Jan Evangelista Kubelík

Dávná vzpomínka na vzácné hosty Mariánských Lázní. Nad muzeem, mezi domy Split a Ulrika, je dodnes prázdné místo, kde bývala vždy hromada písku. Zdejší rodák a pamětník, pan Sepp Neubauer, bydlel s rodiči v domě čp.10 (Grünes Kreuz = Zelený Kříž, po 1945 Split) a vzpomínal na dětské hry na písku za domem se svým kamarádem jménem Ferdl z Goethova domu: "Jako pětiletí chlapci jsme chodili na písek od rána a stavěli z písku vždycky ostrov Helgoland, aniž věděli, kde ostrov leží. Brzy ráno tudy procházel vysoký pán v hnědém haveloku, na hlavě široký černý klobouk a dřevěný houslový černý futrál pod paždí. Pozoroval nás a ptal se, co stavíme. Helgoland! Sedl si na hromadu písku vedle nás a povídal si s námi. Byl to onen muž, na kterého si stěžovali hosté z okolních tří domů – ze Zeleného kříže (Split čp.10), z Gödöllö (depandance Ulrika, čp.139) a z Goethova domu, že stále "fidlá". A tak muž, jehož "fidlání" nechtěli sousedé slyšet, si s námi hrál a povídal. Jmenoval se Jan Kubelík."

Jiný vzácný host, který byl k vidění, byl skladatel známých operet "Světlušky", "Paní Luna", "V říši Jindry"aj. Starý pán bydlel v hotelu Maxhof (Maxim, čp. 141) v Nehrově ulici a jmenoval se Paul Lincke (1866-1946). Přestěhoval se sem z Berlína, když byl vybombardován. Byl to stejný dům, kde bydlel 1924 Maxim Gorkij (1868-1936), kterého si člověk dobře pamatoval pro jeho knír.

Otec nesmrtelných postav, Sherlocka Holmese a doktora Watsona, Sir Arthur Conan Doyle (1859-1930) bývával k vidění na golfovém hřišti. To ještě nestál hotel Golf. Ten se stavěl až roku 1931 a v něm pobýval v roce 1935 jiný anglický spisovatel - Rudyard Kipling(1865-1936).

Dům ZELENÝ KŘÍŽ patřil od roku 1827 doktorovi jménem Fidelis Scheu, což byl přítel a osobní lékař Goethův v době jeho zdejšího pobytu. Když se provdala Scheuova dcera Augusta za dr. Leopolda Herziga, přešel dům do rukou Herzigů a zůstal v jejich rukou až do druhé války.

Kdo dnes ví, že v tomto rozpadajícím se stavení pobýval za pobytů anglického krále Eduarda VII. Sir John Fisher, lord of Kilverstone (1841-1920), velkoadmirál, velící největšímu loďstvu světa - loďstvu Velké Británie - za první světové války. Rovněž tehdejší britský ministr zahraničí, Sir Campbell-Bannerman, pobýval v tomto domě se služebnictvem. Za nimi sem přicházel jejich panovník - král Eduard VII. Tito hosté patřili k osobnostem, které měly svůj podíl na vítězství Dohody v první válce, čímž ovlivnily i takové změny v Evropě, jako byl vznik Československa.

Slavná epopej, slavný pocit vzniku vlastního státu, slavné postavy – a dnes ? Smutek při pohledu na rozpadávající se památník s čp. 10. A ještě hůř: pokud je nám lhostejné nadšení i oběti našich dědů či pradědů v boji za českou samostatnost, co tu dnes děláme ? -rš-

Jan Evangelista Kubelík (*5. července 1880, Michle – + 5. prosince 1940, Praha) byl významný český houslista a hudební skladatel.

Život

Jan Kubelík se narodil v Michli jako syn krejčího. Na konzervatoř byl přijat ve 12 letech Otakarem Ševčíkem dříve, než to dovoloval řád školy.Jeho profesor na něm aplikoval svou novou metodu a během šesti let se z něho stal dokonalý umělec. Při absolventském koncertě roku 1898 v Praze vyvolala úžas jeho interpretace Paganiniho houslového koncertu G dur. Po koncertech ve Vídni o něm hudební kritikové psali, že by ho ve středověku „upálili jako čaroděje“. Ve svých 22 letech byl považován za schopnějšího houslistu, než jeho kolegové, jako např. Fritz Kreisler, Pablo de Sarasate, Jenö Hubay, August Wilhemlj, Joseph Joachim i František Ondříček. Vládl brilantní technikou, vzdušnosti a lehkosti výrazu dosahoval vahou silně napjatého smyčce. Hrál na světově proslulé Stradivariho housle „Emperor“ z roku 1715.

V roce 1901 se vydal do USA, kde absolvoval 78 koncertů za klavírního doprovodu světoznámého operetního skladatele českého původu Rudolfa Frimla. Jeho vánoční koncert na náměstí v San Franciscu poslouchalo 100 tisíc posluchačů.Z honorářů si koupil roku 1904 zámek Býchory u Kolína,[6] kde žil do roku 1916 se svou manželkou, hraběnkou Marianne Czáky-Széllovou. Měli spolu osm dětí. Ameriku navštívil Kubelík desetkrát. Skvělých úspěchů však dosáhl i v Argentině, Uruguayi, Chile a Brazílii. Hrál několikrát i v Austrálii, na Novém Zélandu absolvoval 40 koncertů, koncertoval v Turecku, Palestině, Indii, Číně, Japonsku, na Filipínách, Cejlonu (Srí Lance), hrál ve všech státech severní Afriky atd. Později, v roce 1928, jako první český umělec vůbec, koncertoval i v sovětském Rusku.

Své další nové sídlo si Kubelík zařídil na zámku Orlové na Slovensku; posléze koupil vilu v jugoslávské (chorvatské) Opatiji blízko Jaderského moře, kam se rád vracel z koncertních cest. Zakoupením nové rezidence, vodního hradu Rotenturm v Burgen-landu v roce 1930, přišel o veškerý majetek. Znovu bojoval o přízeň světa, ale doba romantického uctívání virtuosů už byla pryč.

Domů se vrátil natrvalo v roce 1938. Za okupace připravil s Českou filharmonií deset koncertů s 50 díly světové literatury, které hrál zpaměti na důkaz svého nestárnou-cího umění. 11. května 1940 měl koncert v sále sokolovny v Neveklově, v milovaném kraji svých předků. Bylo to jeho poslední veřejné vystoupení. Zemřel v Praze na rakovinu, kterou operace již neodstranila. Místem jeho posledního odpočinku se stal Slavín na Vyšehradském hřbitově.

Celý život neúnavně propagoval českou hudbu a pomáhal českým umělcům – nejen vahou své autority, ale značné příjmy mu dovolovaly poskytovat i finanční podporu tělesům, jakým byla Česká filharmonie, kterou finančně podporoval zprvu jako veřejný, později jako skrytý mecenáš. V jejích začátcích ji vytáhl z krize tím, že ji na vlastní náklady zaměstnal jako doprovodný orchestr na svém anglickém turné, i když na to pak vydělával dva roky. Svým postojem i vynikajícím mistrovstvím se stal Kubelík vzorem dalším generacím českých hudebních umělců.

Ocenění a pocty

V Británii ho přijala královna Viktorie, v Rumunsku dostal nejvyšší řád od královny Carmen Sylvy, v Římě byl hostem královské rodiny a papež Lev XIII. mu propůjčil Řád sv. Řehoře Velikého. Londýnská Filharmonická společnost jej jmenovala čestným členem, rodiště Paganiniho Janov mu udělilo zlatou medaili. Podobných vyznamenání přijal mnoho. Řádným členem České akademie věd a umění sestal 22.11.1932.. Sochu Jana Kubelíka vytvořil 1931 Karel Otáhal.

Rodina. V rodinné tradici pokračoval slavný dirigent a skladatel Rafael Kubelík – první Janův syn, který se narodil po šesti dcerách – houslistkách (Marie - Mary, Anna - Anita, Johana, akademická malířka Clara, Taťana), z nichž tři žily v Čechách. Anita Kubelíková v temném suterénním bytě v Praze na Vinohradech, v Blanické ulici, kde sídlilo též divadlo Spejbla a Hurvínka; Mary Kubelíková v Teplicích, Taťána v Košicích a Ostravě. Houslista René Kubelík je Janův pravnuk.

Dílo. Stylově vyrůstají jeho skladby z tradičního romantického a postromantického zázemí. V popředí stojí 6 houslových koncertů z let 1916 až 1924. Kompozičně nejzávažnějším dílem je Symfonie a moll komponovaná roku 1937 za pobytu ve Spojených státech. Kromě toho zkomponoval mnoho drobných skladeb (Tanec oktáv , Burleska, Nokturno, Pierrette, Tenerezza, Stará píseň aj.), v nichž často uplatnil virtuózní prvky. K mnoha koncertům velkých mistrů si vytvořil vlastní kadence. Některé úpravy skladeb jiných autorů – Fibichova Poemu, Dvořákovy Humoresky – zpopulárněly.

Odkazy
 

JANDÍK, Stanislav. Čaroděj houslí. Vyprávění o Janu Kubelíkovi, který proslavil české jméno po celém světě. Praha : Za svobodu, 1949. 355 s. S. 54 - 57.
Blažena Čápová-Richterová: Ve stínu velikého Mistra - hrst vzpomínek na Mistra Jana Kubelíka, Edice nového domova, Toronto, 1970, strana 9
Legenda jménem Kubelík na webu České televize
Výpis vlastníků Stradivariho houslí „Emperor“
Býchory – nový zámek Horský feld na webu cestyapamatky.cz
Kaštiel Orlové na www.muzeumpb.szm.com
ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha : Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. S. 175.
ČELEDA, Jan. Životopisná studie. Díl I.. Praha : Československá jednota hudebních stavů, 1930. 114 s.
Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
Karel Hoffmeister: Jan Kubelík. ČAVU 1941
Sborník Památce Jana Kubelíka (Tři projevy nad rakví) Praha 1941
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 203.

Rafael Jeroným Kubelík

(Wikipedie, otevřená encyklopedie¨)

Rafael Kubelík (* 29. června 1914, Býchory, okres Kolín – úmrtí 11. srpna 1996, Kastanienbaum v kantonu Lucern, Švýcarsko), první syn Jana Kubelka, byl významný český dirigent, již méně je znám též jako hudební skladatel a houslista. Proslul však především jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů (Dvořák, Janáček, Martinů, Musorgskij, ad.). Byl též vyhlášeným odborníkem na skladby Gustava Mahlera či Bély Bartóka. V roce 1990 získal čestný doktorát Univerzity Karlovy v Praze.

Umělecký životoopis

Autogram Rafaela Kubelíka

Rafael Kubelík (aktivní 1934-1992) byl synem vynikajícího houslového virtuóza světové pověsti Jana Kubelíka. Otec mu poskytl základy hudebního vzdělání a směroval ho ke dráze houslisty. Rafael Kubelík absolvoval v letech 1928 – 1933 pražskou konzervatoř, kde kromě houslové hry studoval též skladbu a dirigování. Jeho kariéra dirigenta měla velmi strmý vzestup, neboť již v roce 1934 řídil poprvé Českou filharmonii. Spolu s ní se postupně účastnil koncertních turné v Itálii a Anglii. Po krátkém angažmá v brněnské opeře byl v roce 1942, tedy již ve svých 28 letech jmenován po legendárním Václavu Talichovi uměleckým ředitelem České filharmonie. V roce 1946 s orchestrem zahajoval i uzavíral 1. ročník festivalu Pražské jaro. Po únorovém komunistickém puči v létě roku 1948 emigroval. Postupně se vypracoval v jednu z největších dirigentských osobností své doby. V letech 1950-1953 stál jako umělecký ředitel a dirigent v čele Chicagského symfonického orchestru. Trvale propagoval ve světě českou hudbu a díky obrovskému úspěchu jím provedené Janáčkovy Káti Kabanové byl v roce 1955 jmenován hudebním ředitelem Královské opery (Royal Opera House) v Londýně, kde působil do roku 1958. Hudba českých a dalších slovanských autorů se stala pravidelnou součástí repertoáru opery. Po období častého hostování (Vídeňská či Izraelská filharmonie) byl v letech 1961 - 1979 šéfdirigentem symfonického orchestru Bavorského rozhlasu v Mnichově, ze kterého vytvořil přední světové těleso. Současně byl v letech 1972 - 1974 dirigentem v Metropolitní opery v New Yorku.

Pomník Alfonse Muchy, Jana Kubelíka a Rafaela Kubelíka ve Slavínské hrobce na Vyšehradském hřbitově

Rafael Kubelík byl v emigraci trvale velmi angažován politicky a kulturně ve prospěch české společnosti i jednotlivců, pronásledovaných komunistickým režimem. Žil posléze střídavě v USA a Švýcarsku. Od svých sedmdesáti let byl již natolik handicapován chronickým kloubním onemocněním, že musel dirigentskou činnost ukončit. Přes všechny problémy však po pádu komunistického režimu uvítal možnost zahájit po 42 letech v exilu roku 1990 festival Pražské jaro Smetanovou symfonickou básní Má vlast, čímž definitivně uzavřel svou dirigentskou dráhu. Zemřel 11. srpna 1996 ve Švýcarsku. 18. září byl pohřben na vyšehradském Slavíně v Praze vedle svého otce.

Skladatelská činnost

Kubelíkova kompoziční činnost obsahuje především orchestrální, koncertantní a vokálně-instrumentální skladby. Kromě toho se věnoval operní tvorbě a napsal též několik komorních skladeb. Jen málo z autorových děl se dočkalo provedení.

Opery

Veronika (provedeno poprvé v Brně 1947).

Cornelia Faroli (provedeno v Augsburgu 1972)

Císařovy nové šaty (1946, nikdy neprovedeno)

Květinky malé Idy (1946, nikdy neprovedeno).

Komorní a koncertní skladby

1.houslový koncert (1940)

2.houslový koncert (1951)

Violoncellový koncert (1944)

Klavírní koncert (1950)

Orchestrální, instrumentálně-vokální a chrámové skladby

Sekvence (1975)

Quattro forme per archi

Pro memoria patris (1944)

rekviem Libera nos pro orchestr, smíšený, dětský a recitační sbor (1955-56)

Mše pro dětský sbor a smyčcový kvartet (1955)

Nejvýznamnější nahrávky

Antonín Dvořák: 9 Symphonien, Scherzo capriccioso, The Wood Dove, Karneval Ouvertüre, Berliner Philharmoniker, Symphonieorchester des, Bayerischen Rundfunks CD komplet)

Antonín Dvořák: Stabat Mater op. 58, Legends op. 59, Mathis • Reynolds, Ochman • Shirley-Quirk, Chor und Symphonieorchester, des Bayerischen Rundfunks, English Chamber Orchestra

Antonín Dvořák: Concerto for Piano, Rudolf Firkušný - piano ; Česká filharmonie (1944 a 1946), CD úprava

Gustav Mahler: 10 Symphonien, Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks, (CD komplet)

Béla Bartók: Concerto for Orchestra, Two Portraits, The Miraculous Mandarin; Royal Philharmonic Orchestra

Bedřich Smetana: My Country, Boston Symphony Orchestra

Bedřich Smetana: symfonické poemy, Vítězslav Novák: Česká suita; Česká filharmonie (1943 až 1948), CD úprava

Přítomnost II. - Contemporary Czech Music (Rafael Kubelík - II. String Quartet, Jan Rychlík - Hommagi Gravicembalistici, Klement Slavický - Trio for Oboe, Clarinet and Bassoon, Jan Novák - Dulces Cantilenae for Tenor and Cello, Jiří Dvořáček - Slzy, Ivo Jirásek - Pastorale e saltarello for Oboe and Harp, Jiří Teml - Pantomima for Flute and Piano