PANSTVÍ PLANÁ

Plánské dominium leží v severozápadní části Plzeňského kraje, poněkud roztroušeno mezi dominiemi KYNŽVARTU na území Loketského kraje, CHODOVÉ PLANÉ A TEPLÉ na severu, dominiemi TEPLÁ, BEZDRUŽICE, KOŘEN A TRPISTY-TŘEBEL na východě, dále dominiemi TRPISTY-TŘEBEL, KLADRUBY, BOR a STARÉ SEDLIŠTĚ na jihu, a dominiemi TACHOV, HALŽE a bavorské okresy Horních Franků na západě.

Majitelé. Současným majitelem je c.k.komoří a rytmistr armády JOHANN NEPOMUK hrabě von NOSTITZ-RHINECK. O bývalých majitelích existují zprávy z církevních zřizovacích knih pánů DOBROHOSTŮ - majitelů Plané ve XIV.století. Měšťané města Plané obdrželi roku 1373 svobody a práva, jaké mělo město Plzeň. Za pány Dobrohosty následovali páni z ELSTERBERGU, kteří měšťanům privilegia potvrdili, a dále páni ze ŽEBERKA, z nichž Bohuslav ze Žeberka, pán na Plané, zemřel 1466 a jeho manželka Margaretha, rozv. z Kunštátu a Poděbrad (+ 1473) a svobodný pán Bathko von "Zeeberk", pán na Plané (+1499) jsou pohřbeni v městském kostele v Plané, jak potvrzují jejich náhrobky s latinským textem. Po Žebercích přicházejí páni ŠLIKOVÉ, z nichž hrabě Štěpán měl za manželku Margarethu, rozenou Pluhovou na Rabštejně, která zemřela 1541. Následují hrabě Moric ŠLIK, hrabě von Passaun, pán na Weißkirchen, Zwirschen a Plané, který zemřel 9. listopadu 1578; dále vládli na panství Planá hrabata Friedrich Heinrich Šlik, c.k.polní maršál a dvorní válečný rada, rytíř zlatého rouna, a Franz Ernst Šlik, kteří se vystřídali. Poslední z nich prodal 12.srpna 1665 panství Johannu Joachimovi hraběti von Sinzendorf, po němž přešlo panství na vdovu Marii Maximiliánu Theresii, rozenou hraběnku von Althann.

Tato uplatnila prostřednictvím závěti z 12. července 1687 právo převést panství Planou na tzv. fideikommiss s tímto určením: Po její smrti by měl dostat panství do vlastnictví její druhý syn Joachim Michael hrabě von Sinzendorf a jeho mužský prvorozený potomek; a až po jehož smrti by se mělo uplatnit mužské potomstvo jejího staršího syna Johanna Waiganda hraběte von Sinzendorfa. Proto se také stal vlastníkem Joachim Michael, po jeho smrti jeho syn Franz Wenzel (+1733), a po něm podle SCHALLERA vlastnil panství Franz Wenzel (+29.3.1792), a dále Oktavián hrabě von Sinzendorf (+ 8.5.1799 bez potomků). Tímto se stala aktuální situace dědictví potomků staršího syna Johanna Waiganda von Sinzendorfa, hraběte Prospera von Sinzendorf, který byl roku 1803 povýšen do říšského knížecího stavu (+18.8. 1822). Protože nebyl ženat a s ním vymřel celý rod pánů von Sinzendorf, celé dědictví právem fideikommis přešlo na na ženské dědice - potomstva hraběte Joachima Michaela a sice na současného majitele Johanna Nepomuka hraběte von Nostitz-Rhinecka, jehož zemřelá matka byla Johanna, rozená hraběnka von Boos pocházela z matčiny strany z rodu hrabat Sinzendorfů. Uf!

Struktura pozemků. Využitelná půda dominia Planá podle katastrálního třídícího sumáře činí:
 

Vysvětlivky:
1 joch = 0,571 ha = 2 strychy = 1 000 čtverečních klafterů = 3 570 m²
1 strych (Strich též Tagwerk jako denní výkon) = 1/2 jochu = 0, 2876 ha (i 0,2955 ha)
1 čtvereční klafter = 3,57 čtverečních metrů

Horstva. Na západní straně plánského dominia se táhne od severu k jihu ČESKÝ LES (Böhmerwald), který přechází přes hranice Bavorska. Ve východní části dominia se táhne nevýznamný pás vrchoviny od hranice s panstvím kláštera Teplá u Dolního Kramolína zprvu východně, potom jižním směrem za Michalovými Horami, Caltovem a Křínovem až k hranici s panstvím Trpisty-Třebel. Mezi jednotlivými horami, z nichž žádná nedosahuje významné výšky, jsou pozoruhodné především LAZUROVÝ VRCH (Lazurberg, též Lausberg), severozápadně od Michalových Hor, dále ZÁMECKÝ VRCH (Schloßberg) západně od prvého, blíže Dolnímu Kramolínu, a dále z basaltu složený vrch KLUNKA (Klunker Berg) u Caltova.

Horninou převažující na panství, zvláště na jihu v rovině a západně od Plané až k úpatí pohoří je žula (granit), která je často roztroušena v blocích a prozrazuje dole se nacházející horninu. Na vrších u Brodu, Vysokého Sedliště a ve svazích údolí Mže a Zlatého potoka se nachází jako skalní hornina a často se objeví přechody do břidlicových hornin. Poslední převažují jako ruly s přechody na slídové břidlice a jílové břidlice v severní a východní části panství. Kopce u Plané, stejně jako ve vyšší východní a severní části krajiny ukazují na břidlicové horniny, ve kterých se objeví často ložiska a pecky rohovitých hornin, zde se také objeví i granit ve formě velkých pecek. Na Lazurovém vrchu je důležité ložisko zrnitého vápence stejně jako u Boněnova. Západní část panství, patřící již k Českému Lesu, má břidlicové horniny jako celá skaliska.

Vodstvo. Z prostoru panství Tachova přichází ze západu MŽE, nebo též nazývaná Misa anebo TACHOVSKÁ VODA (Tachauer Wasser). Teče jižně kolem vesnice Kočov a u Ústí (Truß) se spojuje se Zlatým potokem (Tichá), načež se ubírá jihovýchodně do cizí krajiny. ZLATÝ POTOK čili PLÁNSKÁ VODA (Schlada, též Planer Wasser) pramení v Českém Lese, a to v lesích, patřících pod plánské panství poblíž Žďáru (Brand), míří přes Štokov a Neblažov k Brodu, zde se spojuje s Broumovskou vodou (Promenhofer Wasser) a teče jižně přes Vysoké Sedliště k Ústí do Mže. BROUMOVSKÁ VODA přichází z chodovoplánského panství přes Svatý Kříž na Plánsko k Dolní Jadruži, jde při Jalovém dvoru (Galtenhof) jižně Plané, a míří jižním směrem do Brodu do Zlatého potoka (Schlada).

Na východní straně panství přitéká ze severu z Tepelska potok WUNSCHELBACH (Wunschel) přes Michalovy Hory - proto se mu také říká MICHALOHORSKÁ VODA (Michelsberger Wasser) jižním směrem a přichází na panství Trpisty-Třebel a zde se vlévá do Mže. Pravý, sem patřící břeh potoka, tvoří již připomenutou Michalohorskou výšinu. Z panství Tachova přichází z jihu SUCHÝ POTOK (Suchabach, též Kötschenbach) a přes Svatý Jan přitéká do Mže, kterou dostihuje u Kočova. Mže má úhoře (a ryby, uváděné jako Aeschen); ostatní potoky nemají tolik ryb, ale zato poměrně mnoho raků.

Významný je počet rybníků. Vedle větších rybníků má každá vesnice svoje rybníky za účelem plavení koní jako vodní nádrž při hašení požárů. Využitelné rybí rybníky vrchnosti jsou: Labutí rybník (Schwanenteich 47 jochů 60 klafterů), Velký Jamnický rybník (Groše Gamnitzer 36 jochů 517 klafterů), Anenský (Annateich 31 jochů 53 klafterů), Rudolfův (Rudolphsteich 24 jochů 720 klafterů), Velký Línský (Obere Lihner 18 jochů 681 klafterů), rybník Schreierteich (16 jochů 525 klafterů), Suchý rybník (Suchateich 11 jochů 1595 klafterů), Dolní Línský (Untere Lihner Teich 11 jochů 371 klafterů), Nový rybník (Neue Teich 8 jochů 42 klafterů), Stráský (Straßteich 7 jochů 1546 klafterů), Střední Línský (Mittlere Lihner Teich 6 jochů 640 klafterů), 2 Komorní rybníky u Lhoty (Ellhotten) a Údolí (Thal) (27 jochů 584 klafterů), 6 rybníků, zvaných Brutteiche (22 jochů 627 klafterů), 33 rybníčků, zvaných Streckteiche (51 jochů 17 klafterů), 6 pstružích rybníků (Forellenteiche 1 joch 194 klafterů). Vedle těchto je ještě 31 rybníků (47 jochů 230 klafterů), používaných jako polní či luční pozemky. Celková plocha rybníků je 368 jochů 1302 klafterů. Většina rybníků má kapry, některé také líny, štiky a okouny.

U Michalových Hor a Skelných Hutí stejně jako u Chodové Plané jsou také minerální prameny.

Obyvatelstvo. V celé dominii (bez municipálního města Planá) žije 7668 duší. Převládá německý jazyk, avšak v některých východních obcích, je také mnoho obyvatel znalých českého jazyka.

Půda. Zemina je mělká a má v průměru jen asi 1/4 půdy, ostatní je písek. Horninou jsou břidlice, žula a směs, většinou štěrk. Nejúrodnější je půda za mokrých let. Pěstují se obyčejné obiloviny, luštěniny, krmné rostlinstvo, erteple (brambory) a len, poslední však jen pro vlastní potřebu. Současně se zavádí také řepa-burák a zřizují se rafinerie cukru. Pěstování ovoce je bezvýznamné a omezuje se jen na některé druhy.

Chov dobytka se zaměřuje hlavně na dobytek a ovce, u nichž se pěstují i ušlechtilé rasy, ale jen u vrchnosti. Koní se drží poměrně málo. Zrychlení chovu koní pomáhá c.k. stanice oplodňování v Plané. Také se pěstuje mnoho sviní a hus. Včelstva se pěstují jen u jednotlivců a obvykle jen jako záliba. Stav zvířat činil k 30.dubnu 1837:
 

Panské dvory. Vrchnost má 15 panských dvorů. Ve vlastní režii hospodaří tyto dvory: Planá, Týn, Kočov, Karolinin Dvůr (někdejší Galtenhof). Časově omezeně jsou pronajaty dvory: Caltov, Otín, Štokov, Šmelctál, Velká Ves (Sinzendorf), Jemnice (Gamnitz). Za nájem, avšak ne emfyteuticky, ale s odvolatelností, jsou dvory: Skelné Hutě, Vysoké Sedliště, Líně, Křínov, Horní Jadruž. Z posledních byly vytvořeny čtyři selské dvory, které byly přenechány nastálo.

Lesy. Lesy jsou rozděleny do šesti revírů:
1. Plánský (903 jochů 298 klafterů)
2. Michalohorský (1604 jochů 301 klafterů)
3. Skelnohuťský (240 jochů 3 klaftery)
4. revír Hochwalder Rivier (1979 jochů 111 klafterů)
5. Brander Rivier (1250 jochů 289 klafterů)
6. Kočovský revír (1801 jochů 1388 klafterů) Celkem 7778 jochů 790 klafterů.

Dodávají většinou smrkové dřevo, méně borové dřevo, a ještě méně modřínové; a jen pro vlastní potřebu a ještě nedostatečně dubové dřevo. Roční výnos je podle daňové regulace odhadován na 106 10/64 klafterů tvrdého dřeva a 5022 50/64 měkkého dřeva. Většina dřeva slouží vrchnosti a poddaným. Aby mohlo být dřevo lépe zhodnoceno, zvláště z lesů při bavorské hranici, byla v minulých letech nedaleko Brodu založena veliká železárna.

Stav divoké zvěře, vycházeje z ročních výtěžků lovu, činí 50 srnců, 700 zajíců, 700 koroptví, 6 tetřevů, 2 tetřívci, 6 jeřábků, 16 lesních sluk a 100 lučních sluk a 300 divokých kachen. Z toho bývá asi 1/4 pro panstvo, ostatní jde na prodej do lázní Mariánské Lázně, Františkovy Lázně a Karlovy Vary.

Jiná podnikání. Na Lazurové hoře u Michalových Hor podniká vrchnost v několika vápencových lomech, které poskytují bohaté výtěžky bílého a šedého vápence. Jeden lom, který dodává šedý vápenec, vlastní obec Boněnov. U Michalových Hor bývala výnosná hornická díla, jak ukazují bezpočetné haldy, s těžbou stříbra a olova (blíže o tom se nachází u hraběte ŠTERNBERKA v knize "Umrisse einer Geschichte der Böhmischen Bergwerke" I.Band, .Abtheilung, S.258 ff.). V současnosti pracují jen čtyři cechy - na stříbro, olovo, kobalt a špičatý leštěnec (Spießglanz). Jeden cech na antimon u Domaslaviček poskytoval ještě před 40-45 lety roční výtěžky 2000 fl., ale v nové době, v důsledku vody, se těží jen slabě a s přídavky.

Řemesla. Policejní a komerční řemesla a obchodování zaměstnávaly počátkem roku 1836 na celém panství bez města Planá, jejichž řemeslné poměry budou popsány zvlášť, 318 osob. Jednalo se u policejních řemesel o 157 cechovních mistrů a 30 jiných povolených živnostníků, 63 tovaryšů a 31 učedníků. Komerční řemesla měla 27 cechovních mistrů, 2 další živnostníky, 5 tovaryšů a 8 učedníků. Obchod provozovalo 22 osob. Z nich jsou následující mistři a živnosti: 4 pekaři, 29 šenkýřů piva, 1 pivovárce, 3 výrobci sudů, 4 řezníci, 2 skláři, 2 rukavičkáři, 2 kloboučníci, 2 hřebenáři, 2 kožišníci, 1 kovář lžící, 3 koželuzi, 1 zedník a 23 tovaryšů, 19 mlynářů, 2 jehlaři, 1 mlynář papíru, 1 prýmkař, 30 kovářů, 30 krejčích, 45 ševců, 1 barvíř černé barvy, 1 kameník, 11 truhlářů, 1 hrnčíř, 4 tkalci sukna, 2 střihači sukna, 4 koláři, 1 tesař a 22 pomocníků, 1 továrník výroby kamenného zboží a jiných cetek (s jednoduchým povolením, zaměstnává 5 pracovníků ve Svatém Jánu). Z obchodníků je 1 majitel obchodu se smíšeným zbožím, 2 kramáři a 10 hauzírujících.

Sanitární osoby na panství jsou včetně města Planá: 1 doktor medicíny - vrchnostenský lékař v Plané, 1 ranhojič tamtéž; 1 lékárník v Plané a 5 porodních bab, z toho 2 v Plané, další v Líni, Michalových Horách a ve Vysokém Sedlišti.

Chudobince. Od 1.1.1833 je organizován institut pro chudé, jehož jmění činilo koncem roku 1835 - 884 fl. 5 krejcarů C.M. a 1880 fl. 8 krejcarů W.W. Počet chudých byl 33. Roční příjmy nejsou uvedeny.

Doprava a spoje. Spojení panství s ostatními dominiemi zajišťuje hlavně Říšská poštovní a komerční silnice z Plzně do Chebu a do Bavor, vedoucí přes Planou. silnice dělí panství na severní a jižní části a za společného úsilí vrchnosti, poddaných a obce Planá je udržována jako "chaussee". Jízdní silnice podobná "chaussee" vede z Plané do Tachova a jedna silnice z Plané do Boru směrem na Horšovský Týn v Klatovském kraji je ve stavbě. Velké úseky, dohromady 7620 klafterů, byly již v roce 1837 dokončeny a předány do erární režie. Planá samotná je poštovní stanicí s jízdní a dopisní poštou.

Z obcí:

PLANÁ (Plan) leží 8 poštovních mil západoseverozápadně od Plzně, 2 poštovní míle od Černošíma a 3 1/2 poštovní míle od Žandova, na silnici do Chebu, chráněné a municipální město, skládá se 1. z vlastního města se 155 domy a 983 obyvateli, 2. z Peterského předměstí se 150 domy a 869 obyvateli, 3. ze Zámeckého předměstí se 145 domy a 1087 obyvateli, dohromady tedy 450 domů a 2939 obyvatel. Z toho patří Zámecké předměstí celé, z města 3 domy a z Peterského předměstí 1 dům pod panství Planou, ostatní pak stojí pod soudním právem plánského magistrátu.

Z vrchnostenských budov je to především ZÁMEK. Leží na severozápadním okraji Plané a jde o starou budovu, na jejímž jednom pilíři je možno spatřit zazděný kámen s letopočtem MCCCC. V roce 1737 se začalo se stavbou nového zámku s dvěma postranními křídly směrem na západ. Leží na jednom výstupku 14 klafterů vysokém a na zadní straně směrem k východu je jedna kuchyňská a jedna ovocná zahrada. Pod přední stranou nového křídla je horský sráz, porostlý listnatými stromy, na který navazuje malý park v údolí, propojený alejí. Zámek má kanceláře vrchnostenského Vrchního úřadu s obydlími úředníků. Další vrchnostenskou budovou je myslivna, výroba pálenky, panský dvůr, sýpka, panská hospodářská budova, obydlí zahradníkovo, rybárna, flusárna (sloužící k vaření potaše) a zámecký mlýn. Stranou leží dvůr KARLÍN (Karolinenhof, dříve Galtenhof), vzdálený 1/2 hodiny odtud; blízko dvora je dominikální osada MEISTERHÄUSEL se 7 domy, Panský mlýn s pilou, 1/4 hodiny odtud; Jakubův mlýn, 1/2 hodiny odtud; Barevný mlýn (Lohmühle či Farbmühle) 1/2 hodiny odtud.

Ve městě vlastní plánská vrchnost pivovar na 20 sudů v jedné staré budově, která se stále ještě nazývá MINCOVNA (Münze), protože kdysi, když ještě panství patřilo hrabatům Šlikům, se v domě nacházela panská mincovna, ze které jen zbyly jako kabinetní - musejní výstavní kusy - Anenské tolary a jiné mince. Jiné pamětihodné budovy v Plané jsou: FARNÍ KOSTEL NANEBEVSTOUPENÍ PANNY MARIE, při němž je titulární děkan a dva kaplani. Kostel stojí vedle budovy děkanství a hlavní školy, vše pod patronátem vrchnosti; objevuje se již ve zřizovacích knihách 1384,1409 a 1413 jako kostel farní. Kdy byl kostel postaven do dnešní podoby, není známo.

Protože však vnější stavební styl se podobá děkanskému kostelu v Jáchymově, který kdysi patříval stejně rodině Šliků jako Planá, má se za pravděpodobné, že byl postaven nově nebo přestavěn v XVI. století. Kostel má staré náhrobky zčásti s latinskými, zčásti s německými nápisy. Konkrétně jde o náhrobky osob: Bohuslav ze Žeberka, pán na Plané (+1466), jeho manželka Margaretha z Kunštátu a Poděbrad (+1473); Batiko ze Žeberka, pán na Plané (+1499), Viktorin, pán "na Žeberku a Plané u Týna" (Sebergk und Plan zum Thein) (+1500), Margaretha, roz.Pluhová z Rabštejna, manželka hraběte Štěpána Šlika (+1541), Anna, rozená hraběnka von Mannsfeld, manželka Morice Šlika (+1546), hrabě Moric Šlik (+9.11.1578); hraběnka Barbara, rozená von Schenk, manželka hraběte Fridricha Šlika (+18.11.1597), Elisabeth von Riesenbergk, manželka Heinricha von Elsterberga (+7.2.1507). Z plánských farářů tu mají náhrobky: Johann Bartholomeus Alexius Lonkmayer (?) (+1672), Johann Sigmund Peitelschmidt (+19.2.1697), Gregor Joseph Ulrich (+28.2.1727). K farnosti kostela patří město a obě předměstí a k městu konskribované samoty, vedle vesnice Dolní Jadruž.

HLAVNÍ ŠKOLA v Plané má tři třídy, u školy jsou ředitel (světský kněz), 1 katecheta a 3 učitelé. Vedle školy jsou městské budovy: RADNICE, nad jejímž vchodem je nadpis //"Haec domus odit, amat, punit, conservat, honorat,// Nequitiam, pacem, crimina, jura, probos."//. MĚSTSKÝ PIVOVAR (na 24 sudů), v němž od sv.Jiří do sv.Havla vaří pivo městská obec za účet; dále OBECNÍ DŮM, PODDANSKÁ TVRZ (Frohnveste), MĚSTSKÁ CELNICE, c.k. POŠTA. K Peterskému předměstí patří obecní dvůr a městský špitál, který býval u kostela sv.Petra a sv.Pavla, zrušeného za císaře Josefa II., když byl přeměněn ve vrchnostenskou stodolu. Mimo město, 1/2 hodiny severozápadně, leží na jedné výšině POUTNÍ KOSTEL SV. ANNY s obydlím kostelníka. Oltářní malba, představující sv. Františka Serafínského, je podle některých originálem od BRANDLA, podle jiných jde jen o kopii jeho díla. Stavba vznikla v roce 1725 na místě staré, válkami a blesky zničené kaple. Ve staré modlitební knize, která byla vydána roku 1646 pražským děkanským palácem a kde jsou popisována všechna milostná místa sv.Anny, se uvádí, že tato kaple měla vzniknout již před 700 lety, tedy v X. století. Kaple byla postavena pravděpodobně německými apoštoly křesťanství z blízkých Bavor. Podle SCHALLERA měla být postavena hrabětem Šlikem, když dostal právo razit mince s obrazem sv.Anny - snad šlo jen o přestavbu starší kaple. V roce 1825 bylo slavnostně připomínáno století od vysvěcení zdejšího dnešního kostela.

Konskripce města přiřazuje k městu ještě následující mlýny na samotách: Lesní mlýn, 1/4 hodiny vzdálený, Červený mlýn (Rothe Mühle čili Rathmühle), 1/4 hodiny vzdálený, Zlatý mlýn (Schlada Mühle), 1/2 hodiny vzdálený, a mlýn Walkmühle, 1/2 hodiny vzdálený.

Městským úřadem je MAGISTRÁT s purkmistrem a jedním zkoušeným městským radním. ERB MĚSTA má rudý štít, na němž je otevřená brána s polospadlou padací mříží a nad zdí nad bránou jsou dvě kulaté věže, mezi nimiž se zvedá jedna stříbrná pyramida. Nad erbem je otevřená přilba a rovněž jedna pyramida mezi dvěma křídly orla. Již roku 1517 udělil král Ludvík městu právo, pečetit červeným voskem, ale tento erb dostala Planá teprve roku 1661 od hraběte Františka Arnošta Šlika. V Plané je také c.k. komerční zbožní kolkovací úřad a sídlo nižšího inspektora 9.sekce c.k.spádové stráže (Gefällenwache).

Obživa obyvatel je převážně z provozování zemědělství a četných městských řemesel. Zemědělská plocha je podle katastrálního členícího sumáře:
 

Vysvětlivky:
1 joch = 0,571 ha = 2 strychy = 1 000 čtverečních klafterů = 3 570 m²
1 strych (Strich též Tagwerk jako denní výkon) = 1/2 jochu = 0, 2876 ha (i 0,2955 ha)
1 čtvereční klafter = 3,57 čtverečních metrů

Stav dobytka činil k 30.dubnu 1837: 38 koní (staré), 507 kusů hovězího dobytka (2 chovní býci, 409 krav, 35 telat, 56 tažných volů, 5 mladých volů), 468 ovcí (448 starých a 20 jehňat), 82 sviní, 2 kozy.

Měšťané využívají právo vaření piva od sv.Havla do sv.Jiří, jak přicházejí na řadu a způsobem, který je účetně veden v městském pivovaru. Právo na pálení kořalky je v důsledku nedostatku vlastní budovy k pálení, pronajímáno vždy po šesti letech. Jiná řemesla provozuje počátkem roku 1836 v městě a na Peterském předměstí 230 osob. Policejní řemesla provozuje 72 ¨cechovních mistrů a 17 komých živnostníků, 35 tovaryšů a 21 učedníků. Komerční řemesla provozuje 49 cechovních mistrů, 12 tovaryšů a 16 učedníků, svobodná řemesla dvě osoby a obchod sedm osob. Z těchto jde o následující řemesla a živnosti: 8 pekařů, 8 šenkýřů piva, 1 pivovárce, 1 knihař, 1 puškař, 5 soustružníků, 2 barvíři, 3 bednáři (výrobci sudů), 6 řezníků, 6 hostinských, 2 skláři, 1 lijec zvonů, 8 krupařů, 1 kloboučník, 4 hřebenáři, 3 kožišníci, 1 lakýrník, 1 perníkář, 4 koželuzi, 1 zedník a 4 tovaryši, 3 mlynáři, 1 jehlař, 1 kominík, 1 řemenář, 2 sedláři, 3 zámečníci, 3 kováři, 9 krejčích, 10 ševců, 1 mýdlař, 1 lanař, 1 cedníkář, 1 klempíř, 1 punčochář, 6 truhlářů, 7 hrnčířů, 1 soukeník, 1 hodinář, 1 voskař, 3 barvíři bílé barvy a 1 zbrojíř. Obchodníků je 6 a jde o majitele obchodů se smíšeným zbožím a 1 hauzírujícího.

Trhy. Město má privilegia na 4 roční trhy (na sv.Tomáše, středa v pašijovém týdnu, pondělí po Nanebevstoupení Krista, pondělí po Povýšení sv.Kříže), na který přichází přibližně 200 stánků místních prodejců střižného zboží a prodejců nabízejících zboží ze železa, z mosazi, klempířské, soustružnické a vazačské zboží, zboží z kůže, boty, holinky, klobouky, čepice, hrnce, knihy atd. Týdenní trhy se konají vždy o sobotách a hlavně slouží k prodeji obilí, z něhož je často prodáno více než 1000 strychů, dále prodej dřeva, dřevěného zboží, čerstvého i sušeného ovoce, zeleniny atd. při čemž tento artikl přichází většinou ze sousedních okolních vesnice, ale také ze sousedních panství Chodová Planá, Bezdružice, Teplá, Tachov, Trpisty-Třebel, Bor, Kynžvart, ale i ze vzdálených panství.

Chudobince. K podpoře pomoc potřebujících existuje již od 1.května 1786 založený Městský institut pro chudé s kmenovým jměním na konci roku 1835: 1382 fl. 3 1/5 krejcaru C.Mze. a 3765 fl. 2 krejcary W.W. Ve stejném roce činil příjem 199 fl. 38 3/5 krejcaru C.Mze. a 1092 fl. 57 krejcarů W.W. Počet almužnu potřebujících byl 57. Také vznikl Městský špitál, v němž je postaráno o 10 obročníků. Jmění tohoto špitálu na konci roku 1835 bylo 2308 fl. 22 krejcarů C.Mze. a 9372 fl. 13 krejcarů W.W.

Historie. Starší historie města je dosti neúplná. Podle nezaručených pověstí patřila krajina původně k Plzeňsku a Planá měl být založena jako ochranná tvrz proti Blahoušovi (Blahausl) z Kočova, který Plzeňské často znepokojoval. Ve starší době bylo v Plané a v jejím okolí provozováno hornictví a těženo stříbro a olovo, a to dalo beze sporu podnět k založení města (podle hraběte Šternberka). Pod domy se často nacházely vybudované chodby a dům čp.12 na náměstí, kde ještě dříve byl ke spatření nad dveřmi zazděný olověný schod,dlouhý 12 coulů a široký 7 coulů, byl kdysi vývodem staré štoly, která sloužila jako větrací otvor v podzemí. Vzpomínkou na hornickou činnost je ještě denní zvonění hornického zvonu nad dolní branou ve 3 hodiny ráno, v 11 hodin, a v 7 hodin večer. Podle SCHALLERA dostalo město, jak již uvedeno, roku 1373 od pánů Dobrohostů různé svobody a práva, stejná jako měli plzeňští měšťané. Tato práva byla potvrzena roku 1409 pány z Elsterbergu a roku 1473 pány ze Žeberka. Mezitím bylo město za časů hrabat Šliků zůstalo však město dědičné poddáno vrchnosti. Hrabě František Arnošt Šlik "zu Passaun und Weißkirchen" udělil k 1.1.1661 privilegia, jimiž se město za roční platbu 400 fl. vyplatilo ze všech poddaných povinností a v důsledku toho mělo tatáž práva jako Plzeň. Vrchnost si podržela jen práva svrchovanosti, dosazování magistrátu a patronát (kostel,děkanství a škola). Tato privilegia, která odkazují na dřívější privilegia z roku 1573, které udělil Plané hrabě Moric Šlik, byla zanesena do královských zemských desek. Také Peterské předměstí dostalo od hraběte Friedricha Ernsta Šlika v roce 1588 zvláštní privilegia s právem vaření piva, které však po dlouhou dobu už nebylo odděleno, ale bylo spojeno s městským právem Plané. Týž majitel panství udělil poddanskému Zámeckému předměstí dnem 27.listopadu 1660 právo svobodného převádění movitého a nemovitého majetku. Ze zdejších cechů měly řezníci, soukeníci, barvíři, perníkáři a mydláři svoje vlastní vrchnostenská privilegia z roku 1628, truhláři z roku 1644, ševci a koželuzi z roku 1649, koláři z roku 1705 a bednáři z roku 1717. Jinými privilegii jsou z novější doby jsou týdenní trhy, udělené císařem Josefem I. dne 5.března 1708 a pak čtyři roční trhy (jarmarky) udělené císařem Františkem II. 2. a 10. října 1797 (?)

O osudech města za válek a požárů dovídáme se u SCHALLERA, že zde býval někdejší klášter minoritů a že byl zničen husity, že pak město v roce 1621 bylo vyplundrováno mannsfeldskými trupy, a že 20.května 1787 město z velké většiny vyhořelo. V první rakouské válce (Successions-Krieg) 1740-1742 byly v místě silné průchody francouzských a bavorských vojsk a obyvatelům nezbylo než vydat vynucené dodávky vojskům a tzv. výpalné, tj. za to, že město nebude vypáleno.

Ve starší i novější době vyšlo z města pro církev a vědy více vynikajících mužů, jmenovitě: Johann von Plan, kronikář za krále Jiřího z Poděbrad; Johann Löw von Erlsfeld, narozený 1648, osobní lékař krále Leopolda I.; Johann Ludwig Mayer, děkan dómu v Praze (+1722); Tobiáš Hermann, opat v klášteře Kladruby; Mathias Hermann, zpovědník krále Leopolda I.; Johann Hermann, opat Strahovský; Rochus Kuchenhart, zpovědník císařovny Eleonory, třetí manželky krále Leopolda I.; svobodný pán von Margelik, c.k. tajný rada a guberniální viceprezident v Lembergu.

Pod městskou obec patří 3 domy ve vsi Jalový Dvůr (Galtenstallung) pod panstvím Chodová Planá.

2. DOLNÍ JADRUŽ (Unter-Godrisch), 1/2 hodiny západně od Plané, na Broumovské vodě, vesnice se 45 domy a 278 obyvateli, farností patří pod Planou, má 1 školu, 1/4 hodiny stranou ležící sem konskribovaný vrchnostenský mlýn GIRGELMÜHLE nebo GÖRGELMÜHLE s pilou, valchou na bílou barvu a olejovým lisem.

3. MICHALOVY HORY (Michelsberg), 1 1/4 hodiny severovýchodně od Plané, na levém břehu potoka WUNSCHELBACH (dnes Kosí potok), hornické městečko se 160 domy a 898 obyvateli, má 1 lokální kostel sv.achanděla Michaela, 1 budovu lokalistovu, 1 školu, vše pod patronátem Náboženského fondu, 1 tavírnu, 1 mlýn, 1 papírový mlýn, a 1/4 hodiny stranou ležící 1 starou a 1 novou myslivnu; u poslední se nacházejí dva železité minerální; sem patří konskripcí také následující stranou ležící mlýny: SCHARTELŮV MLÝN (Schartelmühle), 1/4 hodiny stranou ležící, TABÁKOVÝ MLÝN (ale také používaný jako obilní mlýn), 1/2 hodiny stranou ležící, mlýn KIENFACKELMÜHLE, 1/4 hodiny stranou ležící, PRKENNÝ MLÝN (Brettmühle), 1/4 hodiny stranou ležící. Ke zdejšímu kostelu je přifařena také vesnice Výškov (Waschagrün).

Michalovy Hory byly kdysi významným hornickým místem (viz hrabě ŠTERNBERK). Nedaleko zdejšího kostela stávala původně kaple sv.Michaela, u níž se usídlili první příchozí horníci. Ještě dříve než husité zpustošili město, bylo zde již provozováno hornictví. Ale v největším rozkvětu se ocitlo místo v XVI.století. Pod jménem "Staré štěstí s radostí" známé hornické dílo dodávalo mnoho stříbra, z něhož nechali hrabata Šlikové razit stříbrné mince. Kostel i škola byly postaveny majetnými obyvateli místa z jejich vlastních prostředků a městečko obdrželo všechna práva, která mívala hornická města v Čechách. Když v důsledku bitvy na Bílé Hoře museli přívrženci protestantského hnutí, ke kterému se hlásilo také mnoho zdejších obyvatel, opustit Čechy, rozpadly se skoro všechny cechy a hornická díla, jejichž počet činil 52, a jenom "Staré štěstí " zůstávalo v provozu. Až v roce 1721 se obnovilo nové dílo, které dostalo název "Nové štěstí s radostí" (Das neue Glück mit Freuden) a dodávalo rudu "červeného zlata", sklo, bílou a černou stříbrnou rudu, a také olovo a měď. V současnosti jsou v provozu jen čtyři cechy na stříbro, kobalt, olovo a tzv. špičatý leštěnec (Spießglanz), které v roce 1834 dodaly stříbra za 3 marky a 4 loty, a olověné rudy 7 centýřů. Ještě stále rozkvétající industriální odvětví, které již v minulosti rozkvétalo prostřednictvím přistěhovalců ze saských Krušných hor, a to paličkování krajek, se který se zabývá především ženské pohlaví. Podle informace michalohorského lokalisty pana Eichlera, bylo v roce 1826 ročně vyrobeno krajek za 25000 fl. Z živnostníků je zde 26 mistrů a jiných živnostníků, s 5 tovaryši a 6 učedníky, vedle 1 obchodníka smíšeným zbožím, 1 kramáře a 19 hauzírujících (podomních obchodníků), kteří provozují převážně prodej krajek.

Městečku byl propůjčen od hraběte Františka Arnošta Šlika v roce 1660 vlastní erb a povolení pečetit zeleným voskem. Erb představuje archanděla Michaela, bojujícího s drakem, a pod ním jsou obvyklé hornické insignie (kladivo atd.).

Asi 1/4 hodiny západně od Michalových Hor lze spatřit na Lazurovém vrchu sporé zbytky starého hradu, který měli ještě v roce 1350 páni "von Michelsberg" v majetku (Bohužel mylné!).

4. VYŠKOV (Waschagrün), 3/4 hodiny severovýchodně od Plané, vesnice s 31 domy a 196 obyvateli, patřící farnosti k Michalovým Horám, místo mělo být ve staré době samostatným zbožím. Selský dvůr čp.26 je považován za někdejší panské sídlo. V blízkosti se nacházejí četné staré haldy z hornické činnosti zde kdysi provozované.

5. BONENOV (Punnau oder Punau, ve staré době Buna nebo Bonau), 1 1/2 hodiny severovýchodně od Plané, na silnici do Teplé, vesnice s 41 domy a 251 obyvateli, má 1 lokální kostel Všech svatých, 1 budovu lokalistovu, 1 školu, vše pod patronátem Náboženského fondu. V nejbližší vzdálenosti od obce je 1 veřejná kaple Nejsvětější Trojice (heil.Dreieinigkeit). Tato vesnice patřila spolu s Hostíčkovem a Domaslavičkami ve starší době až do XVI.století pod premonstrátský klášter Teplou. V roce 1564 byly majetky dány do zástavy hrabatům Šlikům v Plané, 1576 a 1598 byly pak prodány za 2611 kop českých tomuto panství. Kostel v Boněnově stál již roku 1492 jako farní kostel. Nynější budova je z roku 1547 . Až do roku 1674 (pravděpodobně omyl a má být 1647) byly zde v kostele protestantští pastoři. Po návratu obyvatel k víře katolické zůstal zde kostel pouze jako filiální faráře v Ovesných Kladrubech až do roku 1785, kdy po zrušení benediktýnského kláštera v Kladrubech císařem Josefem II. byl sem přidělen samostatný lokalista z tohoto zrušeného kláštera, který však teprve když byla dokončena stavba budovy pro lokalistu v roce 1788 teprve mohl nastoupit do svého nového úřadu. K farnosti Boněnov patří vedle Boněnova obce Hostíčkov a Domaslavičky.

Než se stal Boněnov majetkem kláštera Teplá, existovaly vsi Starý Boněnov a Nový Boněnov a každá měla svého vlastníka. Opat Eringus z Teplé zakoupil v roce 1360 polovinu od majitele Stupka "de Bonvenow" a druhou polovinu v roce 1363 od Benedy z Volfštejna. Starý Boněnov byl včetně zámku v husitských válkách zcela rozbit a později už nebyl nikdy postaven. Po zámku nezbylo jediné stopy. V blízkosti místa se nacházejí vápencové lomy.

6. HOSTÍČKOV (Hetschikau), 1 1/2 hodiny východoseverovýchodně od Plané, vesnice s 41 domy a 292 obyvateli, patřící farnosti k Boněnovu, má 1 soukromou školu, která je řízena jedním pomocníkem.

7. DOMASLAVIČKY (Deutsch-Thomaschlag, Domaslaw, Domislab), 2 hodiny severovýchodně od Plané, vesnice s 21 domy a 159 obyvateli, patřící farnosti k Boněnovu, Z domů jsou 2 domy příslušné k panství Bezdružice, má 1 privátní školu jako v Hostíčkově. V blízkosti je ve slabém provozu důl na antimonit.

8. OTÍN (Ottenreuth, Wotina), 3/4 hodiny východně od Plané, vesnice s 35 domy a 228 obyvateli, má 1 farní kostel Jména Panny Marie, 1 faru, 1 školu, vše pod patronátem vrchnosti, 1 panský dvůr. Kostel byl již roku 1384 uváděn jako farní a později tu měl protestantského pastora (kazatele) až do roku 1624, kdy sem byl znovu přidělen katolický duchovní. K farnosti patří kromě Otína Kříženec, Caltov a Křínov, vedle Zlaté Cesty z vedlejšího panství Trpisty-Třebel; 1/2 hodiny severovýchodně leží sem konskribované 4 domky HAMMELHÄUSEL.

9. KŘÍŽENEC (Kiesenreut), 3/4 hodiny východoseverovýchodně od Plané, vesnice s 25 domy a 157 obyvateli, patřící farnosti k Otínu.

10. CALTOV (Zaltau), 1 hodinu východně od Plané, vesnice s 11 domy a 66 obyvateli, patřící farnosti k Otínu. Má 1 panský dvůr a 1 emfyteutický mlýn.

11. KŘÍNOV (Gröna nebo Grünau), 1 hodinu východojihovýchodně od Plané, vesnice se 17 domy a 97 obyvateli, patřící farnosti k Otínu. Má 1 panský dvůr a 1/4 hodiny stranou 1 emfyteutický mlýn TOMŠŮV MLÝN (Tomschenmühle). U vsi se nachází kruhová vyvýšenina, na které kdysi mělo stát panské sídlo. V urbáři z roku 1641 je jiným rukopisem uvedeno, že teprve později měla být obec převedena k Plané.

12. VYSOKÉ SEDLIŠTĚ (Hohen-Zetlisch, Hohen-Sedlisch), (Kiesenreut), 1 hodinu jižně od Plané, nedaleko východně od potoka Schladabach, ve vysoké poloze, vesnice s 24 domy a 132 obyvateli, má 1 farní kostel sv.Václava, 1 faru a 1 školu, vše pod patronátem vrchnosti, a také 1 zrušený panský dvůr. Kostel vznikl již před třicetiletou válkou a měl po bitvě na Bílé Hoře luteránského pastora. Nynější budova je z roku 1707 a byla nově postavena hraběnkou Annou Františkou von Sinzendorf, rozenou hraběnkou Kinskou. Přifařeny jsou kromě obce zdejší vesnice Dolní Sedliště a Týnec, vedle vesnic Zliv a Svahy, patřících pod panství Trpisty-Třebel.

13. DOLNÍ SEDLIŠTĚ (Unter-Zedlisch nebo Unter-Zedlischt), 1/4 hodiny jižně od Vysokého Sedliště, k němuž je přifařeno. Dominikální vesnice založená na emfyteutických základech někdejšího panského dvora ve Vysokém Sedlišti, se 17 domy a 92 obyvateli.

14. TÝNEC (Thein), 1/2 hodiny jihojihovýchodně od Plané, poblíž východně Plzeňské silnice, vesnice s 26 domy a 169 obyvateli, patřící farností k Vysokému Sedlišti. Má 1 panský dvůr a 1 ovčín.

15. BROD nad Tichou (Bruck), 3/4 hodiny jižně od Plané, leží na Zlatém potoce (Schladabach), který zde zachycuje Broumovskou vodu; vesnice se 60 domy a 383 obyvateli, má 1 farní kostel sv. Jakuba Většího, 1 faru, 1 školu, vše pod patronátem vrchnosti a 1 vrchnostenský emfyteutický mlýn. Farní knihy běží zpět až do roku 1634. V roce 1704 byl kostel renovován. Přifařeny jsou kromě vesnice samotné zdejší vesnice Kočov, Ústí (Trus) a Klíčov, stejně jako z cizího panství Lomy (panství Tachov) a Nahý Újezdec vedle k němu konskribovaných samot (zboží téhož jména). Brod býval kdysi samostatné panství . Západně od kostela je plochý vršek, obklopený příkopy, na kterém ve starších dobách měl stát hrad. Jedna obecní pastvina na úpatí tohoto vršku se dodnes nazývá Dvorní stodola (Hofstadel) jako louka a jedna výšina směrem k Lomu Šibeniční vrch (Galgenbühl). Asi 1/4 hodiny jižně od Brodu v údolí Zlatého potoka (Schladabach) je nově zřízena panská železárna, nazývaní Kristiánova Huť (na počest hraběte Kristiána Clam-Gallase, tchána nynějšího majitele panství), kterou tvoří budova vysoké pece a obydlí úřednické; 1/2 hodiny východně odtud v údolí na Mži je k tomu patřící železný hamr (Hammerwerksgebäude) a budova čerstvého ohniště (Frischherdsgebäude), jejichž mlýnice s kolem stejně jako náhon s vodou musely být vysekány v žulových skaliskách v důsledku úzkého skalnatého údolí. Na začátku údolí, nedaleko budovy vysoké pece, vznikla v roce 1836 rovněž vrchnostenská továrna na výrobu cukru z řepy-buráku.

16. KOČOV (Gotschau, dle Schallera také Kotscha), 1 1/4 hodiny jižně od Plané nedaleko na levém břehu Mže, vesnice s 41 domy a 220 obyvateli, farností patřící k Brodu, má 1 soukromou školu, 1 panský dvůr, 1 myslivnu, 1 rybárnu, 1 emfyteutický hostinec, 1 tvrz a 1 mlýn. Kočov býval kdysi samostatným zbožím a jsou zde ke spatření na zámeckých příkopech zbytky starého panského domu.

17. KLÍČOV (Glitschau nebo Klitschau), 1 3/4 hodiny jihojihozápadně od Plané, na pravém břehu Mže, vesnice s 16 domy a 90 obyvateli, farností patřící k Brodu, má 1 soukromou školu a 1 emfyteutický mlýn.

18. ÚSTÍ (Trus, Truß,Drus), 1 1/4 hodiny jižně od Plané, při ústí Zlatého potoka do Mže, vesnička s 9 domy a 42 obyvateli, farností patřící k Brodu, má 2 mlýny, jeden "STARÝ" a druhý "NOVÝ".

19. ŽĎÁR (Brand), 2 hodiny západně od Plané, na vrchnostenských lesních základech postavená dominikální ves se 63 roztroušenými domy a 314 obyvateli, z nichž 1 dům přísluší panství Chodová Planá, je přifařený do Halže (panství stejného jména) a člení se na Přední, Střední a Zadní Žďár, proto je také podle Schillera uváděno jméno Trojžďár (Dreibrand). Přední Žďár začíná myslivnou čp.1 a Zadní Žďár končí myslivnou čp.30, oba jsou vzdáleny od sebe 1/2 hodiny. (Na Kreibischově mapě Plzeňského kraje je Střední Žďár nesprávně uváděn jako farní ves, pravděpodobně zaměněn s tachovskou vsí stejného jména (Brand).

20. LHOTA (Ellhotten), 2 3/4 hodiny jižně od Plané, na silnici do Boru, vesnice se 14 domy a 61 obyvateli, farností patřící pod Damnov (panství Kladruby; je rodištěm kladrubského opata benediktýnského kláštera Josefa SIEBERA, který zemřel 1729).

21. JANOV (Johannesdörfel nebo Johannesdorf, kdysi Kleine Edung nebo Oedung), 2 1/2 hodiny jihovýchodně od Plané, dominikální vesnice se 14 domy a 70 obyvateli, farností patřící pod Damnov.

22. PAVLOVICE (Pawlowitz také Pablowitz), 1 1/2 hodiny jižně od Plané, vesnice s 59 domy a 326 obyvateli, z nichž je však 22 domů a 114 obyvatel příslušných pod zboží Pavlovice, vedené v zemských deskách jako samostatné; je přifařeno pod Damnov a má zde 1 myslivnu.

23. VELKÁ VES (Sinzendorf nebo Große Edung nebo Oedung), 2 1/2 hodiny jižně od Plané, vesnice s 21 domy a 142 obyvateli, farností patřící pod Damnov, 1/4 hodiny odtud leží 1 panský dvůr, jehož pozemky jsou propachtovány; na místě někdejší hospodářské budovy byly postaveny 2 dominikální domky.

24. JEMNICE (Gamnitz), 2 1/4 hodiny jižně od Plané, vesnice s 16 domy a 99 obyvateli, farností patřící pod Tisovou (Tissa),což je stejnojmenné panství poblíž panství Tachov, má 1 panský dvůr a 1 obydlí myslivce.

25. KUMPOLEC (Gumplitz), 2 hodiny jižně od Plané, vesnice s 35 domy a 190 obyvateli, z nichž 10 domů patří pod panství Vogelsang poblíž panství Tachova, farností patří pod Tisovou; 1/4 hodiny odtud severovýchodně leží sem konskribované dominikální osídlení SVATÝ JAN (Skt.Johann), složené ze 13 domů, mezi nimiž je úřednické obydlí (někdejší fara) a 1 upadající ovčárna. Někdejší kostel sv.Jana Křtitele byl zrušen za císaře Josefa II. a v roce 1832 byl stržen.

26. NEBLAŽOV (Glasau, Klasau, Dlaždiow), 1 hodinu západojihozápadně od Plané, na malém potoce, vesnice má 25 domů a 127 obyvatel, z kterých 1 dům patří pod panství Tachov a 5 domů pod zboží Nahý Újezdec, vše je přifařeno pod Svatý Kříž na panství Chodová Planá, a má stranou stojící emfyteutický mlýn.

27. HORNÍ JADRUŽ (Ober-Godrisch), 1 hodinu západně od Plané, vesnice má 21 domů a 115 obyvatel, z nichž 1 dům patří k panství Chodová Planá, ves je přifařena pod Svatý Kříž a má zde 4 vrchnostenské dvory v nájmu s odvoláním.

28. ŠTOKOV (Stockau), 1 1/2 hodiny západně od Plané, vesnice s 56 domy a 334 obyvateli, z nichž 1 dům patří pod panství Tachov, farností patří pod Svatý Kříž, a má 1 emfyteutický panský dvůr, 1 stavení mistra, a 1/4 hodiny stranou jsou dva mlýny - KLEPPERMÜHLE a KALBMÜHLE. Na pozemcích panského dvora stojí 9 dominikálních stavení.

29. CTIBOŘ (Stiebenreuth), 2 hodiny západojihozápadně od Plané, vesnice s 61 domy a 345 obyvateli, z nichž 1 dům patří pod panství Tachov a ves je přifařena pod farnost Tachov.

30. SKELNÉ HUTĚ (Glashütten), 2 hodiny severozápadně od plané, ves se 37 domy a 219 obyvateli, farností patřící pod Trstěnice z panství Chodová Planá; má 1 emfyteutický panský dvůr, jehož pozemky jsou rozděleny mezi domkáře vsi.

31. HORNÍ VES (Oberdorf), nedaleko východně od předešlé, vesnice má 34 domů a 202 obyvatel, z nichž 5 domů patří k panství Chodová Planá, ves je přifařena k farnosti Trstěnice. Zde bylo kdysi kamencové hornické dílo, ale již delší čas je zaniklé.

32. HLINNÉ (Lihn), 3 hodiny jižně od Plané, ves má 24 domů a 141 obyvatel, z nichž 8 domů tvoří dominikální osídlení nazývané NOVÁ STRAST (Neusorg); patří pod farnost Tachov a má 1 obydlí mistra a 1 ovčín.

33. ŠMELCTÁL (Plánská Huť), 2 1/2 hodiny severozápadně od Plané, vesnice se 40 roztroušenými, na dominikálních pozemcích postavenými lesními domky a se 354 obyvateli, farností patřící pod Tři Sekery, má 1 myslivnu a 2 mlýny. Kdysi zde bylo hornické dílo na měď.

34. DOLY (Tholl), 3 1/4 hodiny jižně od Plané, vesnice s 23 domy a 118 obyvateli, farností patřící pod Bor (u stejnojmenného panství), má 1 veřejnou kapli sv.Panny Marie Sněžné vedle 1 soukromé školy.

Kromě toho má panství Planá podíly v následujících cizích vesnicích:
35. DAMNOV (Damnau) na panství Kladruby 7 domů.
36. KUROJEDY(Juratin) na panství Bor 8 domů.
37. LOM (Lohm) na panství Tachov 2 domy
38. OLDŘICHOV (Ullischreut) na panství Tachov 7 domů.
39. v městě PLANÁ má 3 domy a na Peterském předměstí v Plané 1 dům.