HAMELIKA SE PŘEDSTAVUJE

HAMELIKA jako vrch v Mariánských Lázních se starým českým názvem

1. Co je to HAMELIKA ? Hamelika je vrch nad Mariánskými Lázněmi, který vrcholí v těsné blízkosti rozhledny (723 m n.m.) nedaleko výletní kavárny Panorama (leží 690 m n.m.).

2. Jak hodnotíme HAMELIKU orograficky ? Horopisně je HAMELIKA svahovým vrchem výše položené ZÁDUBSKÉ VÝŠINY (779 m n.m.) a tato výšina je vlastně svahovým vrchem opravdové hory PODHORY (846 m n.m.), což je dávno vyhaslá sopka a nejvyšší hora Tepelské vrchoviny. Pohoří Tepelské vrchoviny vrchem Hamelika zde končí - kopce přes Mariánskolázeňské údolí již patří k pohoří Slavkovský (Císařský) Les.

3. Jak vznikl pomístní název vrchu HAMELIKA ? Jde o nejstarší český pomístní název v místech Mariánských Lázní. Původní jméno HOMOLKA pozdější němečtí obyvatelé ve zdejším dialektu důrazem na první slabiku Ho- vyslovovali jako Ha-, v druhé nedůrazné slabice znělo ­mo- jako ­me-, takže vznikla Hamelika, v níž se však název Homolka ve výslovnosti prozrazuje.

Nejstarší zápisy v tereziánském i josefínském katastru, resp. na mapě z roku 1683, stejně jako německé publikace v 19.století uvádějí vždy jednotně název HAMELIKA, který přešel i na potok, tekoucí pod Hamelikou - "Hamelikabach", resp. na údolí potoka "Hamelikathal" (Danzer 1846). Kronikář Felbinger (1768-1855) nazýval v kronice vrch "Hamelicker Berg" (Hamelický vrch).

4. Odkud mohl vzniknout název HAMELIKA ? HAMELIKA (s dnešní rozhlednou) je nejzřetelněji vidět z lázeňské kotliny. Tvoří jihovýchodní kulisu horizontu lázeňského údolí. Odtud vypadá vrch opravdu jako "homolka" a pojmenovat ho mohli ti vesničané, kteří kdysi na zdejších mokrých loukách sklízeli a sušili seno, tedy sedláci z Úšovic. Vždyť i název "Úšovice" je staročeský.

5. Jaké jiné názvy se kolem HAMELIKY objevují ? Úpatí Hameliky v blízkosti staré tržnice se nazývá ustáleně, již od počátku vzniku lázní, KŘÍŽOVÝ VRCH (Kreuzberg) podle zde stojícího KARLOVA KŘÍŽE (Karlskreuz). V druhé polovině 19.století, po postavení rozhledny architektem Fridrichem Zicklerem jako romantické hradní ruiny (1876), se vrchol HAMELIKY na mapkách označoval honosně CÍSAŘSKÁ VÝŠINA (Kaiser-Höhe) nebo VYHLÍDKA FRANTIŠKA JOSEFA I. (Franz-Josef-Warte). Roku 1926 byla rozhledna přejmenována na ENGELSBERG-WARTE na počet skladatele písní Engelsberga, který Mariánské Lázně a též rozhlednu několikráte navštívil. Název se však nevžil ­ Češi říkali vždy "rozhledna" a Němci "Aussichtsturm". Dodnes je nejfrekventovanější označení "rozhledna nad Panoramou". V soupisech rozhleden ČR na internetu se objevuje HAMELIKA jako název pro zdejší rozhlednu. Jde o nové použití názvu vrchu, ale zcela logické.

O badatelském vlastivědném kroužku HAMELIKA

V roce 1972 jsme zakládali v Mariánských Lázních vlastivědný kroužek při Klubu zdravotníků Čs.státních lázní a hrstka vlastivědníků ve Výzkumném ústavu balneologickém proti ruskému kostelu uvažovala o vhodném názvu kroužku. Za okny se tyčil vysoký kopec HAMELIKA se zdejším nejstarším českým názvem a tak byl návrh bleskově na světě. Kroužek chtěl pátrat po české minulosti místa a nic nevystihne ve zkratce naši práci lépe než "Hamelika".

Vznikl mariánskolázeňský vlastivědný kroužek HAMELIKA. V lednu 1973 vyšel první badatelský oběžník kroužku a dostal stejné jméno ­ HAMELIKA. Kroužek i náš list měly pohnuté osudy. V roce 1976 byl bez vysvětlení zrušen a v roce 1977 obnoven (pod "střešním" Kulturním a společenským střediskem), jeho činnost však bedlivě sledována, anonymně kritizována a ve chvílích vypjatých politických poměrů brzděna. V době, kdy hrozilo znovu zrušení vlastivědného kroužku, bylo nutno přecházet na přijatelná témata (návštěvy slavných ruských a sovětských hostů, útrapy druhé světové války, pochvalné aktuality z města). Prostě jsme se - po tvrdých počátečních zkušenostech ­ báli o svůj kroužek. Naše vlastivědná práce se dostala brzy do povědomí města, zájem o ni byl nečekaně velký, kroužek přispíval články z historie města do Kulturních přehledů, vyšly drobné publikace v KaSS, a nový průvodce Mariánských Lázní (1980) se původně začal psát v kroužku.

Téměř dvacet let práce vlastivědného kroužku (1972-1990) stálo na energii desítek nadšenců a muselo se projevit. Do povědomí Mariánských Lázní se touto cestou dostávalo mnoho dříve neznámého z historie města. Staré a naivní představy o minulosti se musely logicky hroutit a nové objevené, často nepříjemné, si teprve nacházejí místo uznání. Česká vlastivěda Mariánských Lázní neměla hlubší předválečné základy a vycházela především ze dvou velkých publikací spisovatelky Aleny Vrbové a lékaře Vladimíra Křížka z roku 1958.

Dnešní rozvoj věd a techniky posunuje vědění tak rychle dopředu, že začíná být převelice obtížné vracet se v historii například o století zpět, do tehdejších poměrů a názorů, aby se daly pochopit motivy aktivity oné doby. Ale naše společnost stojí na základech, budovaných a zděděných po starých generacích. Vracet se musíme, dědictví je totiž příliš rozsáhlé, používáme denně výtvorů zašlých generací, v našem životě se prolíná nové se starým. Žijeme v městských aglomeracích, postavených ještě pro kočárovou dopravu, ke skromnému žití bez elektřiny, vodovodů, telefonů, počítačů, bez parkovišť, supermarketů, bez hygienických sítí atd. Naše sídla byla ještě před sto lety zásobovaná z místních polí a stájí, a lidé byli zvyklí na pomalé, sledovatelné tempo změn.

Z historie vlastivědného kroužku HAMELIKA

• V říjnu 1972 se konala ustavující schůze vlastivědného kroužku při Klubu zdravotníků v Mariánských Lázních Čs.státních lázní a zřídel. Nečekané bylo množství zájemců o práci kroužku. Čekali jsme pět šest osob, ale sešly se desítky nadšenců. Bylo třeba rychle formulovat náplň práce kroužku, pokud jsme chtěli, aby nám byl oficiálně povolen. A tak z té doby čteme jako cíle ­ "podchycovat zájemce o historii a přírodní zajímavosti Mariánských Lázní a jejich okolí; organizovat kulturní vyžití na tomto úseku, aktivizovat činnost kroužku uvnitř i mimo něj popularizací zajímavých úseků z historie, pamětihodností i přírodních zajímavostí města a okolí". Předsedou Klubu zdravotníků při Čs.lázních byl Zdeněk Chábera, který patřil mezi iniciátory nového kroužku.
• Dne 2. ledna 1973 vyšla první HAMELIKA jako občasník a "pracovní materiály pro potřebu vlastivědného kroužku". Redakci tvořili Ing. Richard Švandrlík a Vladimír Mašát, prom.soc. --- To se to tehdá psalo! Modrákovým, na "líhákovém rozmnožovači" ne dobře čitelným tiskem vycházelo zprvu 20 výtisků každého čísla, od 7.čísla 50 exemplářů. Bylo to málo, ale to tempo! Od ledna do června 1973 vyšlo horečně dvanáct čísel, jakoby autoři nevěřili, že by povolení kroužku mohlo vydržet dlouho. Měli důvod. Od prvních čísel provázely HAMELIKU anonymní kritické hlasy. V červnu nám oficiálně oznámeno, že nadpis HAMELIKA starodávným písmem je nepřijatelný. Prostě se nelíbil. A jako vždy anonymně. Ale prosím, od 13.čísla jsou HAMELIKY nadepisovány normálními velkými písmeny - HAMELIKA. Prozatím není řeč o obsahu, modrákový tisk byl naštěstí asi opravdu špatně čitelný. Autorsky nebyly články v roce 1973 značeny. Byly dílem redakce R.Švandrlík-Vl.Mašát, cenzurní dozor Zd.Chábera. První ročník dosáhl 20 čísel a 280 stran! Nadšení bylo veliké.
• Rok 1974 přinesl 18 čísel HAMELIK v modrákové úpravě při 50 exemplářích a jedna rotaprintem tištěná mimořádná s 200 exempláři. Celkem 288 stran. Organizovalo se pár vycházek po vycházkových cestách, byl uspořádán autobusový výlet. 4.května 1974 se vydalo 51 členů kroužku na vlastivědný výlet na Ašsko, což byla pro nás "země neznámá". Klub zdravotníků vydal 22.června 1974 již uvedenou rotaprintovou HAMELIKU u příležitosti přehlídky dechových hudeb závodních klubu na okrese Cheb. Na poslední straně byl soupis členů vítězné dechovky mariánskolázeňského kapelníka Václava Hájka. Iniciativní Zdeněk Chábera chtěl, aby se aktivní kroužek šíře reprezentoval. Druhý úspěšný rok vlastivědného kroužku se jevil velice nadějně do příštích let. Ročník Hameliky 1974 už uvádí vedle redakční trojky Richard Švandrlík-Vladimír Mašát-Vladimír Šindelář s nejvíce příspěvky i další aktivisty kroužku, z nichž nejvíce přispíval do HAMELIKY oblíbený mariánskolázeňský vlastivědník Vojta Neustupný (14 článků), ale i odborný patron kroužku MUDr. Vladimír Křížek (8 článků), JUDr. Bořivoj V.Černý (5 článků).
• Rok 1975 - rok 30.výročí ukončení druhé světové války - začal řešením nečekaného problému, jak se zhostit výročí osvobození Mariánských Lázní americkou armádou. Tuto etapu historie města nebylo možno přejít, ale bylo jisté, že ať bude příspěvek o tom jakýkoliv, upadneme v nemilost, tak jako tak. Jako základní článek zvolen přetisk novinového článku starosty Ing. Jana Příhody "Mariánské Lázně - 30 vítězných let" a přetisk protiamerického seriálu "Komu patří Plzeň" od V.Šůmy, který vycházel na pokračování v Plzeňské PRAVDÉ. Opustit se do bádání a popsat výsledky bádání o osvobození města americkou armádou jsme se neodvážili a místo toho jsme se věnovali pátrání po Pístovském pochodu smrti. 21. dubna 1945 se odehrál v krajině nešťastných nálet amerických hloubkařů na letiště a na pochod smrti, při kterém zahynuly na samém konci války desítky vězňů. Bádání přineslo nové objevy - úplný zvrat v dosavadním výkladu. Oficiální verze Věry Valentové z ministerstva vnitra ČSSR o tom, že všechny vězně tohoto pochodu smrti postříleli němečtí vojáci na pístovském hřbitově, se nezakládala na pravdě. Za pomocí Františka Nováka z Dolního Kramolína byl nalezen dosud žijící bývalý vězeň z tohoto pochodu smrti a s jeho pomocí dalších 12 dosud žijících svědků ­ českých vězňů, kteří šli v tomto pochodu smrti. Korespondence s nimi ukázala jednoznačně jak, kdy a kde k celé tragédii došlo. Vedle toho se nám na základě exhumačních protokolů z roku 1946 podařilo identifikovat 38 vězňů z 68 obětí, ležících na pístovském hřbitově. Kroužek se tehdy obrátil s pátráním na Mezinárodní Červený kříž s archivem v Arolsenu a byl úspěšný. Kroužek předložil výsledky bádání velvyslanectvím SSSR, Polska, Maďarska aj. a obdržel ode všech pochvalné děkovné dopisy, z nichž především sovětské poděkování ­ jak se očekávalo, ale marně ­ mělo podržet kroužek v jeho badatelské aktivitě. S pomocí českých vězňů byla popsána celá trasa a velice podrobně různé události tohoto pochodu smrti z Lengenfeldu přes naši krajinu až do Boru, kde stopy po pochodu smrti končí.
• V roce 1975 vyšlo 16 řádných HAMELIK (po 50 exemplářích) a jedno rotaprintové mimořádné číslo (200 výtisků), celkem 267 stran. Vycházení HAMELIK se úspěšně zaběhlo a zájem rostl. Redakci měl Richard Švandrlík, rubriku "Ochrana přírody" vedl Vladimír Šindelář (19 příspěvků) a dělal drobné kresby pro Hameliky, rubriku "Koutek archeologie" řídil Zdeněk Buchtele (6 příspěvků). Kromě redakce a vedoucích rubrik přispěli nejvíce opět Vojtěch Neustupný (9 článků), MUDr. Vladimír Křížek (6 článků), Václav Grössl (5 článků) aj. --- K Poštovskému pochodu smrti vyšly dvě rotaprintové mimořádné HAMELIKY s názvy "Pístovská tragedie" z 10.dubna 1975 a druhá až v roce 1976 - "Pístovský pochod smrti" z 31.ledna 1976 (po 200 exemplářích). Paradoxně HAMELIKA z 31.1.1976 byla posledním číslem materiálů vlastivědného kroužku. Konference Klubu zdravotníků ROH na jaře 1976 rozhodla, že Klub zdravotníků i vlastivědný kroužek bude zrušen bez uvedení důvodů. Kroužek se dostal - neznámo proč - do nemilosti. Po letech se zdá, že příčinou byly právě mimořádně cenné badatelské objevy v oblasti pochodů smrti, které tak rozlítily ani tak ne vedení Klubu zdravotníků, jako členy zdejší pobočky Svazu protifašistických bojovníků v Mariánských Lázních (nechci posmrtně jmenovat jednotlivce). Varovně připomínali jako jedinou oprávněnou verzi Pístovského pochodu smrti tu, která byla schválena ministerstvem vnitra ČSSR, a upozorňovali členy kroužku (přes kapelníka Václava Hájka), aby si nezahrávali s osudem kroužku. Námi objevená fakta byla tehdy naprosto vedlejší. Ale i český národní hrdina Josef Jokl, vězeň z Pístovského pochodu smrti, který psal do novin o pochodu smrti, byl vyslýchán již v minulosti na základě zásahů zdejší pobočky SČPB a dostal příkaz, že musí celý článek odvolat. Podobně jako vlastivědnému kroužku bylo v minulosti vyhrožováno i některým dalším českým vězňům. Proč ? Nebylo to jasné. Až čas ukázal, že šlo o jakousi lokální místní nenávist.
• Jako vedoucí kroužku jsem byl velmi nešťastný z celého případu. K osobní obraně mně nezbylo než mávat děkovným dopisem velvyslanectví SSSR v azbuce (těžko říci, zda textu soudruzi vůbec rozuměli). Až po letech - jaké paradoxy! - jsem byl po letech pozván do Tachova, kde jsem převzal osobně vyznamenání (16.5.1986) od ÚV Svazu českých protifašistických bojovníků za badatelský přínos v historii pochodů smrti !!!
• Mlčení roku 1976 (kdy vyšla poslední mimořádná HAMELIKA, IV.ročník a následovalo zrušení kroužku) a první poloviny 1977 nebylo zbytečné. Vlastivědníci byli sice rozprášeni, ale veřejnost se dotazovala, proč už nevychází Hamelika. Kroužek měl už jistou popularitu, lidé čekali na další informace s otázkou, proč by nemělo město mít vlastivědníky. A tak se objevila jiné nečekané řešení v souvislosti s televizním natáčením o básníku Goethovi v Mariánských Lázních. Při jednání, na které byl pozván vedoucí kroužku R.Švandrlík, došlo ke střetu se s.Milfaitem ve věci o významu Goethe pro Mariánské Lázně. Výsledkem bylo, že s.Milfait projednal znovuvytvoření vlastivědného kroužku při KaSS. Načež městské Kulturní a společenské středisko svolalo zájemce jakousi náborovou HAMELIKOU ze 3. června 1977 a druhá ustavující schůzka kroužku proběhla 28. června 1977 v LUNĚ, kde zvolen výbor v čele R.Švandrlík, dále Vl.Mašát, Zd.Huml, Sv.Richter za přítomnosti mnoha zájemců a především "staré gardy vlastivědníků" jako byli Vojtěch Neustupný, Vladimír Sindelář, B.V.Černý či Ervin Johanides. Do kroužku se přihlásilo 78 členů! KaSS dokonce svolil, že HAMELIKY budou tištěny rotaprintem formátu A-5 a nákladem 100 výtisků (počet členů byl již 100), při čemž náklady bude krýt KaSS. V roce 1977 (V.ročník) vyšlo celkem 5 Hamelik (včetně náborového čísla formátu A-4). Redakci měl R.Švandrlík, kresby Vl.Šindelář, Zd.Buchtele vedl "Archeologické okénko", pravidelnými články se účastnili MUDr.Vl.Křížek, JUDr.B.V.Černý. Hameliky byly dobře čitelné, měly ideální formát A-5, a bylo možno navázat na HAMELIKY z doby Klubu zdravotníků.
• Rok 1978 (VI. ročník), byl nešťastný v tom, že Sdružené služby, které tiskly HAMELIKY v roce 1977, zvýšily podstatně cenu tisku, a mohlo vyjít pouze jediné číslo, z 29.srpna 1978. Bylo však cenné a monotématické ­ "Staré vycházkové cesty" (autor R.Švandrlík, formát A-5, rotaprint, 32 stran, 200 výtisků).
• Co dále ? Další tisk HAMELIK byl nemožný. Ještě vyšla poslední rotaprintová HAMELIKA z 28. února 1979 (VII.ročník) monotématická - "500 let rybníku REGENTU" (formát A-4, 36 stran, 200 výtisků). Stála hodně archivní práce. Autorem byl R.Švandrlík, ale využito bylo aktivity i vzpomínek Jana Hahna a Ervína Johanidese; archivní materiály opravoval Vladimír Kajlík z kláštera Teplá. V dalších měsících roku 1979 se kroužek vrátil k původnímu špatnému líhákovému tisku. Příznivě se to projevilo počtem čísel ­ vyšlo celkem 15 čísel (včetně prvního o Regentu), formát A-4, náklad jen 50 výtisků. Celkem 224 stran. Redakci měl R.Švandrlík, kresby a pomoc, rubriku "Ochrany přírody" vedl Vladimír Šindelář, "Koutek archeologie " vedl Zdeněk Buchtele, z ostatních členů měl nejvíce příspěvků ­ jako vždy ­ náš patron MUDr. Vladimír Křížek (9 příspěvků), Vladimír Kajlík (8 příspěvků), z nových aktivistů začal významně pracovat František Vejpustek, bývalý inspektor Jan Šperl a kulturní referent Vladimír Indra. Toho roku zemřel Vojtěch Neustupný, což znamenalo pro kroužek velkou ztrátu.
• Roku 1980 (VIII.ročník) vyšlo 22 čísel, formátu A-4, líhákovým tiskem, vycházela nákladem 50-80 výtisků, a jedna HAMELIKA byla mimořádná - z 1. prosince 1980 "Soupis památek - Mariánské Lázně ­ 1. Lázeňská část" (formát A-5, 500 výtisků). Ročník měl celkem 304 stran. Ročník redigoval R.Švandrlík s pomocnými rubrikami Vl.Šindeláře a Zd.Buchteleho, a z 20 přispívatelů byl aktivní František Vejpustek, který 15 příspěvků, a nový zdatný vlastivědník MVDr.Jiří Novák měl 11 příspěvků; dále MUDr. Vladimír Křížek 10 příspěvků, Vladimír Kajlík 6 příspěvků, František Koubek 3 příspěvky atd. Vladimír Kajlík začal uveřejňovat málo známé listiny v rubrice "Ze starých archivů", jinou rubrikou byla "Poznáváme své město" R. Švandrlíka. Líhákový "modrákový" tisk se kupodivu mírně zlepšil a badatelský rozsah se rozšířil. Dne 2. května 1980 uspořádal vlastivědný kroužek úspěšný výlet na Konstantinolázeňsko. Vzpomínkovým cílem byl Ovčí vrch, kde došlo právě před 300 lety v roce 1680 ke srážce vojska se selskými povstalci. Přitom byl navštíven hrad Švamberk, Gutštejn, Hradištní vrch s mohylami aj. Celkem 50 účastníků.
• Rok 1981 (IX.ročník) přinesl nový, rotaprintový tisk v KaSS. Dne 9. března 1981 vyšlo první rotaprintové číslo, ale zlepšení četby, které nastalo, nebylo takové, jak se očekávalo. Vyšlo sedm čísel normálních a jedno mimořádné číslo ze 7.prosince 1981 - "Soupis památek ­ Úšovice, Hamrníky, Stanoviště, Chotěnov, Skláře, Velká Hleďsebe, Malá Hleďsebe, Klimentov, Valy" (formát A-5, 500 výtisků). Celkem 178 stran. Redakce R.Švandrlík, z přispívatelů měli nejvíce MUDr. Vladimír Křížek a Jan Šperl (po 6 příspěvcích), MVDr. Jiří Novák (4 příspěvky), novou vlastivědnou posilou se stal bývalý učitel Václav Kohout (4 příspěvky), František Vejpustek a František Koubek (po 3 příspěvcích), přispěl i PhDr. Stanislav Burachovič z Karlových Varů atd. Mimořádně cenná byla studie o Václavu Skalníkovi s názvem "Zpátky ke Skalníkovi". Od roku 1981 se rozšířila spolupráce kroužku s Kulturním přehledem. Každý měsíc v něm vycházely příspěvky z vlastivědného kroužku. První byl seriál "Z historie okolních obcí", který byl "trpěn" až do roku 1984, kdy byl kroužek požádán o jinou tématiku. ­ V roce 1981 vyšel (od roku 1978 z Hamelik připravovaný) - po mnoha letech mariánskolázeňského turistického odmlčení se - "Průvodce Mariánské Lázně", který připravil proti tradičním průvodcům ve zcela nové koncepci R.Švandrlík s pomocí MUDr.Vladimíra Křížka a Jana Harvánka. Průvodce vydalo nakladatelství OLYMPIA v nákladu 15 000 výtisků.
• Rok 1982 (X.ročník) přinesl osm řádných čísel HAMELIK, celkem 160 stran. Redakci měl R.Švandrlík, největší přispívatel byl nově Václav Kohout (34 příspěvků), inspektor Jan Šperl (5 příspěvků), MUDr. Vladimír Křížek, Karel Glöckner z Valů (po 3 příspěvcích). Za cenné články lze považovat Návštěvy krále Eduarda VII., Setkání monarchů v roce 1904, Perský šach v Mariánských Lázních, ale i Botanické výpravy Karla Domina v Císařském lese v roce 1924. Ofsetový tisk neumožňuje používat kresby či fotografie.
• Rok 1983 (XI.ročník) měl 13 řádných čísel, 240 stran, redakci měl R.Švandrlík, největší přispívatel byl opět Václav Kohout (54 příspěvků) a MUDr. Vladimír Křížek (19 příspěvků), František Vejpustek a Jan Šperl (po 7 příspěvcích), Karel Glöckner (5 příspěvků), Doc. Josef Sajner (5 příspěvků), JUDr.B.V.Černý (3 příspěvky). Vyšel cenný materiál k výročí "50 let od zavraždění prof.Lessinga" (J.Šperl), a monotématické číslo "Mariánské Lázně před sto lety". Ročník patřil mezi badatelsky mimořádně plodné. Nakladatelství OLYMPIA na základě úspěšného mariánskolázeňského průvodce vydalo německého průvodce "Stadtführer Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně" v nákladu 30 000 výtisků. Autorem části Mariánské Lázně byl R. Švandrlík.
• Rok 1984 (XII.ročník) měl sedm řádných čísel, 136 stran, redakce R.Švandrlík, nejvíce příspěvků měl opět Václav Kohout (106 příspěvků), dále MUDr. Vladimír Křížek (9 příspěvků), Václav Větrovský (4 příspěvky) aj. Začal vycházet seriál "Listujeme v Mariánskolázeňských novinách 1901-1910" (V.Kohout). Kroužek ztratil významného aktivního člena ­ František Vejpustek zemřel 24.října 1984.
• Rok 1985 (XIII.ročník) byl badatelsky opět mimořádně příznivý ­ vyšlo 12 řádných čísel, 340 stran, redakce R.Švandrlík, přispívatel Václav Kohout měl 85 příspěvků, dále Jiří Rončík (11 příspěvků), MUDr. Vladimír Křížek (8 příspěvků), Vladimír Šindelář (5 příspěvků) atd. Významné byly seriály "Historie provincie Deutsch-Böhmen" a Kohoutův seriál "Listujeme v Mariánskolázeňských novinách" (1905,1911-1913). V roce 1985 vyšly tři samostatné přílohy HAMELIKY s tématem "Jak jsme žili na Pramenech" o životě důchodců v bývalých lázních Sangerberku (formát A-5, 88 stran). Samostatnou mimořádnou HAMELIKOU bylo číslo k 40.výročí události Pístovského pochodu smrti pod názvem "Pístovské memento" z 8.dubna 1985, autoři R.Švandrlík a Vl.Šindelář (rotaprint, formát A-5, 500 výtisků). Kulturní přehledy v roce 1985 použily vlastivědných článků HAMELIK o konci války u příležitosti 40.výročí osvobození ČSR Sovětskou armádou.
• Rok 1986 (XIV. ročník) přinesl deset čísel HAMELIK, když 5.dubna 1986 vyšlo už 150. číslo HAMELIKY. Redakce R.Švandrlík, největší přispívatel zůstává Václav Kohout s 60 příspěvky! V HAMELIKÁCH začaly vycházet řady cenných encyklopedických přehledů (Mariánskolázeňské anály 1193-1985, Soupis zřícenin, hradů a zámků v okolí, Seznam inspektorů pramenů Mariánských Lázní, Seznam opatů kláštera Teplá, Seznam rychtářů a starostů Mariánských Lázní od jejich založení, Seznam církevních představitelů v městě, rozsáhlý Česko-německý slovník obcí a osad v širokém okolí šesti sousedních okresů). Mezi největší aktivisty kroužku patřil vedle Švandrlíka a Kohouta tradičně od počátku vzniku kroužku MUDr. Vladimír Křížek (6 příspěvků), dále to byli přespolní - Josef Řehka z Chebu a Bohumil Broukal z Mělníka (po 4 příspěvcích), články +Vojtěcha Neustupného, další přispívatelé byli inspektor Jan Šperl, Jiří Rončík, Miroslav Jůda z Plané (po 2 příspěvcích). Vzrostla spolupráce kroužku se správou CHKO Slavkovský les, když byla 18.12.1986 založena historická sekce při CHKO z iniciativy Ing. Jindřicha Horáčka. - Zemřel velký příznivec kroužku senior Svatopluk Schlossar a také Hans Schmidt, velký pomocník kroužku a zdejší německý občan z Tyršovy ulice, který pomohl s překladem Válečné kroniky Mariánských Lázní. V Kulturním přehledu psal R.Švandrlík na stránkách vlastivědného kroužku měsíční seriál "Minerální prameny v Mariánských Lázních a v okolí", který pokračoval do června 1987. - V roce 1986 začal vydávat KaSS Mariánské Lázně řadu vlastivědných sborníků. První číslo vyšlo s textem R.Švandrlíka "Léčebné vycházky v okolí Mariánských Lázní", tisk Stráž Cheb 1986, 40 stran. Druhé číslo vyšlo rovněž v roce 1986 "Významní návštěvníci v Mariánských Lázních" s úvodem Miroslava Horníčka, tisk Stráž Cheb, 1986, 32 stran.
• Rok 1987 (XV.ročník) přinesl jen sedm čísel HAMELIKY, když limitujícím faktorem nebyla menší aktivita kroužku, ale nemožnost zajišťovat včasný tisk HAMELIK v KaSS. Jako důvod se udával nedostatek času pracovnice, pověřené tiskem. Jednání o urychlení tisku HAMELIKY (tisklo se již trvale 100 výtisků) nepomohla. Ročník redigoval R.Švandrlík (30 příspěvků), ale hlavním přispívatelem byl Václav Kohout (67 příspěvků), který přicházel stále častěji s aktuálními a kritickými příspěvky z města. Trvalým významným pomocníkem zůstával od počátku vzniku kroužku MUDr. Vladimír Křížek (8 příspěvků) a velmi aktivními členy inspektor Jan Šperl a +Hans Schmidt (po 7 příspěvcích), z dalších Ota Pospíšil (2 příspěvky) a trvale aktivní Jiří Rončík, JUDr. B.V.Černý, Josef Řehka z Chebu, Bohumil Broukal z Mělníka, z novějších Petr Nevečeřal, Jiří Fiedler z Prahy, přispěl i PhDr. Stanislav Burachovič z Karlových Varů, Dr. Ladislav Hora, aj. Dne 18. května 1987 opustil navždy vlastivědné řady JUDr. Bořivoj Václav Černý v 78 letech, zakládající zasloužilý člen našeho kroužku. Bohužel nebyl sám. Zemřel také velký příznivec kroužku Prof. Václav Pačes, 7. září 1987 zemřel starosta a člen kroužku Ing. Jan Příhoda, 13.listopadu 1987 jsme se rozloučili s inspektorem Janem Šperlem, který byl významným pamětníkem a trvale aktivním členem kroužku. Jako kriminální inspektor vyšetřoval v roce 1933 vraždu Prof.Theodora Lessinga a po válce vyřešil i dopadení vraha. Od druhé poloviny roku 1987 (až do konce roku 1989) se na stálých stránkách kroužku v Kulturním přehledu objevovaly různé seriály či jednotlivé články o architektuře, parcích, o provincii Deutsch-Böhmen aj. - KaSS Mariánské Lázně vydal v roce 1987 třetí svazek vlastivědných sborníků s textem Vladimíra Křížka "Ze starých Mariánských Lázní", 40 stran.
• OLYMPIA Praha vydal průvodce R.Švandrlíka "Průvodce Mariánské Lázně" jako 2. přepracované vydání, tisk Rudé Právo Brno-Praha 1987, 164 stran, v nákladu 15 000 výtisků.
• Roky 1988 a 1989 (XVI. a XVII. ročník) poznamenaly vážné problémy s tiskem HAMELIKY. V každém ročníku vyšla jen dvě čísla, pracovnice KaSSu byla dlouhodobě nemocna a nebylo možné v KaSSu prosadit vlastní tisk z různých důvodů. Oddalování tisku však citelně brzdilo aktivitu členů, kteří si zvykli na publikaci své práce formou příspěvků. Aktuální kritické články Václava Kohouta nebyly přijímány jednoznačně kladně. Byly výtky, že stránky Hamelik mají sloužit historii. Oficiálně nebyl sice kroužek nijak postihován, náklad zůstával 100 výtisků, ale opožďování bylo takové, že první číslo v roce 1988 vyšlo až v září. V roce 1989 taktéž. Do obou ročníků přispěli R.Švandrlík a V.Kohout (po 24 příspěvcích), MUDr. Vladimír Křížek (5 příspěvků), Jan Dolejš z Plzně (4 příspěvky). V těchto ročnících vycházela podle staré německé předlohy "Válečná kronika Mariánských Lázních" s četnými zcela neznámými událostmi v městě za druhé světové války. V roce 1988 zemřel zakládající člen kroužku - obětavá paní Alžběta Horová. Stránky vlastivědného kroužku v měsíčníku Kulturní přehled se staly již tradičními, někdy vycházely i dva články. Činnost kroužku se tu prezentovala v dalších seriálech (Význačné domy v Mariánských Lázních, Zajímavosti z města a okolí, výročí slavných hostů aj.).
• Listopadová revoluce 1989 měla specifický projev v Mariánských Lázních. Také zde bylo založeno občanské fórum a vedoucí vlastivědného kroužku R.Švandrlík se stal členem předsednictva OF v městě a nabídl využít vlastivědný občasník HAMELIKU dočasně pro potřeby zpravodajství Občanského fóra.
• Rok 1990 (XVIII. ročník) pak představuje HAMELIKU pod názvem "Zpravodaj Občanského fóra - HAMELIKA". Vycházela v neuvěřitelné frekvenci ­ za půl roku vyšlo 90 čísel! Šlo sice o 4-6 stránková čísla, ale tiskla se prakticky obden, psala se obvykle přes noc. Takové tempo - při normálním zaměstnání v plném úvazku - nedovolovalo autoru precizovat zprávy. Byla to mimořádná politická doba a bylo zřejmé, že i HAMELIKA v této formě je dočasná, že při takovéto frekvenci nebude probíhat trvale. Dne 8.ledna 1990 vyšlo první číslo a 4.července 1990 poslední číslo 90. Zpravodaje OF HAMELIKY (po skončení prvních svobodných voleb). Třebaže převažovaly aktuální politické zprávy a různá kritika, Zpravodaj OF přinášel i nadále mnoho historických zpráv. Mezi nimi byl nejrozsáhlejší seriál "Osvobození západních Čech americkou armádou 1945" s málo známými informace o roce 1945. Historicky vytvořilo 90 Hamelik roku 1990. ­ Po volbách a po zrušení OF se HAMELIKA odmlčela. Bylo jasné, že mezeru brzy zaplní nějaké mariánskolázeňské noviny v neznámé podobě. V říjnu 1990 vyšlo první číslo Mariánskolázeňských LISTŮ formátu A-3 (jako redakce uvedena M.Batěk, V.Baxa, Milan Kopřiva, Stanislav Sedlák, Václav Větrovský, Jana Vítková, Hana Vondráková). - Na základě úspěšných průvodců připravilo nakladatelství OLYMPIA 2. přepracované vydání německého průvodce "Reiseführer Olympia Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně", kde část Mariánské Lázně napsal R.Švandrlík. Průvodce vyšel počátkem roku 1991. - Co se týká vlastivědného kroužku KaSS, tento se začal jevit neperspektivní, a blížilo se i zrušení dosavadního Kulturního střediska a jím vydávaného Kulturního přehledu. Vlastivědný kroužek se v roce 1990 rozešel, spíše než že by byl zrušen. Vlastivědné aktivity v městě se mělo logicky ujmout Městské muzeum jako zařízení města. Politické a ekonomické změny však odsouvaly toto řešení do budoucnosti.
• V letech 1991-1993 (1991 - XIX.ročník) se vedoucí zrušeného vlastivědného kroužku R.Švandrlík stal ředitelem Městského muzea a napsal v roce 1991 pro vydavatelství OLYMPIA textově nového průvodce "Mariánské Lázně" v nákladu 10 000 výtisků. Hned v roce 1991 se pokusil obnovit časopis HAMELIKU jako časopis Městského muzea v Mariánských Lázních. Byla připravena a vyšla v malém nákladu improvizovaně dvě čísla - z 25.července 1991 a 21. prosince 1991 (tj. XIX.ročník -1991 publikační vlastivědné činnosti, pokračující od roku 1973). Údajně prý někteří pracovníci muzea upozornili městské vedení na nelegálnost takové publikace s tím, že vychází bez povolení okresních úřadů. Nový ředitel Ing. Richard Švandrlík byl za to kritizován a připravované HAMELIKY na rok 1992 tiskově zastavil. Tak se podařilo v letech 1992-1994 to, co se nestalo před rokem 1989 ­ zastavit tisk HAMELIK jako místního vlastivědného čtení. Nové vedení města řešilo v těch letech jiné problémy, historie města nebyla aktuální. Nadto se nad ní stále vznášely česko-německé nesrovnalosti a spory, dvojí výklad a dvojí hodnocení minulosti. Hledala se cesta spolupráce obou národností, kam patřilo i v roce 1993 znovu odhalení nové Goethovy sochy od ak.sochaře Vítězslava Eibla před muzeem za účasti obou stran. Avšak přijatelné hodnocení dvojího výkladu historie se odkládalo do vzdálenější budoucnosti.
• V roce 1995 (XX.ročník) při oslavách 50.výročí osvobození západních Čech americkou armádou, nestálo už nic v cestě šířeji publikovat historii příchodu americké armády. Nebylo proč tutlat nadále tuto skutečnost. Vedle pomníku Sovětské armády stál v Mariánských Lázních v sousedství v parku od roku 1990 i skromný pomník armády USA. Když jsme přišli na radnici s nabídkou české publikace k 50. výročí příchodu americké armády do západních Čech, nebyli jsme odmítnuti, a tak vznikla kuriosní HAMELIKA z 27.dubna 1995 (jako jediné číslo XX.ročníku HAMELIKY) o 48 stranách, na nichž byly soustředěny informace z roku 1945 o konci války a příchodu americké armády do Mariánských Lázní a okolí. Oficiální vydání HAMELIKY zajistilo dožívající Kulturní a společenské středisko za osobní iniciativy tehdejšího ředitele p.Miloše Růžičky. Text připravil R.Švandrlík. Publikace šla do prodeje a tím se opět skončil pokus o oživení vlastivědné činnosti v městě. Již vycházející týdeník Mariánskolázeňské listy (od října 1990) občas uveřejňoval různé zprávy z historie města, třebaže to nebylo ani hlavním ani podružným cílem těchto novin. Průzkum o obnovení činnosti starého vlastivědného kroužku v městě ukázal na malý zájem. Město začalo žít honbou za ekonomickými úspěchy a za ziskem, ale i politickými spory. Historie ­ jakkoliv paradoxně ve srovnání s lety před rokem 1989 ­ se stala nezajímavá. V městě byly sice různé a protichůdné aktivity ­ ať již z bývalého kroužku nebo z městského muzea, kam by ta činnost nejspíše patřila, nebo iniciativy jednotlivých autorů, uveřejňujících názory v týdeníku Listy, v nepravidelně vycházející Arnice, vydávané správou CHKO Slavkovský les, v okresním Chebském deníku. V městě se neobjevila žádná iniciativa spojit různé aktivity a aktivisty, překonat řevnivost a konkurenci, a sjednotit jejich úsilí. Střídající se vedení města od roku 1990 jakoby považovala historii města za privátní hobby vlastivědných podivínů. Velmi poklesla kvalita historických zpráv v reklamě, v některých městských zprávách, v denním tisku jako v Chebském deníku. Vedle polopravd se objevovaly i vyložené faktografické chyby.
• V roce 1996 vydalo karlovarské vydavatelství PROMENÁDA "Mariánské Lázně krok za krokem" (34 stran), která se dočkala vícero dotisků. Text připravil Ing. Richard Švandrlík. K obnovení vydávání vlastivědné HAMELIKY však nedošlo.
• Roky 1997-2001(XXI.- XXV.ročník - obnova HAMELIKY. Po víceletém váhání, začal dnem 1.ledna 1997 znovu vydávat bývalý vedoucí vlastivědného kroužku Ing. Richard Švandrlík (1973-1990) HAMELIKY jako soukromý vlastivědný měsíčník Mariánskolázeňska. Ročně vychází 12 čísel a jednotlivá čísla mají 20 až 40 stran. Každý rok vychází aspoň jedno monotématické dvojčíslo. Dosud vyšla čtyři:
• "Obyvatelstvo na Západě Čech 1900" ­ HAMELIKA č.5-6/1997 z 10.července 1997;
• "ANTONÍN PROFOUS ­ jména obcí v nejzápadnější části Čech, jejich vznik, původní význam a změny do dnešní doby" - HAMELIKA č.11-12/1997 z 30.prosince 1997;
• "Česká menšinová škola 1919-1938" ­ HAMELIKA č.11-12/1998 z 31.prosince 1998;
• "250 let od narození J.W.Goetha" ­ HAMELIKA č. 6-7/1999 z 10.srpna 1999;
• "50 let - Zdeněk Buchtele, vlastivědník z Velké Hleďsebe" ­ HAMELIKA č. 8-9/2000 z 31.října 2000.
• HAMELIKY navázaly obsahově na tradici starých Hamelik let 1973-1989, ale forma se zlepšila - již nejsou odkázány na modrákový či jiný tisk, originály vznikají na počítači, mají četné obrázky, tabulky, formát zůstává A-4, s možností kopírování pro vlastivědné zájemce. Cílem nových Hamelik je uchovat badatelskou kontinuitu shromažďování málo známých nebo neznámých zpráv z minulosti města a okolí. Bez Hamelik by mnoho badatelských objevů upadlo trvale v zapomenutí. Vedle nových objevů se Hameliky vracejí k některým starým tématům, ale dávají je do nových souvislostí. V letech 1997-2001 (ročníky XXI. až XXV.) vyšlo 60 Hamelik v nesrovnatelně lepší úpravě než býval modrákový či ofsetový tisk.
• Od 1.ledna 2002 slíbila firma G.T.P. s r.o. (Libor Hass), že se ujme vydávání měsíčníku Hameliky. Tak to také oznamuje na svých internetových stránkách. Nadšení autoři R.Švandrlík a Z. Buchtele připravili první číslo, které bylo na přání vydavatele i přeloženo do němčiny a připraveno k tisku, ale nevyšlo ani v únoru ani v březnu a bez vysvětlení ani v dalších letech 2003 a 2004.
• Vzhledem k oddalování tisku Hameliky pokračovalo v roce 2002 vydávání HAMELIK (ročník XXVI.) dočasně internetovou formou. Šlo o monotématická čísla. První internetová HAMELIKA č. 1-2. z 15.dubna 2002 vyšla jako dvojčíslo "250 let doktora Nehra". Další internetové HAMELIKY vyšlv: číslo 3. z 15. června 2002 s obsahem "Pověsti - I.část Mariánskolázeňsko", číslo 4. z 15.července 2002 s obsahem "Pověsti - II.část Tepelsko"; dvojčíslo 5.-6. vyšlo 30.září 2002 s obsahem "Pověsti - III.část Plánsko"; číslo 7. z 31.října 202 s obsahem "Pověsti - IV.část - Bezdružicko"; dvojčíslo 8.-9. z 31.prosince 2002 s obsahem "Pověsti - V.část - Kynžvartsko a Dyleňsko". Ročník XXVI. měl celkem 9 čísel a byl zaměřen na pověsti z okolí Mariánských Lázní.
• V roce 2003 (ročník XVII.) se očekávalo - marně - vyřešení vydávání měsíčníku Hamelika tiskem. Jako ročník XXVII. vyšlo jediné monotématické číslo HAMELIKY z 31.prosince 2003 - "Jan ORTH-František SLÁDEK: Topograficko-statistický slovník Čech -1870 (v oblasti Mariánskolázeňska)" jako pořadové číslo 332. vydaných HAMELIK.
• V roce 2004 (XXVIII.ročník) pokračuje vydávání měsíčníkovou formou, ale pouze pro zájemce o vlastivědné čtení z našeho regionu. Jde o prozatím tyto monotématické HAMELIKY: HAMELIKA č.1/2004 z 31. ledna 2004 s obsahem "Johann Gottfried SOMMER, Království Čechy, Plzeňský kraj, popsaný statisticko-topograficky 1838 - 1.část: Tepelsko a Mariánské Lázně", HAMELIKA č.2/2004 z 29.února 2004 s obsahem "Johann Gottfried SOMMER, Království Čechy, Plzeňský kraj, popsaný statisticko-topograficky 1838 - 2.část: Chodovoplánsko, Plánsko, Bezdružicko", HAMELIKA č.3/2004 z 31. března 2004 s obsahem "Johann Gottfried SOMMER, Království Čechy, Loketský kraj, popsaný statisticko-topograficky 18347 - 3.část Kynžvartsko; SCHALLER 1788 Kynžvart" HAMELIKA č.4/2004 z 28.dubna 2004 s obsahem "Podhora".