Panství BEZDRUŽICE

Toto fideikomisní dominium vzniklo postupným spojením někdejších samostatných zboží Bezdružice, Polžice, Líchov, Lestkov, Skupeč, Švamberk, Zádub, Gutštejn, Cebiv. Leží v severozápadní části Plzeňského kraje a na severu hraničí s panstvím Teplá a panstvím Toužim v Loketském kraji, na východě s panstvím Preitenstein (Nečtiny), zbožím Krukanice a panstvím Trpisty-Třebel, na jihu s oblastí města Stříbra, panstvím Svojšín a panstvím Třebel, na západě s panstvím Planá a zbožím Kořen.

Majitelé. Současným majitelem panství je Karl Thomas Ludwig Joseph Konstantin kníže Löwenstein-Wertheim, hrabě zu Rochefort etcet., který se stal majitelem 18. dubna 1814 po smrti svého otce knížete Konstantina Dominika, jako jeho nejstarší syn a převzal fideikomisní dědictví (uvedeno v zemských deskách etcet.).

Podle sdělení bezdružické expozitury panna Narcise z panského úřadu a městského archivu radnice patřily Bezdružice (Weseritz, ve starší době Bezdružicz), v XV.století šlechtici Jiřímu Kolowratovi z Bezdružic. Obec byla tedy vesnicí, která byla roku 1459 na prosbu tehdejšího majitele Jana Kolowrat z Bezdružic povýšena králem Jiřím z Poděbrad na město. Ještě v roce 1493 se uvádí podle Hammerschmiedta, na kterého se odvolává SCHALLER, Jiří Kolovrat z Bezdružic jako pán na Bezdružicích. Ale již v roce 1494 vlastní panství Jan Šebastián SCHWANBERG, který se uvádí v jedné listině jako pán na Švamberku, Bezdružicích, Třebli (Střeblic), Gutštejnu, Münchsfeldu, Mayerhöfen, Trpistech a Zádubu. Tato zboží zůstala rodině Švamberků až do roku 1689. Přesto podle darovací listiny z roku 1599 měl toto dostat šlechtic Hans Elbogner von Unter-Schönfeld, který je nazýván pánem na Bezdružicích. Ale v roce 1657 nacházíme jako majitele panství znovu jednoho člena švamberské rodiny, a sice královského radu a majitele zemského práva Johanna Friedricha, pána na Švamberku, Bezdružicích, Trpistech, Třebuli a Gutštejnu, který podle v opisu zachované listiny města Bezdružic obnovil a potvrdil Bezdružicím všechna privilegia a dary svého předchůdce od roku 1459. v roce 1689 získal Bezdružice se Švamberkem, Gutštejnem a Zárubem říšský hrabě Johann Christian Ferdinand von und zu Haißenstein, svobodný pán ze Stahrenbergu. V roce 1696 zdědila Bezdružice hraběnka Maria Katharina von Roggensdorf, rozená hraběnka z Haißensteinu, po ní sestra Maria. V roce 1711 patřilo podle ještě zachovalé listiny odhadu do zemských desek panství Bezdružice včetně Polžice a Líchova - bez Švamberka a Gutštejna, hraběti Filipovi Petrovi Berlepschovi, které panství prodal říšskému knížeti Maxmiliánovi Karlovi zu Löwenstein-Wertheim, hraběti zu Rochefort, císařskému místodržícímu v Miláně etcet. Tento koupil v roce 1712 od hraběnky Susanny von Wrtby panství Švamberk a od hraběte Josefa von Wrtby panství Gutštejn a Cebiv, sjednotil tak s Bezdružicemi. Od těch dob zůstává panství v nepřetržitém majetku rodiny říšských knížat Löwenstein-Wertheimů a bylo 13.2. 1768 povýšeno na fideikomisní a takové zůstává.

Hrad ŠVAMBERK (Schwannberg), původně Krasykov, byl od XIV. do konce XVII.století sídlem šlechtické rodiny Švamberků, známé z české historie, a uváděné také pod názvem Švamberk Krasykowsky. Bohuslav ze Švamberka, majitel tohoto panství, byl velitelem královských trupů v boji proti husitům pod Žižkou. Jiní majitelé z tohoto rodu až do roku 1624 jsou pochováni ve švamberském kostele. Švamberk byl již roku 1494, jak uvedeno, sjednocen s Bezdružicemi.

Hrad GUTŠTEJN (Guttenstein) byl rodným sídlem jiné též dobře známé české panské rodiny pánů z Gutštejnu a uvádí se Albínem a Bartossiem, které uvádí SCHALLER, že byl postaven Guttou z Hroznětína. V roce 1478 toto zboží svým bohatstvím proslulý Burián z Gutštejna. Již v roce 1494 byl spojen se Švamberkem a Bezdružicemi vedle Cebivi, jehož starší majitelé nejsou známy.

ZÁDUB (Saduba či Zaduba) byl původně rodovým sídlem pánů Zádubských, a již roku 1494 ho nalézáme mezi majetky Jana Šebastiána ze Švamberka, pána na Švamberku, Bezdružicích, Gutštejna etcet.etcet.

Zboží LESTKOV (Leskau či Leskow) patřilo, pokud ne již dříve, v roce 1508 panu Heinrichovi ze Švamberka, který tehdy udělil právo městečku Lestkov právo týdenních trhů a vaření piva. Lestkov zůstal pravděpodobně nepřetržitě při Švamberku a Bezdružicích, neboť šlechtic Heinrich z Milova (von Milla) měl v Lestkově pravděpodobně své obydlí, a uvádí se jako svědek v jedné zachované listině z roku 1599. V roce 1659 učinila Maria Magdalena, paní "von und auf Schwannberg" mešní založení u farního kostela v Lestkově.

Zboží POLŽICE (Polschitz či Bolžíce) patřilo, předtím než přešlo k panství Bezdružice, jakémusi Šebastiánu von Burgstall. Avšak v listině, potvrzující panství u zemských desek v roce 1711, se již uvádí jako součást panství Bezdružice.

Co se týká zboží SKUPEČ, LÍCHOV a DOLNÍ JAMNÉ (Unter Jamney), které se ve stejné potvrzovací listině (1711) uvádějí již jako součásti panství Bezdružice, nejsou předchozí majitelé známi.

Struktura pozemků. Podle sumáře katastrálního třídění pozemků na dominiu bylo:
 

Vysvětlivky:
1 joch = 0,571 ha = 2 strychy = 1 000 čtverečních klafterů = 3 570 m²
1 strych (Strich též Tagwerk jako denní výkon) = 1/2 jochu = 0, 2876 ha (i 0,2955 ha)
1 čtvereční klafter = 3,57 čtverečních metrů

Horopis. Panství je vesměs vrchovina, ačkoliv celkem nevysoké relativní výšky. Z pozoruhodných vrchů jsou Švamberk, Ovčí vrch s Ptačím vrchem (Vogelheerdsberg), Hradištní vrch (Scheibenradischer Berg), Vinný vrch (u Skupče), obvykle Krukanický vrch, ale také nazývaný Skupečský vrch, Polínkenský vrch, nazývaný Gierscher Berg. Všechny vrchy tvoří čedič, který se nachází také na západně straně bezdružického Zámeckého vrchu. Na Vinném vrchu  (Weinberg) je čedič zčásti porézní a podobný lávě. Tyto čedičové vrchy jsou posazeny na jílovitých břidlicích, které jsou převažující horninou, především v jižní části panství. U Bezdružic však, a dále severně, přecházejí v rulu (Gneis). Tyto vrchy jsou nápadné svou zploštělou polohou, se kterou se zvedají nad úroveň břidlicové vrchoviny; jen Vínový vrch se jeví spíše jako kužel. Na severovýchodní hranici, u Skelné Hutě a Trhomného, objevuje se pevný, hrubě zrnitý pískovec ve starých naplaveninách, které se odtud šíří východním směrem do dalších dominií.

Vodstvo. Tvoří je bezvýznamné potoky a malé rybníky. Přes východní část panství protéká od severu z Tepelska přes Úterý,  ÚTERSKÝ POTOK (Neumarkter Bach), který pod Gutštejnem přijímá ze západu přitékající KAMENNÝ POTOK  (Steinbach) a odtud teče na jihovýchod. Oba potoky se vyznačují častějšími rozvodněními, která působí velké škody. Rybníky mají kapry, v některých i štiky a v jiných ryby pro kuchyni. Potoky dodávají i pstruhy. Vedle obvyklých sladkovodních pramenů a studní s pitnou vodou se nacházejí na panství také minerální vody, nazývané kyselky (Säuerlinge, lidově též Saringe), které se podobají více či méně mariánskolázeňské vodě Karolinina či Ambrožova pramene. Jsou používány jako  obvyklý pitný nápoj vesničany. U Nové Vsi je i lázeňské zařízení.

Obyvatelstvo. Panství má 10 197 duší, mezi nimi 76 izraelských rodin. Všude se hovoří německy.

Obživa. Prameny výnosů jsou rolnictví a chov dobytka, jen něco málo hornictví a různých industriálních řemesel, ty především v městečkách Bezdružicích a v Lestkově.      

Půda je veskrze jen střední úrodnosti a tvoří ji většinou zvětralé jílovité břidlice, písek, něco jílu a jen málo vlastního humusu. U Okrouhlého Hradiště a Skupče je hodně zvětralého čediče, u Krsů vřesovištní půda. Podloží ve většině oblastí jsou jílovité břidlice, jíly, také čedič, a objeví se i něco železné rudy, která je patrná na povrchu země.  Klima je drsné, nejmírnější ještě v níže položených polohách u Šipína, kde jsou žně také dříve než na ostatním panství. Pěstuje se žito a oves, také len a brambory (erteple), které však nelze vždy pěstovat. Pšenice a ječmen vyžadují hodně hnojení a dobrou přípravu půdy. Místně, například u Šipína, se pěstuje také chmel. Louky bývají většinou nepatrné výtěžnosti. Ovoce je většinou v zahradách, u Krsů a v okolí, ale také ve volné přírodě. V chladnějších místech jako je Dolní Jamné, často některé druhy ani nedozrají.

Chov dobytka. Ze zemědělského zvířectva se chová především hovězí dobytek, ovce, prasata a husy;  méně se objevuje chov koní a včelaření. Hovězímu dobytku a ovcím je věnována největší pozornost především u vrchnosti.  Znamenité bylo od minulého majitele panství knížete Konstantina, že v roce 1807 bylo sem zavedeno základní stádo pravých východofrieských krav, které se nachází na panských dvorech v Cebivi a v Gutštejnu. Stavy dobytka činily k 30.dubnu 1837:
 

Panské dvory. Ve vlastní režii obhospodařuje vrchnost 20 panských dvorů (Bezdružice, Polžice, Řešín, Kokašice, Švamberk, Lestkov, Stan, Zádub, Záchlumí, Cebiv, Gutštejn, dvůr Margaše (Margaschen-Hof), Líchov, Dolní Jamné, Žernovník, Skupeč, Lhota, Drahovice, Libice, Karlův dvůr). vedle 17 ovčínů (Bezdružice, Polžice, Řešín, Švamberk, Lestkov, Zádub, Gutštejn, Malkovice, Margaše (Margaschen), Dolní Jamné, Chudeč, Žernovník, Níčová, Lhota, Libice).

Lesy. Jsou rozděleny do 11 revírů: 1. Bezdružický, 2. Pačínský, 3. Vysokojamenský, 4. Zádubský, 5. Libínský, 6. Záchlumský, 7. Šipínský, 8. Skupečský, 9. Okrouhlohradištský, 10. Trhomenský, 11. Žernovnický. V lesích jsou především borovice, smrky a jedle, vedle mála buků, dubů a bříz.  Co se týká ročních výtěžků po uspokojení vlastní potřeby pro pivovar, deputáty, vrchnostenské stavby etcet., to, co zbývá, je rozprodáno mezi poddané.

Stav divoké zvěře je v areálu měřen a skládá se především ze zajíců, koroptví a něco srnek. V roce 1816 byla při Gutštejnském dvoře založena obora a v ní 160 až 180 kusů vysoké zvěře. Velká část zvěře z lovu je spotřebována vrchností, kromě toho v létě v blízkých Mariánských Lázních je příležitost nabídky k odkupu.

Jiná podnikání. Vrchnost vlastní u Skelné Hutě dva kamenolomy, jeden Novohuťský (Neuhüttner)  a druhý Zemský (Landerhüll-Steinbruch). Dodávají dobré mlýnské kameny. Také poblíž Trhomného se nacházejí u tamějšího hostince pískovcový kamenolom, který dává dobrý pískovec pro kameníky a sochaře a k jejich zpracování.

Řemesla. Na počátku roku 1836 se zaměstnávalo policejními řemesly na celém panství 199 cechovních mistrů, 127 jiných živnostníků, 152 tovaryšů a 60 učedníků, dohromady 538 osob. Komerční řemesla provozovalo  31 mistrů a  1 živnostník, 2 tovaryši a 1 učedník, dohromady 35 osob. Svobodná řemesla mělo 31 osob. Obchodem se zabývalo 71 osob. Celkem se řemesly zabývalo 675 osob. Z toho byli následující mistři a živnostníci:  7 pekařů, 37 šenkýřů piva, 1 pivovárce, 1 výrobce kořalky, 45 šenkýřů kořalky, 1 barvíř, 5 bednářů, 10 řezníků, 10 formanů, 4 koželuzi, 2 zahradníci, 8 hostinských, 5 sklářů, 3 krupaři, 3 kožešníci, 30 soukeníků, 6 zedníků se 40 tovaryši, 24 mlynářů, z nichž 7 s pilou, 12 muzikantů, 1 jehlař, 1 kominík, 1 sedlář, 1 brusič, 5 zámečníků, 31 kovářů,  40 krejčích, 50 ševců, 1provazník, 1 mydlař, 4 kameníci,  1 punčochář, 7 truhlářů, 8 hrnčířů, 8 kolářů, 3 paliči cihel, 1 pokrývač, 6 tesař a 50 pomocníků. Z obchodníků je 8 obchodníků se smíšeným zbožím, 12 kramářů, prodávajících na trzích,  24 hauzírujících, 20 kvasničářů (obchodníků s kvasnicemi), 1 obchodník mlýnských kamenů, 6 obchodníků s ovocem. Na jarmarcích v Bezdružicích a v Lestkově je 10 prodejních bud a 40 stánků s nepatrným sortimentem sukna, střižného zboží,  kůží a koženého zboží,  železného a plechového zboží, různých řemeslných výrobků, ovoce, semen atd.

Sanitární osoby na panství jsou 3 ranhojiči (z toho 2 v Bezdružicích a z nich jeden vrchnostenský, a 1 v Lestkově) a 3 porodní baby, z toho 1 v Bezdružicích, 1 v Lestkově a 1 v Cebivi.

Chudobince. Počátkem roku 1836 nebyl dosud žádný takový institut. V obcích prováděné sbírky peněz  a naturálií jsou rozdělovány mezi několik málo chudých. Ke zřízení chudinského fondu bylo již založeno několik takových fondů a sebráno v Bezdružicích 711 fl., v Lestkově 551 fl. 17 krejcarů a u vrchnosti samotné 2459 fl. 56 krejcarů, vše v  měně W.W. V Bezdružicích bylo roku 1835 na penězích 208 fl. 58 krejcarů W.W. v měsíčních radách rozděleno mezi 10-12 chudých. Kromě toho existují již ze starých dob tři špitály, z toho 2 v Lestkově a 1 v Bezdružicích. Poslední pečuje o 4 obročníky s volným bydlením a topením a denně dostávají peníz 1 1/4 krejcaru W.W.

V lestkovských špitálech nacházejí v jednom  5 a v druhém 3 obročníci volné bydlení a topení. V prvním dostávají  mimoto ročně 6 strychů pšenice, 30 strychů žita, 12 strychů ječmene a 3 strychy hrachu, tak jako o Vánocích, Velikonocích a svatodušních svátcích i peníze, celkem 10 fl. 18 krejcarů W.W. V druhém dostává každá osoba měsíčně 37 1/2 krejcaru W.W. Vrchnostenský špitál byl založen v Lestkově 1694 Johannem Friedrichem Ferdinandem, říšským hrabětem von Haißensteinem, městský špitál byl založen 1678 měšťanem Georg Mandelem. Zakladatel špitálu v Bezdružicích není znám.

Doprava. Spojení obcí s dominiemi ležícími v okolí je pomocí vesnických cest. Nejjižnější vesnice Záchlumí (Eisenhüttel) a Víchov (Wickau) leží nedaleko, severně poštovní silnice a "chaussee" mezi Černošínem a Stříbrem. Nejbližší pošta se nachází ve Stříbře.

Jednotlivé obce:

I.PANSTVÍ BEZDRUŽICE

1. BEZDRUŽICE (Weseritz, Weseřice, v nejstarší době Bezdružice), 8 hodin severozápadně od Plzně a 2 poštovní míle severně od Stříbra; poddanské tržní městečko se 121 domy a 940 obyvateli, mezi nimiž je 23 izraelských rodin,. Je to úřední sídlo celého panství, patřící farností k faře Čeliv, má 1 expoziturní kostel Nanebevzetí Panny Marie, u něhož je od roku 1813 od želivského faráře přidělen 1 kaplan. Zde je obydlí duchovního, 1 škola vše pod patronátem vrchnosti,  dále zde stojí 1 panský,    v roce 1772 postavený krásný zámek s jednou zdobnou zahradou, 1 stará radnice, 1 vrchnostenský panský dvůr, 1 ovčín, 1 starý pivovar, který už není používán,  1 úřednické a 1 myslivecké obydlí,  1 vrchnostenský špitál, 1 synagóga ve vlastní  budově zřízená roku 1812 od židovstva na dominikálním pozemku; 3 hostince a 1/4 hodiny stranou ležící mlýn.  Kostel, jehož stavitel není znám, má 5 zvonů, dobré varhany z roku 1692, krásný oltářní obraz od Brandela, znázorňující sv.Jana Nepomuckého. Také je zde hrobka, která sloužila pravděpodobně starším majitelům tohoto sídla.  a je zde více velice starých náhrobků, jejichž nápisy jsou však zcela nečitelné. Přifařena ke kostelu je  vedle Bezdružic s výjimkou jejich mlýna, který patří pod farnost Úterý, samota BARVÍRNA (Kunstfarbemühle), konskribovaná k Potínu.   Na náměstí se zvedá jedna v roce 1732 měšťanstvem postavená, 12 stop vysoká trojhranná pyramida z pískovce a se sochou sv.Floriána, obklopená na klekacích postamentech sochami sv.Víta, sv.Václava a sv.Jana Nepomuckého.

Na kopci vedle nynějšího zámku lze spatřit ještě nějaké ruiny starého hradu Bezdružice. Obyvatelé městečka se živí převážně zemědělstvím  a různými řemesly, židovstvo především obchodem s kramářským zbožím, vlnou, peřím a zvířecími kůžemi. Město má tři roční trhy (čtvrtek před sv. Norbertem,  4.květen a pondělí před sv.Václavem), ale jsou bezvýznamné. Podle starých podání bývaly Bezdružice kdysi daleko rozměrnější než dnes a od Zámeckého vrchu dosahoval až k tzv.Steppen (schodiště), kde se ještě v současnosti nacházejí základy zdí. Na radnici jsou uloženy staré listiny, týkající se   privilegií, jmenovitě od Jiřího z Kolovrat, 1424, od Jiřího z Poděbrad 1459, kterými byly Bezdružice  povýšeny na město, uděleno jim právo týdenních trhů a  právo útrpného soudnictví a vůbec všechna práva a svobody, které měly jiná sousední města, pravděpodobně také znak, který představuje jednoho muže s brněním s praporem v pravé a se štítem v levé ruce, a dále povolení pečetit červeným voskem. Dále od Hanse Ellbognera z roku 1599 svoboda měšťanům ve svobodném vynakládání s vlastním majetkem, kdy dcerám přísluší stejná práva jako synům a dále od Johanna Friedricha Švamberka z roku 1657, který potvrzuje dřívější privilegia a městečku uděluje povolení ke konání trhů s koňmi, s vlnou, s omastky a chlebem. V roce 1646 byly Bezdružice zcela zničeny Švédy. V blízkosti městečka se kdysi provozovala hornická činnost s těžbou rtuti, ale už za času SCHALLERA nebylo dílo v provozu. - Bezdružice jsou rodištěm pražského světícího biskupa Johanna Matthiase Schweiberera, + 27.7. 1781, a dále pražského c.k.profesora přírodního soukromého a veřejného práva, dříve evropského a rakouského statistika na pražské univerzitě  Georg Norberta Schnabela.        

2. ŘEŠÍN (Rossin nebo Rössin, u SCHALLERA také Ressin), 1/4 hodiny západoseverozápadně od Bezdružic, vesnice s 23 domy a 152 obyvateli, farností patřící pod Čeliv, má 1 panský dvůr a 1 ovčín; stranou leží ZAJEČÍ MLÝN (Hasenmühle), 1/4 hodiny, a TOMŠŮV MLÝN (Domschamühle), 1/2 hodiny severně.

3. HORNÍ POLŽICE  (Harlosen), 1/2 hodiny západoseverozápadně od Bezdružic, dominikální vesnice s 16 domy a 121 obyvateli, farností patřící pod Čeliv, mí 1 hostinec a stranou 1 zbrojnici.

4. ZHOŘEC (Hurz či Horz), 1 hodinu západně od Bezdružic, vesnice s 27 domy a 136 obyvateli, farností patřící pod Čeliv, 1/2 hodiny severně leží na silnici do Teplé je sem konskribovaná osada LOUČKY (Lutschkahäuseln) s 9 domy.

5. KAMÝK (Kamiegl nebo podle Schallera  Kamejkl), 3/4 hodiny severozápadně od Bezdružic, vesnička s 10 domy a 61 obyvateli, farností patřící pod Čeliv.

6. PAČÍN (Patzin, podle Schallera též Pottin, což je však nesprávně, protože se jedná o jinou ves), 3/4 hodiny západoseverozápadně od Bezdružic, vesnice s 11 domy a 80 obyvateli, farností patřící pod Čeliv, má 1 myslivnu.

7. VRBICE (Fürwitz nebo Firwitz), 1 1/2 hodiny západojihozápadně od Bezdružic, vesnice s 12 domy a 103 obyvateli, farností patřící pod Lestkov, 1/4 hodiny východně 1 mlýn BACHMÜHLE s pilou. Je zde také kyselka.

8. HANOV (Honau nebo Honnau), 1 1/2 hodiny západoseverozápadně od Bezdružic, vesnice s 26 domy a 195 obyvateli, farností patřící pod Lestkov, má 1 soukromou školu a 1/2 hodiny jihovýchodně na Kamenném potoce (Steinbach) 1 mlýn  RÖLLERMÜHLE. Zde je rovněž 1 kyselka.

II. PANSTVÍ POLŽICE

9. POLŽICE (Polschitz nebo Bolžice), 1/4 hodiny jihozápadně od Bezdružic, vesnice s 12 domy a 88 obyvateli, farností patřící pod Čeliv. má 1 panský dvůr, 1 ovčín, 1 hostinec. Připomíná ještě místo, kde kdysi stával hrad pánů von Burgstall.

10. ČELIV (Tschelif též Tschelief) 1/2 hodiny jihozápadně od Bezdružic, vesnice s 17 domy a 100 obyvateli, farnost a 1 farní kostel sv.Václava, 1 fara, 1 škola vše pod patronátem vrchnosti, 1 hostinec a 1 cihelna. Kdy a kdo dal kostel postavit, není známo. U fary zachovalý starý registr mrtvých začíná rokem 1614. Z toho vyplývá, že ještě v roce 1623 zde byl luteránský farář, který musel uvolnit místo v roce 1624 svému katolickému nástupci, jednomu premonstrátovi z Teplé. K farnosti patří vedle Čelivi tyto sousední vesnice Horní Polžice,  Zhořec s Loučkami, Kohoutov, Kamýk, Kokašice,  Nová Ves, Pačín, Polžice, Potín, Řešín a Švamberk, vedle městečka Bezdružice, kde však je již vlastní expozitura duchovní péče (s kaplanem). Asi 1/4 hodiny západně od Čelivi  stojí na Ovčím vrchu kaple Smrtelného strachu Krista na hoře Olivové, kterou nechala postavit v roce 1680 hraběnka Maria Františka von Haißenstein a spojila s nadací konání bohoslužby ročně 31.května, za vesničany, kteří přišli o život v tehdejším selském povstání v tomto kraji. Na rozkaz císaře Josefa II. byla tato kaple v roce 1787 uzavřena a nadace byla přenesena na čelivský farní kostel.

11. NOVÁ VES  (Neudorf), ), 1/4 hodiny jihovýchodně od Bezdružic, vesnice s 27 domy a 193 obyvateli, farností patřící pod Čeliv; 1/4 hodiny stranou nedaleko Hradištního vrchu leží sem konskribované KONSTANTINOVY LÁZNĚ (Constantins-Bad), pojmenované k poctě předchozího majitele panství, s jedním hostincem-lázeňským domem, postaveným zde obcí v roce 1818; zde je 19 pokojů, jeden malý sál, 2 koupelny, vedle malého domku, kde jsou tři koupelny. Vedle hlavního minerálního pramene jsou zde ještě 4 vedlejší vývěry. Voda se shoduje s mariánskolázeňským Karolininým a Ambrožovým pramenem.

12. POTÍN (Pottin), 3/4 hodiny jihovýchodně od Bezdružic, vesnička s 13 domy a 98 obyvateli, farností patřící pod Čeliv. stranou na Úterském potoce leží samoty: a) BARVÍRNA (Kunstfarbemühle)  a mlýn vedle 3 jiných domů; b) ŽIŽKŮV MLÝN (Zizka-Mühle), c) STARÝ MLÝN (Altmühle).

13. KOHOUTOV (Kahudowa), 3/4 hodiny západojihozápadně od Bezdružic, vesnička s 9 domy a 70 obyvateli, farností patřící pod Čeliv.

III. PANSTVÍ ŠVAMBERK s Lestkovem

14. ŠVAMBERK čili KRASÍKOV (Schwannberg, obvykle Schwamberg), 1 hodinu jihojihozápadně od Bezdružic, na  patě vrchu Švamberk, vesnička s 11 domy a 108 obyvateli, z nichž je 1 izraelská rodina; farností patřící pod Čeliv; skládá se z 1 panského dvora, 1 obydlí úředníka,  1 ovčina, 1 pivovaru na 30 sudů, 1 palírny kořalky, 1 bednárny-sudárny, 1 výkrmny, 1 obydlí mistra chmelařského,  1 hostince a ze 1/4 hodiny západně ležícího mlýna VEITZENMÜHLE. Na plošině vrchu stojí ještě ruina velkého a starého hradu KRASYKOW neboli Schwannbergu s mnoha prostory komnat, klenutími, skalními sklípky etcet. a jednou vysokou kruhovou věží se 4 patry. Bohuslav ze Švamberka, který v roce 1420 byl velitelem královských trupů a který donutil husitského velitele Žižku, aby opustil město Plzeň, byl již v příštím roce obležen ve svém vlastním hradě Švamberku a musel se mu nakonec poddat jako zajatec, při čemž Žižka hrad rozbil. Později byl hrad znovu postaven a ještě 200 let obýván rodinou pánů Švamberků. Teprve v únoru 1644, kdy hrad patřil Johannu Friedrichovi ze Švamberka, královskému radovi a majiteli zemského práva, vyhořel, zatímco rodina slavila svatbu, z nedbalosti strážce věže. Od té doby zůstal v troskách. Po několika letech byl majitelem hradu výše připomínaným na místě staré zámecké kaple postaven dnešní krásný kostel sv.Marie Magdaleny a vedle postavena odloučeně stojící zvonice. Hlavní oltář, jak ukazuje letopočet 1638, pochází ještě ze staré kaple, tři zvony měly letopočty 1652 a 1707. Kostel obsahuje již ve staré kapli používanou podzemní hrobku Švamberků, kde jsou pochováni mnozí členové tohoto rodu. Jejich náhrobní nápis plně uvádí SCHALLER. Historie zprávy o rodině Švamberků se nacházejí ve vydání "Ueber einige Basaltberge des Pilsner Kreises in Böhmen", od Johanna svobodného pána von Apfalterera v HESPERUS Nr.32 a 33/ ročník 1817. Autor dokladuje starými výpisy, že jde o omyl, když se uvádí o hradu, že již od roku 1421 je ruinou! Zprávy se opírají o listiny z archivu bezdružického úřadu. Také za nesprávné platí, že by po bitvě na Bílé Hoře celá rodina musela opustit zemi. Vlastnila hrad ještě roku 1689. Po smrti Johanna Fridricha ze Švamberka byly od vdovy Marie Magdaleny, rozené purkraběnky "von Dohna" byly 3.6. 1659 učiněny různé nadace bohoslužeb pro kostel, kde se ještě dodnes mše konají. Jde o roční bohoslužby ve zdejším kostele, konané faráři z Čelivi, Lestkova, Hradiště, Domaslavi, Krsů, Dolního Jamného, Černošína, Erpužic, při čemž poslední dvě farnosti patří dnes k panství Trpisty-Třebel, avšak v době  poskytnutí nadace vdovou ze Švamberka byly ještě vlastnictvím Švamberských. Od postavení nového kostela se také koná každoročně kostelní oslava na svátek Margarety a jsou zde drženy významné trhy, které jsou z celé krajiny hojně navštěvovány. Výstavné panské budovy na úpatí vrchu byly pravděpodobně postaveny po požáru hradu. Nad branou je ještě patrný švamberský erb.

15. KOKAŠICE (Kokaschitz), 3/4 hodiny jihojihozápadně od Bezdružic, vesnice s 31 domy a 223 obyvateli, farností patřící pod Čeliv; má 1 panský dvůr a 1 hostinec.

16. LESTKOV (Leskau či Leskow), 1 3/4 hodiny západojihozápadně od Bezdružic, nedaleko západně od Kamenného potoka (Steinbach), tržní městečko (Marktflecken) s 118 domy a 907 obyvateli, mezi nimiž je 7 izraelských rodin, má 1 farní kostel sv.Prokopa, 1 faru a 1 školu, vše pod patronátem vrchnosti,  1 radnici, 1 panský dvůr, 1 ovčín, 1 vrchnostenský a 1 městský špitál, 2 hostince.  Sem také patří asi 1/2 hodiny ležící na sever osada BERGHÄUSEL. Kostel stál již roku 1384  jako farní, ale v roce 1740 a 1780 byl znovu rekonstruován. K farnosti sem patří vedle městečka obce Vysoké Jamné, Hanov, Vrbice, Horní a Dolní Víska (panství Trpisty-Třebel), Kořen (samostatné zboží). Také Hostíčkov a Německá Domaslav (panství Planá, lokálie Boněnov)  patřily kdysi sem a stále ještě posílají desátek lestkovskému faráři. O špitálech zde již byla řeč. Městečko mělo ve starší době různá privilegia, jmenovitě právo vaření piva, od Heinricha ze Švamberka z roku 1508. Práva byla roku 1524 králem Ludvíkem a 1537 císařem Ferdinandem I. obnovena. V roce 1647 rozbili Švédové celé místo. Zde se konají ročně 4 bezvýznamné jarmarky (19.března, 2. května, 4. července a 15.října). Na pečeti Lestkova je labuť, kterou mají v erbu také páni ze Švamberka.

17. VYSOKÉ JAMNÉ (Hohen-Jamny), 2 1/4 hodiny západojihozápadně od Bezdružic, na silnici do Plané, vesnice s 30 domy a 263 obyvateli, farností patřící pod Lestkov, má 1 myslivnu, 1/2 hodiny západně na Kosím potoce (Amselbach) leží mlýn ČESKO-ŠVAMBERSKÝ MLÝN (Böhmisch-Schwannberger Mühle) se dvěma koly.

18. STAN (Gstom či Gstam), 2 1/2 hodiny jihozápadně od Bezdružic, vesnice s 25 domy a 139 obyvateli, farností patřící pod Lestkov, má 1 panský dvůr.

19. ČESKÁ DOMASLAV  (Böhmisch-Domaschlag - na rozdíl od Teutsch-Domaschlag na panství Planá!), 1 1/4 hodiny jihozápadně od Bezdružic, nedaleko západně od Kamenného potoka, vesnice s 32 domy a 240 obyvateli, má 1 farní kostel sv. Jakuba Většího, 1 faru, 1 školu, vše pod patronátem vrchnosti, 1 hostinec a 1/2 hod. východně mlýn POLZERMÜHLE. Kostel byl již v roce 1384 obsazen vlastním farářem; později však jen filiálka lestkovského farního kostela, až do roku 1708, kdy byl znovu povýšen na farní kostel. Přifařeny jsou sousední vesnice Lomy, Zádub a Milkov.

20. LOMY (Lohm), 1 1/2 hodiny jihojihozápadně od Bezdružic, na silnici do Plané, vesnice s 28 domy a 162 obyvateli, farností patřící pod Českou Domaslav. Má 1 vrchnostenský hostinec.

21. MILKOV (Millikau či Milikau),  1 1/2 hodiny západojihozápadně od Bezdružic, na silnici do Plané, vesnička s 5 domy a 25 obyvateli, farností patřící pod Českou Domaslav.

Odloučená farnost dolnojamenská:

22. DOLNÍ JAMNÉ (Unter-Jamny), 2 hodiny severovýchodně od Bezdružic, v drsné horské poloze na hranici kraje Loketského a Plzeňského, vesnice s 52 domy a 370 obyvateli, mezi nimiž je 5 izraelských rodin, s vlastní farností a 1 farním kostelem sv.apoštolů Petra a Pavla, 1 fara a 1 škola, vše pod patronátem vrchnosti,  Má 1 obydlí úředníka, 1 panský dvůr, 1 vitriolku a alaunovou solivárnu. Kostel býval již dříve farní, za třicetileté války byl spravován luteránským duchovním, v roce 1624 znovu dostal katolického kněze, ale byl jen filiálkou farního kostela v Krsech. Až v roce 1696 byl znovu povýšen na farní kostel. K farnosti tu patří vedle obce samotné zdejší vesnice Světec (Schwitz), Žernovník (Schirnik), Chudeč (Kutsch), Nová Víska (Neudörfel), a dále obce patřící pod panství Toužim v Loketském kraji jako Bezvěrov (Bernklau), Ostřetín (Wustung), Čestětín (Tschissotin), Račín (Ratschin).

23. CHUDEČ (Kutsch), 2 1/2 hodiny severovýchodně od Bezdružic, vesnice s 18 domy a 178 obyvateli, farností patřící pod Dolní Jamné. Má 1 ovčín.

24. NOVÁ VÍSKA (Neudörfel), 2 1/4 hodiny severovýchodně od Bezdružic, vesnička s 10 domy a 72 obyvateli, z nichž 1 dům patří k panství Toužim, farností patřící pod Dolní Jamné.

25. ŽERNOVNÍK (Schirnik) 2 hodiny severoseverovýchodně od Bezdružic, na jednom vršku, vesnice s 32 domy a 222 obyvateli, farností patřící pod Dolní Jamné. Má 1 panský dvůr, 1 ovčín, 1 myslivnu, stranou ležící dva mlýny HORNÍ a DOLNÍ HORAMÜHLE, 1/4 a 1/2 hodiny severně obce. U posledního jsou ještě 3 stavení.

26. SVĚTEC (Schwitz), 1 3/4 hodiny severovýchodně od Bezdružic, vesnice s 21 domy a 172 obyvateli, farností patřící pod Dolní Jamné.

IV. ZBOŽÍ LÍCHOV (Hof Lechowa)

27.KRSY (Girsch nebo Groß Girsch), 1 1/2 hodiny východoseverovýchodně od Bezdružic, na silnici z Plzně do Karlových Varů, vesnice s 37 domy a 319 obyvateli, mezi nimi 4 izraelské rodiny, má 1 farní kostel sv.Víta a sv.Laurencia, 1 fara, 1 škola vše pod patronátem vrchnosti, 1 hostinec.   Také zde je konskribována 1/2 hodiny východně ležící samota LÍCHOV (Lechowa), složená z 1 panského dvora, 1 ovčína a 1 kostela sv.Blažeje. Farní kostel, u něhož jsou 2 kněží, dostal teprve v roce 1624 po vypuzení protestantismu v této krajině jednoho katolického duchovního. Dne 16.května 1813 požárem lehla popelem fara a 6 selských dvorů, ale již v roce 1814 se postaral nynější knížecí majitel panství štědře o znovupostavení jak kostela a fary a jejich hospodářských budov; také nechal opatřit kostel 3 krásnými zvony. Ke zdejší farnosti patří vedle Krsů zdejší vesnice Krsov (Girschowa), Polínka (Pollinken), Kejšovice (Geischowitz), Trhomné (Trahona), Skelná Huť (Glashütten), Pláň (Planes), Ostrov u Bezdružic (Wostrowa), Blažim (Plaschin) vedle dalších sem konskribovaných samot a k panství Toužim příslušející vesnice Vojtěšín (Wotteschin či Woiteschin). V roce 1806 byl zrušen kostel sv.Blažeje při panském dvoře Líchov, který býval filiálkou kostela v Krsích a silně navštěvovaným poutním místem. Podle SCHALLERA měl již v roce 1384 jednoho vlastního faráře.

28. POLÍNKA (Pollinken), 1 3/4 hodiny východoseverovýchodně od Bezdružic, vesnice s 37 domy a 259 obyvateli, patřící k farnosti Krsy. K obci patří 1/4 hodiny stranou ležící samota GEMETSCHEN, kterou tvoří 3 domy.

29. KEJŠOVICE (Geischowitz), 1 3/4 hodiny severovýchodně od Bezdružic, vesnice s 24 domy a 174 obyvateli, patřící k farnosti Krsy. Východně 1/2 hodiny leží sem konskribované DOMKY RANIT-ZENHÄUSEL.

30. TRHOMNÉ (Trahona), 2 1/4 hodiny severovýchodně od Bezdružic, na silnici z Plzně do Karlových Var; vesnice s 29 domy a 201 obyvateli, patřící k farnosti Krsy, má 1 hostinec a v blízkosti vesnice je pískovcový lom. Sem je konskribovaná také 1 hodinu jihovýchodně samota UMÍŘ (UMIRSCHAN) se 4 domy (na nové mapě uvedena kaple).

31. SKELNÁ HUŤ (Glashütten), 2 1/2 hodiny východoseverovýchodně od Bezdružic, vesnice s 32 domy a 252 obyvateli, patřící k farnosti Krsy, má 1 mlýn WALDMÜHLE; 1/4 hodiny východně leží toužimským územím odtržená samota KARLŮV DVŮR  (Karlshof), složená z 1 panského dvora a 1 myslivny. Ves dostala své jméno od zde vzniklé v minulosti skelné hutě. Obyvatelstvo provozuje zčásti stále ještě obchod se sklem. V blízkosti jsou dva vrchnostenské kamenolomy, které dodávají dobré mlýnské kameny.

V. ZBOŽÍ CEBIV s hradem Gutštejnem 

32. CEBIV (Zebau či Čebiw nebo Cebiw), 2 hodiny jižně od Bezdružic, vesnice se 48 domy a 339 obyvateli, mezi nimiž je 9 izraelských rodin, farností patří pod Horní Kozolupy, má 1 krásný vrchnostenský zámek se dvěma patry a s 1 malou domácí kaplí a 1 úřednickým obydlím, 1 velkou ovocnou a 1 květinovou zahradu, 1 panský dvůr s chovem východofrieského dobytka,  1 ovčín, 1 švýcarnu (Schweizerei), kde se připravuje káva podle švýcarského způsobu, 1 synagógu, 1 hostinec; 1/4 hodiny jihovýchodně leží mlýn RÖLLERMÜHLE.

33. HORNÍ KOZOLUPY (Ober-Gosolup, obvykle jen Gosolup či Kosolup), 2 hodiny jihojihozápadně od Bezdružic, na silnici do Černošína, ves se 43 domy a 322 obyvateli, mezi nimiž 2 izraelské rodiny, má 1 farní kostel svatých apoštolů Petra a Pavla, 1 faru a 1 školu, vše pod patronátzem vrchnosti, 1 hostinec. Sem patří také DOMKY zv. WELZKAHÄUSEL se 4 domy, 1/2 hodiny severně; a dále SILNIČNÍ DOMKY též U SILNICE (Straßenhäusel) se 4 domy, 1/2 hodiny západně. Kostel, u něhož jsou trvale 2 duchovní, existoval již roku 1384 jako farní kostel a opatrují prastarou křtitelnici a jeden velký kostelní stůl s letopočtem 1605 a švamberským erbem. Farností sem patří vedle Kozolup samotných zdejší vesnice CEBIV (Zebau), ZÁCHLUMÍ  (Eisenhüttel), VLČKOV (Wikau), OČÍN (Utzin), STRAHOV (Strahof) vedle vesnic, patřící pod panství Trpisty-Třebel  SLAVICE (Mariafels), OLBRAMOV (Wolfersdorf) a všechny samoty, konskribované pod tyto vesnice. V srpnu 1822 postihlo tuto krajinu silné zemětřesení, které přišlo ze západu.

34.ZÁCHLUMÍ  (Eisenhüttel, pravděpodobně v starší době Záchlum),  2 3/4 hodiny jižně od Bezdružic, vesnice se 30 domy a 200 obyvateli, farností patřící pod Horní Kozolupy, má 1 veřejnou kapli Narození Panny Marie, 1 soukromou školu, 1 úřednické obydlí, 1 myslivnu, 1 panský dvůr, 1 ovčín a 1 hostinec. Kaple byla postavena roku 1699 a bohatě obdarována od hraběnky Zuzany Antonie "von Wrtby", rozené hraběnky von Haißenstein. Má milostný obraz svaté Matky Boží, k němuž dříve silně chodívaly poutě. Ročně se zde koná několik bohatě dotovaných bohoslužeb.  Zvlášť stojící zvonice má dva zvony. Na hřbitově, 1/4 hodiny západně ode vsi, jsou pochováváni obyvatelé ze Záchlumí a Vlčkova.

35. VLČKOV (Wikau, Wikow, Witkow, Bitkow), 3 hodiny jižně od Bezdružic, na někdejší "chaussee" ze Stříbra do Černošín; vesnice se 35 domy a 228 obyvateli, farností patřící pod Horní Kozolupy. Sem byly konskribovány Jelení domy (též Lesní domy, Hirschenhäusel či Waldhäusel) se 6 domy, které však už neexistují.

36. OČÍN (Utzin), 1 3/4 hodiny jihojihozápadně od Bezdružic, vesnice s 15 domy a 104 obyvateli, farností patřící pod Horní Kozolupy.

37. STRAHOV (Strahof), 1 1/4 hodiny jihojihozápadně od Bezdružic, vesnice se 24 domy a 174 obyvateli, farností patřící pod Horní Kozolupy; 1/4 hodiny severně leží na Kamenném potoce (Steinbach) mlýn SCHLANGENMÜHLE se dvěma koly a pilou.

38. OKROUHLÉ HRADIŠTĚ  (Scheiben-Radisch, podle Schallera Scheibelden-Radisch), 1 hodinu jihojihovýchodně od Bezdružic, severozápadně na Htradištním vrchu, vesnice se 49 domy a 326 obyvateli, mezi nimi 4 izraelské rodiny, má 1 farní kostel sv. Jana Křtitele, má 1 faru a 1 školu, vše pod patronátem vrchnosti, 1 obydlí fořta, 1 hostinec. Kostel je stará budova se 3 zvony, býval dříve filiálkou farního kostela v Čelivi, až v roce 1696 byl povýšen na samostatnou faru. Farností sem patří kromě vesnice a samostatných samot zdejší vesnice DLOUHÉ HRADIŠTĚ, POLOUČANY, BŘEZÍ, BEZEMÍN, vedle Dudáckého mlýna u Šipína. K Okrouhlému Hradišti patří následujcí samoty: a) GUTŠTEJN (Guttenstein), 1/4 hodiny jihovýchodně; 1 panský dvůr,  se znamenitým chovem dobytka východofrieské rasy,  1 ovčín, s ovcemi rovněž vzácné rasy,  také zde 1 velká obora založená roku 1816 s 1 myslivnou. Na strmém skalisku ve středu, které je z jedné jediné strany přístupné,  leží poměrně zachované ruiny hradu Gutštejna. Pravděpodobně byl zničen za třicetileté války, buď roku 1639 švédským generálem Bannerem nebo 1646 generálem Wrangelem, který zde tehdy pustošil krajinu. Naproti hradu leží vršek, který je doposud nazýván Švédské šance. Celé okolí panského dvora a obory je pokryto krásnoými ovocnými sady. b) MARGASCHEN, 1/2 hodiny jihozápadně s 1 panským dvorem, 1 ovčínem a 1 mlýnem na Kamenném potoce (Steinbach). c) PAPÍROVÝ MLÝN, postavený roku 1823 (Adam Netsch), poněkud východně od předchozího a  od Bílého mlýna (Weiße Mühle), se dvěma koly a ještě dále východně na tomtéž potoce. V celé zdejší církevní farnosti jsou bohaté ovocné sady, také ve volné přírodě, a školní děti dostávawjí praktickou výuku v tomto odvětví zemědělství.

39. BEZEMÍN (Wesamin či Wesemin), 1 1/2 hodiny jižně od Bezdružic, vesnice se 17 domy a 102 obyvateli, farností patřící pod Okrouhlé Hradiště, má 1 vrchnostenskou cihelnu.

40. DLOUHÉ HRADIŠTĚ  (Langen-Radisch), 1 hodiny jihovýchodně od Bezdružic, velmi roztroušená ves v dlouhém údolí, vesnice se 29 domy a 179 obyvateli, farností patřící pod Okrouhlé Hradiště, 1/4 hodiny východně leží ma Úterském potoce HLAVÁČŮV MLÝN (Lawatschen Múhle) se 3 koly, a něco dále dozadu mlýn MARASSEN MÜHLE se dvěma koly a s pilou. U této vesnice jsou mimořádně krásné ovocné sady. 

41. POLOUČANY (Pollutschen), 3/4 hodiny jihovýchodně od Bezdružic, vesnice se 18 domy a 136 obyvateli, farností patřící pod Okrouhlé Hradiště, 1/4 hodiny západně leží při  jedné kyselce sem konskribované domky KYSELKA (Säuerlings-Häuser) s 5 domy.

42. BŘETISLAV (Setzlaw), 3/4 hodiny jižně od Bezdružic, vesnice se 15 domy a 84 obyvateli, farností patřící pod Okrouhlé Hradiště.

43. HORNÍ VÍSKA (Ober-Dörfles, častěji jen Dörfles také Dörflas), 2 1/4 hodiny jihozápadně od Bezdružic, vesnička s 8 domy a 48 obyvateli, farností patřící pod Lestkov.

44. ZÁDUB  (Saduba), 1 3/4 hodiny jihozápadně od Bezdružic, vesnice s 29 domy a 201 obyvateli, farností patřící pod Českou Domaslav. Má 1 úřednické obydlí, 1 myslivnu, 1 panský dvůr,   1 ovčín a 1 hostinec.

45. ŠIPÍN  (Schippin), 1 3/4 hodiny jihovýchodně od Bezdružic, na Šipínském vrchu, vesnička na okrouhlohradištském gruntu, se 6 domy a 41 obyvateli, farností patřící pod Okrouhlé Hradiště, má  1 lokální poutní kostel sv.Barbory, 1 budovu lokalistovu,   1 školu, vše pod patronátem c.k. Náboženského fondu, a 1 myslivnu; 1/8 hodiny severozápadně leží na západním břehu Úterského potoka do Okrouhlého Hradiště přifařený DUDÁCKÝ MLÝN (Tuthacken-Mühle) s pilou, a poněkud níže odtud na východním břehu 1 zbrojní hamr (Waffenhammer). Kostel děkuje za svůj vznik  poutím, které jinak mířily ke zde se nacházejícímu léčivému prameni. Zde stojí malá kaple, kam je ukládáno mnoho darů. Kolem roku 1709 byl postaven na místě starého dnešní velký kostel a roku 1752 byl přitom postaven jeden domek, jehož obyvatel za jistých svátečních dnů, kdy okruhlohradištský farář zde měl bohoslužbu, sloužil jako kostelník. V roce 1788 byl přidělen do kostela samostatný lokalista a z náboženského fondu bylo mu zřízeno obydlí a 1 škola. V roce 1800 byla ještě přistavena zde fořtovna. Kostel má věž se 3 zvony a je hojně navštěvován jako poutní kostel o svátku sv.Barbory. Mimo Šipína jsou k této lokálii přiřazeny z panství Trpisty-Třebel vesnice Křelovice (Gschellowitz), Mydlovary (Millowa), Pakoslav (Pokeslaw) a z tepelského panství Rozněvice (Rosslowitz - zboží Krukanice). Západně a jihozápadně od Šipína nachází se v údolí Úterského potoka řada přírodních pozoruhodností, které byly připisovány v dobách pohanských čertu, jmenovitě Čertův rybník, který napříč korytu potoka skaliskem způsobil rozšíření potoka, Čertova pec, jakási skalní dutina, začernalá kouřem,   ve které často pasáci si dělali ohně, a pod zbrojním hamrem pak Čertův kámen, kus skály s různými prohlubeninami, které měly být obtiskem čerta, kterého jeden zbožný muž, kterého čert sdváděl, dal vrhnout ze skály.      

46. PLÁŇ (Planes či Plannes), 1 3/4 hodiny východně od Bezdružic, vesnice na silnici do Plzně s 26 domy a 188 obyvateli, farností patřící pod Krsy. Od roku 1829 je zde v provozu železárna.

47. KRSOV (Girschowa čili Klein-Girsch), 1 1/2 hodiny východojihovýchodně od Bezdružic, vesnice s 22 domy a 138 obyvateli, farností patřící pod Krsy

48. OSTROV u Bezdružic (Wostrowa), 1 1/4 hodiny východně od Bezdružic, na silnici do Plzně, vesnice s 18 domy a 125 obyvateli, farností patřící pod Krsy

49. BLAŽIM (Plaschin či Blaschin), 1 hodina východně od Bezdružic, vesnice na silnici z Plzně do Karlových Var, ves  s 27 domy a 207 obyvateli, farností patřící pod Krsy. 1/4 hodiny západně leží mlýn SCHÖPPERMÜHLE s jednÍm kolem.

VI. ZBOŽÍ SKUPEČ

50. SKUPEČ (Skupsch či Kupsch), 2 1/2 hodiny východojihovýchodně od Bezdružic, vesnice s 27 domy a 177 obyvateli, mezi nimi 17 izraelských rodin, farností patřící pod Číhanou na zboží Krukanice. Má 1 obydlí úředníka, 1 panský dvůr, 1 myslivnu, 1 synagogu a 1 židovskou školu. 

51. NĚŠOV (Neschowa), 2 hodiny východojihovýchodně od Bezdružic, vesnice se 14 domy a 81 obyvateli, farností patřící pod Číhanou.

52. MALKOVICE (Malkowitz), 2 1/4 hodiny jihovýchodně od Bezdružic, vesnice s 15 domy a 121 obyvateli, farností patřící pod Pernarec; 1/2 hodiny východně leží sem konskribovaná samota NÍČOVÁ (Stitschowa), složená z 1 ovčína, 1 mlýna as 4 dominikálních domů.

Kromě toho patří pod panství BEZDRUŽICE  následující části vesnic na okolních cizích panstvích:

53. OLBRAMOV (Wolfersdorf) na panství Trpisty-Třebel, 2 1/4 hodiny jihozápadně od Bezdružic, ves se 17 domy a 110 obyvateli, mezi nimi 4 izraelské rodiny. Ke vsi jsou konskribovány: a) panský dvůr DRAHOVICE (Drahwitz), 1/4 hodiny východně, b) panský dvůr LIBICE vedle 1 ovčína a 1 myslivny, 3/4 hodiny východně,   c) LABUTÍ MLÝN (Schwanmühle či Grünamühle, 1/2 hodiny západně na Kosím potoce.  

54. LHOTA (Ellhotten) na panství Trpisty-Třebel, 2 1/4 hodiny západojihozápadně od Bezdružic:  1 panský dvůr a 1 myslivna a 1 ovčín.

55. KOŘEN (Kurschin) (zboží Kořen), 2 1/2 hodiny západojihozápadně od Bezdružic:  1 mlýn na Kosím potoce.

56. OŠELÍN (Oschelin) na panství Svojšín, 4 hodiny jihozápadně od Bezdružic: 1 mlýn STORANZENMÜHLE na levém břehu Mže.

57. NĚMECKÁ D0MASLAV (Teutsch-Thomaschlag), 2 hodiny západoseverozápadně od Bezdružic:  2 selské mlýny.

58. VIDŽÍN (Witschin) na panství Teplá, 1 1/2 hodiny severně od Bezdružic:   2 mlýny - VELKÝ A MALÝ CUKROVÝ MLÝN.