – Stavba nového rozesílacího domu na místě dosavadního. --- Rozšíření velké kaple o kazatelnu, kúr, varhany, zvon. --- Rozšířena továrna na hliněné džbánky zřízením druhé pece ve Vysoké Peci u Sklářů.
1834 – Karlův kříž překryt Cholerovým křížem se záminkou poděkování Bohu za to, že se epidemie cholery vyhnula Mariánským Lázním. Skutečným cílem Koppmanna však bylo smazat památku na opata Reitenbergera --- Med.Dr. J.OPITZ přichází jako lázeňský lékař.
1835 – Rozšířená kaple byla vysvěcena. --- Mariánské Lázně navštívil císař Ferdinand s manželkou Karolinou (nocovali v domě Sanssouci).
1836 – Na četné žádosti hostů postaven a otevřen klášterní Tepelský dům. --- Zřízen Valdštejnův monument. --- Zemřel opat Koppmann a novým opatem Melchior MAHR.
Dějiny Mariánských Lázní podle Ludolfa STAABA - pátá perioda "Mariánské Lázně za opata Melchiora Mahra 1836-1842" (německý originál) - Ludolf STAAB, Brunnen-Inspektor: "Geschichte Marienbads von der aeltesten Zeit bis zur Gegenwart", Erste Wiener Vereins-Buchdruckerei, Selbstverlag, Wien 1872, S.59 -62. Fünfte Periode "Marienbad unter dem Stiftabte Melchior Mahr 1836-1842"
1837 – Otevřena čítárna v rozesílacím domě. --- Novým inspektorem pramenů Paul FREY.
1838 - "Johann Gottfried SOMMER: Popis Mariánských Lázní v roce 1838"
1839-1840 – Přestavba a rozšíření Starých lázní na kapacitu 47 koupelových kabin, 16 kabin pro slatinné koupele, 2 sprchové lázně.
1840 – Přestavba Lesního pramene na kruhový pavilón na 16 sloupech. --- Opat Mahr dovolil, aby úlevy z doby Reitenbergera získávané platbami nájmů do obecní pokladny byly rozšířeny i na domy postavené do roku 1830. --- V sezóně 1541 hostů.
1841 – Výstavba řady domů v ulici Jägerstrsse (dnešní řada zotavoven v Ruské ulici). --- Otevřen kursál při Nových lázních dne 29. června 1841 - počet kabin stoupl z 10 na 14, instalována samostatná kotelna mimo budovu, sprchové lázně a rohové prostory dostaly patro,ve východní části vznikl prostorný kursál. V něm 7.července oslavili Rusové narozeniny svého cara. ---Dále rozšířen rozlehlý společenský sál u Křížového pramene a prosvětlen novými okny a dveřmi. --- Med.Dr. LUCCA nastoupil jako lázeňský lékař. --- Mariánské Lázně mají 74 domů a 850 obyvatel.
1842 – 9. 9. 1842 zemřel opat Melchior Mahr. --- Do Nových lázních byla přenesena z rozesílacího domu čítárna s novinami, kterou obsluhoval starý kronikář Felbinger.
1843 – Nový opat Marian Heinl zvolen 30.3.1843. Dal obci právo zvolit si svého představitele. Prvním zvoleným se stal Josef Dionys HALBMAYR, zeť Klingerův. Skalník skládá úřad. --- Zřízena fara a prvním farářem Gregor HÖGG. Založen a otevřen katolický hřbitov. --- Zřízena samostatná dvoutřídka. ---- Dějiny Mariánských Lázní podle Ludolfa STAABA - šestá perioda "Mariánské Lázně za opata Mariana Heinla 1843-1867"(německý originál) - Ludolf STAAB, Brunnen-Inspektor: "Geschichte Marienbads von der aeltesten Zeit bis zur Gegenwart", Erste Wiener Vereins-Buchdruckerei, Selbstverlag, Wien 1872, S.62-72. Sechste Periode "Marienbad unter dem Stiftabte Marian Heinl 1843-1867"
1844 – Za přítomnosti zemského šéfa arcivévody Štěpána 15.8.1844 položen základní kámen římskokatolického chrámu a začala jeho usilovná výstavba. --- Poprvé překročena hranice 2000 hostů.
1845 – Hudební skladatel Richard Wagner na léčení a ubytován v domě čp.5 Jetelový lístek.
1846 – Otevřeny veliké jídelní sály Klingerův a Halbmayrův (bývalý Krym a Rozkvět).
1847 – Mariánské Lázně navštívil arcivévoda Franz Josef, budoucí císař, s dalšími dvěma habsburskými arcivévody.
1848 – Zrušení dosavadního poddanského poměru vůči tepelskému klášteru jako vrchnosti a vrchnostenské soudní pravomoci. --- Založení městské Národní gardy a postavení střelnice v místě dnešních tenisových dvorců u Lesního pramene. --- 19.listopadu 1848 benedikce - vysvěcen opatem Marianem HEINLEM nový římskokatolický chrám. --- Dr. Josef ABEL zvolen novým představitelem obce.
1849 – Další změny po zrušení vrchnostenského poměru kláštera Teplá (patrimoniální právo) a obecné zrušení poddanství. Mariánské Lázně nyní patří pod nově zřízený soudní okres Teplá při c.k. hejtmanství Planá, kraj Cheb (dosud Plzeň).
1850 – Zvolen nový představený obce Dr. A.Hanisch, první s titulem "starosta Mariánských Lázní" (do roku 1856). --- Slavnostní konsekrace kostela 8. září 1850 knížecím biskupem Fridrichem Schwarzenbergem.
1851 – Ustavena stálá lázeňská čtyřčlenná komise (starosta, c.k.okresní hejtman z Plané, inspektor pramenů a hlavní lázeňský lékař). Komise převzala řízení lázní a lázeňský fond ve výši 48760 zlatých, kterého se klášter Teplá na požádání zřekl.
1852 – Norbert SPITZL novým inspektorem pramenů. --- Celkem 3052 hostů.
1853 – Postavení nové školy (dn.ZUŠ). --- Objevení nového slatiniště lázeňským mistrem Basilem Hackerem (+1872) a počátky těžby zdejší slatiny (dn.Balbínovo). --- U Křížového pramene použit zdvihací Dobešův stroj ke stáčení lahví. --- U Starých lázní přistaveno křídlo směrem k vrchu Hamelika.
1856 – Zřízení telegrafní stanice v domě Modrý klíč. --- Zřízení samostatné tiskárny J.Gschihaye v Mariánských Lázních.
1857 – 27. června slavnostní otevření a vysvěcení evangelického kostela za přítomnosti pruského krále Fridricha Viléma IV. (pobýval tu 1853,1856,1857). Kostel postaven ze sbírky evangelických hostů podle plánů pruského stavebního rady Christiana Gottlieba Cantianiho z Berlína. --- Odhalen Nehrův pomník u Křížového pramene spolkem zdejších lázeňských lékařů. --- Dr.Heidler končí lékařskou praxi pro oční nemoc. Za své zásluhy byl povýšen do šlechtického stavu s titulem "von Heilbronn" Mariánské Lázně mají 90 domů a 1291 obyvatel.
1858 – Nové jímání Křížového pramene Prof.Karlem Heyrovským z hornické akademie z Příbrami. --- Odhalení Heidlerova pomníku v městském parku. Obelisk dali postavit "vděční" Poláci. --- V Nových lázních u kursálu přistaven lázeňský hostinec
1859 – Nařízení vybírání vedle lázeňské taxy také hudební taxy (do r.1859 se hrávalo každému novému hostu dostaveníčko pod okny).
1860 – 21.3. zemřel zakladatel Mariánských Lázní Karel Reitenberger v klášteře Wiltenu.Na jeho pohřeb nikdo nepřijel. --- Počátky výroby Glauberovy soli z Ferdinandova pramene ve Starých lázních. --- Křížový pramen analyzoval Dr. Raysky.
1861 – Novým starostou 1861-1864 zvolen J.D.Halbmayr. --- 7.října 1861 umírá zakladatel parků Václav Skalník. --- Postavena horní tzv. Jitřní kolonáda (Morgenkolonnade). --- Založen židovský špitál a při něm modlitebna v dn. Lesní ulici.
1863 – Do Mariánských Lázní přišel lázeňský dr. Heinrich KISCH.
1864 – Novým starostou (1864-1867) zvolen dr.A.Schneider. --- Klášter předává obci patronát nad školou. --- 3223 hostů.
1865 – Rozhodnutím císaře Františka Josefa I. vyhlášeny Mariánské Lázně 29.května 1865 městem, třebaže nikdy nebyly vesnicí a od počátku měly městský charakter. --- Zachycení Rudolfova pramene v blízkosti Luční kyselky na úšovické louce pod Ferdinandovým pramenem.
1866 – Mariánské Lázně dostaly 1. června 1866 městský znak ( v horní levé čtvrtině s P.Marií s Ježíškem, v horní pravé stříbrný kruhový pavilón, v dolní polovině přetékající kašna, kolem níž se vine Aeskulapův had a po obou stranách jedle). --- Vláda nařídila předání obou fondů lázeňské a hudební taxy z rukou lázeňské komise městu. - Z prostředků taxy město okamžitě začalo stavět divadlo. Pozemek poskytl klášter bezplatně (původně nádrž na plavení koní). Podle starých plánů mělo stát divadlo na kolonádě. --- Zemřel v Praze doktor Karl Josef Heidler a jeho ostatky púřevezeny do Mariánských Lázní. --- Místodržitelství v Praze vyhlásilo 31.12.1866 ochranné pásmo kolem zdejších pramenů v rozsahu 15 000 jochů.

4. Prudký rozvoj Mariánských Lázní 1866-1914

1867 - Nový Rudolfův pramen překryt dřevěným pavilónkem. --- 3.5.1867 zemřel opat Heinl a novým opatem v klášteře zvolen Max LIEBSCH, starostou zvolen potřetí J.D.Halbmayr. Ludolf Staab se stal inspektorem pramenů. --- Přestavba Nových lázní ……. "Dějiny Mariánských Lázní podle Ludolfa STAABA - sedmá (poslední) perioda "Mariánské Lázně za opata Maximiliana Liebsche (od roku 1867)" (německý originál) - Ludolf STAAB, Brunnen-Inspektor: "Geschichte Marienbads von der aeltesten Zeit bis zur Gegenwart", Erste Wiener Vereins-Buchdruckerei, Selbstverlag, Wien 1872, S.72 - 79 Siebente Periode "Marienbad unter dem Stiftabte Maximilian Liebsch (von 1867)"
1868 – Výnosem nového lázeňského zákona z 27.10.1868 pro lázně Karlovy Vary, Teplice, Františkovy Lázně a Mariánské Lázně zrušeny lázeňské komise a jejich úkoly převzala obecní zastupitelstva. Zrušena také funkce lázeňského lékaře pramenů (v ní byl např. dr.Heidler). Lázeňský fond, hygienické a sanitární záležitosti se předávají městům k řízení. Klášter Teplá však zůstává majitelem lázeňských provozů, řady domů a všech minerálních pramenů. --- V srpnu oslavy 50. výročí vzniku Mariánských Lázní a při nich slavnostní otevření městského divadla 17. srpna 1868. --- Zřízení samostatného c.k. okresního hejtmanství Teplá (pod ně patří i Mariánské Lázně). --- Ferdinandův pramen, dosud příslušný pod Mariánské Lázně, byl přivtělen podle katastru k obci Úšovice. --- Zřízen spolek pro chudé a zaopatřovací městský výbor. Postaven městský chudobinec. --- Založen spolek spořitelní a záložní pod vedením dr.Herziga. --- Novému opatu Liebschovi se podařilo odvrátit chystanou sekularizaci kláštera Teplá (v městě Teplá mělo vzniknout biskupství). --- Začala výroba pastilek ze zřídelní soli. --- 103 domů a 1 691 obyvatel. 3 827 hostů.
1869 – Stavba nového (dnešního) pavilonu Lesního pramene arch. Friedrichem Zicklerem. --- Ferdinandův pramen vyveden potrubím délky 1700 metrů z Úšovic do Nových lázní ke koupelím. Parní stroj tlačil vodu po trase stoupající o 43 metrů. --- Založení spolku dobrovolných hasičů z iniciativy J.D.Halbmayra a 1870 pořízen hasičský aparát (stříkačka). --- Městské parky obehnány úzkými tenkými železnými kolejničkami.
1870 – Vyvedení Ferdinandova pramene na kolonádu k pití. Vyvedením tohoto pramene se zdálo navždy zažehnáno nebezpečí nedostatku minerálních vod k léčení.Pokračující koncentraci lázeňství v lázeňské čtvrti se však nedalo zabránit. Už opat Heinl (opatem 1843-1867) pochopil prozíravost Reitenbergerovu a jeho projekt lázní Jih. Rozhodl se postavit nový lázeňský dům u Ferdinandova pramene a spojit místo s lázeňskou čtvrtí koňskou drahou. Výstavba lázní Jih byla hotovou věcí, ale Heinlova smrt znamenala konec těmto plánům. --- Nahrazení dřevěných mostků nad potoky kamennými a železnými. --- Výstavba železného hudebního pavilónu uprostřed promenády.
1871 – Výroba Glauberovy soli ve stavení poblíž Ferdinandova pramene (až 1889 výstavba solivárny).
1872 – Otevření železniční trati Vídeň – Cheb přes Mariánské Lázně, které jsou rychlíkovou zastávkou. Lázně se stávají dostupné vlakem středním a chudším vrstvám pacientů. --- Objev nové kyselky poblíž Mlýna (Cristal). Kyselka nazvána Alexandřina k poctě hosta velkovévodkyně Alexandry z Mecklenburska-Schwerinu (1873 kyselka jímána). --- Stržen kruhový pavilón Karolinina pramene a postaven nový s dvěma křídly (až kol 1988 postaven stejný o 20 m dále do promenády). --- Nástup učitele náboženství ve zdejší židovské obci. --- 6300 hostů.
1873 – Výstavba druhé patra školy z roku 1853. --- Starostou zvolen poprvé dr. August Herzig.
1874 – Začaly vycházet místní noviny Marienbader Zeitung jako týdeník (1919-1941 jako deník). --- Začátek vyučování ručních prací ve škole.
1875 – Ve městě zřízen trh na potraviny. --- Postaveny městské jatky a městská zahrada. --- Učitel Schuster založil spolek pro budování mateřských škol. --- Založen židovský hřbitov na cestě k mlýnu Kieselmühle.
1876 – Postavena vyhlídková rozhledna nad Panoramou arch. Friedrichem Zicklerem. --- Škola se mění z trojtřídky ve čtyřtřídku.
1877 – 13. dubna položen základní kámen ke stavbě monumentální radnice. --- 6901 hostů.
1878 – Dokončena a otevřena městská radnice. --- 7420 hostů.
1879 – Postaven anglikánský kostelík. --- Na promenádě odhalen Reitenbergerův památník.
1880 – Zřízena mateřská školka v domě čp.149 (Villa Zürich) na Karlovarské ulici, který klášter získal. Vedena školskými sestrami Notre Dame. --- Novým opatem Bruno Wenzl Bayerl, novým starostou Johann Kroha. --- Filosof Nietzsche hostem v Mariánských Lázních.
1881 – Stavba Vojenského lázeňského domu (Mars). --- Vybudování vodovodu užitkové vody s nádrží nad Lesním mlýnem. --- Vzhledem k přeplnění školy dětmi byly vyloučeny děti ze Šenova s tím, že bydlí na katastru Úšovic. Velké souboje o školu.
1882 – Postaveny a otevřeny nové Slatinné lázně (Moorbad) u Mariina pramene, architekt Friedrich Zickler. --- Zemská školní rada nařizuje znovu přijetí dětí do mariánskolázeňské školy. Proti tomu město úspěšně protestuje na ministerstvu. Školáci ze Šenova začali chodit do školy v Mariánských Lázních a zase odtud vypuzeni. --- 8906 hostů.
1883 – Otevřen Městský zaopatřovací dům. --- Mariánské Lázně spojeny silnicí s městem Sangerbergem. --- Založena Městská spořitelna (dosud spolek).
1884 – Postavena architektem Sternem a slavnostně otevřena židovská synagóga na Hlavní třídě. --- 8999 hostů.
1885 – Rozšířeny městské jatky.
1886 – Alfréd Clementso novým inspektorem pramenů.
1887 – 4.8.1887 umírá opat Liebsch a Alfréd Clementso zvolen novým opatem a Severin Würfel inspektorem pramenů. --- 2.8.1887 princezna Štefanie poprvé hostem v Mariánských Lázních. --- Konstituování evangelické obce v městě.
1888 – Otevřen okresní soud v Mariánských Lázních a Mariánské Lázně soudním okresem. --- Začátky budování městské elektrárny a zkušební osvětlení kolonády elektrickým proudem. ( Z historie elektrárny 1888-1945.) --- 1888-1889 Výstavba litinové novobarokové kolonády podle plánů vídeňských architektů Miksche a Niedzielského na místě starého společenského sálu z roku 1827.
1889 – Stavba solivárny u Ferdinandova pramene (1923 modernizace). --- Výstavba Městské elektrárny a zahájení provozu.
1892 – Přestavba a rozšíření Starých lázní architektem J.Schafferem. Zvýšení budovy o patro a přejmenování na CENTRÁLNÍ LÁZNÉ. --- Dr.August Herzig zvolen podruhé starostou. --- 10260 hostů.
1893 – 1896 Velkolepá přestavba NOVÝCH LÁZNÍ ve stylu italské novorenesance architektem J.Schafferem.
1893 – Mohutné oslavy 700. výročí vzniku premonstrátského kláštera Teplá.
1894 – Postavení městské nemocnice. --- Ve škole otevřena první řemeslnická pokračovací škola. --- 11 063 hostů.
1895 – Inkorporace nových částí k Mariánských Lázním – Šenova a Nádražní čtvrti od Úšovic a čtvrti u Lesního pramene (dn.Třebízského) od Valů. Po léta trvajících sporech s Úšovicemi byly jim tyto čtvrti odejmuty. Už tehdy dozrávala nutnost připojit Úšovice k Mariánským Lázním (spojeno až v roce 1941). --- Postavení nové střelnice u Lesního pramene. --- Výstavba dětských hřišť na místě zrušené staré střelnice a také u hostince Viktoria (dn.oplatkárna), když to druhé dětské hřiště bylo pak přeloženo na prostranství Volksfestplatz (u sokolovny).
1896 – Vybudována údolní zemní přehrady jako první sypané hráze v Rakousku-Uhersku. Přehrada pojmenována jménem opata Clementso. --- Významné rozšíření elektrárny. --- Otevření rekonstruovaných Nových lázní architektem J.Schafferem.
1898 – Otevření železniční trati do Karlových Varů.
1899 – Otevření městské tržnice (stavěna 1898-1899) --- Princ Eduard VII. v Mariánských Lázních. --- Dr. Herzig skládá funkci starosty a jeho největší protivník Dr.Nadler novým starostou.
1900 – Stavba (1899-1900) a otevření nového společenského domu - kursálu (CASINO) architektem J.Schafferem. --- V klášteře Teplá zvolen novým opatem Dr. Gilbert Helmer. --- Nové jímání Alexandřina pramene a zachycení druhého pramene, nazvaného Alfrédův podle opata Clementso. --- Zahájení stavby městské školy (Sever) a ruského kostela. --- Mariánské Lázně mají 340 domů a 4 617 obyvatel. Přijelo 13 723 hostů.
1901 – Zajímavosti z novin Marienbader Zeitung v roce 1901. --- Komplexní rekonstrukce parků vídeňským architektem Sven Svenssonem. --- Stavba pitné haly Rudolfova pramene v Úšovicích. --- Spalničková epidemie v městě. --- Jímán Pottův pramen a nazván Prelátův. --- Počátky budování kanalizace v městě. --- Otevřena druhá mateřská školka na Šenově u domu May. --- --- 25.září 1901 umírá Dr.August Herzig.
1902 – Zajímavosti z novin Marienbader Zeitung v roce 1902. --- Zřízena tramvaj - elektrická dráha z nádraží do lázní (konečná stanice U hodin) a otevřena 12.5.1902. --- Otevřena obecná a měšťanská škola Sever, dílo architekta J.Schaffera. --- Otevřen slavnostně pravoslavný kostel sv.Vladimíra. --- Zřízeno c.k.okresní hejtmanství v Mariánských Lázních.
1903 – Zajímavosti z novin Marienbader Zeitung v roce 1903 --- Založen Městský hygienický a balneologický ústav v čele s dr.Karlem Zörkendörferem dne 20.5.1903. --- 15.3.1903 otevřen hotel KRAKONOŠ. Projektoval architekt Arnold HEYMANN, okolní park Swen SWENSON. --- Do provozu předána nová nádražní budova s v secesním slohu. --- 15 749 hostů, ---
1904 – Zajímavosti z novin Marienbader Zeitung v roce 1904 --- Přestavba městského divadla a výstavba paláců Fürstenhof (Bohemia), Weimar (Kavkaz), Ott (Pacifik). Projektantem nových paláců byl architekt Arnold HEYMANN z Vídně. --- Provedena kanalizace Hlavní třídy a dn.Ruské ulice nad radnicí a dále v lokalitě u nádraží. --- Setkání rakouského císaře s anglickým králem v Mariánských Lázních
1905 – Zajímavosti z novin Marienbader Zeitung v roce 1905 --- Demise vedení města – starosty a městské rady – pro finanční machinace. Novým starostou Dr. Wenzl Dietl. --- Otevřeno golfové hřiště. --- Nové jímání Lesního pramene.
1906 – Slavnostně přivezeny ostatky Reitenbergera z kláštera Wiltenu vlakem do Mariánských Lázní a odtud po několika dnech do kláštera Teplá. --- Vycházkové cesty v terénu vyznačeny a barevně odlišeny podle stupně stoupání. --- Opat Helmer navštívil Buckinghamský palác na pozvání anglického krále. --- Eckertovo kočovné kino poprvé v Mariánských Lázních na prostranství Volksfestplatz.
1907 – Stavba dvou velkonádrží pro minerální vody na svahu Hameliky. --- Novým starostou Dr. Heinrich Reiniger.
1908 – Nedočkavé oslavy 100.výročí vzniku pojmenování Mariánských Lázní. --- Využití Pottových minerálních pramenů k léčebným účelům. --- Farní kostel povýšen na děkanský a prvním děkanem Josef Čížek. --- 20 246 hostů, mezi nimiž následník trůnu arcivévoda Franz Ferdinand d´Este s Žofií, roz.Chotkovou.
1909 – Poslední, devátý pobyt anglického krále Eduarda VII. v Mariánských Lázních. --- Město zakoupilo slatiniště v Číhané. s kyselkami – pro budoucí rozvoj lázní. --- Pod Úšovicemi postavena biologická čistící stanice k čištění odpadních vod. --- V nemocnici otevřen izolační pavilón. --- Postavena a vysvěcena 26.7.1909 kaplička Lásky nad Lesním pramenem opatem Helmerem, dílo architekta J.Forbericha.
1910 – Rozšířena údolní přehrada a přivedeny do ní další prameny z jejího okolí (1906-1910). --- Georg Eckert postavil v městě stálé kino s 250 sedadly (dn.Slavia).
1911 – Ruský velkokníže Mikuláš Michajlovič v Marinských Lázních. --- Postavení a otevření Grandhotelu ESPLANADE. Architekt Arnold HEYMANN. --- Přístavba Centrálních lázní (1911-1913). --- Postavení monumentálního kostela ve Velké Hleďsebi.á
1912 – Přístavba patra na městskou nemocnici. --- Na kolonádu vyveden Rudolfův pramen z Úšovic. --- Rozšíření ulice mezi Křížovým pramenem a rozesílatelstvím (ředitelství lázní) a nalezení tam nového minerálního pramene. --- Rekonstrukce sloupové haly Křížového pramene a jeho nové jímání. --- Novým inspektorem pramenů Otto Hanika.
1913 – Otevření nové tělocvičny (dn.sokolovna) – rekonstrukce v roce 1937. --- 21.4. otevření nové pošty v býv.hotelu Rudolfshof (pošta). --- 18.5.1913 odhalení monumentálního pomníku zemřelému dr.Herzigovi. --- 4.5.1913 odhalení nové kašny s bronzovými sochami, nazvané Jubilejní kašna císaře Františka Josefa I. u příležitosti 65 let panování císaře. --- Založení velkoprádelny ve Velké Hleďsebi. --- Rekordní počet 34 509 hostů.

5. Mariánské Lázně mezi dvěma válkami

1914 – Vypuknutí 1. světové války. Hosté úprkem opouštějí lázně a odjíždějí domů. --- Pokles návštěvnosti na 23 365 hostů.
1914-1918 Ve městě byly za války zřízeny jako vojenské nemocnice: Městská nemocnice, Všeobecný špitál pro chudé (stával za Hvězdou dn.Karlovarské) , tělocvična (Tyršova ul.), hostinec Viktoria (dn.oplatkárna), dům Aeskulap, židovský špitál. --- V některých dalších domech vojenské lazarety v mimosezónních měsících, které byly uvolněny o sezóně pro lázeňský provoz. --- Mezi Městskou nemocnicí a Hlavní třídou (dnes park) stávaly dřevěné baráky pro strážní jednotku a pro rekonvalescenty z nemocnice. Koncem roku 1918 sloužily československému vojsku, později zrušeny a rozebrány.
1916 – Zahájení stavby sanatoria, uvažované 1912 pro choroby ledvin a močových cest (dn.Hotelová škola). --- Zřízena lidová kuchyně v hostinci Viktoria.
1917 – V červenci 1917 pobýval v hotelu Balmoral-Osborne pražský židovský spisovatel Franz Kafka.
1918 – Při založení Československa po 28.říjnu 1918 pokusy sudetoněmeckého vedení o založení samostatné rakouské provincie Deutsch-Böhmen. --- 19.listopadu 1918 první obsazení Mariánských Lázní českými vojáky a nešťastný rozkaz z Prahy Mariánské Lázně okamžitě opustit. --- 8. prosince 1918 obsazuje po druhé rázný podpl. Slezáček s oddíly plzeňského 35.pluku Mariánské Lázně, nejedná s německými demonstranty, ale rozpouští německý revoluční výbor, zabavuje velké množství zbraní na nádraží a znovu dosazuje na nádraží české vedení. Na městské radnici nařizuje vyhlášení absolutní poslušnosti novému státu ČSR.
1919 – Konference v St.Germain, od níž marně čekali Němci uznání Deutsch-Böhmen. --- Svízelná situace v zásobování. --- Jen 8904 hostů. --- Vyhlášení pozemkové reformy v ČSR s konfiskací majetků velkovlastníkům. Týkala se také kláštera Teplá. Lázeňská nájemní společnost převzala od kláštera Teplá konfiskovaná lázeňská zařízení a minerální prameny. --- Novým starostou Dr.Hans Turba (do 1933). --- Beno Winter provádí rekonstrukci jímání Alfrédova a Alexandřina pramene.
1920 – Založení Obchodní školy (zprvu soukromá, od 1922 městská, od 126 státní), 1922 pak založeno nižší gymnázium. --- Přilétá bývalý rakouský vojenský letec Julius Arigi a zakládá první letiště na louce za nádražím. --- Beno Winter provádí rekonstrukci jímání Prelátova a Pottových pramenů.
1921 – Jímání Rašeliništního (Balbínova) pramene.
1922 – Při sčítání lidu v ČSR mají Mariánské Lázně 6 909 obyvatel, z toho 6131 Němců. --- Beno Winter provádí rekonstrukci Ferdinandových pramenů (1922-1926). --- Novým ředitelem lázeňského orchestru Luis Kunz. --- Návštěva jugoslávského krále Alexandra I. s chotí Marií.
1923 – Přestavba a modernizace solivárny u Ferdinandova pramene. --- Rozšířeno golfové hřiště na dvojnásobek polí.
1924 – První příznivá poválečná sezóna – 30 322 hostů. --- Opat dr.Helmer slaví 25.výročí opatování. --- Založení speciální pokračovací školy.
1925 – Měšťanská škola dostala čtvrtou třídu a pokračovací školy řemesel a obchodu byly postaveny na široký základ.
1926 – Dokončena úspěšně rekonstrukce jímání Ferdinandových pramenů. --- Založeno druhé městské letiště na Panských polích jako mezinárodní. --- Opat Helmer předkládá v Ženevě ve Společnosti národů stížnost proti ČSR ve věci konfiskace majetků v Mariánských Lázních.
1927 – Beno Winter vybudoval nádrž minerálních vod v Pottově údolí.
1928 – Založena 15.září 1928 hotelová škola jako "Städtische Gastgewerbe- und Hotelfachschule" – nejlépe organizované pedagogické zařízení ve střední Evropě. --- Město má 520 domů, 39632 hostů. --- Otevření nového letiště ve Sklářích.
1929 – Vybudování Dyleňského vodovodu, přivádějícího kvalitní vody z Dyleně do Mariánských Lázní. Kapacita 28 litrů za sek. Náklady 9 miliónů Kč. --- Hotelová škola dostala 20.11.1929 právo veřejné. --- Vybudována písečná pláž RIVIERA ve Velké Hleďsebi. --- V Číhané zkoušeny Prof.Zörkendörferem minerální prameny zde zakoupené městem. --- Překonán rekord v počtu hostů – 41226 hostů!
1930 – Beno Winter nově jímal Karolinin pramen, dva prameny Centrálních lázní. Mariiny prameny byly nově jímány a upraveny do tradiční pozdější podoby (do 1988). ---
1931 – Světová krize vstoupila i do Mariánských Lázní – pokles na 28482 hostů. --- Otevření vzorového školního sklípku v hotelové škole.
1932 – Prudce roste počet hotelů a pensionů, které jdou vlivem daňového systému do dražby a prodávány se ztrátou. --- Odhalen pomník J.W.Goetha na Goethově náměstí od sochaře Willi Russe. --- Volby 10.4.1932 a z 36 mandátů měla 3 soc.dem., 3 česká strana, 5 německá dělnická, 4 německá živnostenská, 2 německá demokratická strana svobody, 7 německá nacionální, 7 křesťansko-sociální lidová strana, 4 nacionálně socialistická dělnická (Henlein) a 1 židovská. --- Sčítání lidu v ČSR 1930 uvádí v Mariánských Lázních 7355 obyvatel, z toho 6340 Němců, 520 Čechů, 408 Židů a 87 jiných.
1933 – 30.srpna zastřelen Prof.Lessing ve vile Edelweiss u Lesního pramene. --- Čs.vláda nepotvrdila do funkce zvoleného starostu dr.Hanse Turbu a úřadu se musel ujmout vicestarosta cukrářský mistr Josef Turba (do 1938). --- Jen 21503 hostů. --- Noviny Marienbader Zeitung zastaveny na čtvrt roku v souvislosti s událostí Lessing.
1935 – Novým kapelníkem orchestru Paul Engler (do konce války).
1936 – Kdysi finančně úspěšný okres Mariánské Lázně se propadl vlivem mezi okresy s největší nezaměstnaností v ČSR. --- Beno Winter provádí vrty 18 m a 30 m u jímání Křížového pramene.
1937 – III. světový kongres KENESSIO GEDAULO - 18.až 24.8.1937 v kursále (Casino) a v areálu Poštovní- Klíčová ulice. --- Přestavba tělocvičny (dn.sokolovny).
1938 – Mariánskolázeňská farní kronika v roce 1938 --- V září 1938 Mnichovská dohoda o odtržení pohraničí od ČSR, spojená s vyhnáním Čechů, Židů a levicových Němců z města. --- Novým starostou dr.Otto Manner (do 1945) --- 9.listopadu 1938 vypálení židovské synagógy a srovnání se zemí. --- Vyhlášení zákazu všech spolků v městě komisařem Hoffmannem z Liberce.
1939 – Mariánskolázeňská farní kronika v roce 1939 --- 15.března vyhlášení protektorátu Böhmen und Mähren. --- Oslavování 50. narozenin Adolfa Hitlera v městě. --- 9.6. otevření II.oddělení hřbitova. --- 17.5. sčítání lidu – 7831 obyvatel. --- 1.září začátek druhé světové války a příslušné oslavy v městě. Mariánské Lázně určeny pro zraněné vojáky a poškozené bombardováním. --- 4.10. vyzvánění zvonů jednu hodinu za dobytí Varšavy.
1940 – Mariánskolázeňská farní kronika v roce 1940 --- 17.6. vyzvánění zvonů čtvrthodiny za dobytí Paříže. --- 24.6. oslavy skončení války s Francií. --- 12.10. odkoupilo město za 6 tisíc RM hřbitov od církve. --- Pokračuje řízené odpadlictví od církve (1939 50 katolíků, 1940 – 92 katolíků).
1941 – Lerchlova válečná kronika v roce 1941 --- Výnosem Konráda Henleina z Liberce z 8.října 1941 připojeny Úšovice, Stanoviště a Hamrníky pod Mariánské Lázně s účinností od 15.října 1941. Nedošlo však již k sjednocení popisných čísel. --- 19735 hostů (jen z Německa). --- V září 1941 založeny rezervní lazarety I. (Klinger, Regina (Vltava), Fürstenhof (Bohemia), později i Wagner (Suvorov) a Minerva (čp.150 Altaj) - pod vedením sester Řádu Ježíšova; II. (Imperial (vojenský ústav), Bristol, Flora, Carlton, Osborne-Balmoral) - pod vedením Křížových sester z Chebu.
1942 – Lerchlova válečná kronika v roce 1942 --- Založen III.rezervní lazaret pro 3000 raněných vojáků (děkanství, Zlatá koule, Slunce, Splendid, Neapol, Gödöllö (Royal), Kontinental (Slovanský dům), Miramare, Hahn, Luxenburg). --- Akce totálního sběru surovin (v březnu sneseny zvony). Další domovní a uliční sbírky na válku. --- 21.srpna přijel do lázní bulharský král Ferdinand v 83 letech. --- V listopadu 1941 nová reorganizace lazaretů na pět: I. Klinger s Carltonem, II. Imperial a okolí, III. Splendid a Fürstenhof (Bohemia), IV. Halbmayr (Rozkvět) s hotelem Regina (Vltava) a Walhalla (Tajga, zbořeno), V. Osborne-Balmoral, Neapol, Minerva, nemocnice atd. Zabráno k tomu účelu 25 domů. --- Dívčí škola přeložena do býv.školy (ZUŠ) po provedené opravě tohoto domu. --- 15156 hostů.
1943 – Lerchlova válečná kronika v roce 1943 --- Výrazné snižování přídělů cigaret a potravin. --- Častější a častější sbírky na válku (domovní sbírky s podpisy). --- 23. ledna odvezen Goethův pomník do sběru železa na nádraží, Herzigův pomník (místo něho se objevil pomník Matka a dítě), bronzové desky aj. --- Po pádu Stalingradu dne 3.února 1943 jako důsledek velké porážky německé armády vyhlášena totální válka. Vyhlášení vojenské povinnosti pro muže od 16 do 65 let a žen od 17 do 45 let. --- V lednu přišlo 160 vysídlenců z Lotrinska do domu Helvetia. --- Město odkoupilo kavárnu VIKTORIA od kláštera za 100 tisíc RM a zřídilo ze sálu tělocvičnu a dále pomocnou školu. --- Starobince z Dortmundtu a Bochumu umístěny na Krakonoši a v domě Schiller. --- Roste úmrtnost v městě (100 lidí měsíčně). --- Vysídlenci z Lotrinska opouštějí města a na jejich místo přišlo 120 Ukrajinců do Helvetie. --- 1.září 1943 přemístěna do Mariánských Lázní BERLÍNSKÁ NEMOCNICE Roberta Kocha a zabráno pro ni 90 domů. --- Do města se přestěhoval hudební skladatel Paul LINCKE z Berlína (do konce války).
1944 – Lerchlova válečná kronika v roce 1944 --- 1.března zemřel opat Helmer a 13.4.1944 zvolen novým opatem Petr Karl Möhler, který 12.5. odjel do Říma. --- Rychle se rozšiřují oddělení Berlínské nemocnice. --- Přichází velké množství utečenců z Východu. --- Roste nasazení zajatců a vězňů na pomocné práce. --- Pravidelné denní letecké poplachy.
1945 – Lerchlova válečná kronika v roce 1945 --- Utečenci z Východu z oblastí obsazených Rudou armádou zaplnily okres Mariánské Lázně tak, že není nikde volné místnosti, kde by nebydlela alespoň jedna rodina. --- Úmrtnost vzrůstá natolik, že se ukládá do jednoho hrobu 4 – 5 osob a otevírá se jedno oddělení za druhým. --- V dubnu 1945 se přistěhovává válečný lazaret do města. --- Rozebrání vojenských skladů obyvatelstvem v kasárnách v Hamrníkách. --- V okolí města i přes město putují pěší transporty vězňů z koncentračních táborů. --- Na radnici spor o uznání Mariánských Lázní jako lazaretního města. Mezitím však v neděli 6.května příchod amerických vojsk a konec války.

6. Mariánské Lázně 1945-1990

1945 – Květen 1945 a příchod prvních Čechů. --- Vzpomínka Karla Tesaře. --- Ještě v květnu 1945 přijíždí z Plzně český policejní útvar, poštovní úředníci a první osídlenci. - Zpráva Karla Tesaře o stavu města 29. 5. 1945. - 18. června přebírá lázně Fr.Benýšek. Přijíždí čs.vojenská jednotka. --- 2. 7. vzniká Okresní správní komise v čele s dr.Mixou, po něm předsedou OSK Josef Němec (po volbách 1946 Josef Zíma, 1948 Josef Voldřich, po něm Otakar Vašíček a do roku 1960 Kozlík.) ---Vzpomínka Václava Tejmara na osídlování. --- Armáda USA využívala lázní jako rekreačního centra pro své vojáky. V divadle pro ně zpíval Paul Robeson. Američané tu vydávali časopis Friendship. V listopadu 1945 odchod americké armády z města. --- Vzpomínka Jindřicha Mottla na Američany. - Koncem roku 1945 má město již 2000 Čechů.
1946 – Po porážce Německa ve válce vyřešili Spojenci sudetskou otázku podle Postupimské dohody vysídlením německého obyvatelstva z ČSR do Německa. První odsun Němců z Mariánských Lázních proběhl 25.ledna 1946 jako vůbec první z odsunů z ČSR. Okres Mariánské Lázně patřil k okresům, kde bylo téměř beze zbytku odsunuto veškeré německé obyvatelstvo (na rozdíl od Sokolova, severních Čech). --- V lednu 1946 otevírá slavnostně Zdeněk Nejedlý bobovou dráhu u Krakonoše. --- Sezóna 1946 je pod heslem "Mariánské Lázně – park uprostřed zpustošené Evropy" --- Na sezónu otevřeny Centrální lázně, kdežto Slatinné lázně přeměněny v dílny, lázeňskou prádelnu a skladiště. --- České kurlisty uvedl 5050 hostů. --- Založen Mezinárodní filmový festival (konaly se až do roku 1949 v Mariánských Lázních). --- Volby v květnu 1946 a na okrese Mariánské Lázně ve volbách dostala KSČ 2992 hlasů, národní socialisté 2112 hlasů, sociální demokracie 674 hlasů a lidová strana 560 hlasů. 26.května 1946 zvolen řádný Městský národní výbor v čele s předsedou B.Kuželovským. --- Dosídlování okresu Mariánské Lázně rychle pokračuje. Nábory českých rodin v zahraničí k imigraci do pohraničí (Vídeň, Polsko, Volyně aj.) --- Po odsunu německého obyvatelstva od léta 1946 problémy se zásobováním. Velké úbytky dobytka. --- Kulturní život v městě v roce 1946.
1947 – Vyhlášen dvouletý plán čs.hospodářství. --- Dne 4.4.1947 vyhlášen ministrem zemědělství Ďurišem Hradecký program (dokončení konfiskace půdy, návrh nové pozemkové reformy s vyvlastněním půdy nad 50 ha, rozdělení spekulační půdy i pod 50 ha, pokud vlastník sám na ní nepracuje, uzákonění JSČZ aj.). Realizováno po r. 1948. --- V květnu 1947 navštívil město prezident dr.Eduard Beneš a chotí. Bydleli v domě Lil. V těchto letech přijíždějí i další politici jako Jan Masaryk, Ludvík Svoboda, Zdeněk Fierlinger a Zdeněk Nejedlý. --- 21.října 1947 schválena milionářská dávka po dohodě o společném postupu KSČ se sociální demokracií. Jednorázová dávka se týkala osob s příjmem nad 240 000 Kčs nebo majetkem nad 1 milion Kčs. Týkala se 35 000 osob. --- Splnění dvouletky vážně ohroženo mimořádně suchým létem, které dokončilo v zemědělství nešťastný vývoj, který začal po odsunu 1946. Přesto se drží jednotliví rolníci i různá družstva. Mnoho polí však neobděláno --- Prof.Gotthard: Okres Mariánské Lázně v roce 1947
1948 – Vznik akčních výborů Národní fronty a politický boj o moc, v němž vítězí KSČ. Vznik Lidových milicí k ochraně socialismu s hlavním štábem na ÚV KSČ. Řada národních správců zkonfiskovaných majetků v Mariánských Lázních, mezi nimi příslušníci čs. západní armády, odchází znovu do emigrace na Západ. --- 6.května 1948 vychází zákon o znárodnění přírodních léčivých zdrojů, lázní a o začlenění a správě lázeňského majetku. Stát nabývá výhradní právo k lázním a zřídlům. Zcela nová koncepce podle hesla "Lázně patří pracujícím" se týká především pobytů dělníků, horníků a jejich rodin, později i tzv. "pracující inteligence" --- Vyšlo deset čísel vlastivědného časopisu OD DYLENĚ.
1949 – Vyhlášena pětiletka po sovětském vzoru (1949-1953), jejíž plnění se nakonec zhroutilo.
1950 – V Mariánských Lázních se objevují ve velkém množství noví hosté – dělníci, rolníci a horníci. Přijíždějí na léčení a rekreaci ROH. Tato odborářská rekreace byla založena z iniciativy Antonína Zápotockého jako předsedy ÚRO a později prezidenta ČSR. Byla finančně podporována vládou, byla pro odboráře výhodná a rychle se rozšiřovala. --- A.Zápotocký navštívil Mariánské Lázně 11x v letech 1950-1957. --- Zásadní změna struktury hostů: z lázní téměř zmizeli cizinci, kteří tvořili dříve téměř 90 % hostů, a někteří stálí domácí hosté.
1951 – Odhalena velká pamětní deska Maxima Gorkého na domě, kde spisovatel bydlel. Později zde vzniká malé muzeum M.Gorkého. Mariánskolázeňská kolonáda i dům Maxim jsou pojmenovány jménem Maxima Gorkého (do 1990).
1952 – Založen znovu Výzkumný ústav balneologický v Mariánských Lázních, brzy pak s působností pro celou ČSR. Jeho cílem bylo vytvoření metodik lázeňské léčby, analýzy minerálních vod aj. Ústav chtěl navázat na tradici zdejšího Zörkendörferova ústavu. --- Mariánské Lázně stojí na prvním místě v rekreaci ROH v ČSR. --- Velký zájem o bezplatné léčení v lázních a rekreaci ROH bylo možno uspokojit jen přechodem na celoroční provoz, tj. celoročním využitím budov a zařízení. Lázně byly dosud postaveny jen pro sezónní provoz, v domech nebylo ústřední topení, někde ani lokální. Bylo nutno postavit kotelny, systém ústředního topení, přebudovat vodovodní a kanalizační sítě, připravit velké jídelny, kuchyně a postupně celé interiéry. Mnoho domů vyžadovalo i nové fasády, o které od hospodářské krize v 30. letech nikdo nepečoval. Přechod na celoroční provoz trval celá 50. léta. --- 1952 se objevuje první zimní rekreace na 120 lůžkách. --- 1. května 1952 zrušena tramvaj a místo ní se objevují trolejbusy. --- Starostou Josef Mazanec (do 1956). --- 27.července 1952 odhaluje ministr Václav Kopecký pamětní desku N.V.Gogolovi na domě Krym (dř.Klinger). Pojmenováno divadlo podle N.V.Gogolovi.
1953 – Odhalena posmrtně socha Josefu Stalinovi v nadživotní velikosti v parku před zotavovnou Zápotocký (Bohemia). Později při měnové reformě byl obličej potřísněn inkoustem (dr.Kužel odstraňoval část povrch obličeje ukryt pod velkým stanem nad sochou). --- Založen podnik Sdružené služby města. Měl 40 profesí a zajišťoval komplexně rozmanité služby pro obyvatelstvo a hosty.
1955 – Zákon č. 43 postavil zdejší MěstNV na úroveň krajského města, řízený bezprostředně vládou. Cílem bylo preferovat lázeňská místa. MěstNV na svém území plnil úkoly výborů všech stupňů. --- Vláda také schválila statut Mariánských Lázní, který poskytoval ochranu lázním a přírodním zdrojům a upravoval podmínky ve městě pro komplexní lázeňskou léčbu. --- Dále probíhal přechod na celoroční provoz v lázních i ve zotavovnách ROH.
1956 - Založen Městský stavební podnik. Do roku 1983 provedl práce za 800 mil.Kč. --- 17.3. vydána poštovní známka s obrazem Mariánských Lázní. --- V letech 1948-1956 postaveno pouhých 348 bytů. Vznikly plány na nové sídliště v Úšovicích. --- Novým starostou Josef Dlouhý (do 1960).
1957 – Demolice domu Černý kůň i s pamětní deska Antona Brucknera. V plánu zde mělo být vybudováno roku 1960 velké centrální kino.
1958 – Oslavy 150.výročí Mariánských Lázní mimořádně úspěšné. Došlo k vydání dvou větších českých publikací (Vrbová a Křížek), založení vydávání měsíčního Kulturního přehledu města, vydání další pamětní poštovní známky s Mariánskými Lázněmi. --- 31. srpna byla odhalena pamětní deska Prof.Lessingovi.
1959 – Otevřeno Městské muzeum po rekonstrukci Goethova domu. --- Vzniklo první bytové družstvo v městě. --- Založena Společnost Fryderyka Chopina při KaSS, vykazující mimořádnou aktivitu.
1960 – 1.července zrušen bohužel politický a soudní okres Mariánské Lázně, kam patřilo v 50.letech i Plánsko. Mariánské Lázně začleněny pod okres Cheb a části starého okresu převzaly také okresy Karlovy Vary, Tachov, Plzeň-Sever, Sokolov. Tímto ztratil i MěstNV své mimořádné postavení mezi národními výbory, dané mu zákonem č.43/1955 Sb. --- Zahájeno vyučování v nové škole v Úšovicích. --- Otevřeny provozy Dopravního podniku města v Úšovicích. --- Novým starostou Otakar Vašíček (do 1964).
1962 – Schválen nový Směrný územní plán města. --- Odhalena busta V.Skalníkovi a upraven jeho hrob. --- Otevřena druhá trolejbusová linka do Úšovic.
60.léta – Budování sídliště Nové Úšovice s částečnou demolicí překážejících domů.
1964 – Novým starostou Josef Holý (do 1968).
1965 – Údolní přehrada spojena potrubím s Podhorním rybníkem a vybudována úpravna vody nad Lunaparkem s kapacitou 7200 m³ denně. --- Vybudován systém vodních nádrží kolem města (v Mlýnském údolí, u Červené Karkulky, u Leningradu).
1966 – Mariánské Lázně navštívil první kosmonaut světa Jurij Gagarin.
1967 – V soutěži lázeňských měst ČSSR získaly Mariánské Lázně 2.místo. Každým rokem probíhá soutěž "Za Mariánské Lázně krásnější" jako součást soutěže "Za Chebsko krásnější".
1969 – Novým starostou Ing. Jan Příhoda (do 1981).
1970 – Rekonstrukce nádraží ČSD a parní trakce nahrazena na trati Cheb-Plzeň elektrickou s moderní zabezpečovací technikou.
1971 – Připojení Chotěnova a Sklářů, Vysoké Pece pod Mariánské Lázně.
1972 – Vybudování autobusového nádraží na prostranství pod býv.Černým koněm a taxislužby. Zůstává druhé autobusové nádraží u ČSD. --- Znovuotevření od války uzavřeného letiště ve Sklářích pro civilní provoz. --- 24. 2. 1972 odhalena pamětní deska prezidentu Ant.Zápotockému na zotavovně Zápotocký (Bohemia).
1973 – Na místě zrušené městské elektrárny u nádraží uvedena do provozu Městská teplárna, používající jako paliva mazutu o výkonu 25 tun páry za hodinu. Zahájeno pokládání parovodu a budování výměníkových stanic. --- Na okraji města postavena moderní rozsáhlá prodejna mladoboleslavské ŠKODA s opravnou Škodovek. --- Na karlovarské trati otevřeno malé nádraží Úšovice.
1974 – 3.května vyhlášena nová Chráněná krajinná oblast Slavkovský les s cílem chránit léčivé vody v trojúhelníku Karlovy Vary-Františkovy Lázně-Mariánské Lázně a za sídlo správy oblasti zvoleny Mariánské Lázně. --- Otevřena spalovna odpadků ve Stavebním mlýně s kapacitou 5 tun odpadu za hodinu, ale ve skutečnosti dlouho nefungovala.
1975 – Otevřena moderní čistička odpadních vod u Chotěnova.
70.léta – Výstavba nového sídliště Panská Pole a Třešňovka v Nádražní čtvrti. Vzniklo 2000 bytových jednotek. --- Rozšiřování sídliště Nové Úšovice o komplexy Ural, Experiment, o Lunu s kinem, prodejnou, kavárnou, poštou a mateřskou školkou. --- Provedeny rekonstrukce městského divadla (1975-1977), muzea (1975-1979), domu Chopin, nemocnice, lázeňského domu Rudá Hvězda aj. --- Výstavba zimního stadionu 1973-1981. Znovu stavěn po roce 1981. --- Vybudována karlovarská silniční odbočka s cílem odklonit nákladní dopravu od městského centra.
1976 – Správní území Mariánské Lázně se rozrostlo o obce Valy, Velká a Malá Hleďsebe, Zádub, Závišín, Ovesné Kladruby, Milhostov, Vysočany, Martinov, Vlkovice a Kladská. Tím se dostalo téměř do hranic bývalého okresu z roku 1902. --- Na příkaz okresních orgánů byl zrušen podnik Sdružené služby města, který poskytoval občanům a hostům rozmanité služby, a přičleněn pod Okresní podnik služeb v Chebu. --- Po rekonstrukci otevřena Hodonínská vinárna (68 míst), dům Sv.Hubertus (34 lůžek)
1977 – V havarijním stavu se již léta nacházející některé domy v areálu Tepelský dům – Krym nebylo možno zachránit a rozhodnuto začít s demolicí celého areálu (1977-1979) s cílem postavit na tomto místě 12-patrové lázeňské sanatorium pro 800 pacientů. Chyběly však finance. Vznikla tu dlouholetá ohrada pro staveniště, porostlá plevelem, která dělala ostudu městu při pohledu hostů z kolonády. Také rekonstrukce této kolonády se táhla bez konce. --- Otevřena Sadová vinárna (128 míst).
1978 – Otevřeno obchodní nákupní středisko ve Velké Hleďsebi.
1979 – Otevřena velkopekárna Klimentov (kapacita 800 kg chleba/hod.).
1980 – Otevřena mateřská školka na Třešňovce. --- Dokončena další rekonstrukce nemocnice (1977-1980) za 17,3 milióny Kčs. --- Dokončena rekonstrukce lázeňského domu Svoboda (2 mil. Kčs) a otevřena vinárna Corso (1,5 mil.Kčs). --- Zrušení všech uličních hodin (prý jako přežitek), takže zůstaly jen hodiny na kostele.
1981 – První část kolonády Maxima Gorkého otevřena 15.srpna 1981 po dlouholeté rekonstrukci. Pokračovala úprava kolonádního prostoru. --- Novým starostou Ing. Rudolf Kopek (do 1990). --- Zastaven provoz civilního letiště Skláře po únosu letadla na Západ. --- 1.prosince 1981 předána kolonáda (42 mil.Kč) lázeňské organizaci. --- V prosinci 1981 se zřítila střecha zimního stadionu a pohřbila několik sportovců. Odstraňování tragické havárie si vyžádalo nemálo financí a urychleně stavět nový zimní stadion. --- Otevřen provoz dietního stravování ve Slovanském domě.
1982 – Ukončena rekonstrukce domu lázeňského Margareta. --- Otevřeno stravovací středisko Centrálních lázní (15 mil.Kč), vybudované jugoslávskou firmou Pelagonia. --- Po dlouholeté rekonstrukci otevřen Interhotel GOLF (20 mil.Kč). --- Rozšířena skládka Hamrníky (15 mil.Kč) --- Výstavba nového skladu plynu Zpč. plynárnami Sokolov. --- Mlékárna Mariánské Lázně provedla výstavbu nové stáčírny a chladírny (5,5 mil.Kčs). --- Akce sklizeň sena v okolí vynesla 4732 q sena. K tomu odpracováno 68500 brigádnických hodin školami, podniky a občanskými výbory.
1983 – Skončena výstavba sídliště VORA včetně otevření prodejny. Sídliště leží bohužel za závorami železniční trati, což komplikuje občanům spojení s městem. --- Otevřen obchodní dům DYLEŇ (15 mil.Kčs). Tato stavba a vybudování velkoparkoviště v sousedství vedlo k vykácení velkého sadu v těchto místech. --- Postavena čistička odpadních vod ve Velké Hleďsebi. --- Postaveno výpočetní středisko Výzkumného ústavu balneologického. --- Dokončeno silniční propojení Ruské ulice s ulicí Třebízského přes Karolu a následovalo uzavření hlavní třídy od zotavovny Zápotocký výše. Ukázalo se však jako problematické. --- Po letité rekonstrukci otevřen hotel ATLANTIC. --- Budováno rehabilitační středisko podniku Uranové doly AGRIKOLA u zimního stadiónu na místě Masarykovy dětské léčebny z r. 1933. --- Postaven moderní trojúhelníkový departament hotelu KRAKONOŠ, patřícího Cestovní kanceláři mládeže (závady byly takového rozsahu, že musel být v 90.letech zbořen a postavena jiná budova). --- Po požáru rekonstrukce velkoprádelny ve Velké Hleďsebi. --- Pokračovalo znovuzastřešování zimního stadionu. --- Sklizeň sena tentokráte vynesla 6005 q sena a sběr 1707 tun druhotných surovin.
1984 – Probíhaly rekonstrukce lázeňských domů LIBUŠE, OBERON, PARLAMENT (1983-1987), dále restaurace Mars na Hlavní třídě, domu ROH FORTUNA a kina SLAVIA. --- Zahájena velkolepá rekonstrukce zotavovny ROH LENINGRAD. --- Otevření nové kavárny Brusel a Opera na Mírovém náměstí. --- Dokončena stavba bytových domů v Hamrníkách (30 bytů). --- Otevřen nový lyžařský vlek pod Krakonošem. --- Otevřena velká prodejna nábytku ve Velké Hleďsebi. --- V listopadu 1984 odhalena pamětní deska A.V.Lunačarského, ministra kultury SSSR na domě Kavkaz. --- Mariánské Lázně získaly 2.místo v soutěži lázeňských měst ČSSR. --- LÁZEŇŠTÍ PACIENTI - 1984
1985 – Veškeré akce toho roku uváděny jako akce ke 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou. Při akci Z se uvádí vytvoření nových hodnot za 5 mil. Kč. --- Otevřena třetí trolejbusová linka do Velké Hleďsebi. --- Vybudováno rehabilitační středisko Dopravního podniku na místě STŘELNICE. --- Otevřena nová tělocvična u školy Sever (6 mil.Kč). --- Výstavba školního areálu s 10 novými třídami u školy Jih. --- 1.července po rekonstrukci areálu zahájen provoz v Centrálních lázních. --- Kritická diskuse v denním tisku o výstavbě areálu Tepelský dům-Krym. --- Na podzim 1985 znovu natažen trolej k Lesnímu pramen (po 1990 zrušen). --- Sběr druhotných surovin dosáhl 1 606 tun. --- LÁZEŇŠTÍ PACIENTI - 1985
1986 – 30.dubna otevřena Zpívající fontána na promenádě s 6 minut trvající hudbou Petra Hapky z Prahy. Fontánu řídí počítač. Výtvarné řešení fontány je dílem arch. Mikšíka z Bratislavy. --- Na Plzeňské třídě dokončena výstavba malého sídliště (120 bytů) a dále dokončena další výstavba na Třešňovce (24 bytů). --- Nová fasáda hotelu Cristal a Centrálních lázní. --- Dokončení rekonstrukce Antoníčkova pramene v Úšovicích. --- Proběhlo mistrovství ČSSR a světa na dlouhé ploché dráze. --- Budování geologického parku u muzea. --- Na vozovkách se objevili mladí na kolečkových "prkénkách". Jedná se v silničním provozu o druh vozidla a o sportovce-řidiče ?
1987 – I.mezinárodní festival pantomimy v červnu 1987. --- Rekonstrukce zotavovny LENINGRAD (dn.Monty) ukončena. Nový areál má 272 lůžek, sál se 160 místy, jídelny pro 200 strávníků, denní klub, rozlehlé terasy, bar, čítárnu, bazén, v ubytovně DĚVÍN je 150 lůžek, rozpočtový náklad 87 mil.Kčs, skutečný 100 mil.Kčs. --- Vojenský ústav otevřel objekt BRISTOL. --- Schválen dokument MěNV o hospodaření s odpadky v rámci péče o životní prostředí. --- Vybudováno malé městské tržiště. --- Zahájení stavby velké ubytovny u Dopravního podniku pro 280 pracovníků. --- Znovuodhalení pomníku lázeňskému lékaři Baschovi, vynálezci měření krevního tlaku v parku u katolického kostela. --- Zahájeno vysílání sovětské televize na území Mariánských Lázní.
1988 – Ukončena rekonstrukce, modernizace a přístavba zotavovny ZÁPOTOCKÝ dodavatelem podniku ŠKODA Plzeň (50 mil.Kč). --- Otevřen rehabilitační komplex Uranových dolů AGRIKOLA (200 lůžek, 50 mil.Kčs). --- Státní rybářství rekonstruovalo objekt na školící a rehabilitační středisko. --- Zahájení rozsáhlé bytové výstavby: družstva Život v Úšovicích (78 bytů), I.etapy výstavby sídliště u Třešňovky (316 bytů), Uranové doly na Voře (24 bytů). --- Úpravy komunikací frézováním (Třebízského, hlavní třída, Fučíkova, Palackého). --- ydáno usnesení vlády č.242 o výstavbě areálu Tepelský dům-Krym.
1989 – Opravy fasád lázeňských domů PALLADIO, VITĚZNÝ UNOR (Pacifik), CHARKOV , PAŘÍŽ, KRIVÁŇ, opravy bytového fondu v Karlovarské ulici, výstavba skladů a dílen zdejších podniků v Hamrnkách. --- II.festival pantomimy v Mariánských Lázních v červnu 1989. --- Již XXX. tradiční Chopinův festival v srpnu 1989. --- Zahájení nácviku na Spartakiádu 1990. --- Listopadové demonstrace v městě po vzoru událostí v Praze. Založení občanského fóra, přejmenování názvů Gottwaldova náměstí na Goethovo, ulice Josefa Hakena na ulici T.G.Masaryka, třídy Odborářů a Československé armády na Hlavní třídu (návraty k původním názvům), přejmenování léčeben Vítězný Únor na Pacifik, Rudé hvězdy na Hvězdu, Sevastopolu na Skalník, zotavovny Antonín Zápotocký na hotel Bohemia, zotavovny Donbas na Lesní mlýn, domu Maxim Gorkij na hotel Maxim, zrušení názvů kolonády Maxima Gorkého, divadla N.V.Gogola (později návrat k názvu), přejmenování léčebny Svoboda na Carlton (později návrat k názvu), lázeňské polikliniky Molotovo na Zlatá koule, atd.
1990 – Opravy lázeňských domů VLTAVA, BEROUNKA, AESKULAP a NOVÝCH LÁZNÍ.

Léta 1990-2000 doplní v budoucnu naše anály. Tučným písmem a podtržením uváděné události doplňují anály samostatnými články.