MARGARETTA (čp.360)

 

Villa Marquerite po svém dokončení na pohlednici z 15.7.1904. Tehdy zůstávala posledním domem v ulici a na ni se tlačil z obou stran vzadu vysoký les ve svahu vrchu Špičák.Ubytovna lázeňského hotelu Svoboda - MARGARETTA - po sto letech - v sněhové nadílce zimy 2005.Dům MARGARETTA alias Villa MARGUERITE (viz nápis na domě) s čp.360 v Chopinově ulici s orientačním číslem 4 byl postaven jako sezónní pension v roce 1903. Dům byl postaven jako dvoupatrový s fasádou, tvořící třetí patro; na přední frontě je sedmiosý (se sedmi osami oken), po stranách trojosý; vpředu bohatý secesními balkony - v prvním patře dlouhý balkon přes tři osy, v druhém patře jsou čtyři balkony, jejichž železné zábradlí působí nadlehčeně.

Majitelem domu byl Arthur Koch, uváděný jako ředitel odborné školy blíže neurčené. V roce 1922 byl dům prodán doktoru Škodovi a Heddy Škodové.

Další majitelkou byla v letech 1927-1945 Ella Schiererová, která v domě bydlela s Gabrielou Schiererovou. Dům sloužil jako pension.

Národním správcem konfiskátu se stal po druhé světové válce Michal Hucul - podle zápisu z pozemkové knihy ze dne 4. prosince 1946.

Tento dům sdílel podobný vývoj jako sousední Palladio. V padesátých letech sloužil jako sezónní ubytovna léčebného ústavu ROH SVOBODA, tj. příslušel k systému lázeňského léčení, řízeného a prováděného Revolučním odborovým hnutím.

K lázeňské organizaci Čsl. státní lázně Mariánské Lázně přešel dům podle zápisu v pozemkové knize ze dne 18. prosince 1957. Dlouhá léta zůstával ubytovnou lázeňských pacientů centrální léčebny Svoboda.

Dům byl adaptován, dostal ústřední topení a přešel na celoroční provoz; všechny pokoje dostaly WC, sprchy a barevné televizory. Margaretta, která měla ještě v roce 1955 pouze 35 lůžek, měla později 60 lůžek ve 29 pokojích. Dnes je majitelem domu společnost "Marienbad, Kur & Spa Hotel, Danibius Hotels Group".

Exteriér budovy Margaretta nese řadu zajímavých cenných secesních prvků z doby její výstavby před sto lety (1903). Velmi hodnotná secesní fasáda však zůstává poněkud stranou pozornosti vedle architektonicky nepřehlédnutelného paláce Palladia.


R.Švandrlík

ZPET