Henry Kissinger (*1923)
americký politik – ML 1968-69
Je velice málo známo, že americký politik Henry KISSINGER navštívil v letech 1968-1969 Mariánské Lázně v souvislosti s jednáním mírového klubu vědců a umělců.
Henry Kissinger se narodil 27. května 1923 v židovské rodině Louise a Pauly Kissingerových v bavorském Fürthu jako Heinz Alfred Kissinger. Jeho otec, který byl ve Fürthu velmi dobře znám a populární jako obchodní učitel. Zprvu učil v soukromé Heckmannově škole, potom v dívčí škole, od roku 1909 na lyceu na náměstí Tannenplatz. Roku 1922 se oženil s Paulou Sternovou a bydleli v ulici Mathildenstraße 23, kde se narodil i Henry, tehdy jako Heinz Alfred. Chodil do židovské školy a nebylo mu dovoleno jako Židovi pokračovat ve studiu na gymnáziu. Proto pokračoval na izraelské reálné škole na Blumenstraße 31.
V roce 1938 opouští rodina Kissingerů narychlo Fürth a emigruje do USA. Až dosud překonával nacionálně smýšlející otec četné přehmaty a utrpení od nového nacistického režimu v Německu. Nyní na poslední chvíli zachraňuje rodinu. V USA pracoval 15letý Henry přes den v továrně, kde se vyráběly štětky na holení, a večer navštěvoval večerní školu a s nesmírnou silou vůle to dotáhl až k profesuře na Harvardské univerzitě.
Neobyčejná životní dráha Kissingera
V USA studoval Henry A. Kissinger, když prodělal vojenskou službu v US-Army, se státním stipendiem na Harvardské univerzitě politické vědy. Byl promován jako "doktor filosofie" a jeho zajímavá disertační práce "A World Restored: Metternich, Castlereagh and the Problems of Peace 1812-13" zkoumala otázku rovnováhy sil mezi velmocemi. V roce 1951 získal vedoucí pozici v oblasti mezinárodních záležitostí na univerzitě a v letech 1955/56 byl členem Rady pro zahraniční politické vztahy Ameriky. Od roku 1957 vyučoval na Harvardské univerzitě politické vědy. Svým spisem o atomových zbraních a zahraniční politice, která stála 14 týdnů na prvním místě mezi bestsellery, si založil Kissinger pověst strategického myslitele. A tak již v padesátých a šedesátých letech se objevuje Kissinger jako poradce v oblasti zahraničních vztahů u amerických prezidentů Dwight D. Eisenhowera, John F. Kennedyho und Lyndon B. Johnsona.
V roce 1962, ve svých 39 letech byl jmenován profesorem na Harvardské univerzitě a pro vládu USA se stal opakovaně odborným poradcem, například v berlínské krizi 1958-1962. Nakonec ho jmenoval americký prezident Richard Nixon jako hlavního poradce bezpečnosti USA. V roce 1972 doprovázel amerického prezidenta Nixona do Číny a do Sovětského svazu a připravoval uzavření míru ve Vietnamu, čehož dosáhl v lednu 1973.
V roce 1973 se stal ministrem zahraničí USA a spolu se severovietnamským politikem Le Duc Thou dostal Nobelovu cenu za mír za úspěšné uzavření příměří ve Vietnamu. Tehdy kulminovala Kissingerova popularita ve světě. Přesto válka ve Vietnamu stále nekončila a v roce 1975 upadl Jižní Vietnam do rukou komunistického Severu.
Na Blízkém Východě se stal Kissinger prostředníkem mezi Izraelem a arabskými sousedy. V roce 1974 zasáhl do vojenského sporu mezi Egyptem a Izraelem, v roce 1975 zprostředkoval dohodu mezi Sýrií a Izraelem a uzavření mírové smlouvy mezi Izraelem a Egyptem v roce 1979.
Kissinger byl první přistěhovalec, který se stal ministrem zahraničí USA. Jenom to, že se narodil ve Fürthu a nikoliv v USA, způsobilo, že nemohl kandidovat podle americké ústavy na úřad prezidenta po Nixonovi. Jeho kariéra ve vládě USA končila po volební porážce presidenta Geralda Forda na podzim 1976. K tomu se přidaly neúspěšné jeho pokusy v Africe zabránit šíření komunistického vlivu v Angole. Skončily žalostně. V roce 1977 složil Kissinger svůj úřad na ministerstvu zahraničí a věnoval se výuce jako profesor na univerzitě Georgetown University. Zůstal však pilným publicistou a aktivním státníkem.
V průzkumu veřejného mínění se jednou stal "nejvíce obdivovaným Američanem“ a dlouhá léta platil za "nejúspěšnějšího amerického diplomata v amerických dějinách". Rozhodně je světově nejproslulejší a nejprominentnější osobnosti mezi rodáky z Fürthu. Kissinger navštívil vícekrát rodný Fürth (1959, 1975,1988, 1994). Nejslavnější byla jeho návštěva jako ministra zahraničí USA 15. prosince 1975, kdy byl poctěn Zlatou občanskou medailí města Fürth. Dne 20.května 1998 dostal čestné občanství města Fürthu.
Komunismus nachází nadšení jen tam, kde nevládne.
Na většině mužů je nejkrásnější žena po jeho boku.
Moc je nejsilnější afrodisiakum.
Noví lidé nesmějí porážet stromy jen proto ,aby se přesvědčili, zda mají nějaké kořeny!
Jen tehdy, když jde o zcela bezvýznamný krám, začne být diskuse skutečně náramná.
