Allodiální panství

CHODOVÁ PLANÁ

(Allodial-Herrschaft Kuttenplan)

Toto allodiální dominium (allodial=nezávislé, z manství propuštěné panství) leží v severozápadní části Plzeňského kraje; na severu a severozápadě hraničí s panstvím KYNŽVART, ležícím již v Loketském kraji, na západě je zemská hranice a zde hraničí se zemským soudním okrskem TIRSCHENREUTH na bavorské straně, na jihu a východě leží panství PLANÁ, na severu a severovýchodě panství TEPLÁ.

Majitelé. Panství patřilo počátkem třicetileté války majiteli jménem JOBST ADAM von SCHIRNDING, který se však účastnil povstání proti panovníkovi a po bitvě na Bílé Hoře mu byl majetek konfiskován královskou komorou. Dne 9.prosince 1622 byl prodán za 51 889 kop českých grošů bavorskému tajnému radovi THEODORU, svobodnému pánu von und zu HAIMHAUSENOVI. Po roce 1626, po smrti tohoto, získal panství jeho syn JOHANN ALBRECHT, svobodný pán von HAIMHAUSEN, bavorský dvorní a komorní rada atd. Zemřel 1659 a panství zdědil jeho syn JOHANN WILHELM von HAIMHAUSEN. Tento přikoupil v roce 1674 zboží Panský vrch (HERRNBERG) včetně vesnice Drmoul od Christopha Heinricha Winklera von Hainfeldta, spojil zboží s chodovoplánským panstvím a tento celek zanechal v roce 1683 svému synovci FRANZ FERDINANDU, hraběti von und zu HAIMHAUSEN, c.k. a také kurfiřtskému bavorskému a kurfiřtskému kolínskému tajnému radovi atd. Po něm zdědil panství roku 1724 jeho vnuk SIGMUND von HAIMHAUSEN, kurfiřtský bavorský komoří a tajný rada atd. Ten vlastnil panství až do své smrti v roce 1793, při čemž cestou dědické posloupnosti přešlo panství na jeho dceru Johannu, ovdovělou hraběnku Fuggerovou von Kirchberg a Weißenhorn zu Zinneberg. Od ní přešlo panství roku 1818 na jejího vnuka KAJETÁNA, hraběte von BERCHEM-HAIMHAUSENA, královského bavorského komoří atd. a současného majitele (viz Landtäfliches Hauptbuch, Litt. K. Tom. XVIII.Fol.201).

Pozemky. Využívané pozemky podle sumáře katastrálního třídění obsahují:
 

Orná půda: dominikál 1166 jochů 100 3/6 klafterů  
  rustikál 3767 jochů 86 1/6 klafterů Celkem 4333 jochů 286 4/6 klafterů
Rybníky srovnatelné
s ornou půdou:
dominikál 146 jochů 363 klafterů  
  rustikál 14 jochů 105 klafterů Celkem 160 jochů 468 klafterů
Louky: dominikál 646 jochů 576 klafterů  
  rustikál 1051 jochů 552 klafterů Celkem 1697 jochů 1128 klafterů
Zahrady dominikál 7 jochů 53 klafterů  
  rustikál 32 jochů 1053 klafterů Celkem 39 jochů 1106 klafterů
Rybníky srovnatelné
s lukami:
dominikál 1 joch 1440 klafterů  
  rustikál 1 joch 26 klafterů Celkem 2 jochy 1466 klafterů
Pastviny dominikál 290 jochů 233 klafterů  
  rustikál 255 jochů 1173 klafterů Celkem 545 jochů 1406 klafterů
Lesy: dominikál 2948 jochů 820 klafterů  
  rustikál 1082 jochů 727 klafterů Celkem 4030 jochů 1547 klafterů
CELKEM : dominikál 5206 jochů 385 klafterů  
  rustikál 6204 jochů 623 klafterů Celkem 11410 jochů 1008 klafterů

Vysvětlivky:
1 joch = 0,571 ha = 2 strychy = 1 000 čtverečních klafterů = 3 570 m2
1 strych (Strich též Tagwerk jako denní výkon) = 1/2 jochu = 0, 2876 ha (i 0,2955 ha)
1 čtvereční klafter = 3,57 čtverečních metrů

 

Podle chodovoplánského ředitelského úřadu byla v roce 1825 využívaná plocha 11421 jochů a 725 klafterů.

Horstva. Terén ve východní části dominia je spíše plochý a přerušený jen několika mírnými výšinami. Západní část až k bavorské hranici patří k Českému Lesu; přesto však ani zde nejsou žádné vysoké a dominantní vrchy. Skalní horninu na Chodovoplánské plošině tvoří až ke Kyjovu a Zadnímu Chodovu žula (granit), v západní hornaté krajině převažují prabřidlice.

Vodstva. Z Českého Lesa dolů přichází z pohraniční oblasti Bavor HAMERSKÝ POTOK (HAMMERBACH), který tu posiluje několik menších potůčků. Potok poskytuje zdejším mlýnům a železným hamrům potřebnou vodu, a když se přes Broumov dostane na panství Chodové Plané, dostává tok název BROUMOVSKÁ VODA (Promenhofer Wasser).

Celkem je tu 43 rybníků, z nichž se však pět využívá jako luční grunty. Ostatní rybníky jsou osazeny štikami, kapry, líny a jinými jedlými rybami. U Broumova je jediný pstruží rybník. Také v potocích jsou pstruzi. Nedaleko, východně Chodové Plané, vyvěrají 3 minerální prameny.

Obyvatelstvo. Počet obyvatel je 4836, z nichž je 84 izraelských rodin. Řeč je německá. Rozhodujícím zdrojem obživy je zemědělství. Jen v městečku (Markt) Chodové Plané se živí více obyvatel řemeslnou prácí. Také nádeníci (Taglöhner), dřevorubci a formani si tu získávají svou prací výdělky.

Půda. Půda je střední úrodnosti a nejvydatnější jsou teplá a suchá léta. Sklízí se především žito, oves a ječmen vedle brambor. Pšenice je tu jen málo. Ovoce se omezuje na nejzákladnější druhy a roste jen v zahradách.

Chov dobytka. Z domácích zvířat se chová především hovězí dobytek, ovce a svině. Koní je poměrně málo a většinou slouží formanům. K 30.dubnu 1837 byly stavy zvířat:
 

Koně Dominikál: 8 starých  
  Rustikál: 36 celkem, z toho 31 starých a 7 hříbat Celkem 44 koní
Hovězí
dobytek
Dominikál: 80 ks, z toho 1 chovný býk, 2 mladí býčci, 31 krav, 23 jalovic, 23 tažných volů  
  Rustikál: 2343 ks, z toho 10 chovných býků, 5 býčků, 1250 krav, 303 jalovic, 775 tažných volů Celkem 2423 ks
Ovce Dominikál: 563 ks, z toho 883 starých a 180 jehňat  
  Rustikál: 1258, z toho 718 starých a 540 jehňat Celkem 1821 ovcí
Sviní Dominikál: 7 sviní  
  Rustikál: 250 sviní Celkem 257 sviní
Kozy Rustikál: 43 koz  

 

Panské dvory. Vrchnost vlastní 6 panských dvorů, z nichž však jen dvůr v Chodové Plané je obhospodařován ve vlastní režii. Ostatní dvory (v Kyjově, ve Svatém Kříži, v Broumově, na Panském vrchu a v Trstěnicích) jsou dočasně propachtovávány. Také ovčín je v Chodové Plané a má ovce vzácné rasy.

Lesy. Vrchnostenské lesy jsou rozčleněny do tří revírů: Chodovoplánský má 483 jochů a 399 klafterů, Broumovský má 1031 jochů a 1374 klafterů, Šmelctálský (Chodovoplánská Huť) má 1418 jochů a 439 klafterů. Převažují smrky a jedle, mezi nimi jsou však roztroušeny buky a borovice. Výtěžek dřeva je využíván pro vrchnostenské železárny, pro pivovar a lihovar, v cihelnách a pro hospodářskou potřebu. - Stav divoké zvěře. Srnky, zajíci a koroptve jsou v nepatrném stavu, takže nejsou v areálu vůbec počítány. Na hladinách četných rybníků je jen něco vodního ptactva.

Železárny. V Broumově (a vlastně v nedaleko ležícím Novém Haimhausenu, který však je uváděn rovněž pod jménem Broumov) byla zřízena v roce 1774 hrabětem Zikmundem von Haimhausenem a ještě dnes je v provozu vrchnostenská železárna, k níž patří 1 vysoká pec, 4 ohniště a 2 zubové hamry. Zde bylo vyrobeno v roce 1834 na 6000 centýřů trubového železa, 2200 centýřů tyčového železa, 1600 centýřů drátového železa a 1000 centýřů tzv. cánovky (Zaineisen=trubkové železo). Celkem je zde zaměstnáno 24 pracovníků. Potřeba železné rudy je získávána z největší části z vlastních těžních jam u Kunrátova na Chebsku (v roce 1834 tu vytěženo 15785 centýřů), zčásti z děl na bavorském vrchu Arzberg v zemském soudním okrsku Wunsiedel v Horních Francích.

Řemesla. Policejní řemesla provozovalo počátkem roku 1836 celkem 98 cechovních mistrů, 19 tovaryšů a 3 učedníci; vedle 20 jiných oprávněných osob. Komerční řemesla provozovalo 18 cechovních mistrů a 2 osoby oprávněné, obchodem různého zboží se zabývalo 28 osob. Počet osob všech řemesel činí tímto 177. Z nich je: 8 pekařů, 10 šenkýřů piva, 1 sládek, 1 palič vína, 2 barvíři, 2 bednáři (sudaři), 17 řezníků, 1 solivarník, 2 hostinští, 2 skláři, 4 krupaři, 2 kožešníci, 1 lakýrník kůží, 3 koželuzi, 1 nájemný kočí, 1 zedník s 2 pomocníky, 9 mlynářů, 12 kovářů, 14 krejčích, 25 ševců, 1 mydlář, 6 truhlářů, 5 hrnčířů, 5 kolářů, 1 zbrojmistr, 1 šenkýř vína a 3 tesaři se 6 pomocníky, obchodem se zaměstnává 15 kramářů, 10 hauzírujících (podomních) obchodníků, 1 obchodník s peřím, 1 obchodník se zbožím, 1 vatař (obchodník s vatou). Ze sanitárních osob je zde vrchnostenský zvěrolékař v Chodové Plané, 5 porodních bab - v Drmoulu, v Trstěnicích, ve Svatém Kříži, v Zadním Chodově a v Chodové Plané.

Chudobince. Chudobinec (Armen-Institut) pro celé panství nebyl ještě v roce 1835 řádně zorganizován, měl však již jmění 5170 fl. W.W. na kapitálu vedle 1164 fl. 42 3/4 krejcaru W.W. na pokladní hotovosti. Příjmy v roce 1835 činily 1398 fl. 14 1/2 krejcaru W.W. a 61 chudých bylo podpořeno 395 fl. 18 1/2 krejcary zčásti v penězích a zčásti v naturáliích. Kromě toho bylo složeno k založení jednoho místního špitálu od tehdejšího starosty Johanna Hartingera z Chodové Plané a jeho zetě Johanna Petera Habermanna již kolem roku 1717 celkem 200 a 100 fl. kapitálu, který se zúrodnil v průběhu let přírůstky úroků na konci roku 1835 na celkovou sumu 21704 fl. 50 krejcarů W.W.

Doprava a spoje. Východní část panství je proříznuta erární silnicí, tedy "chaussee", poštovní a obchodní silnicí z Plzně do Chebu. Silnice prochází tržištěm-městečkem (Markt) Chodovou Planou a vesnicemi Trstěnice a Drmoul. Nedaleko severně od Chodové Plané odbočuje z ní, také na způsob "chaussee" čili císařské silnice, silnice do Mariánských Lázní. Třetí silnice vede z Chodové Plané přes Broumov do Tirschenreuthu v Bavorsku. Nejbližší pošta je v Plané.

Jednotlivá sídla na dominiu:

1. CHODOVÁ PLANÁ (Kuttenplan, neboli Chodowá Plana, také Kdynie), 49°53´48" severní šířky a 30°28´2" východní délky podle DAVIDA, 267 vídeňských klafterů nad mořem (měřeno u ústí Labe v Hamburku); leží 8 1/4 poštovní míle od Plzně, 1/4 poštovní míle od Plané, 2 hodiny jižně od Mariánských Lázní, sídlo protnuté Chebskou silnicí v rovinaté poloze, městys čili tržiště (Marktflecken) se 152 domy, z nichž 23 domů je židovských, a 931 obyvatel, mezi nimiž je 55 izraelských rodin.

farní kostel sv.Jana Křtitele, 1 faru, 1 školu, vše pod patronátem zdejší vrchnosti, 1 vrchnostenský zámek s kancelářemi hospodářského úřadu a bytem ředitele úřadu, 1 panský dvůr, pozoruhodný zařízením jako vzorové hospodářství, 1 pivovar (s kapacitou na 20 sudů), 1 vinopalna, 1 ovčín, 1 myslivna, 2 cihelny, 1 synagoga, 1 formanský zájezdní hostinec, 2 pivní šenky, 1 židovský zájezdní hostinec (Traiteurhaus). Kostel, u něhož jsou dnes dva kněží, uvádí se již roku 1384 jako farní kostel, který byl v letech 1752-1754 nově postaven hrabětem Zikmundem Haimhausenem.

Ke zdejší farnosti patří vedle Chodové Plané jen BÍLÝ MLÝN (Weißmühle) na katastru Kyjova. Také zámek byl v roce 1734 nově postaven. /Poznámka: U Sommera zcela chybí zpráva, že v roce 1733 Chodová Planá městys zcela vyhořela a vše muselo být nově postaveno./

Hlavním zdrojem obživy obyvatel je zemědělství. Z uvedených již 177 osob, žijících z řemesel a obchodu, pochází 77 z Chodové Plané, ale i tito lidé provozují řemesla a obchod jen zčásti jako vedlejší zaměstnání. Asi 1/4 hodiny východně místa se nalézají - v blízkosti cihelen - 3 uhličité minerální prameny, které však nejsou využívány. Vody obsahují podle analýzy královského bavorského dvorního lékárníka von Petterkofera síranové a uhličité, hořké a vápenné sloučeniny, uhličitý železitý kysličník, hořečnaté soli a křemičitany a množství volného uhličitého plynu. Asi 1/4 hod. jihozápadně leží sem konskribovaná vrchnostenská rybárna s obydlím rybáře. - Zprávy o dějinách Chodové Plané veskrze chybí /Poznámka: Opět zde chybí vysvětlení, že příčinou chybějících zpráv je požár, který zničil roku 1733 archiv./. - Ze znamenitých vědců se narodili v Chodové Plané:

a) Wenzl Gustav Ritter von Kopetz, doktor práv a c.k.řádný profesor politických věd aj. na pražské univerzitě, rytíř rakousko-císařského Leopoldova řádu atd.;

b) jeho již zemřelý bratr Martin Adolph Kopetz, c.k. rada, doktor práv a řádný profesor přírodopisu, státního, národního a kriminálního práva na pražské univerzitě;

c) zemřelý opat Adolph Johann Koppmann, doktor teologie, řádný profesor řeckého jazyka a studia bible, části Nového zákona, v Praze, později na univerzitě ve Vídni, naposledy opat premonstrátského kláštera v Teplé;

d) Gustav Joseph Beer, kanovník tepelského kláštera a profesor druhé humanitní třídy na gymnáziu v Plzni;

e) jeho bratr Jakob Beer, kněz a čestný komandýr rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou, doktor teologie a profesor dogmatiky na pražské univerzitě;

f) Johann Emmanuel Veit, doktor lékařství a někdejší profesor a ředitel zvěrolékařské školy ve Vídni, v současnosti kněz řádu redemptoristů.

2. ZADNÍ CHODOV (Hinter-Kotten), 1 hodinu západně od Chodové Plané, na silnici do Bavor a na dvou malých potocích, ves s 85 domy a 511 obyvateli, 1 lokální kostel Nejsvětější Trojice, 1 budova lokalistova, 1 škola, vše pod patronátem vrchnosti, 1 zájezdní hostinec, a 1/4 hod. jižně mlýn HABERMÜHLE. Kostel býval původně kaplí, která byla v roce 1726 zřízena obcí. V roce 1775 zřídil hrabě Zikmund von Haimhausen lokálii - jmenoval kaplana-lokalistu a dal postavit větší kostel a obydlí pro kaplana. Kostel má nádherný oltářní obraz Nejsvětější Trojice - dílo malíře Josefa Haubera z Münchenu. K farnosti patří vedle Zadního Chodova obce KYJOV, BROUMOV a NOVÝ HAIMHAUSEN.

3. KYJOV (Khoau, též Koha), 3/4 hodiny západojihozápadně od Chodové Plané, ves s 26 domy a 171 obyvateli, přifařena k Zadnímu Chodovu, 1 privátní škola, kde učí jeden pomocník, 1 panský dvůr, 1 hostinec. K obci je konskribován BÍLÝ MLÝN (Weißmühle), 1/4 hodiny jihovýchodně, farností patřící pod Chodovou Planou, KYJOVSKÝ MLÝN (Khoau-Mühle) s pilou, 1/4 hodiny jižně, a LORENCŮV MLÝN (Lorenz-Mühle) s pilou, 1/4 hodiny jihozápadně, přifařený však pod Svatý Kříž.

4. BROUMOV (Promenhof), 1 1/2 hodiny západně od Chodové Plané, na bavorské silnici, na Hamerském potoce (Hammerbach), ves s 18 domy a 161 obyvateli, přifařena pod Zadní Chodov, 1 zámeček s obydlím pro myslivce, 1 panský dvůr, 1 mlýn s pilou, 1/4 hodiny jihovýchodně. Někdejší barvírna modré barvy roku 1780 z důvodu nedostatku kobaltu musela zastavit provoz.

5. NOVÝ HAIMHAUSEN (Neu-Haimhausen), poblíž západně původního sídla, pod obvyklým názvem Broumov chápané obce; dominikální obec, dnes nově konskribována jako samostatná obec, s 56 domy a 417 obyvateli, přifařena pod Zadní Chodov, s výjimkou 4 domů, které přísluší pod farnost Svatý Kříž, má 1 privátní školu, 1 vrchnostenskou železárnu, založenou 1774 hrabětem Zikmundem von Haimhausenem, složenou z 1 vysoké pece, 4 ohnišť, 2 cáloven (cálovna=výrobna tyčového železa), 1 obydlí směnového mistra, 1 c.k. komerční hraniční celnice, 1 zájezdní hostinec a 1 šenk piva.

6. CHODSKÝ ÚJEZD (dříve SVATÝ KŘÍŽ - Heiligenkreuz nebo Heilignkreuz), 1 1/4 hodiny jihozápadně od Chodové Plané, ves s 91 domy a 602 obyvateli, má 1 farní kostel Povýšení Svatého kříže, 1 fara, 1 škola, vše pod patronátem vrchnosti, 1 emfyteutický panský dvůr, 2 hostince, Kostel byl již roku 1384 jako farní obsazen vlastním farářem. Nejstarší matriky začínají rokem 1549. V roce 1792 byl přestavěn hrabětem Zikmundem von Haimhausenem. Má krásný hlavní oltář, představující Ukřižovaného, dílo Josefa Haubera z Münchenu. Do farnosti patří vedle vlastní obce, obec JALOVÝ DVŮR (Galtestallung), 4 domy v Novém Haimhausenu, LORENCŮV MLÝN u Kyjova, a dále vesnice HORNÍ JADRUŽ, NEBLAŽOV (Glasau) a ŠTOKOV (Stockau), patřící pod panství Planá.

7. JALOVÝ DVŮR (Galtestallung), 1 3/4 hodiny západojihozápadně od Chodové Plané, zcela uzavřen v lesích, dominikální ves se 17 domy a 137 obyvateli, z nichž 3 domy přísluší pod panství Planá, farností patří pod Svatý Kříž. Kdysi zde býval malý panský dvůr pro jalovice, jehož grunty se při založení nového sídla v roce 1760 staly emfiteutické.

8. TRSTĚNICE (Neudorf, Třessenice), 3/4 hodiny jihozápadně od Chodové Plané; na silnici do Chebu, ves má 72 domů a 496 obyvatel, 1 farní kostel sv. Víta, 1 faru a 1 školu, vše pod patronátem vrchnosti, 1 emfyteutický panský dvůr, jehož budova je rozdělena mezi 10 rodin, 1 zájezdní hostinec; 1/2 hodiny jižně leží u lesa Růženec (Rosenkranz) sem konskribovaná zbrojovna. Již roku 1384 uvádí se zde farní kostel. Když sem později vpadlo luteránství, odebral se katolický farář do Chodové Plané a farnost zůstala u tamního kostela, i po návratu katolických bohoslužeb do Trstěnic. Duchovní péče byla až do 1837 zajišťována chodovoplánským farářem, který vydržoval expozici v Trstěnicích. V posledním uváděném roce je sem znovu uveden vlastní farář. Ze starého kostela, který byl v roce 1774 stržen a nahrazen novým a větším, který nechal postavit hrabě Zikmund von Haimhausen, zbyla původně jen jedna věž s dvěma zvony (větší zvon s letopočtem 1436). Nový kostel má 3 krásné oltáře. Přifařeny jsou kromě vlastní vsi Trstěnice okolní obce DRMOUL, CECH SV. VÍTA, a rovněž HORNÍ VES a SKELNÉ HUTĚ (panství Planá), VELKÁ a MALÁ HLEĎSEBE a KLIMENTOV (vše panství Kynžvart). Památkou na kdysi zde panující luteránství je zachovalé ještě označení pro řadu domů, které se říká "Luteránská strana". U Trstěnic jsou vidět ještě zbytky opevnění, které zde byly postavily v roce 1742 francouzské trupy při jejich zpátečním pochodu z Cech. Také je zde ještě náhrobní pahorek Francouzů, kteří zde zůstali; je označen dvěma kamennými kříži.

9. DRMOUL (Dürrmaul), 1 hodinu severozápadně od Chodové Plané, na malém potoce a na silnici do Chebu, ves s 95 domy, mezi nimiž je 13 židovských domů, a 690 obyvateli, mezi nimiž je 29 izraelských rodin, přifařena k Trstěnicím, má 1 privátní školu, 1 synagogu, postavenou v roce 1803, 2 hostince, 1 propachtovanou vrchnostenskou varnu potaše, a 1 mlýn. 1/4 hodiny západně leží sem konskribovaná samota PANSKÝ VRCH (Herrnberg), .skládající se z 1 emfyteutického panského dvora a 8 dominikálních domů; tento Panský vrch býval kdysi samostatné zboží, k němuž patřila obec Drmoul; dále 1/4 hodiny východně 1 mlýn.

10. CECH SVATÉHO VÍTA (Skt.Viti-Zech či Skt. Veit-Zech.obyčejně jen Zech). 1/4 hodiny západně od Drmoulu, vesnička se 7 domy a 39 obyvateli, přifařena k Trstěnicím; zde bylo kdysi bohaté měděné důlní dílo, které bylo v provozu od počátku 17.století a dodávalo značné výtěžky za hraběte Zikmunda Haimhausena. Rudy byly v sousední Huti (Schmelzthal) taveny. V roce 1756 bylo dílo zničeno zanedbáním vodního zařízení vinou důlního mistra a vody už nemohly být odstraněny. V důsledku tohoto bylo použito zdejších bohatých a velikých hald k postavení varny kamence a vitriolu, která však po třiceti letech rovněž zanikla. Voda z rozpadlých štol vytékající nyní zničila v širokém pásu veškerou vegetaci, tak celá farní louka, která dříve dávala 8 fůr sena, nedá ani stéblíčko trávy.

11. CHODOVSKÁ HUŤ čili ŠMELCTÁL (Kuttenplaner Schmelzthal), vzdálený 1 1/2 hodiny severozápadně od panské Chodové Plané, tvořený 82 v lese roztroušenými domy s 680 obyvateli, příslušný společně s dvěma dalšími Šmelctály k farnosti Tři Sekery (panství Tachov). Jméno podobně jako u panství Planá a Tachov napomíná na původní zdejší tavírny. V obci je 1 škola, 1 myslivna, 2 hostince a 2 mlýny.

K panství Chodová Planá patří tyto domy, ležící na panství Planá:

12. Horní Ves (Ober Dorf) - 5 domů

13. Žďár (Brand) - 1 dům

14. Horní Jadruž (Ober Godrisch) - 1 dům.