Zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud a Mariánské Lázně

Před devadesáti lety se léčil v Mariánských Lázních slavný zakladatel psychoanalýzy a badatel v oblasti hypnotické sugesce Prof. Sigmund FREUD (1856-1939). Přijel z Vídně 17.července 1913 s chotí Martou, s dcerou Annou a s manželčinou sestrou Minnou Bernaysovou. Z Hamburku přijela druhá Freudova dcera Sofie s manželem Halberstadtem. Tak se sjela Freudova rodina ve vile TURBA, patřící lékaři MUDr. Hans Turbovi, pozdějšímu starostovi města. V roce 1909 byl Sigmund Freud na turné v USA a odtud si přivezl následkem nezvyklé stravy střevní potíže se zánětem žlučníku a tlustého střeva. V roce 1911 se léčil v Karlových Varech. V Mariánských Lázních byl jeho lékařem doktor Hans Turba. Sigmund Freud se těšil, že si tu vedle léčby trochu odpočine od své práce. Strávil tu déle než měsíc. Zprvu byl spokojen , ale vlhké a chladné počasí toho roku ho přivedlo k depresím i k rozhodnutí léčit se příště opět jen v Karlových Varech.

Mariánské Lázně na slavného profesora nezapomněly a v roce 2002 mu byla odhalena na bývalém domě Turba, dnes sídlo městské knihovny, pamětní dvojdeska s plastikou.

Sigmund Freud se narodil v Příboře na Moravě 6.května 1856. V sedmnácti letech ukončil střední školu a pod vlivem Goethovy básně "Příroda" se chystal věnovat se vědě. Pro vídeňského Žida bylo však studium "čisté" vědy vyloučeno. Židé tehdy směli studovat pouze obchod, práva či medicínu. Freud se rozhodl pro medicínu a od podzimu 1873 studoval na vídeňské universitě. Většinu času trávil ve fyziologické laboratoři u profesora Ernsta Brücka. Tehdejší velký zájem o fyziologii souvisel s evoluční orientací. Vědci se snažili vyplnit mezery v poznání fylogenetického vývoje od jednobuněčných organismů k vyšším živočichům, včetně člověka. Pod vlivem Darwina důraz kladli na fyzikální energie a zcela vylučovali nehmotné, antropomorfní plány a božské účely. Mladý Freud se stal na nějakou dobu materialistou. Od roku 1876 pracoval v Brückově fyziologickém ústavu jako vědecký pracovník a zkoumal histologii nervových buněk. Za pět let shromáždil mnoho důležitých poznatků, které publikoval. V roce 1881 dosáhl doktorátu, ale pracoval nadále ve Fyziologickém ústavu.

Po zasnoubení s Martou Bernaysovou v červenci 1882 nastoupil do vídeňské všeobecné nemocnice a zde přešel z oddělení interních chorob na psychiatrickou kliniku Theodora Meynerta, kde se zabýval léčením pacientů s vnitřními či duševními chorobami. Roku 1885 splnil požadavky na místo docenta neurologie a přednesl veřejnou přednášku "Medullární dráhy mozku". Nato v Charcotově laboratoři v Salpetriere v Paříži studoval hysterii, zvláště ochrnutí, které tuto chorobu doprovází. Profesor Jean Martin Charcot, jeden z nejvýznamnějších neurologů 19. století, mu radil, že příčinou je nějaké dynamické trauma, které však není možno vidět.

Od této chvíle Freud pátral po neviděném traumatu jako po příčině duševních chorob a tomuto pátrání zasvětil čtyřicet let života. Ještě před odjezdem do Paříže se stal ředitelem neurologické kliniky v ústavu pro dětské choroby ve Vídni. Zde pobyl řadu let a publikoval řadu zpráv o mozkové paralýze u dětí. Zároveň se nadále zabýval zkoumáním traumatu, který Charcot označil za příčinu neuróz.

Na jaře 1886 se oženil s Martou Bernaysovou a otevřel si ve Vídni vlastní ordinaci, třebaže věděl, že většina pacientů budou s neurózami a jen málo z nich s organickou poruchou. Jak však léčit, když povahu neorganické choroby nezná ? Jak to, že lidé onemocní bez skutečného poranění nebo nemoci ? Sigmund Freud začal pragmaticky zkoušet to či ono bez teoretického základu, čímž si znepřátelil lékařské kruhy ve Vídni. Tehdy se hysterie ve většině zemí světa pokládala za výlučně ženskou chorobu. Když Freud předvedl ukázku hysterika přímo v lékařské nemocnici, způsobil si srážku s Lékařskou společností. Po mnoha nezdarech při léčení získal Freud knihu dr. Hypplota Bernheima "Sugesce a její použití jako terapie". Byl to bývalý student prof. Charcota a podrobně popisoval použití hypnotické sugesce jako formy terapie. Freud tuto metodu hned vyzkoušel s překvapujícími výsledky a hned v prvních týdnech zaznamenal několik rychle vyléčených případů.

Nyní se mu do ordinace hrnuli neurotikové a Freud ve svém životopise pln optimismu psal: " ...mým hlavním pracovním nástrojem se nyní stala hypnotická sugesce." Později zjistil, že některé pacienty nelze hypnotizovat nebo jen velmi povrchně, proto odjel roku 1889 do Nancy a pozoroval dr.Liébaulta a dr.Bernheima při práci. Jejich pacienti byli hypnotizováni, dosáhli somnambulismu s amnézií a pak jim lékař nařídil, že již nikdy nebudou cítit příznaky choroby. Freud se nadšen vrátil do Vídně: "Získal jsem dojem, že snad existují mocné psychické procesy, které však zůstávají pro lidské vědomí skryty." Nabýval přesvědčení, že jde ve skutečnosti o podvádění pacienta a vědecký průzkum neuróz zůstává stále utajen."

Co je ono dynamické trauma, které způsobuje "choroby bez příčiny"? Freud si vzpomněl na rozhovor s dr. Josefem Breuerem, který mu vyprávěl o případu hysterie mladé ženy Anny O., jenž onemocněla při ošetřování umírajícího otce a trpěla stavy psychické pomatenosti. Pacientka v hypnotickém stavu sdělila souvislosti své choroby a Freud byl přesvědčen, že našel ono "dynamické trauma". Nutnost potlačit silný impuls vyvolala duševní poruchu a fyzické příznaky byly náhražky jednání, které by odpovídalo danému impulsu. Když pacientka prožila všechny emoce potlačeného psychického hnutí, příznaky zmizely a již se nevrátily. Tento způsob nazval "katarze".

Freud použil tuto metodu na léčení hysteriků a po dvou letech připojil čtyři vlastní případy a oba lékaři napsali knihu "Studie o hysterii" (1895). Nová teorie zdůrazňovala význam emocí a rozlišování mezi vědomými a nevědomými psychickými činy. U člověka existuje konstantní množství tzv."psychické energie", která nenajde-li ventil, projeví se patologicky. Cílem je vytvořit podmínky na návrat do normálního stavu. Freud se snažil vybudovat celou teoretickou stavbu lidské psychiky z hlediska fyziologie, od počitků a vjemů až k myšlení a emocím. Od roku 1895 se Freud stal dualistou. Jelikož nebyla dosud prozkoumána fyziologie mozku, nemohl studovat psychologii jako vědu závislou na této fyziologii a přiznal, že "kromě svého přesvědčení nemá teoretické ani terapeutické poznatky."