Vyzkoušejte průvodce
ubytováním a ověřenými hotely v Mariánských Lázních,a rezervujte si svou vysněnou
lázeňskou dovolenou.

 

 

 

Klíčova ulice

K názvu ulice

Klíčova ulice je krátká ulička pod Anglickou třídou. Původní pojmenování přišlo celkem později - kol 1900. Bylo to "Dolní Ferdinandova ulice " (Untere Ferdinandsbrunnstrasse).

Nový český název je z roku 1946, kdy byla nazvána podle Karla KLÍČE (1841-1926), českého vynálezce reprodukční techniky a světlotisku a hlubotisku. Dosud se nepodařilo objevit zda byl Karel Klíč hostem v Mariánských Lázních. Proto se někdy uvádí domněnka, že název byl po válce zvolen podle domu "Zlatý klíč" (Poštovní čp. 58). tento dům však nemá žádnou návaznost na tuto uličku.

Rozsah Klíčovy ulice

V současné době má Klíčova ulice 5 adres a všechna orientační čísla jsou sudá: GLASGOW čo.2/čp. 199, SLAVIA čo.4/čp.167, ZLATÝ ZÁMEK čo.6/čp.423, GODIVA čo.8/čp.304, VARNA čo.10/čp.179.

Glasgow (čp.199)

Dům s orientačním číslem 2 byl postaven kol roku 1880. Jeho majitelem byl židovský obchodník Hermann LEITNER (adresář 1898), proto jeho původní název byl LEITNERS HAUS. Jeho syn David LEITNER (1906) převzal dům a byl též majitelem domu Zufriedenheit (čp.55) - (adresář 1906). Další majitelé byli David a Getti Leitnerovi (adresář 1929). Za války byl změněn název na RÜGEN v roce 1946 dostal název GLASGOW. V socialistickém zřízení patřil Podniku bytového hospodářství a byly zde nájemní byty. V přízemí domu bývala původně mateřská školka.

Trvale bydlící obyvatelé z voličských seznamů v 60.letech: Alois Zdrha (1917), Božena Zdrhová (1922), Alois Zdrha (1944), Bernard Brda (1905), Petr Rubáš (1921), Anna Rubášová (1924), Petr Rubáš jun. (1946), František Sehnal (1914), Jiřina Sehnalová (1922), Marie Kučírková (1893), Josef Polanský (1940), Marie Polanská (1940).<>

Slavia (čp.167)

Dům s dnešním orientačním číslem 4 byl postaven kol roku 1875. Majitelem byl mistr cukrářský Franz RUPPERT (1898, 1906), který nazval dům MAGDEBURG. Dalšími majiteli byli Franz a Matylda Wagnerovi (adresář 1929). Roku 1946 byl původní název nahrazen jménem SLAVIA. Po válce sloužil dům jako internát a jeho majitelem byl Západočeský Krajský národní výbor.


POHLEDNICE z roku 1910: Zprava: Název domu MAGDEBURG svítí na střešní balustrádě. Dům je dvoupatrový, přízemní bosáž, 6 okenních os, 4 balkony, vchod při první ose.

Sousední ZLATÝ ZÁMEK je dominantní v uličce, třípatrový s plnocennou mansardou a dvěma věžemi , vedle nich po arkýři přes 4 patra, s helmovitou věžičkou, velké bohatství balkonů.

Zlatý zámek (čp. 423)

Dům s dnešním orientačním číslem 6 byl postaven po roce 1910 pod názvem GOLDENES SCHLOSS. Majitel byl Gottlieb a Dora Leitnerovi. V roce 1937 sloužil dům k ubytování hostů na světovém židovském kongresu Agudas Israel.

V roce 1946 byl název přeložen do češtiny. Dům se stal domovem Hotelové školy a byl v majetku Západočeského Krajského národního výboru. V sedmdesátých letech byla fasáda domu opravována a přitom se zřítilo se zedníky lešení.

V roce 2005 se uvádí jako hotel se 60 lůžky ve 22 dvoulůžkových pokojích, 5 třílůžkových, 1 jednolůžák a s celodenním stravováním.

Godiva (čp.304)

Dům s dnešním orientačním číslem 8 byl postaven před rokem 1900 pod názvem RUSSISCHES HOF (Ruský dvůr). Majitelem byl Karl GLUTH (adresář 1898), po něm Rosalie Gluthová (adresář 1906). Dalšími bylo osmero majitelů: Rosalia, Franziska, Anna, Karl, Teresa, Ernst, Max, Marie Gluthovi (adresář 1929). Za války se název změnil na GODESBERG; po roce 1946 na GODIVA. Dům patřil za socialismu Podniku bytového hospodářství

Varna (čp.179)

Dům s dnešním orientačním číslem 10 při schodišti které spojuje Poštovní ulici s Anglickou, byl postaven před rokem 1880 pod názvem WIESBADEN. Majitelem byl David GUTWILLIG (adresář 1898), po něm Aurel Radovici (adresář 1906), potom Jachetta Brumová (adresář 1929). Po roce 1946 dostal dnešní název VARNA. Dům patřil za socialismu Podniku bytového hospodářství. Dnes k domu patří restaurace Moravská restaurace U Ječmínků. Při ní přes schodiště na druhé straně byla vybudována před málo lety malá dřevěná zahradní restaurace.

Trvale bydlící obyvatelé z voličských seznamů v 60.letech: Marie Kubizňáková (1904), Iva Kubizňáková (1943), Helena Košková (1905), Adéla Novotná (1907), Stanislav Pekárek (1923), Marie Pekárková (1928), Josef Patera (1918), Marta Paterová (1913), Tibor Hanko (1932), Jitka Hanková (1940).

Meteor (Poštovní čp. 96)

Pod letním restauračním sezením Moravské restaurace venku se nachází zadní trakt domu METEOR (Poštovní čp.96), kde je dnes oblíbená restaurace FILIP. Dům byl postaven v roce 1859 jako STADT MÜNCHEN, majitelem byl Basilius HACKER (+1872), slavný mistr lázeňský který objevil dnešní Balbínovo slatiniště, po něm nazývané desítky let "Hackerovo slatiniště". V roce 1872 převzal dům syn Johann Hacker.

Později byl přistaven tento zadní trakt domu a bývalo zde (1898) řeznictví. Majitelem a řezníkem byl David Horowitz. Dalšími majitelkami byly Martha a Edith Horowitzovy (adresář 1929). V doměš Stadt München se narodil německý židovský básník Johann Thummerer. Bylo to 17.prosince 1888 v rodině židovského hostinského Thummerera v domě (čp.96). Poštovní ulici se tehdy říkalo "Židovská ulice", protože tu bydlívali Židé. Mladý Johann chodil i do staré mariánskolázeňské školy (dnes ZUŠ), ale potom se Thummererovi odstěhovali do Cvikova a odtud do Chomutova, kde Johann v roce 1907 maturoval. Do Mariánských Lázní pak jezdíval na prázdniny ke svému strýci Hansi Thummererovi, který tu měl obchod s textilem v domě Alliance (dnes spořitelna). Thummerer byl přítelem Rainer Maria Rilkeho a zemřel ve věku pouhých 32 let. Zasloužil by si na domě pamětní desku, kde by byly jeho verše. A byly podivuhodné. Čas však ho uložil do zapomnění tohoto města.

Když po roce 1946 došlo k změně názvu domu na METEOR, řeznictví převzal Antonín Smetana. Po uzavření řeznictví zde bývaly sklady pojízdné prodejny (kol 1958). Dnes je v domě čp.96 restaurace Mes Ami, irský hostinec a prodejna suvenýrů.

V blízkosti Klíčové ulice v parku ve směru k Novým lázním se nacházela velmi stará kašna, která dostala v roce 1957 do svého středu umělecké sousoší ČTYŘI ROČNÍ OBDOBÍ od Zdeňka Šimka. Původně zde byl i vodotrysk. Někdo po roce 1985 bylo sousoší přemístěno dolů do parku u Hlavní třídy a místo bylo zplanýrováno. .