Rytíř Georg von Schönerer
Narodil se 17.7.1842 ve Vídni, zemřel 14.8.1921 Gut Rosenau bei Zwettl. Stal se vůdcem Všeněmecké strany v Rakousku, byl poslancem v rakouském parlamentu ve Vídni za voličský kraj Cheb. Uvádí se též jako tvůrce tzv. Lineckého programu z roku 1882, jako nepřítel židovstva z rasových důvodů i jako hlava protiřímského hnutí "Los von Rom!"
Rytíř Georg von Schönerer byl nacionální německý demagog v Rakousku, který ztělesňoval vývoj od liberalismu k radikalismu. Byl synem železničního inženýra, který byl povýšen do šlechtického stavu. V roce 1875 ve 33 letech začal svou politickou kariéru jako liberální poslanec v říšské radě. Zprvu jako liberál horoval pro osobní svobody. V dalším svém vývoji jako mladoliberál začal potírat staroliberály. Byl u zrodu "Lineckého programu" (1882) jako protikapitalistický, protižidovský, protiklerikální a romantický všeněmec. Linecký program byl vyhlášením zásad a požadavků německého nacionalismu v Rakousku. Agitoval heslem "Ohne Jude, ohne Rom wird gebaut Germaniens Dom" (Bez Žida a bez Říma postavíme chrám Germanie). Často používal Bismarckovu průpověď o příslušnosti k Německu: " Was deutsch ist, wird früher oder später zu Deutschland zurückkehren". K němu se připojovali mladí i revolucionáři z roku 1848, kteří již tehdy snili o Velkoněmecké Říši.
V roce 1878 vyjadřovali jeho přívrženci přání: "Kéž bychom byli v Německé říši". Jejich pravým císařem nebyl František Josef I. , ale pruský Vílém I. Proto si jeho oblíbenou modrou chrpu zvolili jako stranický odznak německých nacionalistů v Rakousku. Schönerer obdivoval kancléře Bismarcka a dokonce se nechal vedle něho v Sachsenwaldu pohřbít. A to přesto, že kancléř Bismarck je nenáviděl a prohlásil, že by proti rakouským Němcům zahájil válku, kdyby se chtěli připojit k Německé říši.
Ale Schönerer dále prohlašoval, že Habsburkové jsou úhlavními nepřáteli německého národa. Když "Das neue Wiener Tagblatt" počátkem března 1888 uveřejnil předčasně zprávu o smrti Viléma I., vtrhl rozezlen se svými kumpány do redakce a ztloukl redaktory. Císař František Josef I., jehož pohár tolerance a trpělivost přetekl, nechal postavit Schönerera před soud. Byl odsouzen ke 4 rokům těžkého žaláře, ke ztrátě říšského mandátu, šlechtického titulu i hodnosti záložního důstojníka.
Schönerer byl vůbec první, kdo již roku 1885 formuloval svůj stranický program protižidovsky, árijsky. Na jeho základě vyvolal novodobé protižidovské akce s hesly "Juden hinaus!" Uváděl, že každý Žid je bezcharakterní ("Jeder Sohn einer jüdischen Mutter, jeder Mensch, in dessen Adern jüdisches Blut rollt, ist von Geburt aus ehrlos.") a každá společnost se musí Židům vyhnout ("Der Verkehr mit einem Juden ist daher entehrend; man muß jede Gemeinschaft mit Juden vermeiden.")
Zamyšlené nacionalistické německé hnutí nedokázal Schönerer v Rakousku vytvořit. Naproti tomu Viktor Adler a Engelbert Pernerstorfer, spolutvůrci "Lineckého programu", založili rakouskou sociální demokracii. Na jejich antiliberalismus navázal pak vídeňský Karl Lueger a založil křesťansko-sociální stranu. Až jiný Rakušan, Adolf Hitler, realizoval Schönererovy záměry včetně pronásledování Židů a založil Národně socialistickou německou stranu dělnickou - NSDAP.
Schönerer jako poslanec za kraj Cheb navštívil několikrát jako kandidát i Mariánské Lázně. Proto vznikla v roce 1939 ulice rytíře Georga von Schönerera v Mariánských Lázních.
Dnešní Mladějovského ulice se původně jmenovala Baschova ulice. Po Mnichovu v roce 1938 byla přejmenována na ulici Ritter von Schönerer-Straße . Slavný profesor BASCH, vynálezce moderní metody měření krevního tlaku, měl (a má) pamětní bustu v Mariánských Lázních, ale v roce 1938 byl náhle pro židovský původ neúnosný. Baschova ulice byla zrušena, Baschova busta odstraněna. Sudetský Marienbad se přejmenováním ulice přihlásil k ideologii Georga von Schönerera, zapřísáhlého bojovníka proti židovstvu, katolické církvi, proti demokracii a dokonce i proti habsburské monarchii. Vůbec výběr názvů ulic za druhé světové války nejlépe charakterizuje příklon tehdejšího Marienbadu k novým poměrům. Byly tu Hitlerova ulice, Henleinova, Heydrichova, Schönererova.
Literatura:
Franz HERRE "Císař František Josef I. jeho život a jeho doba" nakladatel Kiepenheuer&Witsch Köln 1978,1992, české vydání 1998
Internet International 2003
WEINMANN Josef "Egerländer Biographisches Lexikon" in 2 Bände, Druckhaus Bayreuth, Verlagsgesellschaft m.b.H. Bayreuth, 1987