Kardinál Karel Kašpar
(arcibiskupem 1931-1941)
Mariánské Lázně si vysoce cenily pobytu pražského arcibiskupa doktora Karla KAŠPARA v městě. V roce 1933 při generální vizitaci mariánskolázeňského vikariátu pobýval skoro 14 dní u pana děkana Adolfa PÖLLERA na děkanství, ve zřídelní inspekci, jako host. Dne 28.května 1933 za velké slávy udělil skoro tisícovce biřmovanců v děkanském chrámu poctu svatého biřmování. Jak si vážily Mariánské Lázně Kašparovy návštěvy, je patrné ze zprávy ve farní kronice o jeho úmrtí 21.dubna 1941. V době války a protičeské atmosféry je zpráva doprovázena slovy vysokého uznání a obdivu, včetně nalepeného vystřiženého novinového článku.
Život Karla KAŠPARA
Karel KAŠPAR se narodil se 16. května 1870 v Mirošově u Rokycan. Vystudoval v Římě filozofickou a bohosloveckou fakultu a 9. června 1893 byl promován doktorem bohosloví. Na kněze byl vysvěcen 25. února 1893 v Lateránské bazilice a první mši svatou sloužil v kostele papežské české koleje v Římě, za přítomnosti pražského arcibiskupa Schönborna.
V srpnu 1893 byl jmenován kaplanem v nedalekém Svojšíně. V září 1896 se stal kaplanem německého ústavu Panny Marie de Anima, studoval na papežské univerzitě sv. Apolináře obojí právo a 18. června 1898 získal doktorát práv.
Dne 12. února 1907 byl zvolen kanovníkem svatovítské metropolitní kapituly a 8. března 1920 byl jmenován Benediktem XV. titulárním biskupem betsaidským a světícím biskupem Královéhradeckým. 11. dubna 1920 přijal biskupské svěcení v katedrále sv. Víta spolu s kanovníkem Antonínem Podlahou z rukou arcibiskupa Františka KORDAČE. Spolusvětiteli byli královéhradecký biskup DOUBRAVA a pražský světící biskup FRIND. Po smrti biskupa Doubravy (+20. února 1921) byl zvolen kapitulním vikářem Královéhradeckým, 13. června 1921 byl jmenován tamním biskupem a 29. června intronizován.
Několikrát putoval do Říma. V roce 1921 tam vedl pouť, v letech 1923, 1928 tam přijel "ad limina apostolorum", v roce 1925 se zúčastnil svatořečení blahoslavené Terezie z Lisieux, v roce 1929 svěcení Nepomucena, v roce 1930 se tam zastavil při "rerum novarum". Na žádost krajanů se zúčastnil roku 1926 eucharistického kongresu v Chicagu a vykonal cestu po Americe. Vydal o tom knihu "Cesta prvního českého biskupa do Ameriky". Zážitky z návštěvy stigmatizované Terezie Neumannové v Konnersreuthu popsal v knížce "Dojmy z Konnersreuthu".
Po rezignaci arcibiskupa KORDAČE byl 22. října 1931 jmenován papežem PIEM XI. pražským arcibiskupem a 15. listopadu 1931 byl intronizován. Předtím složil 13. listopadu 1931 spolu s novými biskupy Josefem KUPKOU (Brno), Mořicem PÍCHOU (Hradec Králové) a Antonínem WEBEREM (Litoměřice) přísahu věrnosti republice.
V roce 1932 u příležitosti 650.výročí smrti bl. Anežky požádal Svatému stolci o její svatořečení. Zasloužil se významně o I.celostátní sjezd katolíků v Praze 27.-30. června 1935. Především pro zásluhy o tento sjezd byl 16. prosince 1935 jmenován kardinálem. Povolal do Prahy salesiány, jimž svěřil kostel sv.Kříže, který tím uchránil od přestavby na kino. V salesiánském domově v Kobylisích vysvětil kapli sv. Terezičky, jejímž byl velkým ctitelem.
Po odtržení pohraničí v říjnu 1938 ztratila pražská arcidiecéze dvanáct vikariátů. Proto jmenoval 30. listopadu 1938 pro správu sudetského území arcibiskupským komisařem děkana z Ostrova Mons.Karla BOCKA a od března 1939 vikářem. Nacisté neustále zasahovali do řízení pražské arcidiecéze a ztěžovali kardinálu Kašparovi život. To mělo vliv na jeho zdraví. Když zemřel 10. února 1939 papež PIUS XI., zúčastnil se jeho pohřbu a následně konklávy s volbou nového papeže, kterým se stal kardinál PACELLI a přijal jméno PIUS XII.
Na podzim 1939 kardinál vážně onemocněl a v 71 letech, dne 21. dubna 1941, zemřel. Pohřben byl 24. dubna 1941 v katedrále. Po něm řídil arcidiecézi od 23. dubna 1941 až do 11. listopadu 1946 kapitulní vikář Bohumil OPATRNÝ.
(Podle farní kroniky Mariánské Lázně a sborníku Pražské arcibiskupství 1344-1994)
Zpráva o úmrtí kardinála Kašpara v Mariánských Lázních
Farní kronika Mariánských Lázní uvádí, že dne 22.dubna 1941 došla smutná zpráva, že náš vysokovážený arcibiskup kardinál Dr. Karel KAŠPAR ve své residenci v Praze zemřel. Trpěl již delší dobu rakovinou, která se zhoršila zvláště cestou z konklávy v březnu 1939 tak, že vlastně musel být neustále v nemocničním ošetření. Jeho pos1edni postní pastýřský list z roku 1941 hovoří o kříži a utrpení. Dosáhl věku 7l let.
Zemřelý náš vrchní Pastýř byl synem českého vrchního učitele. Jeho prvním kap1anským místem byl nedaleký Svojšín. Potom působi1 skoro deset let jako profesor náboženství ve Strakově akademii v Praze a v roce 1907 se stal kanovníkem svatovítské kapituly v Praze.
Náš drahý zvěčnělý byl 11.dubna 1920 arcibiskupem Františkem KORDAČEM ustanoven biskupem. Byl titulárním biskupem z Berthsaidy a od 13.6.1921 biskupem v Hradci Krá1ové. 15.listopadu 1931 vstoupil za pontifikace P. Pia XI, na arcibiskupskou stolici v Praze a 16. prosince 1935 stal se kardinálem Svatého římského kříže s titulem sv.Vitalise, kteroužto hodnost držel 5 roků.V roce 1939 se zúčastnil zasedání konklavy, ze kterého vzešel nyní vládnoucí papež PIUS XII. Mariánské Lázně vzpomínají na velkolepou slavnost biřmování v roce 1933, kdy arcibiskup Kašpar biřmoval téměř tisíc biřmovanců.
Na pohřbu kardinála arcibiskupa Kašpara se z německé strany zúčastnili generá1ni vikář převor Karel BOCK a vikáři GRÜNER, HOCKER a MÖHLER.
Dne 27. dubna 1941 bylo slouženo v děkanském chrámu v Mariánských Lázních za našeho zemřelého Pastýře slavnostní rekviem, kterého se zúčastnila veliká asistence kněží a na příkaz generálního vikáře znělo městem slavnostní zvonění. Jako prozatímní vedoucí pražské arcidiecéze byl určen dosavadní generální vikář doktor OPATRNÝ.
(V kronice následují neblahé zprávy zásahů státu vůči církvi: 1. ruší se tradiční svěcení pramenů, které se mělo konat jako vždy první neděli v květnu, "neboť dnem 1.ledna 1941 patří léčivé prameny a lázně do vlastnictví Velkoněmecké říše"; 2. roční počet mší je omezen z 85 na 44; 3. vyhlašuje se zákaz vyučování náboženství vyjmenovaným kaplanům a katechetům a kdyby někteří rodiče dětí chtěli výuku, musí oba předložit písemnou žádost, atd.atd.).
