Jimmy WALKER (1881-1946),
starosta New Yorku - ML 1931
V létě 1931 pobýval starosta New Yorku Jimmy Walker v Karlových Varech a odtud navštívil i Mariánské Lázně. O jeho zdejší návštěvě zůstaly dvě kratší zprávy, třebaže každá vykresluje jeho návštěvu jinak.
"Mariánskolázeňská atrakce 1931. Vy, kteří znáte Křížový pramen, promenádu a zasklenou terasu Bellevue, pojďte se projít s námi lázněmi. Ale ne těmi starými, které dnes žijí jen v klášterních zápisech, ale moderním městem, které tu vyrostlo a které má ve světě pověst "miniaturní Paříže". A protože město světla nemá jen své Champs Elyseés a Eifelovku, ale i Montparnas, budou mít, mají a vždy měly Mariánské Lázně kromě velkých oficiálních plesů a koncertů také svou lidovou pouť s houpačkami, s kolotoči, s tobogánem a dokonce s Lochnesskou příšerou. Nemyslete si, že jde o nějakou provinciální pouť. Tady totiž prohoupal na "Americké vzduchoplavbě" a projezdil na kolotočích hezkých pár dolarů populární starosta z New-Yorku, Jimmy WALKER, když přijel na návštěvu do Mariánských Lázní.
Dokonce tehdy navrhoval, aby si Mariánské Lázně zřídily vlastní, stálý zábavní park s houpačkami pro hosty. A byl ochoten do takového podniku něco investovat. Městská rada to bohužel považovala jen za dobrý vtip veselého starosty největšího města světa a tak zůstala pouť jen krátkou atrakcí, byť uprostřed sezóny, vždy v polovině srpna." Tak čteme ve starém "Tiskovém zpravodajství lázeňské komise v Mariánských Lázních" v dubnu 1947.
"Jimmy Walker v Mariánských Lázních. Ve středu 19.srpna 1931 odpoledne podnikl starosta New Yorku James Walker automobilovou vyjížďku z Karlových Varů do Mariánských Lázní a sestoupil se svým doprovodem u. "Lázeňské síně" (kursál Casino). Tam ho jménem města Mariánských Lázní uvítal starosta doktor Turba. Hosté byli uvedeni do slavnostně ozdobeného salónu krále Eduarda VII. (jak se tehdy nazýval salón v patře) a zde se Walker zapsal do "Zlaté knihy" města. Populární starosta "Jimmy" (též Jimmywanderer) si zvolil za své občerstvení pivo a bylo mu podáno Plzeňské, které jemu i ostatním dobře chutnalo. Z "Lázeňské síně" (Casino) se odebrali hosté za doprovodu zástupců města pěšky na kolonádu u Křížového pramene a krátce před čtvrtou hodino odpolední odejeli zpět do Karlových Varů. Na zpáteční cestě navštívili též tepelský klášter.
Walkerova navštěva v Mariánských Lázních byla zdvořilostního rázu a nevzbudila pozornosti širšího obecenstva. Jimmy Walker měl na sobě světlehnědý cestovní plášť a čepici téže barvy. Jest menší štíhlé postavy, má živé pohyby a lehkou téměř taneční chůzi. Z jeho doprovodu upozornil na sebe osobní lékař doktor Schröder, jenž plnil úkol pobočníka a ceremoniáře a s hodinkami v ruce odměřoval čas svého svěřence. Na rozdíl od svého úzkostlivého lékaře, vyhlížel Walker bezstarostně, s úsměvem Američana ve svém hladkém, podlouhlém obličeji a s vysokým čelem, nebrázděnými vráskami. Jak se zdálo, nepůsobí mu správa devítimilionového města ani tolik starostí jako u nás některému starostovi daleko menší obec." Z české knihy Jaroslava Miškovského "Mariánskolázeňské obrázky", Praha-Plzeň 1932.
K osobě Jimmy Walkera. Populární newyorský starosta Jimmy Walker byl synem irského imigranta. V letech 1846 až 1854 zažilo Irsko katastrofu ve formě strašlivého hladomoru. Pět let řádil v Irsku bramborový mor, který ničil každoročně úrodu brambor. Zemřelo přes jeden milión lidí a kdo mohl zaplatit jízdenku na loď, prchal do Ameriky. V letech 1846-1854 opustilo vlast a odjelo do Ameriky 1,2 miliónu Irů, kteří měli v kufru nic než naději, že přežijí a že naleznou na druhé straně Atlantiku lepší živobytí. To byla i rodina Walkera. Narodil se irským rodičům 19.června 1881 v New Yorku, vystudoval vysokou školu Francis Xavier a studia zakončil jako právník. Začal se živit skládáním populárních šlágrů, a největšího úspěch dosáhl v roce 1905 s jedinou písní. Byl také členem demokratické strany, rychle vstřebával styl práce vedoucích politiků a s jejich podporou byl v roce 1914 zvolen do senátu v New Yorku. Jeho blízkým spolupolitikem byl Alfred Smith, rovněž syn jednoho irského římskokatolického imigranta, který značně pomohl Walkerovi vzhůru v postupu po politické hierarchii. V roce 1921 stál už Walker na vedoucím místě demokratické strany v městě a v roce 1926 se stal úspěšným uchazečem na místo starosty New-Yorku.Byl populární osobností v městě a vzal na sebe odpovědnost ve zdravotnictví, kdy vytvořil orgány hygieny, spojil drobné nemocnice a instituce ve všeobecný nemocniční systém a prosadil a schválil výstavbu podzemní dráhy v New Yorku.
Byl znovuzvolen v roce 1929 starostou, ale nevyhnul se v těžké době začínající světové hospodářské krize korupčnímu vyšetřování, které vedl Samuel SEABURY. Při vyšetřování nebyl schopen vysvětlit, kde se vzaly vysoké sumy peněz, které byly na jeho konto zaplaceny. Kdysi tak populární skladatel šlágrů, především písně "Will you love me in December as you do in May?", přivedl za světové krize New York téměř k bankrotu, a newyorské banky na žebráckou hůl. A tak v září 1932 stojí na konci svého starostování a při odhalení 15 případů korupce, které mu jsou kladeny za vinu, prchá Walker do Evropy a nevrací se zpět, dokud není přesvědčen, že nebude pronásledován za své finanční machinace.
Tak se otevřela cesta k funkci starosty pro jiného imigranta. Byl jím Fiorello Enrico La GUARDIA. Tento pouhých 150 cm vysoký italský imigrant, syn hráče na trubku z Apulie, hovořící plynně italsky, německy, chorvatsky a jiddiš, právě dostudoval vysokou školu na večerním studiu a dále studoval práva, aby poznal, jak vládnout New Yorku, v němž tehdy před soudy platily a používaly se nepsané zákony, které umožňovaly rozsáhlou korupci v policii a celém soudním aparátu. To je už však jiná kapitola.
Zajímavé, že v roce 1940 Fiorello Enrico La GUARDIA jako úspěšný starosta New York City, jmenoval Jimmy Walkera smírčím soudcem v malém průmyslu. Jimmy Walker byl také prezidentem společnosti Majestic Records Company, a to až do 18. listopadu 1946. V ten den zemřel populární "Jimmywanderer", jak ho s oblibou přezdívali.
S Walkerovým útěkem v roce 1932 ztratila kontrolu nad New Yorkem irská vládnoucí klika Tammany, neboť podcenila moc, která sem přicházela přes moře. Přistěhovalci ze Starého světa museli hledat místo na Newyorském nebi, pokud vůbec chtěli přežít. A byli vždy zatracováni, ať měli úspěch v New Yorku, ať ztroskotali. Kdo se ještě může divit tomu, když Irové stejně jako Italové přitom používali každý prostředek práva?
