Vlčí prameny

1. Lokalizace. Vlčí prameny leží 600 m severozápadně od Medvědího pramene v těsné blízkosti železniční tratě do Chebu. Cesta k nim dosud není upravena a dosavadní přístup k nim je možný přes železniční trať, popřípadě ale jen velmi neschůdně z Balbínova rašeliniště při potoce pod železničním můstkem. Neschůdnost je příčinou toho, že jsou jen málo navštěvovány. Oba prameny vyvěrají na levém břehu Rašeliništního potoka, který ústí nedaleko odtud do Kosího potoka jako jeho levostranný přítok.

2. Historicky. Tyto prameny byly známy v minulosti zdejším klimentovským německým rodákům a často na zdejší chutnou minerálku vzpomínají. Nazývali ji však dvěma názvy: (1.) Šlokenská kyselka (Schlackensäuerling - podle lidového názvu Klimentova "Schlacken) nebo (2.) Koňská kyselka (Pferdesäuerling), o níž vyprávěli pověst, že tu za třicetileté války zajelo a v bažinách tu utonulo vojenské koňské spřežení. Je zajímavé, že tatáž pověst se vypráví v Chotěnově o chotěnovské kyselce. Tato duplicita je zajímavá a zvyšuje pravděpodobnost toho, že se taková událost přihodila, neboť se zapsala hluboko do ústní tradice venkovanů a přežila téměř čtyři století. Dnešní název "Vlčí prameny" je až poválečný.

Vlčí pramen v dutém kmeni u železničního náspu v zimě 1971.

3.Analýza. Miroslav DOVOLIL (1959) evidoval Vlčí prameny (570 m n.m.) ve své diplomové práci pod názvem "Klimentov čís. 84" v místě pod železničním můstkem asi 50 m od okraje lesa. Jedná se o dva prameny:

3.1. První Vlčí pramen je zachycen v dutém pařezu o průměru 80 cm, hloubky jímky 50 cm. Vydatnost vývěru byla 3 lt/min. a voda z pařezu volně vytéká. Všude jsou rezavě hnědé povlaky železa, avšak voda je čirá a přerušovaně z ní unikají bublinky zemního plynu. Měření byla provedena 2.července 1958 při teplotě vzduchu +18°C a zjištěna teplota vody +8,5°C, obsah volného oxidu uhličitého podle Haertlova přístroje 2195 mg/lt a pH 5,4. Byl odebrán vzorek vody k chemickému rozboru.

3.2. Druhý Vlčí pramen má formu studánky, leží o 6 metrů níže po proudu Rašeliništního potůčku. Studánky má rozměr 70x60 cm, hloubku 70 cm. V této studánce uniká plyn daleko intenzivněji než u předchozího pramene, avšak obsah volného oxidu uhličitého podle Haertlova přístroje byl nepatrně nižší - 2165 mg/lt, teplota vody vyšší +9,0°C.

Vlčí pramen vyvěrá jen několik kroků od Rašeliništního potoka u železničního viaduktu (1971).

Na stěnách studánky jsou hojné rezavě hnědé usazeniny sloučenin železa. Odtok není patrný voda se vlévá ze studánky volně do louky. Pramen byl ochranáři přírody upravován, ale během sezóny 2004 strhli nenechavci postavenou stříšku a další úpravy poškodili a vyvrátili. Dokonce poškodili i vlastní jímání.

4.Okolní kyselky. V blízkosti Vlčích pramenů jsou Medvědí pramen, Balbínův pramen a Hájenský pramen, což potvrzuje, že stojíme na půdě, v níž - hluboko pod zemí - se stále ještě odehrávají procesy erupcí přírodních plynů z nitra země jako relikt dávné, před miliony let existující, sopečné činnosti v tomto kraji.