Evangelický kostel

Vznik evangelického kostela (čp.90 Mírové náměstí, kdysi Schillerovo náměstí) souvisel s návštěvami německých evangelických hostů. Tito založili v Mariánských Lázních evangelickou obec. První popud k tomu dal už výmarský tajný rada Johann Wolfgang von Goethe, a až po něm hosté z Pruska až o několik desetiletí později.

V polovině 19. století přijíždělo do Mariánských Lázní hodně pruských hostů a na jejich přání byly konány od roku 1852 evangelické bohoslužby. Nejprve to bylo v domě Belvedere (čp. 16). pak ve Weimaru (dnes Kavkaz) a v domě Hamburg (čp. 48 na Hlavní třídě) a nakonec pravidelně v Lesním Mlýně. Jen jednou jedinkrát se konaly bohoslužby přímo v kursálu, a to v roce 1856, kdy tu byl přítomen pruský král Fridrich Vilém IV.

Už dříve, s každou sezónou sílilo přání konat mše ve vlastním evangelickém kostele. Stavbu kostela prosazoval zemský rada W. von Kröcher a A. von Bassewitz, podporování vrchním dvorním pastorem dr. Harlessem.

Stavební pozemek byl zakoupen již v roce 1852 za 2750 zlatých. avšak c.k. hejtmanství v Plané považovalo postavení nekatolického kostela za nežádoucí a provokativní. Odmítlo udělit stavební povolení. Také místodržitelství v Praze se postavilo na odpor a potvrdilo plánské rozhodnutí. Přesto se Kröcherovi podařilo v roce 1853 - ovšemže s rozhodnou podporou samého pruského krále - získat císařské povolení z Vídně. Praha i Planá musely kapitulovat a stavební souhlas udělit. Ještě čtyři roky však museli evangeličtí hosté čekat na otevření kostela. Kostel postavil místní stavitel Friedrich ZICKLER (1829-1899) podle plánů berlínského architekta Christiana Gottlieba KANTIANA (1796-1866) v roce 1857. Architekta připomíná pamětní deska v chodbě kostela. Náklad 40 000 zlatých byl uhrazen ze sbírek hostů. Král Fridrich Vilém IV. ovšem přispěl 3 800 zlatými a daroval kostelu bronzový oltářní kříž, oltářní bibli a konvici s Večeří Páně. Jeho darem je i hlavní freska oltářiště s žehnajícím Kristem s kalichem. Zdobená skla oken v prvním patře a antický kalich byly zase dary prince Friedricha Pruského.

Dne 27. června 1857 - jak uvádí i nápis na sloupku předsálí - byl kostel vysvěcen. Přítomen byl osobně i patron, pruský král Fridrich Vilém IV., a jeho sestra vévodkyně Mecklenburská. Tři dny předtím král symbolicky položil základní kámen k oltáři. Vysvěcení kostela provedl generální superintendent dr. Hoffmann z Berlína za asistence dr. Jaspise z Pomoří. K této slávě pruský král povolal berlínský pěvecký sbor do Mariánských Lázní.

Kostel byl postaven v pseudorománském slohu a nad chórem měl nápis

"Ich bin der Herr, dein Arzt".

Kostelní loď byla rozdělena sloupovím na tři části, při čemž nad postranními jsou empory a v nich také tři kostelní lavice. Dřevěný kazetový strop s modrou výzdobou překrýval kostelní prostor.

Problém nastal s věží kostela. Podle tehdejších rakouských zákonů nesměly mít nekatolické modlitebny ani zvoničku ani věž, takže zřetelně chybělo budově kostelní znamení. Když byl v letech 1872-1874 nadací Fridricha Viléma IV. postaven vedle kostela evangelický dům čp.136 (Luxor), byl proto opatřen věží, což nebylo zakázáno. Ve věži byly tři zvony ulité z ukořistěných francouzských kanónů, věnované kostelu německým císařem. Byly slavnostně vysvěceny 14.května 1874. Evangelický dům měl provozní místnosti, obydlí pro faráře, kustoda i pruské hosty.

Když byla budova v letech 1919-20 zabrána československým státem a prodávána, neměla obec prostředky na zakoupení. Budova byla prodána do soukromých rukou, přestavěna na hotel a tím odstraněna i věž. Na střechu kostela byla proto usazena malá zvonička a do ní umístěn nejmenší ze tří zvonů; druhé byly uloženy na dvoře za kostelem.

Historie místní evangelické obce (1882-1945)

Místní farní evangelická obec vznikla až v roce 1882, kdy se stal kurátorem August ABEL. O duchovní péči se starali do doby jmenování faráře okolní hodnostáři - senior Ithamar Koch z Chebu, farář Felix Molnár z Plzně a dr. Josef Klimánek. Prvním stálým farářem evangelické církve byl v Mariánských Lázních Josef FERBAS v letech 1887- 1914. Po něm byl povolán do Mariánských Lázní dr. Julius BAUER (1914-1922). Díky finanční pomoci spolku Gustava Adolfa bylo možno postavit v roce 1888 evangelickou faru (čp. 189 v dnešní Lidické ulici) za 18 000 zlatých podle plánů a pod vedením stavitele Zicklera. V roce 1891 získal kurátor evangelické obce Christian Viktor PETZOLDT menší parcelu pro vlastní hřbitov (rozdělením katolického hřbitova) a na ní byla postavena evangelická hřbitovní kaple (zadní kaple na hřbitově). Dne 17. června 1907 se slavilo 50. výročí založení kostela a k tomu se sešlo mnoho darů a nadací. Německý císař Vilém II. věnoval kostelu dvě zdobená okna s motivy "Ježíš u rybníka Bethezda" a "Ježíš a samaritánka". Výzdoba třetího okna. "Ježíš v rozhovoru s Nikodémem" - byla darem vévodkyně Věry Württemberské.

V letech 1922-1945 byl farářem Josef MITTAG, za něhož byla evangelická obec rozšířena na čtyři sousední okresy - Planou, Teplou, Tachov a Mariánské Lázně. Obec nebyla početně velká. Měla 398 členů, z toho 150 v Mariánských Lázních, ale šlo o velkou rozlohu 1660 km². Řídit takovou obec bylo značně náročné. Kazatelské sbory byly v Plané a Tachově. Náboženství se učilo ve 14 odděleních na 11 místech. Děli chodily na náboženství od první do poslední třídy. Přitom obec musela hradil vše z vlastních prostředků - udržování kostela, hřbitova míst pro kázání a vyučování, placení faráře, varhaníka a kustoda. Velikou pomocnicí byla paní domu na faře, která se starala o návštěvy věřících a nemocných. Farní činnost byla vzhledem k rozloze evangelické obce tak časově náročná, že nedovolila Mittagovi rozvinout jeho spisovatelské vlohy. V pozůstalosti zůstaly jen skici a části různých děl, ale vše nedokončené.

V roce 1932 byla slavena hned tři jubilea - 75 let kostela, 50 let evangelické obce a 10 let farářování. Josefa Mittaga. Členové obce a hosté z Německa se sešli ve slavnostně vyzdobeném kostele a superintendent Valentin von Eisleben zhodnotil činnost faráře Mittaga a připomenul sounáležitost evangelíků bez ohledu na státní a národnostní hranice. Vrcholem oslav bylo kázání církevního prezidenta Wehrenpfenniga z Jablonce.

V roce 1945 převzala kostel Českobratrská církev evangelická (fara v Lidické ulici čp. 189) a dodnes zde slouží bohoslužby. Střídá se tu s církví Československou husitskou (fara v ulici B.Němcové čp. 453).

Kostel zůstává významnou kulturně-historickou památkou Mariánských Lázní. V něm koncertoval v roce 1923 Albert SCHWEITZER (1875-1965). Noviny z 20. ledna 1923 podrobně popisovaly nezapomenutelný zážitek v přeplněném kostele. Přestože šlo o mimosezónní akci, bylo tak plno, že se mnozí do kostela vůbec nedostali. K mistrovství Schweitzera na poměrně malých varhanách se ještě dlouho posluchači vraceli. Ač není výtěžek koncertu znám, byl jistě srovnatelný s vybraným obnosem v Děčíně - 10 000 korun.