František Josef SLÁMA - velký český buditel

(210 let od narození )

Uprostřed mariánskolázeňského hřbitova v 1.oddělení vedle hrobu lázeňského doktora Frankla čteme na malém, skromném náhrobku zanikající nápis:

Je tomu téměř 160 let, co několikačlenný pohřební průvod dorazil na nový mariánskolázeňský hřbitov, který byl otevřen na podzim 1843.

svého trudného života řídil kredem Fenelona, jak je kdysi sám vepsal, do památníku svého přítele J.V.Kamarýta: "Miluj svého bližního jako sebe sama, přítele víc než sebe, vlast víc než přítele, lidské pokolení víc než vlast, ale Boha nade všecko! "Do země byl ukládán Čech, který energii svého života cele věnoval ušlechtilému cíli: obrození českého lidu, zvýšení jeho vzdělanosti, kulturnosti. Kroky

ctitelé a příznivci nechali náhrobek obnovit a připsat výše uvedené verše.Jeho přítel kanovník Václav PEŠINA s dalšími přáteli Slámovými zřídili zde v Mariánských Lázních již v roce 1846 prostý náhrobek. V roce 1888 Slámovi

myšlenek. Snad tomu není tak úplně v případě českého buditele F.J.Slámy. Předběhl svou dobu, ale mnohé z toho, co marně za svého života prosazoval, našlo si cestu k uskutečnění a přispělo tak k nesmrtelnosti jeho díla.Kdo vlastně byl František Josef Sláma-Bojenický? Čas je nemilosrdný a dává zapomenout nejen na osoby milé a blízké, ale i na sílu a vroucnost jejich

nebylo českého vlastence, spisovatele, který by tak houževnatě a s tak vzácnou odvahou usiloval o znovuobrození českého národa, zvláště prostého lidu venkovského, o jeho vzdělanost a mravnost, jako Sláma. Byl jedním z kněží, kteří byli co nejtěsněji spjati s životem českého lidu, z něhož vyšli a o jehož povznesení se starali všemi silami a prostředky. Ačkoliv si připomínáme postavu F.J.Slámy především proto, že tu máme jeho hrob, neškodí vzpomenout jeho života i díla. Neboť v 1.polovině 19.století

Takto hodnotil Slámu Antonín RYBIČKA v knize "Přední křísitelé národa českého" (Praha 1883):

dobročinný účel aneb sice nějaké předsevzetí vlastenecké, předstihnuv svým důmyslem i svými zkušenostmi daleko dobu svou, ničehož tak vroucně a upřímně sobě nežádal než, aby pominulo neblahé vše germanizující usilování vlády tehdejší a aby mládež naše neučila se toliko na zkoušku pro školu, ale aby se cvičila a vzdělávala v tom, co ji v životě věděti jest potřebí.""Sláma hleděl vždy a všude platně přispět k vítězství pravdy a k blaženosti člověčenstva, ochotně podával ruku svou, kde bylo činiti o nějaký

Ze života Františka Josefa Slámy

nejprve do farní školy v Bernarticích a pak vystudoval německé gymnázium v Českých Budějovicích. Po dokončení v roce 1808 šel studovat na tři roky filosofii do Prahy. Zde byl jeho milovaným učitelem známý BOLZANO a v Praze se seznámil se také s Václavem Hankou. Krameriův "HLASATEL" byl mu hlavním zdrojem národního uvědomění. Stává se horlivým vlastencem. Po ukončení filosofických studií vrátil se z Prahy do Českých Budějovic a tam v letech 1811-14 studoval ještě teologii. Teolog František Bezděk z Prahy tam tehdy přednášel češtinu. Ve svých 23 letech (1815) byl F.J.Sláma vysvěcen v Litoměřicích na kněze.Právě před 210 lety, dne 16.května 1792, narodil se v Bojenicích u Bernartic (okres Písek) v rodině malého sedláka František Josef SLÁMA. Chodil

páteře Slámovy. Všude se "němčí" a zámeckým pánům se nelíbí mladý kaplan, který nesmlouvavě nabádá k lásce k českému jazyku. Na Zelené Hoře se znovu setkává s přítelem Hankou. Mimochodem vnucuje se otázka: nebyla nějaká souvislost mezi Slámou a rukopisem Zelenohorským, zaslaným Národnímu muzeu roku 1818 nějakým neznámým člověkem?Stal se zámeckým kaplanem na Zelené Hoře u Nepomuku, kde byl v letech 1816-1818. Všechna místa jeho působeni jsou zatěžkávací zkouškou národní

povznést kulturně a hospodářsky, změnit jeho bědný stav a na zemědělsko-hospodářské síle pak budovat kulturně i národně. Léta 1816-18 jsou hladová a SLÁMA vidí, že od oltáře a z kazatelny nutno jít do chalup, na pole a luka, za lidmi a poučovat a osvěcovat hospodářsky. Byla to doba, kdy bylo nutno prosadit přechod od trojhonného hospodářství s úhorem k střídavému hospodářství čtyřhonnému (s bramborami, jetelovinami a bez úhoru). Téměř po deset století 1ežela třetina všech polností 1adem jako úhor. Přitom lidé a zvířata trpěli často hladem. Propagaci nového hospodaření na statcích se věnoval u nás František rytíř HORSKÝ. Zaměřil se však jen na velkostatky a Sláma postřehl, že i malí rolníci, stojící ještě pod jhem roboty, musí poznat nové hospodaření.SLÁMA jako syn sedláka a znalý venkovského života a zemědělství, nespokojuje se jen vlastní církevní a vlasteneckou činností. Cítí, že lid je třeba

lnářství, používání strojů v zemědělství. O tom psal do novin a šířil názory mezi lidmi i z kazatelny.Sláma začal propagovat odstraňování úhoru, zavádění brambor -daru Nového světa, červeného jetele, ale i zušlechťování dobytka, včelaření, štěpařství,

nesvárům mezi lidmi, mluvil o pracovitosti a šetrnosti, ale především o lásce k českému jazyku. Zasazoval se o zřizování chudobinců, neboť v nich viděl prevenci před tuláctvím, žebrotou a pod. Když se ve 20.letech 19.století zřizovaly pojišťovny a byla zřízena Česká spořitelnice, nabádal využít těchto moderních zařízeni, pojistit se proti ohni a pohromám, šetřit a pamatovat "na zadní kolečka" a prakticky vysvětloval, jak to udělat. V Prachaticích také sepsal "Obraz minulosti starožitného města Prachatic".V letech 1818-25 působil SLÁMA v Prachaticích. Bylo to jeho nejplodnější období. Z kazatelny horlil proti pijanům a karbaníkům, proti hádkám a

vážně onemocněl těžkým a vleklým neduhem plic a jater. Na radu lékaře a přátel odejel 3.července 1844 do Mariánských Lázní. Cesta sem povozem byla náročná. V lázních se ubytoval přímo ve Starých lázních a 5. srpna umírá v 52 letech. V letech 1826-1832 působil na Orlíku a v letech 1832-40 byl farářem v Chrašticích. Poslední čtyři roky svého života byl děkanem v Bechyni. V roce 1843

Slámova buditelská a osvětová činnost

muzea", do "Rozličností Pražských novin", do "Čechoslovanu", do "Květů", do "Časopisu pro katolické duchovenstvo" a do "Včely". Šířil osvětu a lásku k vlasti. Slámova literární činnost byla všestranná. Kromě němčiny znal francouzsky, italsky, polsky, a překládal i psal četné články. Psal do "Časopisu Českého

V místech svého působení zakládal obecní knihovny a čtenářské spolky, opatřoval pro ně české knížky a časopisy, ale v té době jich bylo jen poskrovnu.

vJeho časopis pro prostý venkovský lid, "ve kterém by se promlouvalo především o věcech hospodáři venkovskému užitečných a potřebných, a kterým by se takto vyplňovala pozůstávající mezera ve vzděláni Čecha prostého, jemuž němčina přístup do vyšších škol zabránila, neodpouštějíc mu naučiti se ve školách obecných něčemu důkladnému a praktickému."články "O štěpařství v Čechách", "Slovo upřímné o štěpařství", "Slovo o ochraně včel" aj. byly poučné stati v českém jazyce. V článcích často žádal naučný

časopisu. Po dlouhém vyjednávání v roce 1838 tato c.k. Vlastenecko-hospodářská společnost začala pak vydávat časopis "Poučné i zábavné listy pro polní hospodáře a řemeslníky v Čechách". F.J.Sláma tu zažil veliké zklamání. Nový časopis byl sice česky tištěn v tiskárně B.Háze, ale byl jen překladem německého časopisu "Belehrungs- und Unterhaltungs Blatt". V něm nebylo stopy po národní vřelosti, jak zamýšlel. Časopis vycházel jako měsíčník do roku 1847 a pak byl přejmenován na "Hospodářské listy". Až od roku 1856 začaly vycházet "Hospodářské noviny" s obsahem, jaký plánoval F.J.Sláma ve svém projektu, tedy dvanáct let po jeho smrti.Na jaře 1836 se obrátil na hospodářského radu Hirschmanna, tehdy sekretáře Vlastenecko-hospodářské společnosti v Čechách s návrhem takového

kniha "Jaromír Myslík z Nedbalic" byla naučná a populární kniha, na níž pracoval horlivě až do své smrti. Nevyšla. Zůstala nedokončena a rukopis se prý ztratil, stejně je jako další jeho díla, po nichž marně pátra1 jeho přítel kanovník Václav PEŠINA, redaktor "Dědictví svatováclavského" a "Dědictví sv.Jana Nepomuckého".F.J.Sláma přeložil z němčiny spisek "Isidor, sedlák lhotský", kde byla četná poučení pro zemědělce. Spisek však vyšel až rok po jeho smrti. Vlastní jeho

Čechách zcela neznámá.Ve své doby byl pokládán F.J.Sláma za největšího českého pedagoga, zabýval se dokonce i vyučováním hluchoněmých, což byla do té doby činnost v

katolického duchovenstva pod titulem "O škodách plynoucích z německého vychování české mládeže na našich národních zvláště pak venkovských školách".vJiž v r.1821 uveřejnil polemický článek "Milá vlasti, kde tě bolí a kde nejvíce". V roce 1831-1832 byly otiskovány jeho "Listy důvěrné" v Časopise

které by se vrchnost a tisícové do jazyka domácího docela nic neznali. Veškeré skoro vrchnosti a větší část úředníků neumějí se česky vyjádřit a protož majíce s lidem jednat jen bídně češtinu kolem lámají, čímž se děje, že veškeré úřednictvo a panstvo s duchovenstvem se zdají lidu národem cizím."V roce 1839 byl zabaven cenzurou jeho "Příspěvek k historii české" pro Muzejní časopis, v němž psal mj. " ... není země kromě naší ubohé vlasti, ve

Závěrem

1. F.J.Sláma dal podnět k zavedení českých škol v zemi. Již v Prachaticích iniciativně vyučova1 ve škole českému jazyku a usiloval o zřízení české školy.

Národního muzea v Praze a spoluzakladatelem České Matice.2. F.J.Sláma patřil k nejhorlivějším českým vlastencům ve své generaci. Byl obětavým spolupracovníkem Josefa Dobrovského, aktivním členem

velkostatcích.3. F.J.Sláma se zasazoval o osvětu venkovského lidu a zlepšení malozemědělství, které zaostávalo v časem trvání roboty ve srovnání s modernizací na

naše obrozenecké hnutí mnoho a trvalo ještě desítky let než se jeho tužby, touhy a naděje začaly realizovat.4. F.J.Sláma byl člověk zlatého srdce. Všechno své jmění odkázal chudým a svou knihovnu čtenářskému spolku v Bechyni. S jeho odchodem ztratilo

Vřelá slova vepsaná do mariánskolázeňského náhrobku nejsou tedy ani trochu nadnesená.

Prameny:
KÁLEL Václav: "Byl spjat s životem lidu", článek - časopis Obroda č.26/II 1969 ze 17.12.1969
PERNICA Leoš: "Milá vlasti, kde tě bolí...?" článek - Kulturní přehled Mariánské Lázně č. 8/1969
ŠTĚPÁNEK Ladislav: "Z letopisů Mariánských Lázní do konce 19.stol.", článek ve sborníku 150 let Mariánských Lázní, Karlovy Vary 1958
ŠVANDRLÍK Richard: "Kdo byl F.J.Sláma?",článek - HAMELIKA č.5/1973 z 5.března 1973
ŠVANDRLÍK Richard: "František Josef Sláma", článek - HAMELIKA č.3/1983 z 10.března 1983