Už před druhou světovou válkou byl obdivován lázeňskými hosty REITENBERGERŮV SMRK, stojící v lese za budovou ředitelství lázní uprostřed památníku padlých z 1. světové války. Měl obvod 314 cm, výšku 42 m, průměr téměř 100 cm a hmotný obsah 16,5 kubických metrů. Padl ve stáří 170 let za oběť tuhé zimě 1946, snad mocné zimní vichřici. Zbyl tu jen pařez. V sousedství tohoto stromu se uváděl ještě za války SEVERINŮV SMRK (průměr 92 cm, výška 40 m, obsah dřevní hmoty 13,2 metrů krychlových), který však už také zmizel.
V roce 1972 objevil Vladimír ŠINDELÁŘ v lesním svahu za Srnčím hřbetem obrovský smrk a vynaložil velké úsilí na jeho záchranu. Projednal s lesní správou, aby ho vyňala z plánu pokácení, pořezal širší okolí stromků, které velikán činily nepřístupným. Smrk ve svahu nijak nedominoval, snad proto přežil. Je starší než samotné lázně, má v obvodu 400 cm, průměr 127 cm, výšku 38 m a jeho spodní, nejnižší větve jsou vzrostlými kmeny o obvodu více než 100 cm a větvovím jsou navzájem prorostlé. Hmotný obsah byl vypočítán na 24 metrů krychlových. Právem budí obdiv návštěvníků lázní a je označen jako KRÁL SMRKŮ. Podle jeho zachránce by si zasloužil původní označení "Šindelářův smrk". Vladimír Šindelář (1935-1992) byl jako lesník nekompromisní ochránce přírody, nadšenec pro minizoologickou zahradu v Mariánských Lázních a patřil i mezi zakladatele vlastivědného kroužku HAMELIKA. O něco výše ve stejném lese v roce 1972 nalezl Vladimír Šindelář několik dvojsmrků, které svými obvody předčily tento velikán. Po letech už nebyly nalezeny.
 |